Zaměstnání malého rozsahu a nemocenské pojištění

Zákon o nemocenském pojištění v § 7 vymezuje tzv. „zaměstnání malého rozsahu“. Tím se rozumí zaměstnání, v němž je sice splněna podmínka uvedená v § 6 písm. a), avšak není splněna podmínka uvedená v § 6 písm. b) zákona o nemocenském pojištění. O jakou situaci se jedná? Jaká pravidla platí při zaměstnání malého rozsahu?

Jedná se o situaci, kdy:

-    sjednaná částka měsíčního započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem (nižší než 4 500 Kč, tento limit platí od roku 2025, v roce 2024 byl ve výši 4 000 Kč) anebo měsíční započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec (například v případě uzavření dohody o pracovní činnosti, odměna je sjednána hodinovou částkou, avšak není znám počet hodin, které zaměstnanec odpracuje v daném kalendářním měsíci).

-    výkon zaměstnání je na území ČR (popřípadě se jedná o výše uvedenou výjimku z pravidla, kdy zaměstnanec vykonává trvale zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v ČR a zaměstnanec má trvalé bydliště v ČR nebo v jiném členském státě EU, přitom není povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém trvale vykonává zaměstnání).

PRAVIDLA PŘI ZAMĚSTNÁVÁNÍ MALÉHO ROZSAHU

•    Za prvé: Výše dosaženého rozhodného příjmu

•    Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn podle zákona o nemocenském pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu (4 500 Kč) z tohoto zaměstnání.

•    Z toho vyplývá, že pro účely posouzení, zda vznikla účast na nemocenském pojištění, se posuzuje každý kalendářní měsíc zvlášť. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž mu byl zúčtován započitatelný příjem ve výši alespoň 4 500 Kč. Obráceně řečeno, pokud byl zaměstnanci v kalendářním měsíci zúčtován příjem 4 499 Kč nebo nižší, není v tomto kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění. Může tedy docházet k situaci, kdy se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaný příjem v roce 2026 je nižší než 4 500 Kč, avšak v některých kalendářních měsících bude skutečně dosažený započitatelný příjem alespoň ve výši 4 500 Kč (nebo vyšší) a zaměstnanci tak v některém z těchto kalendářních měsíců vznikne účast na nemocenském pojištění, a pak následující kalendářní měsíc zase zanikne, protože skutečně dosažený započitatelný příjem bude nižší než 4 500 Kč.

•    Za druhé: Více zaměstnání malého rozsahu:

•    Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění též v případě, pokud vykonával v kalendářním měsíci:

-   u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a

-   úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu (4 500 Kč).

•    Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci.

•    Za téhož zaměstnavatele se považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

•    Překážky v práci: Částka rozhodného příjmu se nesnižuje ani v případě, pokud by zaměstnanec po část měsíce nepracoval z důvodu překážky v práci (neplaceného volna).

•    Příjem zúčtovaný až po skončení zaměstnání: V případě, pokud je započitatelný příjem zúčtován až po skončení zaměstnání malého rozsahu, považuje se pro účely nemocenského pojištění za příjem zúčtovaný do měsíce, v němž tato doba zaměstnání skončila. Pro odvod pojistného se však naopak tento příjem přesouvá do kalendářního měsíce, do něhož byl příjem zúčtován (příjem, který dodatečně založil v posledním měsíci trvání zaměstnání účast na nemocenském pojištění).

•    Druhy zaměstnání: Zaměstnáním malého rozsahu může vzniknout z hlediska nemocenského pojištění nejenom na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Zaměstnáním malého rozsahu může být za předpokladu splnění výše uvedených podmínek též činnost společníka a jednatele společnosti s.r.o., prokuristy, člena družstva, pokud vykonává činnost v orgánu družstva, činnost člena kolektivního orgánu právnické osoby (například člena představenstva akciové společnosti). Tyto situace mohou nastat tehdy, pokud je sjednán příjem nižší než 4 500 Kč měsíčně. Pak bude rozhodující, zda skutečně dosažený započitatelný příjem dosáhl hranici 4 500 Kč (nebo byl vyšší než 4 500 Kč měsíčně).

•    Sčítání započitatelného příjmu: Sčítají se částky skutečně dosaženého započitatelného příjmu v kalendářním měsíci pouze v případě, kdy se jedná o dvě nebo více zaměstnání malého rozsahu. Nesčítají se tedy v případě, kdy jedno zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu a druhé zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu, protože sjednaná částka započitatelného příjmu činí alespoň 4 500 Kč měsíčně anebo se jedná o dohodu o provedení práce. To může nastat též v případě, kdy zaměstnanec má u stejného zaměstnavatele uzavřeny současně dvě dohody o pracovní činnosti, z toho jedna z nich je sjednána na částku nižší než 4 500 Kč a druhá je sjednána na částku alespoň 4 500 Kč měsíčně.

Příklad 1

Se zaměstnancem byl uzavřen pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek na dobu od 1. července do 14. července. Zaměstnanec dosud u zaměstnavatele nepracoval. Výkon práce je sjednán na území ČR. Mzda byla ve výši 9 000 Kč.

Pokud by tato situace nastala v roce 2013, jednalo by se o krátkodobé zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. Zaměstnanci by nevznikla účast na nemocenském pojištění. Z částky 9 000 Kč by se tedy neodvádělo sociální pojištění. Pokud však tato situace nastala počínaje rokem 2014, pak jsou splněny obě požadované podmínky pro účast na nemocenském pojištění. Z částky 9 000 Kč by se tedy odvádělo sociální pojištění.

Příklad 2

Se zaměstnankyní byl uzavřen pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek. Výše mzdy byla sjednána v částce 26 000 Kč měsíčně, místo výkonu práce je v ČR. Zaměstnankyně byla v měsíci červen 2026 nemocná a její skutečný příjem byl nižší než 4 500 Kč.

V uvedeném případě se nejedná o zaměstnání malého rozsahu, neboť byly splněny obě podmínky uvedené v § 6 pro účast na nemocenském pojištění. Nerozhoduje tedy skutečná výše započitatelného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Zaměstnankyně je tedy účastna nemocenského pojištění i v kalendářních měsících, kdy dosažený započitatelný příjem nedosáhl 4 500 Kč. Obdobně v případě dohody o pracovní činnosti, pokud započitatelný příjem byl sjednán alespoň ve výši 4 500 Kč měsíčně.

Příklad 3

Souběh příjmů ze zaměstnání malého rozsahu.

Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele uzavřeny dvě dohody o pracovní činnosti. První dohoda je uzavřena na období od ledna do prosince 2026, sjednaný příjem je ve výši 4 400 Kč. Druhá dohoda je sjednána na období od 1. 7. 2026 do 31. 8. 2026, sjednaný příjem rovněž nedosahuje rozhodný příjem 4 500 Kč měsíčně.

V obou případech se jedná tedy o zaměstnání malého rozsahu. Pro posouzení rozhoduje úhrn skutečně dosažených započitatelných příjmů z těchto dohod. Zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění v měsících červenec a srpen, protože úhrn příjmů u téhož zaměstnavatele dosahuje aspoň částky 4 500 Kč měsíčně. Pojistné na sociální zabezpečení se bude odvádět z příjmů dosažených za měsíce červenec a srpen 2026.

Příklad 4

Jednatel společnosti s.r.o. má sjednánu odměnu v měsíční výši 4 495 Kč. Dále v některém kalendářním měsíci obdrží náhrady cestovních výdajů a úhrn jeho zúčtovaných příjmů tak přesáhne částku 4 500 Kč. Skutečně dosažený započitatelný příjem zúčtovaný v jednotlivých měsících nedosáhl částky 4 500 Kč, neboť do započitatelného příjmu se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (například náhrady cestovních výdajů). Z odměny jednatele nebude odváděno pojistné na sociální zabezpečení, protože skutečně dosažený (zúčtovaný) započitatelný příjem nedosáhl částky 4 500 Kč měsíčně.

Pokud by však v jednotlivém měsíci odměna jednatele dosáhla alespoň částky 4 500 Kč (nebo byla vyšší než 4 500 Kč), a to až po sečtení s dalšími příjmy ze závislé činnosti, které se zahrnují do započitatelného příjmu, pak by jednateli vznikla účast v tomto kalendářním měsíci účast na nemocenském pojištění a ze započitatelného příjmu by se odvádělo pojistné na sociální zabezpečení, i když samotná měsíční odměna jednatele by limit 4 500 Kč nepřesáhla. Tato situace by mohla například nastat tehdy, pokud by jednateli byla připočítávána k dosaženému příjmu příslušná částka nepeněžního příjmu dle § 6 odst. 6 ZDP (bezplatné poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely). Pro úplnost lze doplnit, že odměna jednatele bude podléhat zdravotnímu pojištění, a to nezávisle na tom, jaké dosáhla měsíční výše (tedy i v případě, pokud bude ve výši 4 499 Kč nebo méně). Nelze zaměňovat nemocenské pojištění a zdravotní pojištění, jedná se o dvě zcela odlišné pojmy.

Ing. Luděk Pelcl