Zaměstnání na dobu určitou

a zdravotní pojištění

Kdy zaměstnavatel plní ve zdravotním pojištění zákonné povinnosti v případě sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Jak postupuje podnikatel, když ukončí zaměstnání, které je v daném souběhu hlavním zdrojem jeho příjmů? Přihlíží zaměstnavatel v případě tzv. nekolidujícího zaměstnání k povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění stanovené minimum?

Dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem

nejsou zdaleka výjimkou pracovněprávní vztahy sjednávané na dobu časově omezenou. V případě sjednání každého pracovněprávního vztahu musí zaměstnavatel především zabezpečit odvod pojistného alespoň z minima nebo z jeho poměrné části (je-li to ze zákona jeho povinností) a také přihlásit resp. odhlásit osobu jako zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě. Za nesplnění této oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až 200 000 Kč. U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr plní zaměstnavatel zákonné povinnosti tehdy, pokud dosažená výše příjmu zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění. To znamená, že u dohody o pracovní činnosti plní zaměstnavatel zákonné povinnosti při příjmu alespoň 4 000 Kč a u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

•    přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a

•    odvádí pojistné podle zákona, tedy:

-   alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2023 hodnota minimální mzdy 17 300Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například pokud je zaměstnanec nemocen nebo

-   z částky nižší než povinné minimum – na základě dokladu, který předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Zaměstnancem českého zaměstnavatele

(a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) se při splnění zákonných podmínek stává i osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království, postupující podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, anebo cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy v tomto odstavci uvedené.

Podívejme se formou příkladů na řešení různých situací v právních podmínkách roku 2023.

Příklad 1

Pracovní poměr na dobu určitou byl ukončen dne 24. 1. 2023.

Za měsíc leden musí být zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za 24 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci. Tato poměrná část minima činí 13 393,54 Kč a vypočte se jako [(24:31) x 17 300].

Pokud by příjem za leden činil alespoň 13 393,54 Kč, odvede se pojistné z dosažené výše příjmu, která tak může být i nižší než 17 300 Kč. Při příjmu nedosahujícím 13 393,54 Kč by zaměstnavatel provedl dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Po zbývající období 25. 1. – 31. 1. nevznikne zaměstnanci ve zdravotním pojištění žádný problém, odvod pojistného za leden v souladu se zákonem zabezpečí zaměstnavatel.

Příklad 2

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) byla sjednána do 31. 3. Následně byla uzavřena nová DPČ od 1. 4., zaměstnanec však začal pracovat až v úterý 4. 4. a za duben mu byl zúčtován příjem 17 150 Kč.

Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule nenavazují, použije zaměstnavatel při plnění oznamovací povinnosti kódy „O“ k datu 31. 3. (skončení DPČ) a „P“ k datu 4. 4., tedy ke dni, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření další DPČ začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci. Protože zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc duben, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za celkem 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci ve výši 15 570 Kč [(27: 30) x 17 300]. Odvodem pojistného z částky 17 150 Kč je zajištěn postup podle zákona, dopočet do minima 17 300 Kč se v takových případech neprovádí.

Kdyby však byla s účinností od 1. 4. uzavřena pracovní smlouva, ve které by byl uveden den nástupu do práce 1. duben, anebo kdyby zaměstnanec začal na základě další DPČ pracovat již v sobotu 1. 4., pak by zaměstnavatel v dané souvislosti žádné oznámení neprováděl, neboť oba pracovněprávní vztahy by na sebe plynule navázaly.

Příklad 3

Zaměstnanec má souběh zaměstnání s podnikáním, kdy zaměstnání je hlavním zdrojem jeho příjmů. Toto zaměstnání je sjednáno na dobu určitou do 31. 3.

Pokud pojištěnec pokračuje od data 1. 4. ve výkonu své samostatné výdělečné činnosti, mění se pro něj ve zdravotním pojištění zcela zásadním způsobem podmínky, kdy především:

-   od dubna pro něj jako OSVČ platí ustanovení o nutnosti dodržet v tomto a v dalších měsících minimální vyměřovací základ,

-   v této souvislosti musí od dubna (přesněji za duben) začít platit zálohy na pojistné vypočtené podle výsledků své podnikatelské činnosti za rok 2022, pokud již za tento rok podal Přehled o výši daňového základu, nejméně však 2 722 Kč,

-   musí kontaktovat zdravotní pojišťovnu a oznámit jí nastalou změnu, tedy skutečnost, že zaměstnání skončilo a podnikání se stává jediným zdrojem jeho příjmů (mohlo by kupříkladu dojít k situaci, že by pojištěnec ukončil nebo přerušil svoji samostatnou výdělečnou činnost a platil by si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů).

Minimální vyměřovací základ by nemusel být dodržen a placení alespoň minimálních záloh by nebylo povinností tehdy, pokud by pro pojištěnce neplatilo zákonné minimum dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad 4

Takzvané nekolidující zaměstnání (s měsíčním příjmem nepřevyšujícím 8 650 Kč) bylo uzavřeno od 2. 1. do 30. 6., po celé období byl zaměstnanec evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání.

Při plnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance použije zaměstnavatel v zákonné osmidenní lhůtě:

-   kódy „P“ a „I“ k datu 2. 1. a

-   kód „O“ k datu 30. 6.

Kód „J“ se při skončení pracovního poměru nepoužije, protože registrace na Úřadě práce ke dni skončení zaměstnání nadále trvá.

V žádném z měsíců ledna až června neřeší zaměstnavatel minimální vyměřovací základ ani jeho poměrnou část proto, že po celou dobu je zaměstnanec evidován v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Případné vyřazení pojištěnce z evidence uchazeče o zaměstnání však musí zaměstnanec zaměstnavateli oznámit, což by si mohl, resp. měl zaměstnavatel „ošetřit“ například tím způsobem, že si od zaměstnance nechá vystavit čestné prohlášení dle doporučeného vzoru, ve kterém se zaměstnanec zaváže, že tuto skutečnost (pokud nastane) sdělí zaměstnavateli do osmi dnů.

Příklad 5

V měsíci květnu byly u stejného zaměstnavatele sjednány dvě dohody o provedení práce (DPP). První DPP na období od 4. 5. do 11. 5. s příjmem 4 500 Kč, druhá DPP pak na období od 22. 5. do 31. 5. na částku příjmu 8 300 Kč.

Jak je již výše uvedeno, sčítají se příjmy z typově stejných dohod, v našem případě ze dvou dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Vyměřovací základ pro odvod pojistného za měsíc květen tak činí 12 800 Kč, neboť úhrnem příjmů je dodržena (překročena) poměrná část minimálního vyměřovacího základu za dobu trvání obou dohod v délce 18 kalendářních dnů ve výši10 045,16Kč, vypočtená jako [(18:31) x 17 300].

Zaměstnavatel dvakrát přihlásí a dvakrát odhlásí zaměstnance (na jednom formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“). Při plnění oznamovací povinnosti se u dohod postupuje podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Při sazbě 13,5 % z částky 12 800 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance za měsíc květen pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 728 Kč (12 800 x 0,135).

Příklad 6

Se zaměstnancem je od 1. 1. sjednána DPP do 31. 10. s příjmem v rozpětí 8 000 Kč až 10 000 Kč. Od 1. 11. je uzavřena pracovní smlouva na příjem 10 000 Kč.

Příjem zúčtovaný na základěDPP nezakládal v období od ledna do října povinnost placení pojistného, neboť výší dosaženého příjmu se osoba nestala ve zdravotním pojištění zaměstnancem. Co se týká pracovní smlouvy, pak platí, že zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, který je v této pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce, tedy k 1. 11.

U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, případně i s přihlédnutímk povinnosti zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje.

Příklad 7

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek od 13. ledna do 15. března s těmito příjmy:

-   leden:          8 000 Kč,

-   únor:           14 000 Kč,

-   březen:        10 220 Kč. 

Pro zaměstnance platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Zaměstnavatel odvede pojistné za jednotlivé měsíce následovně:

1)  leden

Poměrná část minima za 19 kalendářních dnů trvání zaměstnání činí 10 603,22Kč [(19:31) x 17 300]. Protože není výší příjmu této částky dosaženo, provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minima takto:

•    z příjmu 8 000 Kč činí pojistné 1 080 Kč. Jednu třetinu (360 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (720 Kč) zaplatí ze svých prostředků;

•    pojistné z rozdílové částky 2 603,22 Kč ve výši 352Kč zaplatí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Na zaměstnavatele by povinnost úhrady částky 352 Kč přešla v případě, kdyby byl takto nízký příjem zapříčiněn překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 zákoníku práce;

•    z celkové částky pojistného 1 432 Kč (13,5 % z vyměřovacího základu 10 603,22 Kč) uhradí zaměstnanec 712 Kč (360 + 352) Kč a zaměstnavatel 720 Kč.

2)  únor

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:

•    (17 300 – 14 000) x 0,135 = 446 Kč

•    Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 17 300 = 2 336 Kč

•    Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

•    (14 000 x 0,135) : 3 = 630 Kč

•    a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 630 + 446 = 1 076 Kč

•    Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 336 – 1 076 = 1 260 Kč

3)  březen

Pojistné bude odvedeno z částky 10 220 Kč, která je vyšší, než poměrná část minima za dobu 15 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu.

Příklad 8

S poživatelem důchodu byla na období od 1. 2. do 30. 6. uzavřena DPČ s pravidelným měsíčním příjmem 4 000 Kč.

Vyměřovacím základem je vždy částka 4 000 Kč bez ohledu například na období případné nemoci, neplacené volno, jiné zaměstnání nebo podnikání apod.

Kdyby příjem v některém z měsíců poklesl pod částku 4 000 Kč, musela by být osoba jako zaměstnanec na takový měsíc odhlášena.

Příklad 9

Zaměstnanec pracuje od 2. 1. u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na DPČ. U jednoho zaměstnavatele činí příjem 9 600 Kč, u druhého (DPČ uzavřena do 31. 8.) pak 8 800 Kč. Na zaměstnance (a na zaměstnavatele jako plátce pojistného) se vztahuje povinnost dodržet při placení pojistného zákonné minimum.

Do srpna nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minima 17 300 Kč zajištěna. Aby mohl každý ze zaměstnavatelů odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si oba zaměstnavatelé (v podstatě každý měsíc) tuto výši navzájem dokladovat.

Ukončení jedné z dohod ukládá druhému zaměstnavateli počínaje odvodem pojistného za měsíc září povinnost zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, což představuje provedení dopočtu a doplatku pojistného podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.