Zaměstnanec zahájí v průběhu
   roku činnost jako OSVČ

Řada zaměstnanců v souvislosti se současným růstem rodinných výdajů zvažuje možnost zvýšit své příjmy zahájením podnikání v různých profesích a oborech, a to buď souběžně s pokračováním pracovního poměru u zaměstnavatele anebo v návaznosti na ukončení pracovního poměru a zahájení podnikání jako výkon hlavní výdělečné činnosti. Jaký je v tomto případě postup poplatníka z hlediska uplatnění daně z příjmů a pojistných odvodů?

Registrace k podnikání

Po zahájení podnikatelské činnosti je zaměstnanec povinen:

·    podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného finančního úřadu do 15 dnů od vzniku činnosti,

·    oznámit zahájení činnosti zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení.

Zdanění příjmů ze závislé činnosti a z podnikání

Příjem ze zaměstnání je zdaňován standardním způsobem prostřednictvím zaměstnavatele – srážkou záloh na daň (kromě příjmů specifikovaných v § 6 odst. 4 ZDP). Zaměstnanec si může u zaměstnavatele uplatňovat slevy na dani, daňové zvýhodnění na děti apod. Tyto příjmy se následně zahrnují do daňového přiznání, pokud má poplatník i jiné zdanitelné příjmy (např. z podnikání).

Příjmy z podnikání se zdaňují v rámci daňového přiznání podle § 7 ZDP, přičemž má zaměstnanec – podnikatel možnost:

·    uplatnit skutečné výdaje (na základě vedení daňové evidence nebo účetnictví),

·    nebo využít výdajový paušál (např. 60 % z příjmů u volné živnosti).

Výsledek podnikání (dílčí základ daně) se sčítá s příjmy ze zaměstnání a tvoří základ daně. Uplatní se rovněž základní sleva na poplatníka a další daňové slevy.

Zahájení podnikání a daňové přiznání k dani z příjmů

Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, tedy i daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle § 136 odst. 2 DŘ prodlužuje na:

a)  4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky (za rok 2025 maximálně do 2. 5. 2026), nebo

b)  6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (za rok 2025 do 1. 7. 2026). Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát.

Daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob se zabývá ustanovení § 38g ZDP. Základní podmínka vyplývá z § 38g odst. 1 ZDP, kde se uvádí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, kdy jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoliv příjmy snížené o výdaje.

Pro zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti jsou důležitá další specifická ustanovení obsažená v jednotlivých odstavcích ustanovení § 38g ZDP, ze kterých vyplývá, v jakých situacích poplatník s příjmy ze závislé činnosti musí podat za rok 2025 daňové přiznání, a v jakých situacích tuto povinnost nemá a může využít institutu ročního zúčtování záloh u svého zaměstnavatele.

Pokud půjde o zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti, který v průběhu kalendářního roku 2025 zahájí podnikání jako OSVČ, je pro něho z hlediska povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebo možnosti uplatnit u zaměstnavatele provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění důležité znění věty první a druhé § 38g odst. 2 ZDP. Zde se uvádí, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP příjmy vyšší než 20 000 Kč.

Příklad 1

Zaměstnanec je zaměstnán ve stavební firmě. U zaměstnavatele učinil na rok 2025 prohlášení k dani. V listopadu 2025 zahájil podnikání na základě živnostenského oprávnění k výkonu řemeslné živnosti (pokrývačství, tesařství). S ohledem na zahájení podnikání až v závěru roku 2025, dosáhne za rok 2025 celkové příjmy zdaňované dle § 7 ZDP ve výši pouze 19 900 Kč.

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec má v roce 2025 pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani, a nedosáhl jiných příjmů podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč, nemusí podávat ve smyslu znění § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2025 a může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Dosažený příjem dle § 7 ZDP ve výší 19 900 Kč nebude za rok 2025 zdaněn.

Pokud by však výše příjmů ze zahájeného podnikání v průběhu roku 2025 u zaměstnance přesáhla hranici 20 000 Kč, je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025, ve kterém uvede jak příjmy ze závislé činnosti včetně jejich zdanění na základě potvrzení zaměstnavatele dle § 38j odst. 3 ZDP (doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění), tak dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP.

Příklad 2

Zaměstnanec má příjmy ze závislé činnosti a u zaměstnavatele učinil na rok 2025 prohlášení k dani. Od druhého pololetí 2025 má příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP – jedná se o příjmy za články do odborných časopisů publikovaných v několika vydavatelstvích. Výše honorářů od každého z vydavatelství nepřesahuje za příslušný kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a proto jsou honoráře zdaňovány dle § 7 odst. 6 ZDP srážkovou daní ve výši 15 % přímo plátcem daně.

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec má v roce 2025 kromě příjmů ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani, pouze příjmy, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP, nemusí poplatník podávat ve smyslu znění § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2025 a může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Příklad 3

Zaměstnanec je od 1. ledna 2025 ve starobním důchodu a pobírá starobní důchod za rok 2025 v souhrnné výši za kalendářní rok 258 000 Kč. Od ledna 2025 již u zaměstnavatele nepracuje, ale je nadále aktivní a zpracovává různé články do časopisů, dále obchoduje na pražské burze cenných papírů a pronajímá od září 2025jednopokojový byt, který vlastní. Za rok 2025 z těchto aktivit dosáhne následující příjmy:

-    příjem z autorských honorářů za články ve výši 81 500 Kč, přičemž honoráře od jednoho vydavatelství vyplácené v příslušném měsíci nepřevyšují částku 10 000 Kč,

-    příjem z prodeje akcií na pražské burze ve výši 99 990 Kč s dosaženým ziskem 19 500 Kč, které vlastnil 2 roky,

-    příjem z nájmu 1 pokojového bytu od září 2025 ve výši 49 900 Kč.

Fyzická osoba nemusí za rok 2025 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a veškeré příjmy (kromě autorských honorářů) získané v roce 2025 zůstanou nezdaněny, a to z těchto důvodů:

a)  starobní důchod ve výši 258 000 Kč za rok je dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP od daně z příjmů osvobozen,

b)  příjem z autorských honorářů podléhá zdanění srážkovou daní, kterou odvádí plátce daně (vydavatel) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP,

c)  příjem z úplatného převodu cenných papírů je od daně z příjmů osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP (příjem z prodeje akcií nepřesáhl ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč),

d)  ke zdanění za rok 2025 tak přichází v úvahu příjem z nájmu bytu zdaňovaný dle § 9 ZDP, ale vzhledem k tomu, že tento roční příjem nepřesáhl hranice 50 000 Kč, nemusí fyzická osoba dle § 38g odst. 1 ZDP podávat za rok 2025 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Stanovení vstupní ceny při zařazení majetku do obchodního majetku pro účely jeho odpisování

Zahájení podnikatelské činnosti OSVČ souvisí se zařazením příslušného hmotného majetku určeného k podnikání do obchodního majetku, který je vymezen v § 4 odst. 4 ZDP. Půjde např. o využívání osobního nebo nákladního vozidla pro účely podnikání, pořízení různých strojů s hodnotou převyšující 80 000 Kč (jde o hmotný majetek), využívání nebytových nebo bytových prostor k podnikání. Pro účely daňového odpisování majetku zařazeného do obchodního majetku je podstatné správné stanovení vstupní ceny. Způsob stanovení vstupní ceny hmotného majetku se liší podle toho, jakým způsobem byl hmotný majetek pořízen a je podrobně stanoven v § 29 ZDP.

Součástí vstupní ceny je i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklého užívání (s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na majetku vyloučeném z odpisování), nejpozději však v prvním roce odpisování. Součástí vstupní ceny jednotky není ocenění té části jednotky, která je pozemkem.

Je-li hmotný majetek pořízen úplatně, je jeho vstupní cenou pořizovací cena. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, zvýšená o náklady související s pořízením hmotného majetku. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob platí pro stanovení vstupní ceny úplatně pořízeného hmotného majetku následující specifická úprava vyplývající z § 29 odst. 1 písm. a) ZDP:

·    u movitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době kratší než 1 rok před vložením do obchodního majetku nebo kratší než 1 rok před zahájením nájmu, je vstupní cenou pořizovací cena;

·    u movitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době delší než 1 rok před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 1 rok před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena majetku, s výjimkou majetku nabytého formou finančního leasingu;

·    u nemovitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou pořizovací cena majetku, přičemž se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na opravy a technické zhodnocení tohoto majetku;

·    u nemovitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena majetku.

V případě pořízení nebo vyrobení hmotného majetku ve vlastní režii, jsou vstupní cenou tohoto majetku dle § 29 odst. 1 písm. b) ZDP vlastní náklady. Takto se postupuje i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U nemovitých věcí pořízených nebo vyrobených ve vlastní režii poplatníkem daně z příjmů fyzických osob platí následující specifická úprava:

·    u nemovitých věcí, které poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, jsou vstupní cenou vlastní náklady, přičemž se tyto vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na opravy a technické zhodnocení tohoto majetku;

·    u nemovitých věcí, které poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena.

Při nabytí hmotného majetku bezúplatně je vstupní cenou dle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP:

·    cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného právním nástupcem poplatníka [§ 30 odst. 10 písm. a) ZDP], pokud u poplatníka daně z příjmů fyzických osob neuplyne od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení;

·    reprodukční pořizovací cena, je-li doba od nabytí delší než 5 let.

V případech, kdy nelze použít pro stanovení vstupní ceny hmotného majetku ani pořizovací cenu, ani vlastní náklady, je nutno použít pro stanovení vstupní ceny tzv. reprodukční cenu ve smyslu § 29 odst. 1 písm. d) ZDP. Tato se určí podle zákona o oceňování majetku. U poplatníka s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP je nutno reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení nájmu.

Zahájení podnikání a stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění

·    OSVČ a sociální pojištění

Ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění jsou účastny důchodového pojištění osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e) zákona], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území ČR a splňují stanovené podmínky. Za samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na území ČR se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území ČR, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů ČR. Dále se v § 9 odst. 2 tohoto zákona uvádí, že za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely pojištění se považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a:

a)  vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo

b)  spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

OSVČ má povinnost oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení datum:

·    zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti,

·    ukončení samostatné výdělečné činnosti,

·    zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

·    pozastavení výkonu samostatné výdělečné činnosti,

·    zániku důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti (např. skončení zaměstnání, pozbytí nároku na výplatu důchodu či rodičovského příspěvku, ukončení studia aj.).

Samostatná výdělečná činnost se dělí na 2 druhy:

·    hlavní – jde o jediný příjem OSVČ,

·    vedlejší – činnost není jediným příjmem.

Vymezení vedlejší samostatné činnosti nalezneme v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění. Uvádí se zde, že samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

a)  vykonávala zaměstnání,

b)  měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

c)  měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,

d)  osobně pečovala o dítě do 4 let věku,

e)  osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, nebo

f)  byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a) tohoto zákona.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a v této době výkonu samostatné výdělečné činnosti aspoň po část této doby trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 tohoto zákona.

Z § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění vyplývá, že OSVČ je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky; rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodnou částkou pro účast OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou část na důchodovém pojištění je tedy 2,4násobek průměrné mzdy, což v roce 2025 činí 46 557 Kč x 2,4 = 111 737 Kč, přičemž od této částky se odečítá 9 312 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž OSVČ vedlejší činnost nevykonávala. Z výše uvedeného vyplývá, že OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je v roce 2025 povinně účastna důchodového pojištění, pokud její daňový základ (stanovený v rámci § 7 ZDP) činí alespoň 111 737 Kč při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.

Vymezením vyměřovacího základu OSVČ pro sociální pojištění se zabývá § 5b zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Z tohoto ustanovení odstavec 1 vyplývá, že vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka určená touto osobou, která činí od roku 2024 nejméně 55 % daňového základu. Daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob.

Z ustanovení § 14 odst. 5 tohoto zákona vyplývá:

·    měsíční vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí dle § 14 odst. 5 tohoto zákona nejméně 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026;

·    v kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech, činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou;

·    měsíční vyměřovací základ OSVČ, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8 tohoto zákona), činí nejméně 11 % průměrné mzdy.

Dle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb. činí sazba pojistného u OSVČ 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a dále 2,7 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která se přihlásila k dobrovolnému nemocenskému pojištění. Přitom dle § 5b odst. 4 tohoto zákona je vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. V roce 2025 činí dvojnásobek rozhodného příjmu 9 000 Kč. Pojistné na nemocenské pojištění tak v roce 2025 činí nejméně 243 Kč za kalendářní měsíc.

Pro úplnost je nutno ještě uvést, že na základě zákona č. 417/2024 Sb. došlo s účinností od 1. ledna 2025 k zavedení slevy na pojistném na důchodové pojištění u zaměstnanců i OSVČ, kteří jsou poživateli starobního důchodu. Ve vztahu k uplatnění slevy na pojistném na důchodové pojištění u OSVČ se v zákonu č. 589/1992 Sb. mimo jiné uvádí:

-    V § 14 odst. 1 se doplňuje, že osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může výši zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovit procentní sazbou ve výši 22,7 %; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se uplatňuje tato procentní sazba.

-    V novém § 14bb odst. 1 se uvádí, že osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu.

Z § 14 odst. 9 (vložený do zákona č. 589/1992 Sb. zákonem č. 436/2024 s účinností od 1. 1. 2025) vyplývá, že zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíce bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud tato osoba samostatně výdělečně činná v období 5 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost (je bez rozdílu, zda se jedná o samostatnou výdělečnou činnost hlavní nebo vedlejší), nebyla osobou samostatně výdělečně činnou. Tento postup se nepoužije u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu. Podle přechodného ustanovení zákona č. 436/2024 Sb. ustanovení § 14 odst. 9 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije u osoby samostatně výdělečně činné, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy před 1. 1. 2025).

·    OSVČ a zdravotní pojištění

Ve smyslu znění § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je plátcem pojistného pojištěnec, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou, kterou se pro účely zdravotního pojištění rozumí jednak osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, a rovněž spolupracující osoba výše uvedené osoby, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. V § 7 odst. 1 tohoto zákona nalezneme výčet pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát prostřednictvím státního rozpočtu. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Vyměřovacím základem OSVČ je dle § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejném zdravotní pojištění, 50 % daňového základu, přičemž daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob. Z této výše vyměřovacího základu je OSVČ povinna odvést pojistné, přičemž je-li tento vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem (ročním) se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy; za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ v roce 2025 činí 50 % z částky průměrné mzdy 46 557 Kč stanovené na základě nařízení vlády č. 282/2024 Sb., tedy ve výši 23 279 Kč a výše minimální měsíční zálohy na pojistné činí 13,5 % z této částky, tedy 3 143 Kč. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. činí výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu.

Minimální vyměřovací základ neplatí dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. pro osobu:

a)  uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c) zákona č. 592/1992 Sb.,

b)  která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,

c)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je 50 % daňového základu.

Ing. Ivan Macháček