– daňové změny vyplývající z konsolidačního balíčku
1. Poskytnutí
manažerského vozidla
2. Zdravotní
a volnočasové benefity a jejich daňové řešení
Zákon
č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s konsolidací veřejných rozpočtů, obsahuje v rámci novely zákona
o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024 velké množství
změn týkajících se jak zdanění fyzických, tak právnických osob. V dnešním článku
se zaměříme na změny související s poskytováním zaměstnaneckých benefitů,
a to konkrétně na změny v daňovém řešení bezplatného poskytnutí silničního
motorového vozidla zaměstnanci a dále na změny v daňovém řešení
poskytování zdravotních a volnočasových benefitů, a to pohledem zaměstnance
a zaměstnavatele.
1. Poskytnutí manažerského
vozidla
Daňové řešení bezplatného
poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem jeho zaměstnanci
k používání pro služební i soukromé účely
(zjednodušeně „manažerské vozidlo“) vyplývá u zaměstnance ze znění
§ 6 odst. 6 ZDP a u zaměstnavatele ze znění § 24
odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-59.
V zákoníku práce
nenalezneme konkrétní ustanovení týkající se manažerského vozidla. Pouze
v § 301 písm. d) ZP se uvádí, že zaměstnanci jsou povinni řádně
hospodařit s prostředky svěřenými jím zaměstnavatelem a střežit
a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou
a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Pro
vlastní užívání služebního vozidla zaměstnancem (s využitím i pro
jeho soukromé účely) je účelné, aby zaměstnavatel ve vnitřním předpise
stanovil zásadní pravidla o užívání služebního vozidla a současně aby
zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o užívání bezplatně
poskytnutého silničního motorového vozidla pro služební i soukromé účely,
ve které jsou stanoveny práva a povinnosti zaměstnance v souvislosti
s konkrétním svěřeným motorovým vozidlem. Ve vnitřním předpise by měla být
mimo jiné stanovena i metoda výpočtu poměrné úhrady pohonných hmot zaměstnancem
související s ujetými kilometry pro soukromé účely.
1.1 Základní
principy poskytnutí manažerského vozidla
K základním principům
bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem pro
služební i soukromé účely zaměstnance patří:
- služební
vozidlo může zaměstnanci poskytnout pro soukromé účely každý zaměstnavatel, ať
se jedná o právnickou osobu, nebo o fyzickou osobu – podnikatele,
- poskytnout
lze jakékoliv silniční motorové vozidlo – osobní automobil, dodávkový
automobil, nákladní automobil; k používání silničního motorového vozidla
pro služební i soukromé účely může zaměstnavatel poskytnout jak vozidlo
zahrnuté v obchodním majetku, tak vozidlo pořízené zaměstnavatelem formou
nájmu dopravního prostředku (operativního leasingu) nebo pořízené v rámci
finančního leasingu,
- bezplatné
používání poskytnutého služebního vozidla pro soukromé účely nemá charakter
smlouvy o výpůjčce dle § 2193 až 2200 ObčZ a s ohledem na
bezplatnost poskytnutí vozidla nemá ani charakter nájmu dopravního prostředku
dle § 2321 až 2325 ObčZ,
- zaměstnanec
může používat služební vozidlo i pro soukromé účely na základě smluvního
vztahu uzavřeného mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
- o použití
služebního vozidla pro svou soukromou potřebu rozhoduje zaměstnanec,
k jednotlivým soukromým jízdám není třeba žádného souhlasu zaměstnavatele;
nejčastěji využívá zaměstnanec vozidlo k cestám do zaměstnání, na
dovolenou, k víkendovým cestám za rekreací apod.
1.2 Daňové
řešení manažerského vozidla u zaměstnance
Z ustanovení
§ 6 odst. 6 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. vyplývá
v roce 2024 následující daňové řešení bezplatně poskytnutého silničního
motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební
i soukromé účely:
- za
příjem zaměstnance se považuje částka ve výši určeného procenta vstupní ceny
vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla (jedná se
o nepeněžní příjem),
- nepeněžní
příjem ze vstupní ceny se počítá ve stejné výši ze vstupní ceny, ať se jedná
o zcela nové vozidlo, nebo starší vozidlo, resp. vozidlo již zcela
odepsané,
- výpočet
nepeněžního příjmu zaměstnance nezávisí na skutečném rozsahu užívání vozidla
pro služební a soukromé účely, směrodatná je skutečnost poskytnutí
možnosti využívání vozidla pro soukromé účely (výše určeného procenta ze
vstupní ceny vozidla se připočte k základu daně pro stanovení měsíční
zálohy na daň i v případě, že vozidlo je poskytnuto až poslední den
v kalendářním měsíci); to znamená, že v daném případě není
rozhodující skutečnost, zda je toto vozidlo zaměstnancem pro soukromé účely
v daném kalendářním měsíci skutečně použito, a pro účely zdanění
u zaměstnance zaměstnavatel tuto skutečnost nezkoumá,
- poskytne-li
zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro
služební i soukromé účely, které má najaté (operativní leasing) nebo pořízené
na finanční leasing, vychází se pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance
ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě,
že dojde k následné koupi vozidla; v tomto případě je povinností
zaměstnavatele zjistit si od leasingové společnosti (vlastníka, pronajímatele)
výši vstupní ceny motorového vozidla evidované leasingovou společností (vlastníkem,
pronajímatelem) a v případě daňové kontroly doložit správci daně
tento doklad,
- pokud ve vstupní ceně není zahrnuta DPH, pro účely výpočtu
nepeněžního příjmu zaměstnance se vstupní cena o tuto daň zvýší,
- poskytne-li
zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně
za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební
i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného
procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla,
- poskytne-li
zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely
v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně,
považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného
procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla,
- pokud
je jedno motorové vozidlo poskytnuto pro služební i soukromé účely více
zaměstnancům, je zdanitelným příjmem zaměstnance výše určeného procenta
vstupní ceny vozidla měsíčně u každého ze zaměstnanců,
- je-li
částka, která se posuzuje jako nepeněžní příjem zaměstnance za každý
i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla nižší než 1 000 Kč,
považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč,
- určeným
procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí
a) 0,25 % pro bezemisní
vozidlo,
b) 0,5 % pro nízkoemisní
vozidlo,
c) 1 %, jedná-li
se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním
vozidlem.
- nepeněžní
příjem zaměstnance ve výši určeného procenta vstupní ceny motorového vozidla se
zahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální
a zdravotní pojištění.
V novém odstavci 6
a 7 ustanovení § 21b ZDP, začleněném zákonem č. 349/2023 Sb.
se definuje nízkoemisní a bezemisní vozidlo následovně:
- Nízkoemisním
vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí
silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona
upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných
zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není
bezemisním vozidlem (jedná se o ustanovení § 3 zákona č. 360/2022 Sb.,
o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek
a veřejných služeb v přepravě cestujících). Jedná se např.
o motorové vozidlo s hybridním pohonem.
- Bezemisním
vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí
silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou
energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá
žádné emise CO2.
K provedeným změnám
ve znění § 6 odst. 6 ZDP s účinností od 1. 1. 2024 se mimo
jiné v důvodové zprávě k novele zákona o daních z příjmů
(zákon č. 349/2023 Sb.) uvádí:
S ohledem
na kroky v oblasti dekarbonizace dopravy v kontextu aktualizace
Národního plánu obnovy ČR a se zřetelem k souvisejícím doporučením
Evropské komise je žádoucí u poskytování služebního motorového vozidla zaměstnavatelem
zaměstnancům i pro soukromé účely zohlednit povahu, resp. druh tohoto
vozidla z hlediska míry emisí CO2, které produkuje. Pořizovací
cena bezemisních vozidel je častokrát vyšší než u konvenčních motorových
vozidel. Vzhledem k tomu, že výše příjmu ze závislé činnosti zaměstnance
se v případě poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem ke služebním
i soukromým účelům odvíjí právě od vstupní ceny tohoto vozidla, může tato
skutečnost nepříznivě ovlivňovat ochotu zaměstnavatele poskytovat taková
služební vozidla zaměstnancům i pro soukromé účely, jelikož vyšší příjem
zaměstnance ze závislé činnosti má za následek vyšší náklady zaměstnavatele
v podobě pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na zdravotní
pojištění. Z těchto důvodů se stanoví, že příjmem zaměstnance bude
v takovém případě částka odpovídající 0,25 % vstupní ceny bezemisního
vozidla, a to za každý i započatý kalendářní měsíc, ve kterém bylo
toto vozidlo zaměstnanci poskytnuto. V současné době naplňují podmínku
provozu bez produkce emisí CO2 jen silniční motorová vozidla, která
používají jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík.
Snížení výše příjmu ze
závislé činnosti plynoucího poplatníkovi (zaměstnanci) v souvislosti
s bezplatným poskytnutím bezemisních motorových vozidel zaměstnavatele ke
služebním i soukromým účelům představuje vedle prodloužení účinnosti
možnosti uplatňovat mimořádné daňové odpisy dlouhodobého majetku ve vztahu
k bezemisním vozidlům
(změny obsažené v ustanovení § 30a ZDP) další z pozitivně motivačních
opatření v oblasti daní z příjmů, která vedou poplatníky
k ekologicky udržitelnějšímu chování a přispívají tak
k celospolečenskému úsilí o snižování emisí skleníkových plynů.
1.3 Daňové
řešení manažerského vozidla u zaměstnavatele
Postupem
zaměstnavatele z hlediska uplatnění nákladů na provoz služebního vozidla
poskytnutého k bezplatnému využívání zaměstnancem i pro soukromé účely
se zabývá bod 26 pokynu GFŘ č. D-59 k § 24 odst. 2 ZDP.
Uvádí se zde, že při využívání motorového vozidla, které je zahrnuto
v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu, jak pro služební, tak
i pro soukromé účely zaměstnanců, a u kterého proto nemůže
být uplatněn paušální výdaj na dopravu, se neuplatňuje režim poměrné výše
výdajů např. podle § 28 odst. 6 ZDP, neboť tento režim není uplatňován
ani pro poměrnou výši pořizovací ceny motorového vozidla zahrnované podle
§ 6 odst. 6 ZDP do základu daně zaměstnance (společníka), která rovněž
není závislá na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu ujetých kilometrů.
Přitom výdaje za pohonné hmoty jsou daňovým výdajem pouze při použití vozidla
pro služební účely.
Z výše
uvedeného vyplývá, že odpisy, náklady na opravy a udržování vozidla,
pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění, náklady na garážování
vozidla apod. jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné v plné výši
a nedochází k jejich daňovému krácení v poměru ujetých kilometrů
pro podnikatelské účely k celkovému počtu ujetých kilometrů včetně
soukromých jízd. Zaměstnavatel nemůže požadovat po zaměstnanci dílčí poměrnou
úhradu za provedené opravy a údržbu vozidla z titulu bezplatného
poskytnutí vozidla zaměstnanci k používání i pro soukromé účely.
Náklady na spotřebované
pohonné hmoty pro soukromé účely si hradí zaměstnanec a nejsou daňově
uznatelné u zaměstnavatele. Pokud by však zaměstnanec
náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely neuhradil a zaměstnavatel
by považoval jejich úhradu zaměstnavatelem za benefit vycházející ze znění
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb.,
jednalo by se u zaměstnavatele o daňový náklad. Tento benefit by však
musel být sjednán buď v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní
nebo jiné smlouvě. Pokud by tato zaměstnanecká výhoda nebyla sjednána
v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné
smlouvě a přesto by zaměstnavatel netrval na úhradě spotřebovaných PHM pro
soukromé účely po zaměstnanci, pak by u zaměstnavatele nešlo o daňový
náklad. V obou případech půjde o zdanitelný nepeněžní příjem zaměstnance.
V návaznosti na
uplatnění paušálních výdajů na dopravu dle § 24 odst. 2
písm. zt) ZDP připomínáme, že mezi omezující podmínky pro uplatnění
paušálního výdaje na dopravu patří, že poplatník vozidlo nepřenechá ani po část
příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního
motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní
cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem,
který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.
Jakmile dojde
k bezplatnému přenechání služebního vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnancům
i k využití pro soukromé účely, dochází k přenechání služebního
vozidla k užívání jiné osobě a v tomto případě nemůže zaměstnavatel
použít u tohoto „manažerského vozidla“ paušální výdaj na dopravu.
? Příklad
1
Manažer
společnosti má uzavřenou smlouvu na bezplatné poskytnutí služebního vozidla
k soukromým účelům o vstupní ceně 820 000 Kč. Jedná se
o vozidlo s konvenčním pohonem. Manažer má v roce 2024 měsíční příjmy
ze závislé činnosti v rozmezí 120 000 až 130 000 Kč. Jiné
zdanitelné příjmy poplatník nemá.
Uvedeme si zdanění
manažera pro jeho maximální měsíční příjem 130 000 Kč. Pokud by manažer
neměl k dispozici bezplatně poskytnuté manažerské vozidlo, byla by
u něho uplatněna pro stanovení měsíční zálohy na daň sazba daně ve výši
15 %. Protože je nutno k příjmům připočítat 1 % vstupní ceny
poskytnutého vozidla, činí v tomto měsíci zdanitelný příjem 130 000
Kč + 8 200 Kč = 138 200 Kč. Zdanitelný měsíční příjem přesáhne
hranici 131 901 Kč, a proto je nutno uplatnit v tomto měsíci
z částky převyšující tuto hranici pro výpočet měsíční zálohy na daň sazbu
daně 23 % dle § 16 odst. 1 písm. b) ZDP.
Dle tohoto
ustanovení ve znění zákona č. 349/2023 Sb. je totiž nutno uplatnit
sazbu daně 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy,
která pro rok 2024 činí 43 967 Kč na základě nařízení vlády č. 286/2023 Sb.
Do částky základu daně 36 × 43 967 Kč = 1 582 812 Kč se
použije sazba daně ve výši 15 %, nad tuto výši základu daně se použije
sazba daně 23 %. U příjmů zaměstnance v přepočtu na 1 měsíc, půjde
v roce 2024 o hraniční částku měsíční hrubé mzdy 131 901 Kč.
Nad tuto výši je nutno počítat měsíční zálohu na daň se sazbou daně 23 %.
Obdobně bude zaměstnavatel
postupovat v dalších měsících dle výše hrubé mzdy zaměstnance.
S ohledem na rozmezí příjmů od 120 000 Kč do 130 000 Kč lze předpokládat,
že u zaměstnance nedojde k situaci, že by celkový příjem zaměstnance
za rok 2024 v rámci ročního zúčtování záloh na daň přesáhl hranici
1 582 812 Kč, od které by bylo nutno rozdíl zdanit sazbou daně
23 %.
? Příklad
2
Manažer
společnosti má bezplatně poskytnuto služební vozidlo o vstupní ceně
740 000 Kč k používání pro služební i soukromé účely. Jedná se
o vozidlo s konvenčním pohonem. Společnost současně hradí manažerovi
veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy nejen za pracovní cesty pro služební účely,
ale i na jeho soukromé cesty poskytnutým vozidlem.
Nepeněžním příjmem
zaměstnance je částka 7 400 Kč měsíčně, která vstupuje rovněž do vyměřovacího
základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Nepeněžním
příjmem zaměstnance je rovněž částka za spotřebované pohonné hmoty na soukromé
cesty, která podléhá zdanění daní z příjmu ze závislé činnosti,
a rovněž tato částka vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného
na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel pak musí o hodnotu
spotřebovaných PHM na cesty poskytnutým vozidlem pro soukromé účely zaměstnance
snížit daňově uznatelné náklady.
V případě, že
úhrada výdajů za pohonné hmoty zaměstnavatelem při použití poskytnutého vozidla
zaměstnancem pro soukromé účely je sjednána buď v kolektivní smlouvě, vnitřním
předpisu, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě ve smyslu § 24 odst. 2
písm. j) bod 4 ZDP, pak by přicházelo v úvahu zahrnutí těchto výdajů
za PHM zaměstnavatelem do jeho daňově uznatelných výdajů.
? Příklad
3
Zaměstnanec
má bezplatně poskytnuto služební vozidlo k používání pro služební
i soukromé účely. Jde o vozidlo s konvenčním pohonem. Z důvodu
vážné havárie vozidla je toto předáno do autoservisu, doba opravy přesahuje 3 měsíce.
Autoservis po dobu opravy poskytne náhradní vozidlo, které je předáno
k používání zaměstnanci, přičemž jde o vozidlo nízkoemisní
s hybridním pohonem.
Nepeněžním příjmem
zaměstnance je částka 1 % vstupní ceny vozidla. V případě poskytnutí
náhradního vozidla po dobu opravy vozidla v autoservisu je nutno stanovit
nepeněžní příjem zaměstnance ze vstupní ceny náhradního vozidla s hybridním
pohonem, a to ve výši 0,5 % jeho vstupní ceny, a to v měsíci,
kdy po celý tento měsíc má v užívání zaměstnanec toto nízkoemisní vozidlo.
Zaměstnavatel proto musí zjistit v autoservisu vstupní cenu vozidla
a z této vycházet po dobu používání náhradního vozidla při výpočtu
zdanitelného příjmu zaměstnance.
? Příklad
4
Podnikatel
– OSVČ pořídil v rámci smlouvy o finančním leasingu osobní automobil
s konvenčním pohonem, který v průběhu trvání leasingové smlouvy
bezplatně poskytnul svému vedoucímu zaměstnanci k používání pro služební
i soukromé účely. Pořizovací cena vozidla u leasingové společnosti činí
840 000 Kč včetně DPH, úhrnná hodnota úplaty dle leasingové smlouvy činí
966 000 Kč. Po ukončení leasingové smlouvy podnikatel vozidlo odkoupí za
kupní cenu 1 000 Kč.
U zaměstnance,
kterému je bezplatně poskytnuto vozidlo pořízené formou finančního leasingu
k používání i pro soukromé účely, je nepeněžním příjmem částka 8 400
Kč měsíčně, a to jak po dobu trvání finančního leasingu vozidla, tak po
odkoupení automobilu za 1 000 Kč podnikatelem. Při stanovení výše nepeněžního
příjmu se vychází ze vstupní ceny vozidla u leasingové společnosti,
a nikoliv z celkové hodnoty leasingové smlouvy.
? Příklad
5
Zaměstnanec
firmy má bezplatně poskytnuto zaměstnavatelem vozidlo k používání pro
služební i soukromé účely o vstupní ceně 640 000 Kč (jde
o vozidlo s konvenčním pohonem). Dnem 30. 6. 2024 dojde
k vrácení tohoto vozidla a tentýž den dojde k převzetí nového
luxusnějšího vozidla (rovněž s konvenčním pohonem) za stejných smluvních
podmínek, přičemž vstupní cena tohoto nového vozidla činí 980 000 Kč.
V daném případě
je u zaměstnance zdaněna jako nepeněžní příjem za měsíc červen 2024 částka
9 800 Kč, přestože k převzetí nového vozidla došlo až poslední den
v měsíci. Pokud by došlo k výměně vozidla o den později, tedy až
1. 7. 2024, ušetřil by zaměstnanec za měsíc červen na dani z příjmů částku
3 400 Kč × 0,15 = 510 Kč. Rovněž by zaměstnanec ušetřil na pojistném na
zdravotní, sociální a nemocenské pojištění za měsíc červen 3 400 Kč
× 0,116 = 394 Kč a zaměstnavatel na povinném pojistném na sociální
a zdravotní pojištění částku 3 400 Kč × 0,338 = 1 149 Kč.
? Příklad
6
Zaměstnavatel
poskytne svému zaměstnanci od dubna 2024 k bezplatnému používání pro
služební i soukromé účely osobní automobil, který je k datu uzavření
smlouvy účetně i daňově zcela odepsaný. Vozidlo s konvenčním pohonem
bylo ve firmě odpisováno po dobu 5 let ze vstupní ceny 580 000 Kč.
Přestože má
vozidlo nulovou zůstatkovou hodnotu, bude nepeněžní příjem zaměstnance vycházet
ze vstupní ceny vozidla. Počínaje měsícem duben 2024 přichází ke zdanění
u zaměstnance nepeněžní příjem ve výši 5 800 Kč za kalendářní měsíc.
? Příklad
7
Zaměstnanec
má bezplatně poskytnuto do 15. 6. 2024 silniční motorové vozidlo
s konvenčním pohonem se vstupní cenou 690 000 Kč a následně od
19. 6. 2024 nízkoemisní vozidlo se vstupní cenou 890 000 Kč
k používání pro služební i soukromé účely.
Poskytne-li
zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně
za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební
i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného
procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla.
V našem případě měsíčním příjmem zaměstnance v červnu 2024
z titulu užívání motorového vozidla pro soukromé i služební účely
bude částka ve výši 0,5 % z 890 000 Kč, tj. 4 450 Kč (za
měsíc květen 2024 se jedná o částku 1 % z 690 000 Kč = 6 900
Kč).
? Příklad
8
Zaměstnanec
má bezplatně poskytnuto od 12. 11. 2024 bezemisní silniční motorové
vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Zaměstnavatel pořídil
vozidlo v průběhu 1. pololetí 2024 za cenu 3 600 000 Kč.
Při odpisování
motorového vozidla (osobní automobil kategorie M1) musí zaměstnavatel
postupovat dle ustanovení § 30e ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb.,
a do daňových výdajů může zahrnout prostřednictvím odpisů maximální částku
2 000 000 Kč. Toto omezení uplatnění daňových odpisů však nemá vliv
na stanovení zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance z důvodu
bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem
k používání pro služební i soukromé účely zaměstnance. Ve smyslu
§ 6 odst. 6 ZDP se totiž stanoví za příjem zaměstnance částka
0,25 % u bezemisního vozidla ze vstupní ceny vozidla. Ve smyslu
§ 29 odst. 1 písm. a) ZDP se vstupní cenou hmotného majetku
rozumí pořizovací cena, je-li hmotný majetek pořízen úplatně. Měsíčním
zdanitelným příjmem zaměstnance bude tedy částka 3 600 000 Kč ×
0,25 % = 9 000 Kč.
n
2. Zdravotní a volnočasové
benefity a jejich daňové řešení
2.1 Poskytování
benefitů v nepeněžní formě
Novelou ZDP obsaženou
v zákonu č. 349/2023 Sb. došlo v souvislosti
s poskytováním zdravotních a volnočasových benefitů k úpravě
§ 6 odst. 9 písm. d) a v zařazení nového ustanovení § 6
odst. 9 písm. g) ZDP.
Na základě úpravy
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti
osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo
jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb,
ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů
(nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů v úhrnudo výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací
období ve formě:
1. pořízení zboží
nebo služebzdravotního, léčebného, hygienického a obdobného
charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na
lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo
poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
2. použití zařízení
péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského
zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na
kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné
knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje
50 % plochy.
Nepeněžní plnění
poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení
je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel
zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného,
hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován
v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Do osvobození se
zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo
zdravotní obuvi, na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou
nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či v jiném obchodním zařízení.
Zatímco v roce 2023
bylo nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na benefity
specifikované v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP u zaměstnance
zcela osvobozené od daně z příjmů bez ohledu na jeho výši s výjimkou
poskytnutí rekreace a zájezdu (zde byla limitována výše osvobození
v úhrnu 20 000 Kč za zdaňovací období), pak v roce 2024 se
jedná o limitní výši osvobození všech benefitů poskytovaných zaměstnanci
v nepeněžní formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP do výše
poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.
Podle § 21g
odst. 2 ZDP se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí průměrná
mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za
průměrnou mzdu se podle ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího
základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro
který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu
tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na
celé koruny nahoru.
Nařízením vlády č. 286/2023 Sb.
byl stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2022 ve výši 40 638 Kč
a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za
rok 2022 ve výši 1,0819. Z toho vyplývá průměrná mzda uplatněná pro rok
2024 ve výši 40 638 Kč × 1,0819 = 43 966,25 Kč, po zaokrouhlení 43 967
Kč.
Pro rok 2024 tedy činí roční
limit daňového osvobození na veškerá nepeněžní plnění definovaná
v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvku na
rekreaci a zájezd poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci ve výši
21 983,50 Kč.
K § 6
odst. 9 písm. d) ZDP se v pokynu GFŘ č. D-59 uvádí, že plnění
pro rodinné příslušníky zaměstnance může zaměstnavatel pro daňové účely založit
nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale
i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění
pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např.
podle vyhlášky o FKSP).
Ze znění § 6
odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že osvobození od daně z příjmů
ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění
zaměstnavatele. Půjde o případ,kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné
výdaje a zaměstnanci předá poukazy na rekreaci, vstupenky, průkazky, čipy
nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci
od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je
poskytováno zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho
zdanění anebo jako nedaňový výdaj.
V Metodické
informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli
zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci
a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť.
Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli
současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění
od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele
samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Na zaměstnavateli
bude, aby vedl úplnou a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních
benefitů jednotlivým zaměstnancům v návaznosti na sledování hranice pro
osvobození dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžních plnění
poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne hranici pro
osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem
podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Je zde zdůrazněno, že nepeněžní plnění poskytované ve formě podle § 6
odst. 9 písm. d) ZDP jako benefit pro rodinné příslušníky zaměstnance
se považuje za příjem zaměstnance. Tato skutečnost je důležitá nejen pro přiznání
osvobození u plnění využitých rodinnými příslušníky, ale zejména
v návaznosti na celkový roční limit pro osvobození dle § 6
odst. 9 písm. d) ZDP, do jehož výpočtu u konkrétního zaměstnance
vstupují i plnění poskytnutá jeho rodinným příslušníkům.
Za
zdanitelný příjem zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP
bude považována částka, která by za zdaňovací období přesahovala stanovený
limit pro osvobození včetně hodnoty předmětných plnění poskytnutých rodinným příslušníkům
zaměstnance.
V souvislosti
s novou úpravou ustanovení § 6 odst. 9 písm. d)
a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se na základě bodu 4 přechodných
ustanovení k novele ZDP nová právní úprava [tj. limit pro osvobození nepeněžitých
plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1
písm. h) ve znění po nabytí účinnosti tohoto zákona] uplatní na všechna příslušná
nepeněžitá plnění, která byla poskytnuta ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
(tj. od 1. ledna 2024) bez ohledu na zdaňovací období zaměstnavatele,
kterým vždy nemusí být kalendářní rok. Takto tedy u nepeněžitého plnění ve
formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, které zaměstnavatel zaměstnanci
poskytl například v lednu roku 2024, bude na straně zaměstnance posuzován
nový limit pro osvobození a na straně zaměstnavatele budou výdaje na toto
plnění daňově neuznatelné podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, pokud
bude toto plnění u zaměstnance osvobozené, a to i tehdy, když
zdaňovacím obdobím tohoto zaměstnavatele bude hospodářský rok a jeho nové
zdaňovací období začíná běžet například od 1. dubna 2024.
Ze znění
nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP vyplývá, že od daně
z příjmů ze závislé činnosti jsou dále osvobozeny příjmy plynoucí z účasti
zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané
zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze
je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah
jsou přiměřené. Z pohledu
zaměstnance jde o nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či
z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem,
a je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu
stanoveného pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
V Metodické
informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli
zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému ustanovení
§ 6 odst. 9 písm. g) zákona blíže uvádí:
a) Podmínky,
za kterých je plnění od daně osvobozeno
- Pořadatelem
akce musí být zaměstnavatel, a to včetně kulturního nebo sportovního
programu (přitom není vyloučeno, aby si zaměstnavatel pro zorganizování akce
najal profesionálního dodavatele služeb).
- Kulturní
a sportovní akcí ve smyslu tohoto ustanovení tedy není např. koncert či
sportovní zápas pořádaný jiným pořadatelem, kdy vstupenky na takovou kulturní či
sportovní akci by byly součástí společenské akce širšího rozsahu pořádané zaměstnavatelem
– tyto vstupenky by představovaly příspěvek na kulturní nebo sportovní akce,
jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
- Z věcného
hlediska je třeba rovněž rozlišit sportovní nebo kulturní akci pořádanou zaměstnavatelem
pro omezený okruh účastníků a nepeněžní plnění, které má povahu rekreace
nebo zájezdu, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d)
ZDP.
- Musí
být omezen okruh účastníků – zaměstnanci, rodinní příslušníci, případně
obchodní partneři, půjde tedy v principu o akci „jen pro zvané“.
b) Přiměřenost
a obvyklost pořádané akce
- Obvyklost pořádání akce je posuzována s ohledem na
existující běžné standardy v podnikatelské praxi, v návaznosti na
okruh osob, pro které je akce pořádána (pouze zaměstnanci, zaměstnanci včetně
rodinných příslušníků, obchodní partneři atd.), druh pořádané akce (sportovní
den pro děti, sportovní hry pro zaměstnance apod.) a pravidelnost pořádané
akce.
- Přiměřenost
rozsahu akce bude posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající
z povahy konané akce, tzn. celopodniková akce, akce určená pouze pro určitý
okruh lidí (oddělení, vrcholoví manažeři atd.), také dána místem pořádání akce,
tedy lokalitou, ve které se akce pořádá. Exotické destinace již nebudou
zpravidla považovány za přiměřené k naplnění obvyklého cíle či smyslu dané
akce a dále pravidelností opakované akce (např. 1x či 2x ročně, akce pořádané
1x týdně nesplňují obvyklost ani přiměřenost pořádané akce).
- Podmínka omezeného okruhu účastníků je posuzována jako
omezení možnosti účastnit se akce pořádané zaměstnavatelem podle podmínek určených
zaměstnavatelem, tedy v návaznosti na obvyklou praxi by se mělo jednat
o akci pro zvané osoby z řad zaměstnanců zaměstnavatele a jejich
rodinných příslušníků, popřípadě obchodních partnerů a dalších zvaných
hostů, kteří se budou akce účastnit. Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá, že plnění
pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na
principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na
faktickém soužití, za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se
zaměstnance fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost)
a vyživované děti.
- Výše
uvedené by měl být zaměstnavatel schopen prokázat, měl by proto uchovávat důkazní
prostředky ohledně okruhu osob, které se účastnily dané akce, například podle
seznamu hostů, seznamu adresátů rozeslaných pozvánek apod.
Daňové řešení zaměstnavatele
výše uvedených benefitů vyplývá z § 24 odst. 2 písm. j) bod
4 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb.,
Daňově uznatelnými jsou u zaměstnavatele práva zaměstnanců vyplývající
z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo
jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí
i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví
rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců
vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele,
pracovní nebo jiné smlouvy. Není-li tedy v ZDP stanoveno jinak,
lze za daňově uznatelné považovat náklady na veškerá práva zaměstnanců na
pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah
doby odpočinku vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele,
pracovní nebo jiné smlouvy.
Specifickým ustanovením
je ustanovení § 25 odst. 1 písm. h)
ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb., na základě něhož jsou daňově
neuznatelnými výdaji zaměstnavatele nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem
zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to
ve formě
1.příspěvku na
kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně
obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 %
plochy,
2.možnosti
používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny,
tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených
v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 3 ZDP.
Z výše
uvedeného tak vyplývá pro zaměstnavatele, že pokud příjmy zaměstnance podle
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP převýší stanovený limit a budou tak
podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části
související náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné dle
ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, pokud budou
souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního
předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Náklady na ta nepeněžní
plnění, která na straně zaměstnance představují osvobozený příjem [podle znění
§ 6 odst. 9 písm. d) a písm. g) ZDP], nebudou
u zaměstnavatele daňově uznatelné ve smyslu § 25 odst. 1
písm. h) ZDP.
2.2 Poskytování
benefitů v peněžní formě
U zaměstnance
se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6
odst. 9 písm. d) ZDP nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem
přímo zaměstnanci. Bez ohledu na výši poskytnuté peněžní
úhrady zaměstnavatelem se jedná u zaměstnance o zdanitelný příjem
s jeho zahrnutím rovněž do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na
sociální a zdravotní pojištění.
Protože § 25
odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na
nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak v případě
peněžního plnění zaměstnavatele nebude postupováno dle § 25
odst. 1 písm. h) ZDP, ale zaměstnavatel může využít znění
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
? Příklad
9
Zaměstnavatel
zaplatí v září 2024 za zaměstnance (včetně rodinného příslušníka) celoroční
předplatné do místního divadla na sezónu 2024-2025 v částce 2 × 5 400
Kč = 10 800 Kč. Dále zaměstnavatel poskytne v průběhu roku 2024 zaměstnanci
poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru
a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Půjde
např. o lymfatickou masáž prováděnou na kožním oddělení nemocnice. Celková
výše těchto poukazů za rok 2024 činí 11 100 Kč.
Z § 6
odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá, že nepeněžní plnění poskytnuté
zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně
zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních
služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného,
hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován
v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. V našem případě
je tato podmínka splněna. Celková výše nepeněžního plnění zaměstnavatele ve
formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP za rok 2024 činí 10 800
Kč + 11 100 Kč = 21 900 Kč, což je méně než je stanovený limit pro
osvobození nepeněžního plnění od daně z příjmů za rok 2024. Veškeré
poskytnuté nepeněžní plnění bude u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů.
U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h)
ZDP o daňově uznatelný náklad a zakoupení předplatného do divadla
a zakoupení poukázek na masáže je nutno zaměstnavatelem hradit
z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.
? Příklad
10
Zaměstnavatel
poskytne zaměstnanci bezplatně tři poukazy na masáž vždy každé čtvrtletí
kalendářního roku, přičemž zaměstnanec si při návštěvě masážního salonu dohodne
dle doporučení maséra příslušný druh masáže.
Jde o nepeněžní
příspěvky zaměstnavatele na různé druhy masáží, zajišťované v kosmetickém
salonu nebo v masážním studiu. Jedná se o masáže, které provádí
fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění pro tuto činnost, tato osoba
však není registrována jako poskytovatel zdravotních služeb. Na toto nepeněžní
plnění nelze aplikovat znění § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP,
a proto bude u zaměstnance zdanitelným příjmem dle § 6
odst. 1 písm. d) ZDP cena poukazu na masáž ve výši ceny obvyklé
a současně bude tento příjem zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod
pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance. Zaměstnavatel
bude postupovat dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
? Příklad
11
Zaměstnavatel
poskytuje svým zaměstnancům čtvrtletně poukázky Flexi pass v částce
3 500 Kč vždy na počátku příslušného čtvrtletí, které zaměstnanci mohou
používat k úhradě svých sportovních aktivit (návštěva fitness centra,
návštěva plaveckého bazénu, návštěva fotbalových či hokejových utkání apod.).
Jiné benefity vymezené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zaměstnavatel
zaměstnancům neposkytuje.
Jedná se o nepeněžní plnění zaměstnavatele, které s ohledem na
roční výši nepeněžního plnění bude u zaměstnanců osvobozeno od daně
z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Poukázku může
využít i rodinný příslušník. U zaměstnavatele však nepůjde podle
§ 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový náklad a zakoupení
poukázek je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění
nebo jako nedaňový náklad.
? Příklad
12
Zaměstnavatel
poskytne v březnu 2024 zaměstnanci poukaz pro dvě osoby na týdenní zimní
rekreaci do rakouských Alp ve výši 27 000 Kč formou zakoupení zájezdu
v cestovní kanceláři. Poskytování tohoto benefitu vyplývá z vnitřního
předpisu zaměstnavatele.
U zaměstnance bude osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti
v roce 2024 podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP částka ve výši
21 983,50 Kč. Rozdíl 27 000 Kč – 21 983,50 Kč = 5 016,50 Kč
bude při stanovení zálohy na daň za měsíc březen 2024 připočten k hrubé
mzdě zaměstnance (tato částka bude podléhat rovněž odvodu pojistného na
sociální a zdravotní pojištění zaměstnance). U zaměstnavatele půjde
o daňově neuznatelný náklad podle § 25 odst. 1 písm. h) bod
1 ZDP ve výši 21 983,50 Kč, ale daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele
bude výše zdanitelného příjmů zaměstnance, tedy částka 5 016,50 Kč. Je
splněna podmínka dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, že
poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími
z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné
smlouvy. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle znění § 24
odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní
pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu
zaměstnance.
Pokud by zaměstnavatel v našem případě poskytoval v průběhu
roku 2024 zaměstnanci další benefity formou nepeněžního plnění (např.
permanentky do plaveckého bazénu a sauny, zakoupení vstupenek na fotbalové
a jiné sportovní utkání), bude výše tohoto nepeněžního plnění podléhat
u zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti jako součást
mzdy včetně příslušných odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění,
a to v měsíci poskytnutí tohoto dalšího nepeněžního plnění. Současně
bude u zaměstnavatele poskytnuté nepeněžní plnění jeho daňově uznatelným
nákladem a to za podmínky, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí
s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu
zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy.
? Příklad
13
Podle
kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel peněžní příspěvek všem zaměstnancům
ve výši 3 500 Kč čtvrtletně na nákup vitaminů a dalších
zdravotnických produktů dle volby a výběru zaměstnanců.
Protože se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele poskytované přímo
zaměstnancům, půjde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem v plné
výši 4 × 3 500 Kč = 14 000 Kč/rok, a to vždy v příslušném
měsíci jeho vyplacení, který se rovněž zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance
pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel není
vázán zněním § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, protože toto
ustanovení se vztahuje pouze na nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům.
Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim dle § 24 odst. 2
písm. j) bod 4 ZDP a zahrne peněžní plnění poskytnuté zaměstnanci do
daňově uznatelných nákladů (za podmínky, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí
s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu
zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy).Povinné pojistné na sociální
a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního
příjmu zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP
jako daňový náklad zaměstnavatele.