18.04.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Zaměstnanecké benefity

– daňové změny vyplývající z konsolidačního balíčku

1. Poskytnutí manažerského vozidla

2. Zdravotní a volnočasové benefity a jejich daňové řešení

Zákon č. 349/­2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, obsahuje v rámci novely zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024 velké množství změn týkajících se jak zdanění fyzických, tak právnických osob. V dnešním článku se zaměříme na změny související s poskytováním zaměstnaneckých benefitů, a to konkrétně na změny v daňovém řešení bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnanci a dále na změny v daňovém řešení poskytování zdravotních a volnočasových benefitů, a to pohledem zaměstnance a zaměstnavatele.

1. Poskytnutí manažerského vozidla

Daňové řešení bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely (zjednodušeně „manažerské vozidlo“) vyplývá u zaměstnance ze znění § 6 odst. 6 ZDP a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-59.

V zákoníku práce nenalezneme konkrétní ustanovení týkající se manažerského vozidla. Pouze v § 301 písm. d) ZP se uvádí, že zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jím zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Pro vlastní užívání služebního vozidla zaměstnancem (s využitím i pro jeho soukromé účely) je účelné, aby zaměstnavatel ve vnitřním předpise stanovil zásadní pravidla o užívání služebního vozidla a současně aby zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o užívání bezplatně poskytnutého silničního motorového vozidla pro služební i soukromé účely, ve které jsou stanoveny práva a povinnosti zaměstnance v souvislosti s konkrétním svěřeným motorovým vozidlem. Ve vnitřním předpise by měla být mimo jiné stanovena i metoda výpočtu poměrné úhrady pohonných hmot zaměstnancem související s ujetými kilometry pro soukromé účely.

1.1 Základní principy poskytnutí manažerského vozidla

K základním principům bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem pro služební i soukromé účely zaměstnance patří:

- služební vozidlo může zaměstnanci poskytnout pro soukromé účely každý zaměstnavatel, ať se jedná o právnickou osobu, nebo o fyzickou osobu – podnikatele,

- poskytnout lze jakékoliv silniční motorové vozidlo – osobní automobil, dodávkový automobil, nákladní automobil; k používání silničního motorového vozidla pro služební i soukromé účely může zaměstnavatel poskytnout jak vozidlo zahrnuté v obchodním majetku, tak vozidlo pořízené zaměstnavatelem formou nájmu dopravního prostředku (operativního leasingu) nebo pořízené v rámci finančního leasingu,

- bezplatné používání poskytnutého služebního vozidla pro soukromé účely nemá charakter smlouvy o výpůjčce dle § 2193 až 2200 ObčZ a s ohledem na bezplatnost poskytnutí vozidla nemá ani charakter nájmu dopravního prostředku dle § 2321 až 2325 ObčZ,

- zaměstnanec může používat služební vozidlo i pro soukromé účely na základě smluvního vztahu uzavřeného mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,

- o použití služebního vozidla pro svou soukromou potřebu rozhoduje zaměstnanec, k jednotlivým soukromým jízdám není třeba žádného souhlasu zaměstnavatele; nejčastěji využívá zaměstnanec vozidlo k cestám do zaměstnání, na dovolenou, k víkendovým cestám za rekreací apod.

1.2 Daňové řešení manažerského vozidla u zaměstnance

Z ustanovení § 6 odst. 6 ZDP ve znění zákona č. 349/­2023 Sb. vyplývá v roce 2024 následující daňové řešení bezplatně poskytnutého silničního motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely:

- za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši určeného procenta vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla (jedná se o nepeněžní příjem),

- nepeněžní příjem ze vstupní ceny se počítá ve stejné výši ze vstupní ceny, ať se jedná o zcela nové vozidlo, nebo starší vozidlo, resp. vozidlo již zcela odepsané,

- výpočet nepeněžního příjmu zaměstnance nezávisí na skutečném rozsahu užívání vozidla pro služební a soukromé účely, směrodatná je skutečnost poskytnutí možnosti využívání vozidla pro soukromé účely (výše určeného procenta ze vstupní ceny vozidla se připočte k základu daně pro stanovení měsíční zálohy na daň i v případě, že vozidlo je poskytnuto až poslední den v kalendářním měsíci); to znamená, že v daném případě není rozhodující skutečnost, zda je toto vozidlo zaměstnancem pro soukromé účely v daném kalendářním měsíci skutečně použito, a pro účely zdanění u zaměstnance zaměstnavatel tuto skutečnost nezkoumá,

- poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, které má najaté (operativní leasing) nebo pořízené na finanční leasing, vychází se pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla; v tomto případě je povinností zaměstnavatele zjistit si od leasingové společnosti (vlastníka, pronajímatele) výši vstupní ceny motorového vozidla evidované leasingovou společností (vlastníkem, pronajímatelem) a v případě daňové kontroly doložit správci daně tento doklad,

- pokud ve vstupní ceně není zahrnuta DPH, pro účely výpočtu nepeněžního příjmu zaměstnance se vstupní cena o tuto daň zvýší,

- poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla,

- poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla,

- pokud je jedno motorové vozidlo poskytnuto pro služební i soukromé účely více zaměstnancům, je zdanitelným příjmem zaměstnance výše určeného procenta vstupní ceny vozidla měsíčně u každého ze zaměstnanců,

- je-li částka, která se posuzuje jako nepeněžní příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč,

- určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí

a) 0,25 % pro bezemisní vozidlo,

b) 0,5 % pro nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.

- nepeněžní příjem zaměstnance ve výši určeného procenta vstupní ceny motorového vozidla se zahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

V novém odstavci 6 a 7 ustanovení § 21b ZDP, začleněném zákonem č. 349/­2023 Sb. se definuje nízkoemisní a bezemisní vozidlo následovně:

- Nízkoemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem (jedná se o ustanovení § 3 zákona č. 360/­2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících). Jedná se např. o motorové vozidlo s hybridním pohonem.

- Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.

K provedeným změnám ve znění § 6 odst. 6 ZDP s účinností od 1. 1. 2024 se mimo jiné v důvodové zprávě k novele zákona o daních z příjmů (zákon č. 349/­2023 Sb.) uvádí:

S ohledem na kroky v oblasti dekarbonizace dopravy v kontextu aktualizace Národního plánu obnovy ČR a se zřetelem k souvisejícím doporučením Evropské komise je žádoucí u poskytování služebního motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnancům i pro soukromé účely zohlednit povahu, resp. druh tohoto vozidla z hlediska míry emisí CO2, které produkuje. Pořizovací cena bezemisních vozidel je častokrát vyšší než u konvenčních motorových vozidel. Vzhledem k tomu, že výše příjmu ze závislé činnosti zaměstnance se v případě poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem ke služebním i soukromým účelům odvíjí právě od vstupní ceny tohoto vozidla, může tato skutečnost nepříznivě ovlivňovat ochotu zaměstnavatele poskytovat taková služební vozidla zaměstnancům i pro soukromé účely, jelikož vyšší příjem zaměstnance ze závislé činnosti má za následek vyšší náklady zaměstnavatele v podobě pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na zdravotní pojištění. Z těchto důvodů se stanoví, že příjmem zaměstnance bude v takovém případě částka odpovídající 0,25 % vstupní ceny bezemisního vozidla, a to za každý i započatý kalendářní měsíc, ve kterém bylo toto vozidlo zaměstnanci poskytnuto. V současné době naplňují podmínku provozu bez produkce emisí CO2 jen silniční motorová vozidla, která používají jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík.

Snížení výše příjmu ze závislé činnosti plynoucího poplatníkovi (zaměstnanci) v souvislosti s bezplatným poskytnutím bezemisních motorových vozidel zaměstnavatele ke služebním i soukromým účelům představuje vedle prodloužení účinnosti možnosti uplatňovat mimořádné daňové odpisy dlouhodobého majetku ve vztahu k bezemisním vozidlům (změny obsažené v ustanovení § 30a ZDP) další z pozitivně motivačních opatření v oblasti daní z příjmů, která vedou poplatníky k ekologicky udržitelnějšímu chování a přispívají tak k celospolečenskému úsilí o snižování emisí skleníkových plynů.

1.3 Daňové řešení manažerského vozidla u zaměstnavatele

Postupem zaměstnavatele z hlediska uplatnění nákladů na provoz služebního vozidla poskytnutého k bezplatnému využívání zaměstnancem i pro soukromé účely se zabývá bod 26 pokynu GFŘ č. D-59 k § 24 odst. 2 ZDP. Uvádí se zde, že při využívání motorového vozidla, které je zahrnuto v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu, jak pro služební, tak i pro soukromé účely zaměstnanců, a u kterého proto nemůže být uplatněn paušální výdaj na dopravu, se neuplatňuje režim poměrné výše výdajů např. podle § 28 odst. 6 ZDP, neboť tento režim není uplatňován ani pro poměrnou výši pořizovací ceny motorového vozidla zahrnované podle § 6 odst. 6 ZDP do základu daně zaměstnance (společníka), která rovněž není závislá na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu ujetých kilometrů. Přitom výdaje za pohonné hmoty jsou daňovým výdajem pouze při použití vozidla pro služební účely.

Z výše uvedeného vyplývá, že odpisy, náklady na opravy a udržování vozidla, pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění, náklady na garážování vozidla apod. jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné v plné výši a nedochází k jejich daňovému krácení v poměru ujetých kilometrů pro podnikatelské účely k celkovému počtu ujetých kilometrů včetně soukromých jízd. Zaměstnavatel nemůže požadovat po zaměstnanci dílčí poměrnou úhradu za provedené opravy a údržbu vozidla z titulu bezplatného poskytnutí vozidla zaměstnanci k používání i pro soukromé účely.

Náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely si hradí zaměstnanec a nejsou daňově uznatelné u zaměstnavatele. Pokud by však zaměstnanec náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely neuhradil a zaměstnavatel by považoval jejich úhradu zaměstnavatelem za benefit vycházející ze znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve znění zákona č. 349/­2023 Sb., jednalo by se u zaměstnavatele o daňový náklad. Tento benefit by však musel být sjednán buď v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě. Pokud by tato zaměstnanecká výhoda nebyla sjednána v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě a přesto by zaměstnavatel netrval na úhradě spotřebovaných PHM pro soukromé účely po zaměstnanci, pak by u zaměstnavatele nešlo o daňový náklad. V obou případech půjde o zdanitelný nepeněžní příjem zaměstnance.

V návaznosti na uplatnění paušálních výdajů na dopravu dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP připomínáme, že mezi omezující podmínky pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu patří, že poplatník vozidlo nepřenechá ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.

Jakmile dojde k bezplatnému přenechání služebního vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnancům i k využití pro soukromé účely, dochází k přenechání služebního vozidla k užívání jiné osobě a v tomto případě nemůže zaměstnavatel použít u tohoto „manažerského vozidla“ paušální výdaj na dopravu.

?  Příklad 1

Manažer společnosti má uzavřenou smlouvu na bezplatné poskytnutí služebního vozidla k soukromým účelům o vstupní ceně 820 000 Kč. Jedná se o vozidlo s konvenčním pohonem. Manažer má v roce 2024 měsíční příjmy ze závislé činnosti v rozmezí 120 000 až 130 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá.

Uvedeme si zdanění manažera pro jeho maximální měsíční příjem 130 000 Kč. Pokud by manažer neměl k dispozici bezplatně poskytnuté manažerské vozidlo, byla by u něho uplatněna pro stanovení měsíční zálohy na daň sazba daně ve výši 15 %. Protože je nutno k příjmům připočítat 1 % vstupní ceny poskytnutého vozidla, činí v tomto měsíci zdanitelný příjem 130 000 Kč + 8 200 Kč = 138 200 Kč. Zdanitelný měsíční příjem přesáhne hranici 131 901 Kč, a proto je nutno uplatnit v tomto měsíci z částky převyšující tuto hranici pro výpočet měsíční zálohy na daň sazbu daně 23 % dle § 16 odst. 1 písm. b) ZDP.

Dle tohoto ustanovení ve znění zákona č. 349/­2023 Sb. je totiž nutno uplatnit sazbu daně 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy, která pro rok 2024 činí 43 967 Kč na základě nařízení vlády č. 286/­2023 Sb. Do částky základu daně 36 × 43 967 Kč = 1 582 812 Kč se použije sazba daně ve výši 15 %, nad tuto výši základu daně se použije sazba daně 23 %. U příjmů zaměstnance v přepočtu na 1 měsíc, půjde v roce 2024 o hraniční částku měsíční hrubé mzdy 131 901 Kč. Nad tuto výši je nutno počítat měsíční zálohu na daň se sazbou daně 23 %.

Obdobně bude zaměstnavatel postupovat v dalších měsících dle výše hrubé mzdy zaměstnance. S ohledem na rozmezí příjmů od 120 000 Kč do 130 000 Kč lze předpokládat, že u zaměstnance nedojde k situaci, že by celkový příjem zaměstnance za rok 2024 v rámci ročního zúčtování záloh na daň přesáhl hranici 1 582 812 Kč, od které by bylo nutno rozdíl zdanit sazbou daně 23 %.

?  Příklad 2

Manažer společnosti má bezplatně poskytnuto služební vozidlo o vstupní ceně 740 000 Kč k používání pro služební i soukromé účely. Jedná se o vozidlo s konvenčním pohonem. Společnost současně hradí manažerovi veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy nejen za pracovní cesty pro služební účely, ale i na jeho soukromé cesty poskytnutým vozidlem.

Nepeněžním příjmem zaměstnance je částka 7 400 Kč měsíčně, která vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Nepeněžním příjmem zaměstnance je rovněž částka za spotřebované pohonné hmoty na soukromé cesty, která podléhá zdanění daní z příjmu ze závislé činnosti, a rovněž tato částka vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel pak musí o hodnotu spotřebovaných PHM na cesty poskytnutým vozidlem pro soukromé účely zaměstnance snížit daňově uznatelné náklady.

V případě, že úhrada výdajů za pohonné hmoty zaměstnavatelem při použití poskytnutého vozidla zaměstnancem pro soukromé účely je sjednána buď v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, pak by přicházelo v úvahu zahrnutí těchto výdajů za PHM zaměstnavatelem do jeho daňově uznatelných výdajů.

?  Příklad 3

Zaměstnanec má bezplatně poskytnuto služební vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Jde o vozidlo s konvenčním pohonem. Z důvodu vážné havárie vozidla je toto předáno do autoservisu, doba opravy přesahuje 3 měsíce. Autoservis po dobu opravy poskytne náhradní vozidlo, které je předáno k používání zaměstnanci, přičemž jde o vozidlo nízkoemisní s hybridním pohonem.

Nepeněžním příjmem zaměstnance je částka 1 % vstupní ceny vozidla. V případě poskytnutí náhradního vozidla po dobu opravy vozidla v autoservisu je nutno stanovit nepeněžní příjem zaměstnance ze vstupní ceny náhradního vozidla s hybridním pohonem, a to ve výši 0,5 % jeho vstupní ceny, a to v měsíci, kdy po celý tento měsíc má v užívání zaměstnanec toto nízkoemisní vozidlo. Zaměstnavatel proto musí zjistit v autoservisu vstupní cenu vozidla a z této vycházet po dobu používání náhradního vozidla při výpočtu zdanitelného příjmu zaměstnance.

?  Příklad 4

Podnikatel – OSVČ pořídil v rámci smlouvy o finančním leasingu osobní automobil s konvenčním pohonem, který v průběhu trvání leasingové smlouvy bezplatně poskytnul svému vedoucímu zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Pořizovací cena vozidla u leasingové společnosti činí 840 000 Kč včetně DPH, úhrnná hodnota úplaty dle leasingové smlouvy činí 966 000 Kč. Po ukončení leasingové smlouvy podnikatel vozidlo odkoupí za kupní cenu 1 000 Kč.

U zaměstnance, kterému je bezplatně poskytnuto vozidlo pořízené formou finančního leasingu k používání i pro soukromé účely, je nepeněžním příjmem částka 8 400 Kč měsíčně, a to jak po dobu trvání finančního leasingu vozidla, tak po odkoupení automobilu za 1 000 Kč podnikatelem. Při stanovení výše nepeněžního příjmu se vychází ze vstupní ceny vozidla u leasingové společnosti, a nikoliv z celkové hodnoty leasingové smlouvy.

?  Příklad 5

Zaměstnanec firmy má bezplatně poskytnuto zaměstnavatelem vozidlo k používání pro služební i soukromé účely o vstupní ceně 640 000 Kč (jde o vozidlo s konvenčním pohonem). Dnem 30. 6. 2024 dojde k vrácení tohoto vozidla a tentýž den dojde k převzetí nového luxusnějšího vozidla (rovněž s konvenčním pohonem) za stejných smluvních podmínek, přičemž vstupní cena tohoto nového vozidla činí 980 000 Kč.

V daném případě je u zaměstnance zdaněna jako nepeněžní příjem za měsíc červen 2024 částka 9 800 Kč, přestože k převzetí nového vozidla došlo až poslední den v měsíci. Pokud by došlo k výměně vozidla o den později, tedy až 1. 7. 2024, ušetřil by zaměstnanec za měsíc červen na dani z příjmů částku 3 400 Kč × 0,15 = 510 Kč. Rovněž by zaměstnanec ušetřil na pojistném na zdravotní, sociální a nemocenské pojištění za měsíc červen 3 400 Kč × 0,116 = 394 Kč a zaměstnavatel na povinném pojistném na sociální a zdravotní pojištění částku 3 400 Kč × 0,338 = 1 149 Kč.

?  Příklad 6

Zaměstnavatel poskytne svému zaměstnanci od dubna 2024 k bezplatnému používání pro služební i soukromé účely osobní automobil, který je k datu uzavření smlouvy účetně i daňově zcela odepsaný. Vozidlo s konvenčním pohonem bylo ve firmě odpisováno po dobu 5 let ze vstupní ceny 580 000 Kč.

Přestože má vozidlo nulovou zůstatkovou hodnotu, bude nepeněžní příjem zaměstnance vycházet ze vstupní ceny vozidla. Počínaje měsícem duben 2024 přichází ke zdanění u zaměstnance nepeněžní příjem ve výši 5 800 Kč za kalendářní měsíc.

?  Příklad 7

Zaměstnanec má bezplatně poskytnuto do 15. 6. 2024 silniční motorové vozidlo s konvenčním pohonem se vstupní cenou 690 000 Kč a následně od 19. 6. 2024 nízkoemisní vozidlo se vstupní cenou 890 000 Kč k používání pro služební i soukromé účely.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. V našem případě měsíčním příjmem zaměstnance v červnu 2024 z titulu užívání motorového vozidla pro soukromé i služební účely bude částka ve výši 0,5 % z 890 000 Kč, tj. 4 450 Kč (za měsíc květen 2024 se jedná o částku 1 % z 690 000 Kč = 6 900 Kč).

?  Příklad 8

Zaměstnanec má bezplatně poskytnuto od 12. 11. 2024 bezemisní silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Zaměstnavatel pořídil vozidlo v průběhu 1. pololetí 2024 za cenu 3 600 000 Kč.

Při odpisování motorového vozidla (osobní automobil kategorie M1) musí zaměstnavatel postupovat dle ustanovení § 30e ZDP ve znění zákona č. 349/­2023 Sb., a do daňových výdajů může zahrnout prostřednictvím odpisů maximální částku 2 000 000 Kč. Toto omezení uplatnění daňových odpisů však nemá vliv na stanovení zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance z důvodu bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem k používání pro služební i soukromé účely zaměstnance. Ve smyslu § 6 odst. 6 ZDP se totiž stanoví za příjem zaměstnance částka 0,25 % u bezemisního vozidla ze vstupní ceny vozidla. Ve smyslu § 29 odst. 1 písm. a) ZDP se vstupní cenou hmotného majetku rozumí pořizovací cena, je-li hmotný majetek pořízen úplatně. Měsíčním zdanitelným příjmem zaměstnance bude tedy částka 3 600 000 Kč × 0,25 % = 9 000 Kč.

n

2. Zdravotní a volnočasové benefity a jejich daňové řešení

2.1 Poskytování benefitů v nepeněžní formě

Novelou ZDP obsaženou v zákonu č. 349/­2023 Sb. došlo v souvislosti s poskytováním zdravotních a volnočasových benefitů k úpravě § 6 odst. 9 písm. d) a v zařazení nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.

Na základě úpravy § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě:

1.  pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,

2.  použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Do osvobození se zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či v jiném obchodním zařízení.

Zatímco v roce 2023 bylo nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na benefity specifikované v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP u zaměstnance zcela osvobozené od daně z příjmů bez ohledu na jeho výši s výjimkou poskytnutí rekreace a zájezdu (zde byla limitována výše osvobození v úhrnu 20 000 Kč za zdaňovací období), pak v roce 2024 se jedná o limitní výši osvobození všech benefitů poskytovaných zaměstnanci v nepeněžní formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.

Podle § 21g odst. 2 ZDP se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Nařízením vlády č. 286/­2023 Sb. byl stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2022 ve výši 40 638 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 ve výši 1,0819. Z toho vyplývá průměrná mzda uplatněná pro rok 2024 ve výši 40 638 Kč × 1,0819 = 43 966,25 Kč, po zaokrouhlení 43 967 Kč.

Pro rok 2024 tedy činí roční limit daňového osvobození na veškerá nepeněžní plnění definovaná v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvku na rekreaci a zájezd poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci ve výši 21 983,50 Kč.

K § 6 odst. 9 písm. d) ZDP se v pokynu GFŘ č. D-59 uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky o FKSP).

Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele. Půjde o případ, kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy na rekreaci, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je poskytováno zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Na zaměstnavateli bude, aby vedl úplnou a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů jednotlivým zaměstnancům v návaznosti na sledování hranice pro osvobození dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžních plnění poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. Je zde zdůrazněno, že nepeněžní plnění poskytované ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jako benefit pro rodinné příslušníky zaměstnance se považuje za příjem zaměstnance. Tato skutečnost je důležitá nejen pro přiznání osvobození u plnění využitých rodinnými příslušníky, ale zejména v návaznosti na celkový roční limit pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, do jehož výpočtu u konkrétního zaměstnance vstupují i plnění poskytnutá jeho rodinným příslušníkům.

Za zdanitelný příjem zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP bude považována částka, která by za zdaňovací období přesahovala stanovený limit pro osvobození včetně hodnoty předmětných plnění poskytnutých rodinným příslušníkům zaměstnance.

V souvislosti s novou úpravou ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se na základě bodu 4 přechodných ustanovení k novele ZDP nová právní úprava [tj. limit pro osvobození nepeněžitých plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ve znění po nabytí účinnosti tohoto zákona] uplatní na všechna příslušná nepeněžitá plnění, která byla poskytnuta ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. ledna 2024) bez ohledu na zdaňovací období zaměstnavatele, kterým vždy nemusí být kalendářní rok. Takto tedy u nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl například v lednu roku 2024, bude na straně zaměstnance posuzován nový limit pro osvobození a na straně zaměstnavatele budou výdaje na toto plnění daňově neuznatelné podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, pokud bude toto plnění u zaměstnance osvobozené, a to i tehdy, když zdaňovacím obdobím tohoto zaměstnavatele bude hospodářský rok a jeho nové zdaňovací období začíná běžet například od 1. dubna 2024.

Ze znění nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou dále osvobozeny příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Z pohledu zaměstnance jde o nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, a je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu stanoveného pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona blíže uvádí:

a)  Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno

- Pořadatelem akce musí být zaměstnavatel, a to včetně kulturního nebo sportovního programu (přitom není vyloučeno, aby si zaměstnavatel pro zorganizování akce najal profesionálního dodavatele služeb).

- Kulturní a sportovní akcí ve smyslu tohoto ustanovení tedy není např. koncert či sportovní zápas pořádaný jiným pořadatelem, kdy vstupenky na takovou kulturní či sportovní akci by byly součástí společenské akce širšího rozsahu pořádané zaměstnavatelem – tyto vstupenky by představovaly příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

- Z věcného hlediska je třeba rovněž rozlišit sportovní nebo kulturní akci pořádanou zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků a nepeněžní plnění, které má povahu rekreace nebo zájezdu, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

- Musí být omezen okruh účastníků – zaměstnanci, rodinní příslušníci, případně obchodní partneři, půjde tedy v principu o akci „jen pro zvané“.

b)  Přiměřenost a obvyklost pořádané akce

- Obvyklost pořádání akce je posuzována s ohledem na existující běžné standardy v podnikatelské praxi, v návaznosti na okruh osob, pro které je akce pořádána (pouze zaměstnanci, zaměstnanci včetně rodinných příslušníků, obchodní partneři atd.), druh pořádané akce (sportovní den pro děti, sportovní hry pro zaměstnance apod.) a pravidelnost pořádané akce.

- Přiměřenost rozsahu akce bude posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající z povahy konané akce, tzn. celopodniková akce, akce určená pouze pro určitý okruh lidí (oddělení, vrcholoví manažeři atd.), také dána místem pořádání akce, tedy lokalitou, ve které se akce pořádá. Exotické destinace již nebudou zpravidla považovány za přiměřené k naplnění obvyklého cíle či smyslu dané akce a dále pravidelností opakované akce (např. 1x či 2x ročně, akce pořádané 1x týdně nesplňují obvyklost ani přiměřenost pořádané akce).

- Podmínka omezeného okruhu účastníků je posuzována jako omezení možnosti účastnit se akce pořádané zaměstnavatelem podle podmínek určených zaměstnavatelem, tedy v návaznosti na obvyklou praxi by se mělo jednat o akci pro zvané osoby z řad zaměstnanců zaměstnavatele a jejich rodinných příslušníků, popřípadě obchodních partnerů a dalších zvaných hostů, kteří se budou akce účastnit. Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá, že plnění pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na faktickém soužití, za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se zaměstnance fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost) a vyživované děti.

- Výše uvedené by měl být zaměstnavatel schopen prokázat, měl by proto uchovávat důkazní prostředky ohledně okruhu osob, které se účastnily dané akce, například podle seznamu hostů, seznamu adresátů rozeslaných pozvánek apod.

Daňové řešení zaměstnavatele výše uvedených benefitů vyplývá z § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve znění zákona č. 349/­2023 Sb., Daňově uznatelnými jsou u zaměstnavatele práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Není-li tedy v ZDP stanoveno jinak, lze za daňově uznatelné považovat náklady na veškerá práva zaměstnanců na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Specifickým ustanovením je ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP ve znění zákona č. 349/­2023 Sb., na základě něhož jsou daňově neuznatelnými výdaji zaměstnavatele nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě

1.  příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,

2.  možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 3 ZDP.

Z výše uvedeného tak vyplývá pro zaměstnavatele, že pokud příjmy zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP převýší stanovený limit a budou tak podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Náklady na ta nepeněžní plnění, která na straně zaměstnance představují osvobozený příjem [podle znění § 6 odst. 9 písm. d) a písm. g) ZDP], nebudou u zaměstnavatele daňově uznatelné ve smyslu § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

2.2 Poskytování benefitů v peněžní formě

U zaměstnance se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci. Bez ohledu na výši poskytnuté peněžní úhrady zaměstnavatelem se jedná u zaměstnance o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím rovněž do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Protože § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak v případě peněžního plnění zaměstnavatele nebude postupováno dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, ale zaměstnavatel může využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

?  Příklad 9

Zaměstnavatel zaplatí v září 2024 za zaměstnance (včetně rodinného příslušníka) celoroční předplatné do místního divadla na sezónu 2024-2025 v částce 2 × 5 400 Kč = 10 800 Kč. Dále zaměstnavatel poskytne v průběhu roku 2024 zaměstnanci poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Půjde např. o lymfatickou masáž prováděnou na kožním oddělení nemocnice. Celková výše těchto poukazů za rok 2024 činí 11 100 Kč.

Z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. V našem případě je tato podmínka splněna. Celková výše nepeněžního plnění zaměstnavatele ve formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP za rok 2024 činí 10 800 Kč + 11 100 Kč = 21 900 Kč, což je méně než je stanovený limit pro osvobození nepeněžního plnění od daně z příjmů za rok 2024. Veškeré poskytnuté nepeněžní plnění bude u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňově uznatelný náklad a zakoupení předplatného do divadla a zakoupení poukázek na masáže je nutno zaměstnavatelem hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.

?  Příklad 10

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně tři poukazy na masáž vždy každé čtvrtletí kalendářního roku, přičemž zaměstnanec si při návštěvě masážního salonu dohodne dle doporučení maséra příslušný druh masáže.

Jde o nepeněžní příspěvky zaměstnavatele na různé druhy masáží, zajišťované v kosmetickém salonu nebo v masážním studiu. Jedná se o masáže, které provádí fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění pro tuto činnost, tato osoba však není registrována jako poskytovatel zdravotních služeb. Na toto nepeněžní plnění nelze aplikovat znění § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP, a proto bude u zaměstnance zdanitelným příjmem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP cena poukazu na masáž ve výši ceny obvyklé a současně bude tento příjem zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance. Zaměstnavatel bude postupovat dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

?  Příklad 11

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům čtvrtletně poukázky Flexi pass v částce 3 500 Kč vždy na počátku příslušného čtvrtletí, které zaměstnanci mohou používat k úhradě svých sportovních aktivit (návštěva fitness centra, návštěva plaveckého bazénu, návštěva fotbalových či hokejových utkání apod.). Jiné benefity vymezené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zaměstnavatel zaměstnancům neposkytuje.

Jedná se o nepeněžní plnění zaměstnavatele, které s ohledem na roční výši nepeněžního plnění bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Poukázku může využít i rodinný příslušník. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový náklad a zakoupení poukázek je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.

?  Příklad 12

Zaměstnavatel poskytne v březnu 2024 zaměstnanci poukaz pro dvě osoby na týdenní zimní rekreaci do rakouských Alp ve výši 27 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři. Poskytování tohoto benefitu vyplývá z vnitřního předpisu zaměstnavatele.

U zaměstnance bude osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti v roce 2024 podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP částka ve výši 21 983,50 Kč. Rozdíl 27 000 Kč – 21 983,50 Kč = 5 016,50 Kč bude při stanovení zálohy na daň za měsíc březen 2024 připočten k hrubé mzdě zaměstnance (tato částka bude podléhat rovněž odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance). U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný náklad podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP ve výši 21 983,50 Kč, ale daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele bude výše zdanitelného příjmů zaměstnance, tedy částka 5 016,50 Kč. Je splněna podmínka dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance.

Pokud by zaměstnavatel v našem případě poskytoval v průběhu roku 2024 zaměstnanci další benefity formou nepeněžního plnění (např. permanentky do plaveckého bazénu a sauny, zakoupení vstupenek na fotbalové a jiné sportovní utkání), bude výše tohoto nepeněžního plnění podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti jako součást mzdy včetně příslušných odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to v měsíci poskytnutí tohoto dalšího nepeněžního plnění. Současně bude u zaměstnavatele poskytnuté nepeněžní plnění jeho daňově uznatelným nákladem a to za podmínky, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy.

?  Příklad 13

Podle kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel peněžní příspěvek všem zaměstnancům ve výši 3 500 Kč čtvrtletně na nákup vitaminů a dalších zdravotnických produktů dle volby a výběru zaměstnanců.

Protože se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele poskytované přímo zaměstnancům, půjde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem v plné výši 4 × 3 500 Kč = 14 000 Kč/rok, a to vždy v příslušném měsíci jeho vyplacení, který se rovněž zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel není vázán zněním § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, protože toto ustanovení se vztahuje pouze na nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům. Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP a zahrne peněžní plnění poskytnuté zaměstnanci do daňově uznatelných nákladů (za podmínky, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy). Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního příjmu zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad zaměstnavatele.

Ing. Ivan Macháček

Legislativa
Téma
Poradenství
Daně a účetnictví
Personalistika a mzdy
Nepřihlášen
Id
Heslo