Zaměstnanci z Ukrajiny
v ČR a zdravotní pojištění

V České republice je zaměstnán velký počet občanů Ukrajiny. Jak mají čeští zaměstnavatelé postupovat při placení pojistného, když jejich ukrajinský zaměstnanec obdrží povolávací rozkaz? Které podmínky platí při zaměstnávání těchto osob v České republice?

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.

Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

·    přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a

·    odvádí pojistné podle zákona, tedy:

-    alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2022 hodnota minimální mzdy 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například pokud je zaměstnanec nemocen nebo

-    z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny (například potvrzením o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu).

Zaměstnání vzniká:

1)  u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl příjmu 3 500 Kč.

2)  u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 3 500 Kč,

3)  u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

Zaměstnavatelé jako plátci pojistného odvádějí pojistné na zdravotní pojištění v souladu s právní úpravou, uvedenou v zákonech č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb., oba v platném znění, kde je pro účely placení pojistného stanoven i v roce 2022 minimální vyměřovací základ, kterým je u zaměstnance minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pouze osoby taxativně vyjmenované v zákoně č. 592/1992 Sb. v ustanovení § 3 odst. 8 nemají jako zaměstnanci minimum ze zákona určeno a vyměřovacím základem je v tomto případě skutečně dosažený příjem bez ohledu na další okolnosti, jako je například délka trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, nemoc, neplacené volno, jiné souběžné zaměstnání či podnikání apod.

Ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrnou část) se na českého zaměstnavatele vztahuje i tehdy, pokud zaměstnává osoby z tzv. třetích zemí, tedy například i u zaměstnanců z Ukrajiny.

Pojistné se odvádí, případně i s potřebou dodržet minimální vyměřovací základ, při:

-    zaměstnání na základě pracovní smlouvy u každého příjmu,

-    zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele) při příjmu alespoň 3 500 Kč,

-    zaměstnání na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Neplacené volno a postup zaměstnavatele při odvodu pojistného

Jak má český zaměstnavatel postupovat při odvodu pojistného na zdravotní pojištění za kalendářní měsíc, ve kterém obdrží občan Ukrajiny povolávací rozkaz? V takovém případě se bude jednat o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatel je povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci pracovní (neplacené) volno. Pokud by měl tento zaměstnanec ještě další zaměstnání s odvodem pojistného na zdravotní pojištění, pak by se v případě potřeby pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu sčítaly příjmy z obou (ze všech) zaměstnání. V následujícím textu budeme vycházet ze situace, že se jedná o jediné zaměstnání občana Ukrajiny v České republice. Pro postup zaměstnavatele je rozhodující výše příjmu za kalendářní měsíc.

Protože se na vzniklou situaci pohlíží jako na jinou (dosud nepojmenovanou) důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, vztahuje se na postup zaměstnavatele ve zdravotním pojištění aplikace ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) z. č. 592/1992 Sb. ve spojení ustanovením § 199 odst. 1 zákoníku práce. Bude-li v případě poskytnutí neplaceného volna po část kalendářního měsíce zúčtován zaměstnanci za daný kalendářní měsíc příjem alespoň ve výši 16 200 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z tohoto příjmu, fakticky bez hledu na rozsah neplaceného volna.

Specifický postup se uplatní v situaci, kdy trvá neplacené volno po část kalendářního měsíce. Důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, a to podle počtu kalendářních dnů jejího trvání.

Příklad 1

Zaměstnanec z Ukrajiny, který obdržel povolávací rozkaz, naposledy pracoval dne 4. 3. 2022 a od 5. 3. až do konce měsíce března trvala tato jiná důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (4 : 31) × 16 200 = 2 090,32 Kč

P = 2 090,32 × 0,135 = 283 Kč

kde:

PČminVZ – poměrná část minimálního vyměřovacího základu

P – (minimální) pojistné

4 – počet kalendářních dnů výkonu práce v měsíci březnu 2022 (tj. mimo období trvání překážky v práci na straně zaměstnance)

31 – počet kalendářních dnů v měsíci

16 200 – aktuální výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance)

0,135 – sazba pojistného

Příklad 2

Ukrajinský zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy (jediné zaměstnání) naposledy pracoval dne 4. 3. 2022 a od 5. 3. až do konce měsíce března trvala tato jiná důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance. Příjem za odpracované dny činil 1 600 Kč.

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 2 090,32 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 283 Kč (2 090,32 × 0,135). S ohledem na příjem 1 600 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 216 Kč. Jedna třetina (72 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (144 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí ještě provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 490,32 Kč, tj. 67 Kč.

Z celkové částky pojistného 283 Kč je zaměstnanci sraženo 139 Kč (72 + 67), zaměstnavatel hradí 144 Kč.

Poznámka:

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.

Kdyby byla zaměstnanci zúčtována za měsíc březen (za období výkonu práce od 1. 3 do 4. 3.) například částka příjmu 4 800 Kč, činila by celková výše pojistného 648 Kč. Zaměstnanci by byla sražena jedna třetina (216 Kč), zaměstnavatel by uhradil dvě třetiny pojistného 432 Kč. Dopočet do minima 16 200 Kč se v takových případech neprovádí, protože odvodem pojistného z částky 4 800 Kč je zajištěn postup podle zákona (výší příjmu je dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu).

Trvá-li důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance po celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ až na nulu. To znamená, že za takový kalendářní měsíc nebude zaměstnavatelem u pracovní smlouvy odvedeno žádné pojistné (kdyby byla do takového měsíce například zúčtována odměna, byla by vyměřovacím základem výše této odměny).

Pokud by se však z důvodu poskytnutého neplaceného volna charakterem nejednalo o (jinou) důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a ani jinak by zaměstnavatel nebyl od povinnosti dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum osvobozen, musel by být za daný kalendářní měsíc dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Ing. Antonín Daněk