21.04.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Zaměstnanec a neplacené volno ve zdravotním pojištění

1. Ve zdravotním pojištění

2. Neplacené volno zaměstnance v příkladech

Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a práci konat nemusí pouze tehdy, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna. Na poskytnutí neplaceného volna se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, neplacené volno nesmí zaměstnavatel zaměstnanci určit a prostřednictvím neplaceného volna nelze ani řešit výrobní či provozní problémy zaměstnavatele, jako je například nedostatek zakázek.

Neplacené pracovní volno se zpravidla poskytuje na základě žádosti zaměstnance, který pro důvody na své straně nemůže práci konat. Zákoník práce neupravuje poskytování neplaceného pracovního volna, nejsou stanoveny ani důvody možného poskytnutí pracovního volna a není ani omezena délka takto poskytnutého neplaceného pracovního volna. Žádost o poskytnutí neplaceného volna podává zaměstnanec zpravidla písemně, lze však ji sdělit i ústně. Pokud zaměstnavatel s poskytnutím neplaceného volna souhlasí, doporučuje se vždy sepsat písemnou dohodu o poskytnutí neplaceného volna a jeho rozsahu. Po dobu neplaceného volna nepřísluší zaměstnanci mzda ani plat, protože práci nekoná. Zaměstnanci taktéž nepřísluší ani náhrada mzdy nebo platu, protože se nejedná o některou ze zákonných osobních překážek v práci na jeho straně.

Základní právní normou, řešící okruh a rozsah tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci, které lze označit jako krátkodobé a při kterých má zaměstnanec nárok na placené volno (s náhradou mzdy) nebo na neplacené volno (bez náhrady mzdy), je Nařízení vlády č. 590/­2006 Sb. Podle přílohy k tomuto nařízení se poskytne zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu například:

–   na nezbytně nutnou dobu k provedení ošetření či vyšetření v tzv. nejbližším zdravotnickém zařízení, pokud ošetření nebo vyšetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu

–   k účasti na svatbě. Pracovní volno se poskytne na dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte.

–   na nezbytně nutnou dobu při narození dítěte k převozu manželky nebo družky do zdravotnického zařízení a zpět

–   na dva dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob

–   1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob

–   k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. Má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu.

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

1. Ve zdravotním pojištění

V oblasti neplaceného volna (a také neomluvené absence) došlo ve zdravotním pojištění k zásadní změně k datu 1. 1. 2015, kdy byly novelizovány zákony č. 592/­1992 Sb. a 48/­1997 Sb. v ustanoveních řešících tuto problematiku. V této souvislosti lze konstatovat, že pro placení pojistného na zdravotní pojištění fakticky již nejsou důležité kalendářní dny (nebo i měsíce) neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. V důsledku této přelomové změny se tak pro zaměstnavatele stala prioritní otázka dodržení minimálního vyměřovacího základu (případně jeho poměrné části) u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.

Některé zásady zdravotního pojištění související s poskytnutím neplaceného volna:

–   pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence. Minimální vyměřovací základ vychází z minimální mzdy.

–   u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. (např. se jedná o osoby, za které platí pojistné stát) není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.

–   protože je v dané souvislosti zásadním parametrem minimální vyměřovací základ (eventuálně jeho poměrná část), nahlíží se na oblast neplaceného volna a neomluvené absence identicky

2. Neplacené volno zaměstnance v příkladech

V následujícím textu jsou na základě poznatků z praxe rozvedeny vybrané situace, které mohou zaměstnavatelé řešit v souvislosti s placením pojistného v případě poskytnutého neplaceného volna, a to v návaznosti na skutečnost, zda musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část) či nikoli.

2.1     Pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet v roce 2022 při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ 16 200 Kč

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 1

Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč ve výši 2 187 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 z. č. 592/­1992 Sb.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 2

Vyměřovací základ zaměstnance činí 26 000 Kč, současně mu byly poskytnuty tři dny neplaceného volna.

Při sazbě 13,5 % z částky 26 000 Kč činí pojistné 3 510 Kč. Jedna třetina (1 170 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (2 340 Kč) uhradí zaměstnavatel.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 3

Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek byl zúčtován hrubý příjem 14 000 Kč, současně měl dva dny neplaceného volna.

Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto:

Ze skutečně dosaženého příjmu 14 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 890 Kč. Jednu třetinu (630 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 260 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 2 200 Kč ve výši 297 Kč – uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 2 187 Kč je zaměstnanci sraženo 927 Kč (630 + 297), zaměstnavatel hradí 1 260 Kč.

Obdobně jako v předcházejícím příkladě nepřihlíží zaměstnavatel k počtu dnů poskytnutého neplaceného volna.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 4

Zaměstnanec končí po dohodě pracovní poměr k 30. 6., přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou, za kterou byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 22 000 Kč. Hrubý příjem za červen činí 41 000 Kč.

Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za měsíc červen tak zaměstnavatel odúčtuje náhradu mzdy 22 000 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 19 000 Kč.

Hrubá mzda             41 000 Kč

Náhrada mzdy přečerpanou
dovolenou              –22 000 Kč

————————————————————

Rozdíl                       19 000 Kč

Kdyby byl výsledný příjem nižší než 16 200 Kč, provedl by zaměstnavatel za červen dopočet a doplatek pojistného do minima 16 200 Kč.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 5

Jak se postupuje při výpočtu výše pojistného v případě, kdy má zaměstnanec po celý kalendářní měsíc neplacené volno a zároveň je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna za předchozí období?

Pokud výše odměny nedosahuje částky 16 200 Kč, musí být proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu dle Příkladu č. 3. Je-li částka odměny 16 200 Kč a vyšší, odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % s tím, že ve zdravotním pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 6

V rámci jednoho kalendářního měsíce poskytl zaměstnavatel zaměstnanci několikrát neplacené volno, vždy se však jednalo pouze o půldny, resp. několik hodin denně. Má tato okolnost nějaký vliv na placení pojistného?

Nemá. Zaměstnavatel musí pouze přihlédnout k tomu, aby byl u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, neboť zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

2.2     Pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet v roce 2022 při odvodu pojistného poměrnou část minimálního vyměřovacího základu

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

–   zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce)

–   zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

–   zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce osobou uvedenou v následujícím bodě bodě 2.3 pod písmeny a, b, c, e.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 7

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 10. 8., v měsíci srpnu měl pouze neplacené volno.

Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc srpen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 10 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:

(10 : 31) × 16 200 = 5 225,80 Kč

kde

10 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci srpnu

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

16 200 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2022

Pojistné z této poměrné části minima činí 706 Kč (0,135 × 5 225,80) a uhradí jej zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 8

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 10. 8., v měsíci srpnu měl neplacené volno do 7. 8., od 8. 8. byl až do skončení pracovního poměru nemocen.

V tomto případě se poměrná část minimálního vyměřovacího základu snižuje ještě o 3 kalendářní dny nemoci, takže za srpen musí být odvedeno pojistné za 7 kalendářních dnů trvání neplaceného volna z vyměřovacího základu 3 658,06 Kč [(7 : 31) × 16 200] v částce 494 Kč (0,135 × 3 658,06), taktéž hrazené zaměstnancem (prostřednictvím zaměstnavatele).

Poznámka

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, ale zaokrouhlují se pouze výsledné částky pojistného, případně penále – obojí na celou korunu směrem nahoru.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 9

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 10. 8. V měsíci srpnu činil jeho příjem 18 000 Kč a zároveň měl jeden den neplaceného volna.

Pojistné se vypočte stejně jako v Příkladě č. 2 bez ohledu na skutečnost, že zaměstnání netrvalo celý kalendářní měsíc.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 10

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek skončil zaměstnání dne 10. 8., za srpen měl příjem 5 000 Kč včetně dvou dnů neplaceného volna.

Zaměstnavatel musí zabezpečit odvod pojistného z poměrné části minima 5 225,80 (viz Příklad č. 7) v částce 706 Kč. Z dosaženého příjmu 5 000 Kč činí pojistné 675 Kč, zaměstnanec hradí 225 Kč, zaměstnavatel 450 Kč. Z rozdílu 225,80 Kč činí pojistné 31 Kč. Zaměstnanci bude sraženo celkem 256 Kč (225 + 31), zaměstnavatel uhradí 450 Kč.

Poznámka

Povinnost úhrady doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu (nebo do poměrné části tohoto minima) přechází na zaměstnavatele pouze tehdy, pokud se jedná o situace uvedené v § 207 až 209 zákoníku práce jako překážky v práci na straně zaměstnavatele.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 11

Zaměstnankyně ukončila rodičovskou dovolenou dnem 20. 6. Poté čerpala nepřetržitě neplacené volno od 21. 6. do 7. 7. a od 8. 7. pak normálně nastoupila do práce s hrubým platem výrazně převyšujícím minimální mzdu. Jak má zaměstnavatel postupovat při odvodu pojistného v případě, když období čerpání neplaceného zasahuje do dvou kalendářních měsíců?

Z hlediska placení pojistného se v souvislosti s poskytnutím neplaceného volna postupuje následovně: v měsíci červnu musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 10 kalendářních dnů mimo evidenci ve „státní kategorii“ ve výši 5 400 Kč [(10 : 30) × 16 200] s odvodem pojistného 729 Kč, placeného v plné výši zaměstnankyní prostřednictvím zaměstnavatele.

Žádné pojistné by se za červen neodvedlo v situaci, kdyby žena splňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče dle § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/­1992 Sb., což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením.

Za měsíc červenec bude odvedeno pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na období trvání neplaceného volna nebo trvání výkonu práce v tomto měsíci.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 12

Zaměstnankyni bylo v měsíci červnu poskytnuto neplacené volno v rozsahu dvou kalendářních dnů, přičemž dne 27. 6. nastoupila na mateřskou dovolenou.

Na jedné straně se nebere v úvahu počet kalendářních dnů neplaceného volna, na druhou stranu musí být dodržena poměrná část minima za celkem 26 kalendářních dnů, kdy byla osoba mimo „státní kategorii“ [(26 : 30) × 16 200]. Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně vznik nároku na zařazení zaměstnankyně do kategorie osob, za které platí pojistné stát, kódem „M“ s datem 27. 6. na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.

Podotýkám, že obdobným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby se jednalo o některou jinou „státní kategorii“ – například o přiznání kteréhokoli z důchodů, zahájení studia nebo péče o závislou osobu apod.

2.3     U zaměstnance nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ

Pokud pro zaměstnance neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, pak:

–   při neplaceném volnu trvajícím po celý kalendářní měsíc se neodvede žádné pojistné, vyměřovací základ činí 0 Kč,

–   při neplaceném volnu trvajícím pouze po část kalendářního měsíce činí pojistné 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. To znamená, že vyměřovací základ může být i nižší než 16 200 Kč.

Tento postup platí pro zaměstnané osoby:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu

b)  které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání

c)  které celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku

d)  které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2022 nejméně v částce 2 627 Kč)

e)  za které je plátcem pojistného stát

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc).

Minimální vyměřovací základ nemusí být rovněž dodržen ani u osoby:

–   vykonávající veřejnou funkci nebo současně pracující pro jiného zaměstnavatele, pokud tyto osoby (resp. zaměstnavatelé) doloží, že subjekt, pro který jsou v této době činné, za ně odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu

–   dlouhodobě se zdržující v cizině při splnění podmínek stanovených v § 8 odst. 4 z. č. 48/­1997 Sb. – zaměstnavatel, který zaměstnanci poskytnul neplacené volno, má k dispozici kopii formuláře „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“, vystaveného příslušnou zdravotní pojišťovnou. I když pracovněprávní vztah trvá, zaměstnavatel zaměstnance odhlašuje kódem „O“ ode dne uvedeného v tomto prohlášení, a znovu jej přihlásí dnem, ve kterém zaměstnanec po návratu znovu začne pracovat. Po příslušné období je totiž osoba vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění.

To znamená, že ani v těchto dvou situacích nemusí být v případě poskytnutí neplaceného volna dodržen minimální vyměřovací základ.

Zákonem č. 363/2021 Sb. se s účinností od 1. ledna 2022 rozšířil okruh osob, pro které v souladu s ustanovením § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. neplatí ustanovení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V novém písmenu f) se pojistné pouze z odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce ČR, provádí při výplatě dávky pěstounské péče ze skutečné výše odměny, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 13

Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc červen neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci červnu nevykázala, za měsíc červenec jí byl zúčtován hrubý příjem 7 800 Kč.

Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nemá v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 6.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 30. 6.) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. Pojistné za měsíc červenec se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 1 053 Kč, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 14

Zaměstnaný poživatel důchodu má celý kalendářní měsíc neplacené volno a současně je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna 4 000 Kč.

Vyměřovacím základem je částka 4 000 Kč a celkové pojistné 540 Kč. Jedna třetina (180 Kč) je sražena důchodci, dvě třetiny (360 Kč) hradí zaměstnavatel.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 15

Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2022 minimální měsíční zálohy na pojistné v částce 2 627 Kč. Po celý měsíc srpen bude mít neplacené volno.

Dle § 3 odst. 8 písm. d) z. č. 592/­1992 Sb. nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen v zaměstnání ani tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy. Jelikož je tato podmínka splněna, je v případě neplaceného volna trvajícího po celý kalendářní měsíc vyměřovacím základem 0 Kč.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 16

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí déletrvajícího neplaceného volna a na zdravotní pojišťovně se odhlásil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Pracovní poměr nadále trvá.

Pokud si zaměstnanec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 z. č. 48/­1997 Sb., musí tento pobyt nepřetržitě trvat déle než šest měsíců. Zaměstnaná osoba vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel z důvodu poskytnutého neplaceného volna. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytnutí hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Obdobným způsobem se postupuje i tehdy, pokud se zaměstnanec s bydlištěm v České republice rozhodne pracovat, případně podnikat, v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království podle koordinačních nařízení Evropské unie (883/­2004 a 987/­2009). Tato osoba je na základě principu jednoho pojištění účastna všech systémů sociálního zabezpečení státu, ve kterém vykonává výdělečnou činnost, což musí po návratu zdravotní pojišťovně doložit příslušným dokladem. Zdravotní péče (hrazené služby) je čerpána za podmínek platných pro použití Evropského průkazu zdravotního pojištění. Na rozdíl od podmínek stanovených pro uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině může být toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění i kratší než šest měsíců.

Kdyby byla zaměstnanci zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém je odhlášen, pojistné by se neodvádělo proto, že osoba není účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 17

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem došlo k dohodě, že jeho (stálý) zaměstnavatel mu poskytne neplacené volno a zaměstnanec bude po tuto dobu pracovat pro jiného (přechodného) zaměstnavatele.

Zaměstnanec se může se svým (stálým) zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna například na určitou dobu, po kterou bude v České republice vykonávat práci pro jiného (přechodného) zaměstnavatele. S tímto přechodným zaměstnavatelem uzavře pracovněprávní vztah a svému stálému zaměstnavateli doloží, že tento jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 13 z. č. 592/­1992 Sb. musí být dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů, zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny vydokladuje výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele. Tento přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a řádně platí pojistné.

Kdyby příjem u přechodného zaměstnavatele nedosáhl hodnoty minimálního vyměřovacího základu, provedl by tento zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, pokud by byl k tomu pověřen.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 18

Postupuje se obdobným způsobem, jako v předcházejícím případě, i tehdy, pokud je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce?

Ano, i v tomto případě hledejme určitou analogii. Nastává situace, kdy zaměstnanec bude vykonávat veřejnou funkci. V tomto případě bude ze strany zaměstnavatele uplatněn postup, podle kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Z důvodu tohoto neplaceného volna zaměstnavatel pojistné platit nebude, pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Důležitá poznámka závěrem

Aby mohl zaměstnavatel odvádět pojistné z vyměřovacího základu nižšího než je zákonné minimum, musí mít k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu zaměstnanci, doklad o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem apod.).

Ing. Antonín Daněk