Zaměstnanecké benefity 2026
– osvobození od daně (1.)

Zákon č. 360/­­2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele přináší vysvětlení rozdílu mezi daňově osvobozenými benefity a zdanitelnou mzdou. Je třeba rozlišovat, kdy jde o zdanitelné naturální plnění a kdy o zaměstnanecký benefit od daně z příjmů osvobozený. Jaké změny v osvobození od daně můžeme v souvislosti se zaměstnaneckými benefity v roce 2026 očekávat?

NEPENĚŽNÍ BENEFITY dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Už od roku 2024 došlo k omezení výše příjmů z titulu těchto benefitů, které mohou být osvobozeny, a to zavedením limitu úhrnné hodnoty plnění poskytnutých konkrétním zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi za zdaňovací období (tj. kalendářní rok). V roce 2024 se začal aplikoval jediný souhrnný limit na všechny nepeněžní benefity uvedené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/­­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Osvobození bylo do výše ½ průměrné mzdy. Nepeněžní plnění, které zaměstnavatel poskytuje podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jako benefit pro rodinné příslušníky zaměstnance se považuje za příjem zaměstnance. Tato skutečnost je důležitá nejen pro přiznání osvobození u plnění využitých rodinnými příslušníky, ale zejména v návaznosti na roční limit pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, do jehož výpočtu u konkrétního zaměstnance vstupují i plnění poskytnutá jeho rodinným příslušníkům. Za zdanitelný příjem zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP je považována částka, která by za zdaňovací období přesahovala stanovený limit pro osvobození včetně hodnoty předmětných plnění poskytnutých rodinným příslušníkům zaměstnance. V roce 2025 se tituly k osvobození nezměnily, ale rozdělily se do dvou skupin, které představovaly tzv. zdravotní benefity a volnočasové benefity. V době vzniku tohoto příspěvku to vypadá, že toto rozdělení zůstane zachováno i v roce 2026.

Zdravotní benefity:

-    Nákup zboží a služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení (např. lékárna, lékař, rehabilitace či psychologické poradenství).

-    Nákup zdravotnických prostředků na lékařský předpis (např. vitamíny, očkování apod.).

Volnočasové benefity

-    Vzdělávací a rekreační zařízení, rekreace, zájezdy (např. kurzy, školné, zájezdy).

-    Zařízení péče o děti předškolního věku (např. školka).

-    Knihovna zaměstnavatele.

-    Tělovýchovná a sportovní zařízení (např. posilovna, spinning).

-    Kulturní a sportovní akce (např. divadlo, kino, koncert, sportovní utkání).

-    Tištěné knihy (bez převahy reklamy).

Každá z výše uvedených skupin má u zaměstnance jiný úhrnný limit pro osvobození od daně z příjmů:

-    U „zdravotních“ benefitů bude v roce 2026 příjem v podobě uvedeného pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis v úhrnu osvobozen do výše průměrné mzdy, tj. do výše 48 967 Kč (v roce 2025 platí limit 46 557 Kč). Celé to znamená, že zaměstnanci budou moci oproti předchozím rokům čerpat vyšší benefity bez daňového zatížení. Tyto zdravotní benefity se nebudou započítávat do limitu pro ostatní benefity obsažené v § 6 odst. 9 písm. d) bod 2. ZDP – viz níže.

-    U „volnočasových“ benefitů bude v roce 2026 příjem např. v podobě uvedené rekreace a zájezdů, kultury, sportu, knihy apod. v úhrnu osvobozen do výše ½ průměrné mzdy, tj. do výše 24 483,50 Kč (v roce 2025 platí limit 23 278,50 Kč).

V době vzniku tohoto příspěvku to vypadá, že limity ve výši průměrné mzdy a ½ průměrné mzdy zůstanou zachovány i v roce 2026, a to proto, že do konce roku 2025 zbývá něco málo přes 2 měsíce. Uvádím tak z důvodu toho, že je v ČR po volbách do Poslanecké sněmovny a vítězné hnutí ANO 2011 mělo ve volebním programu mj. zrušení zastropování volnočasových benefitů.

PRŮMĚRNÁ MZDA 2026 je stanovena podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/­­1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Pro zdaňovací období 2026 se vychází z nařízení vlády č. 365/­­2025 Sb., ze kterého vyplývá průměrná mzda pro rok 2026 ve výši 48 967 Kč. Jedná se o nařízení vlády ze dne 24. září 2025 o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2026, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2026, nejnižších částek procentních výměr důchodů pro rok 2026 a o zvýšení důchodů v roce 2026.

Podle tohoto nařízení je:

-    Všeobecný vyměřovací základ: 46 278 Kč.

-    Přepočítací koeficient: 1,0581.

Z toho plyne výpočet průměrné mzdy pro rok 2026 jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu ve výši 48 967 Kč (46 278 x 1,0581).

Změna v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP v roce 2026

Novelizace předmětného ustanovení reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz rozsudky č. j. 6 Afs 354/­­2023-48 ze dne 11. října 2024 a č. j. 5 Afs 295/­­2023-67 ze dne 14. října 2024), ze které vyplývá, že stávající právní úprava umožňuje uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob i u těch příjmů, které mají charakter naturální mzdy, resp. odměny za výkon práce.

§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2026:

nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,

2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období,

Změna v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP účinná od 1. 1. 2026 byla přijata v rámci novely ZDP zákonem č. 360/­­2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Přijatá novelizovaná úprava si kladla za cíl pro účely uplatňování osvobození příjmů zaměstnanců výslovně odlišit zaměstnanecké benefity od takových druhů příjmů, které jsou vázány na pracovní výkon zaměstnance, ať už jsou poskytovány v jakékoliv formě. Z novelizovaného znění ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP již jednoznačně vyplývá, že osvobození od daně z příjmů fyzických osob nelze uplatnit v případě nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci, které svým charakterem představuje mzdu, plat, odměnu nebo náhradu za ušlý příjem, tedy plnění poskytovaná zaměstnanci za vykonanou práci.

Informace GFŘ k upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP

Generální finanční ředitelství vydalo 15. 9. 2025 materiál pod názvem „Informace k upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP s cílem odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům“ – č.j.: 69636/­­25/­­7100-10114-709494 (dále jen Informace GFŘ). Vydalo ji v reakci na změnu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP provedenou návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, přijatým Poslaneckou sněmovnou ve znění schváleném Senátem Parlamentu České republiky.

Informace GFŘ uvádí mimo jiné základní rozlišení zaměstnaneckých benefitů od plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem práce. Základem pro odlišení zaměstnaneckých benefitů od plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, která jsou vázána na jeho pracovní výkon, je zákon č. 262/­­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP). Z praktického hlediska je důležité, že toto rozlišování není pro zaměstnavatele nijak nové, naopak je v praxi běžně aplikováno. Zaměstnavatel plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem práce zohledňuje při výpočtu průměrného výdělku (využívaného například při čerpání dovolené), zatímco zaměstnanecké benefity při výpočtu průměrného výdělku nezohledňuje.

PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ V SOUVISLOST S VÝKONEM PRÁCE - Odměňování za práci a další odměny obdobného charakteru jsou upraveny v části šesté ZP. Ustanovení § 109 ZP stanoví, že za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud nestanoví ZP či jiný zvláštní právní předpis jinak. Obdobný charakter mají další plnění přímo vázaná na pracovní výkon zaměstnance, jako příklad lze uvést poskytnutí odměny za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu nebo předem stanoveného mimořádně náročného úkolu výslovně upravené v § 134 a § 134a ZP pro zaměstnance odměňované platem. V soukromé sféře se může jednat o klasické čtvrtletní, pololetní či roční odměny vyplácené zaměstnancům ve vazbě na jejich pracovní výkon. Tato plnění bývají v praxi poskytována převážně peněžní formou, mohou však být poskytována i jako nepeněžní plnění (např. naturální mzda ve smyslu § 119 ZP). Tato plnění podléhají nejen zdanění daní ze závislé činnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 ZDP, ale i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. S ohledem na to, že jsou tato plnění poskytována v přímé souvislosti s pracovním výkonem zaměstnance, z povahy věci by související náklady měly být na straně zaměstnavatele výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP.

Jako zaměstnanecké benefity jsou v praxi označována

plnění poskytovaná zaměstnavatelem nad rámec běžné mzdy, platu či odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž jejich poskytnutí nesouvisí s vykonanou prací zaměstnance. Nárok zaměstnance na tato plnění je tedy typicky spojen s existencí jeho pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem. Rozsah a podmínky těchto plnění bývají zpravidla upraveny kolektivní smlouvou, vnitřní směrnicí zaměstnavatele nebo jiným druhem smlouvy zaměstnavatele se zaměstnanci. Smyslem poskytování zaměstnaneckých benefitů je nejen zvýšení motivace zaměstnanců, jejich loajality a spokojenosti, ale i zvýšení atraktivity zaměstnavatele na trhu práce. Jako příklad těchto zaměstnaneckých benefitů lze uvést Multisport karty, benefity v systému Cafeterie, nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti s péčí o jeho zdraví, rekreací, životním či pracovním výročím apod. Zaměstnanecké benefity poskytované jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP od daně z příjmů fyzických osob do zákonem stanovené výše osvobozeny. Na straně zaměstnavatele nemohou být související náklady uplatněny jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

Daňový režim zaměstnaneckých benefitů, které zaměstnavatel poskytuje jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů, nad rámec vyplacené mzdy nebo platu či jiných odměn za výkon práce na účely stanovené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, není novelizací ZDP nijak dotčen. Zaměstnanecké benefity zůstávají za zákonem daných podmínek od daně z příjmů fyzických osob i nadále osvobozeny.

DAŇOVÁ UZNATELNOST NÁKLADŮ VYNALOŽENÝCH NA VYBRANÉ ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELE

Daňová uznatelnost

S problematikou příjmů úzce souvisí rovina výdajová, případně nákladová, a to zejména z pohledu daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele na poskytnutá plnění. Obecně se při posuzování daňové uznatelnosti nákladů na straně zaměstnavatele uplatní tzv. generální klauzule zakotvená v § 24 odst. 1 ZDP a v případě nákladů vynaložených na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. Na tom se v roce 2026 ve srovnání s předchozími roky (rokem 2024 a 2025) nic nemění.

Není-li tedy v ZDP stanoveno jinak, lze za daňově uznatelné považovat náklady na veškerá práva zaměstnanců na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Daňová neuznatelnost

ZDP stanoví jinak zejména v ustanovení § 25 obsahujícím demonstrativní výčet nákladů, které nelze uznat za vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely. V oblasti zaměstnaneckých benefitů je v tomto ohledu vhodné připomenout obecný přístup zákonodárce opakovaně deklarovaný také v odůvodnění změn ZDP přijatých už od 1. 1. 2024. Tento přístup směřuje k určité “vyváženosti“ daňového režimu na straně zaměstnance a zaměstnavatele, proto náklady na plnění osvobozená od zdanění na straně zaměstnance ve většině případů kvalifikuje jako daňově neuznatelné na straně zaměstnavatele. Tento princip je zakotven u vybraných benefitů zejména v § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. I tady se v roce 2026 ve srovnání s předchozími roky (rokem 2024 a 2025) nic nemění.

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy: Zákon č. 586/­­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP); Zákon č. 360/­­2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele; Zákon č. 262/­­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP)

Související předpisy: Informace GFŘ z 15. 9. 2025 k upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů s cílem odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům – č.j.: 69636/­­25/­­7100-10114-709494; Metodická informace Finanční správy ČR ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024; Interpretace Národní účetní rady – I-52 Zaměstnanecké požitky

§ 24 zákona č. 586/1992 Sb.

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat; v případě vypořádání hmotného majetku při zániku práva stavby se postupuje obdobně,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle jiných právních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy jsou výdajem podle písmene v),...