Zaměstnání a samostatná výdělečná činnost pojištěnce ve zdravotním pojištění

Jak jsou zvýhodněni pojištěnci, když je podnikání při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem jejich příjmů? Je možné pro účel dodržení minima ve zdravotním pojištění sčítat příjmy v zaměstnání a v podnikatelské činnosti? Může hrát při souběhu těchto činností roli i jen jeden kalendářní den?

Při souběžném výkonu zaměstnání a podnikatelské činnosti

je pro pojištěnce i pro zdravotní pojišťovnu rozhodující, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známé až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené v Přehledu podávaném OSVČ. Tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

Osoba, která se rozhodne při zaměstnání i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost bez ohledu na skutečnost, zda bude v daném souběhu tato její podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinna se přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

SOUBĚH ČINNOSTÍ A HLAVNÍ ZDROJ PŘÍJMŮ - Osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je podnikání jejím jediným (při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, platí od ledna 2024 měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 968 Kč, není-li její povinností platit zálohu vyšší. Podmínka placení minimální zálohy musí být dodržena i v případě, že za rozhodné období kalendářního roku 2023 vykáže podnikatel ztrátu, nikoli zisk.

Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní pojištění osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, přičemž tato samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů. Tyto osoby:

-    nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění za rok 2024 pak v roce 2025 jednorázově doplatí do 8 dnů po podání Přehledu o výši daňového základu a zaplacených zálohách na pojistné,

-    odvedou při ročním zúčtování pojistné ve výši 13,5 % z 50 % daňového základu bez nutnosti dodržet minimum platné pro OSVČ.

Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud předpokládá vyšší příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání Přehledu by pro ni mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž, může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání Přehledu doplatit.

Podívejme se nyní blíže na některé specifické situace, vyskytující se při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností.

Lze sčítat příjmy v těchto činnostech?

Pojištěnec začal při zaměstnání podnikat, má tedy souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Pravidelný hrubý příjem v zaměstnání činí 14 000 Kč, nicméně svoji samostatnou výdělečnou činnost nepovažuje za hlavní zdroj příjmů. Lze pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění sčítat příjmy ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti nebo musí být dodržen minimální vyměřovací základ v některé z těchto činností?

V praxi se vyskytují případy, kdy příjem zaměstnance, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, nedosahuje minimální mzdy. Musí být zájmem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, aby bylo pojistné za rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnání) nebo kalendářního roku (samostatná výdělečná činnost) odvedeno v souladu se zákonem, neboť nedodržení minimálního vyměřovacího základu lze ze strany zdravotní pojišťovny v rámci kontroly placení pojistného u zaměstnavatele snadno zjistit porovnáním výše příjmu v zaměstnání a zařazením takového zaměstnance jako osoby samostatně výdělečně činné.

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění nelze sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti. Naopak, právní úprava platná ve zdravotním pojištění jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání (odvodem pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do stanoveného minima) nebo v samostatné výdělečné činnosti (placením alespoň minimálních záloh).

Osoba samostatně výdělečně činná zařazená u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“

(například starobní důchodce) začala podnikat v únoru 2024 a současně je zaměstnána s měsíčním hrubým příjem 8 000 Kč. Řeší se v takovém případě minimální vyměřovací základ?

Tyto zaměstnané nebo podnikající osoby jsou zvýhodněny v tom smyslu, že nemusí dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení v kategorii „hrazené státem“ trvá po celý kalendářní měsíc.

V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

V rámci samostatné výdělečné činnosti taktéž nemusí tato osoba respektovat minimální vyměřovací základ, což kromě jiného znamená, že v prvním kalendářním roce její samostatné výdělečné činnosti (2024) se na ni nevztahuje povinnost placení záloh na pojistné. V dalších letech však již tato povinnost vznikne za předpokladu, že takto podnikající osoba vykáže za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku kladný daňový základ. Kdyby však bylo v daném souběhu zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, neplatily by se zálohy ani v dalších letech.

Obdobný postup platí i pro ostatní osoby, za které je plátcem pojistného stát, například pro poživatele jiných druhů důchodů, studenty, osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku a další.

Samostatnou kapitolu představují ve zdravotním pojištění v souvislosti s placením pojistného osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Za tyto osoby (splňující zákonem stanovené podmínky) je v příslušném kalendářním měsíci plátcem pojistného stát za předpokladu, že tyto osoby nemají v daném měsíci po celý tento měsíc žádný příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti – v zaměstnání je to například nemoc, neplacené volno apod. Jakmile však tyto osoby v určitém měsíci příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti vykazují, neplatí za ně v tomto měsíci pojistné stát, nicméně podle aktuálně platné právní úpravy nemusí tyto osoby, resp. zaměstnavatelé dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti.

Skončení souběhu a počátek „státní kategorie“

Příklad

Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2023. Souběžně se zaměstnáním podnikal, takže od ledna 2024 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2022 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2024 zálohy ve výši 3 188 Kč. Ke dni 13. 5. 2024 bude této osobě přiznán starobní důchod. Jak to bude s placením záloh OSVČ?

Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo jeho povinností platit do konce roku 2023 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2024 však již zálohy v částce 3 188 Kč musejí být placeny. Při zúčtování roku 2024 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících červen – prosinec 2024.

Podáním Přehledu za rok 2023 však dojde ke změně výše placené zálohy. Kdyby pojištěnec podal Přehled třeba v měsíci březnu 2024 a vyšla by mu výše zálohy nižší než minimální (například 2 420 Kč), platil by ještě za měsíce březen až květen 2024 minimální zálohy 2 968 Kč. Od června by pak platil zálohu 2 420 Kč.

Když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc

Posuzujeme situaci, kdy zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů a podnikání zdrojem příjmů vedlejších. V praxi občas dochází k tomu, že zaměstnání v daném souběhu netrvá celý kalendářní měsíc, což dle příkladu ovlivňuje postup OSVČ následovně.

Zaměstnanec při tomto souběhu ukončí zaměstnání ke dni 30. 5. 2024 (zaměstnání tak netrvá celý měsíc květen) a do jiného zaměstnání nastoupí dne 1. 6. 2024, přičemž současně podniká jako OSVČ a tato podnikatelská činnost je vedlejším zdrojem jeho příjmů. V takovém případě musí být za květen zaplacena osobou samostatně výdělečně činnou alespoň minimální záloha, neboť se na pojištěnce jako OSVČ vztahuje povinnost dodržet v měsíci květnu při odvodu pojistného a při zúčtování roku 2024 minimální vyměřovací základ právě z toho důvodu, že zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc.To znamená, že za květen musí být zaplacena alespoň minimální záloha 2 968 Kč. Tento postup vychází – včetně dovětku – z ustanovení § 3a odst. 3 písm. b) z. č. 592/1992 Sb.

NEPODÁNÍ PŘEHLEDU OSVČ - Bez ohledu na to, zda je samostatná výdělečná činnost jediným (anebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším) zdrojem příjmů podnikatele, je jeho důležitou povinností podat zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu za předcházející kalendářní rok.

Nepodá-li OSVČ Přehled v termínech daných zákonem, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly, v této prvotní fázi zpravidla ještě bez sankčního postihu. Pokud se tento krok nesetká s adekvátní odezvou (to znamená, že Přehled není v určené lhůtě předložen), může zdravotní pojišťovna – opírajíce se o příslušnou legislativu – začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy výši daňového základu OSVČ za předcházející kalendářní rok) získat.

Možnost kontaktování správy sociálního zabezpečení vyplývá:

-    z ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) z.č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, spočívající v povinnosti orgánů sociálního zabezpečení poskytnout zdravotním pojišťovnám na jejich žádost údaje o výši příjmů a výdajů podle podaného Přehledu včetně dalších informací, potřebných k doplnění údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven,

-    z ustanovení § 23 odst. 1 z. č. 592/­1992 Sb., podle kterého není porušením mlčenlivosti vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.

Další možností zdravotní pojišťovny k získání potřebných údajů o OSVČ je obrátit se na místně příslušný finanční úřad, kde je daňový základ uveden v daňovém přiznání za předpokladu, že toto bylo podáno.

Zákonná úprava zdravotního pojištění obsahuje možné postupy i v situaci, kdy OSVČ povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší osobě:

-    stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného (včetně penále) a

-    uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.

Lze také konstatovat, že takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.

Ing. Antonín Daněk

§ 23 zákona č. 592/1992 Sb.

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní dozvěděli. Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců a použití informací ve vztahu k třetím osobám při uplatňování a vymáhání dlužného pojistného.

(2) Údaje týkající se jednotlivých fyzických nebo právnických osob, které se osoby uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, mohou sdělit jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu.

(4) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovního poměru nebo pracovní činnosti.

(5) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny musí být poučeni o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(6) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout

a) informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni,

b) informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného, nebo vedou-li trestní řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedou-li tyto orgány insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící...