Zaměstnání osob pečujících o děti

Jaký charakter pracovněprávních vztahů je přípustný pro zachování nároku na peněžitou pomoc v mateřství? Jak dlouho lze čerpat rodičovskou dovolenou? Kdy je plátcem pojistného stát za osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče?

Mateřská a navazující rodičovská dovolená

jsou obdobími nepřítomnosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) na pracovišti, vyžadujícími pro zaměstnavatele potřebu řešení této situace jak z pohledu pracovněprávního, tak v oblasti zdravotního pojištění. Zaměstnavatel jednak musí přemýšlet, jak dočasně nepřítomného zaměstnance nahradit, jednak nesmí zapomenout na možnosti a související zákonné povinnosti v oblasti pracovního práva a zdravotního pojištění.

Mateřská a rodičovská dovolená patří mezi důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce a dále pak podle § 195 až § 198 tohoto právního předpisu. Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších přepisů.

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je stát prostřednictvím státního rozpočtu ČR plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.

Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, je plátcem pojistného stát. Jestliže pojištěnec není zaměstnán nebo nepodniká jako OSVČ, má vyřešen svůj pojistný vztah například pobíráním rodičovského příspěvku.

Pokud zaměstnankyně nebo zaměstnanec pobírají peněžitou pomoc v mateřství a chtějí si pobírání této dávky zachovat, nesmějí zároveň vykonávat práci, ze které jim dávka náleží. To znamená, že si nelze přivydělávat prací, že které se odvádělo pojistné na nemocenské pojištění, a ze které se vypočítávala výše peněžité pomoci v mateřství.

Zaměstnanci tak mohou v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr anebo mohou se svým stávajícím zaměstnavatelem uzavřít další pracovní smlouvu, ovšem na jiný druh práce, než mají ve sjednané pracovní smlouvě, ze které se odvádělo pojistné. Nic však nebrání tomu, aby osoba uzavřela pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem.

V době poskytování peněžité pomoci v mateřství lze konat práci v jiném právním vztahu, než ze kterého je peněžitá pomoc v mateřství vyplácena, anebo lze vykonávat takovou činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění.

Naproti tomu osoby samostatně výdělečně činné nemohou po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat svoji podnikatelskou činnost, řešením pro tyto osoby je výkon samostatné výdělečné činnosti prostřednictvím jiné osoby. Když ale žena podniká a nečerpá peněžitou pomoc v mateřství z této podnikatelské činnosti, může v podnikání pokračovat.

Zákoník práce hovoří v ustanovení § 196 o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 zákoníku práce čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich. Výše rodičovského příspěvku je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat.

Celodenní osobní a řádná péče

Značně specifickou kategorii představují ve zdravotním pojištění osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. A pokud takové osoby začnou pracovat nebo podnikat, je situace ještě složitější, kdy musí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby byl jejich postup v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny.

Podmínky této péče jsou splněny tehdy, pokud:

•    dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo

•    dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, což je i školní družina.

Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (dále jen „pečující osoba“).

Zvýhodnění „pečující osoby“

Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba zvýhodnění v tom smyslu, že zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

„Pečující osoba“ bez příjmu po celý kalendářní měsíc

Jestliže tato „pečující osoba“ nemá v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti (např. nemoc, ošetřování dítěte mladšího 10 let, neplacené volno), sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a použitím kódu „L“ ji zařadí mezi osoby, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, provede zaměstnavatel její vyřazení z kategorie osob, za které platí pojistné stát (kód „T“) – blíže viz Příklad č. 2.

Placení pojistného ze skutečné výše příjmu

Pokud je osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě (děti) po celý kalendářní měsíc zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, případně poskytnuté neplacené volno nehraje v tomto případě roli. Reálně lze podmínku celodenní osobní a řádné péče splnit při zkráceném pracovním úvazku, při práci doma, nebo u některé z dohod. Aby mohl zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, dokládá zaměstnanec čestným prohlášením skutečnost, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče, například podle tohoto vzoru:

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) z.č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte ...................., narozeného dne ............. Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje jiná osoba.

Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny.

Ve .................. dne ................... ...........................................................................

Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis

Postup zaměstnavatele v situacích, kdy je zaměstnancem „pečující osoba“

Příklad 1

Zaměstnavatel přijal do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče ve smyslu právní úpravy zdravotního pojištění s hrubým měsíčním příjmem na základě pracovní smlouvy ve výši 12 000 Kč.

Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání takovou osobu a zúčtuje-li jí příjem zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ následující:

-   přihlásí se k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem „P“ ke dni nástupu do zaměstnání, nic dalšího neoznamuje (jelikož bude osoba zaměstnána, je povinna sama oznámit zdravotní pojišťovně ztrátu nároku na platbu pojistného státem ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání, pokud byla v této kategorii u zdravotní pojišťovny registrována);

-   po skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“.

Jsou-li tedy ze strany zaměstnance splněny požadované podmínky celodenní osobní a řádné péče (dokladováno čestným prohlášením – viz výše), pak zaměstnavatel nemusí při výpočtu částky pojistného provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je příjem 12 000 Kč. 

Jakmile takový zaměstnanec (zaměstnankyně) ukončí zaměstnání, musí si v dalším období sám řešit svůj pojistný vztah, například pokračující registrací v kategorii „pečující osoby.“

Příklad 2

Zaměstnankyně – „pečující osoba“ byla nemocná po celý kalendářní měsíc srpen, za měsíc září jí byl zúčtován hrubý příjem 8 600 Kč.

Jestliže nemá „pečující osoba“ v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání (§ 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sděluje zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a za použití kódu „L“ – v tomto případě ke dni 1. 8. – oznamuje zdravotní pojišťovně zařazení zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož však zaměstnanci bude za měsíc září zúčtován hrubý příjem 8 600 Kč, provede v této souvislosti zaměstnavatel následující:

-   oznámí zdravotní pojišťovně za použití kódu „T“ s datem 31. 8. vyřazení zaměstnance ze “státní kategorie“,

-   odvede za měsíc září pojistné z vyměřovacího základu 8 600 Kč, tj. v úhrnné částce 1 161 Kč, dopočet do minima 17 300 Kč se neprovádí.

Za účelem potvrzení skutečnosti, že zaměstnanec neměl v měsíci srpnu žádný příjem (například u jiného zaměstnavatele nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti) je žádoucí, aby si zaměstnavatel nechal v této věci vystavit čestné prohlášení.

Příklad 3

Zaměstnavatel poskytnul „pečující osobě“ v měsíci srpnu 3 dny neplaceného volna, přičemž tato zaměstnankyně ukončila celodenní osobní a řádnou péči dne 23. 8.

V praxi může nastat situace, kdy osoba – zaměstnanec „nepečuje“ o dítě po celý kalendářní měsíc (například začne, resp. přestane dávat dítě do mateřské školy při respektování hranice čtyř hodin – viz výše). Je-li za této situace poskytnuto zaměstnanci v měsíci srpnu neplacené volno, nemá tato okolnost vliv na placení pojistného, ovšem zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za celkem 8 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnankyně již podmínky celodenní osobní a řádné péče nesplňovala. To znamená, že vyměřovací základ za měsíc srpen musí činit alespoň 4 464,51 Kč [(8:31) x 17 300].

Příklad 4

„Pečující osoba“ je jako účetní zaměstnána na zkrácený pracovní úvazek a současně podniká jako OSVČ na základě živnostenského listu.

Pokud vzhledem k rozsahu vykonávané výdělečné činnosti splňuje tato osoba zákonem stanovené podmínky péče o dítě, resp. o děti, postupuje ve zdravotním pojištění následovně:

-   z titulu obou činností musí být pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny,

-   nemusí dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti,

-   zálohy jako OSVČ nemusí platit, pokud prohlásí, že její samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů,

-   vystavuje zaměstnavateli čestné prohlášení, potvrzující splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče,

-   nemá v žádné z činností nárok na odpočet (ten by vznikl pouze v případě zaměstnání, pokud by byly splněny podmínky ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.).

Příklad 5

„Pečující osoba“, pracující doma, splňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče o dvě děti do 15 let věku, přičemž starší dítě dovršilo dne 9. září 2023patnácti let věku, mladšímu je 11 let. Za měsíc září jí byl zaměstnavatelem zúčtován hrubý příjem 6 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že podmínky celodenní osobní a řádné péče trvaly v měsíci září pouze 9 kalendářních dnů, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za zbývajících 21 kalendářních dnů, kdy již tyto podmínky splněny nebyly. To znamená, že zaměstnavatelem musí být zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle vzorce:

Za rozhodné období kalendářního měsíce září musí být za tuto osobu odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 12 110 Kč, tedy v úhrnné částce 1 635 Kč. Protože je zúčtovaný příjem nižší než 12 110 Kč, postupuje zaměstnavatel při výpočtu výše pojistného a jeho následného odvodu takto:

-   z hrubé mzdy 6 000 Kč činí výše pojistného 810 Kč. Jednu třetinu (270 Kč) strhne zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (540 Kč) zaplatí ze svých zdrojů,

-   z rozdílové částky 6 110 Kč činí pojistné 825 Kč. Tato částka je sražena zaměstnanci. Na zaměstnavatele by povinnost její úhrady přešla pouze v případě, kdyby byl takto nízký vyměřovací základ (tedy 6 000 Kč) zapříčiněn překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle podmínek daných ustanoveními § 207 až § 209 zákoníku práce.

V případě, kdyby byl zaměstnané osobě zúčtován za měsíc září hrubý příjem nejméně 12 110 Kč, nebyl by uplatněn uvedený postup a pojistné by se za tento měsíc odvedlo ze skutečné výše příjmu, i kdyby zúčtovaná mzda nedosáhla 17 300 Kč.

Zaměstnání a neplacené volno

U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data žena do zaměstnání opět nastoupí.

Vycházíme ze situace, že rodičovský příspěvek již žena k datu skončení rodičovské dovolené vyčerpala anebo jej nečerpala.

Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce) má žena svůj pojistný vztah touto „státní kategorií“ vyřešen. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena osobou celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena zákonné podmínky, pak z důvodu poskytnutého neplaceného volna nemusí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ neboli nebude odvádět žádné pojistné, což vychází z ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. Za této situace zaměstnavatel tedy neřeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ.

Zaměstnavatel rovněž musí přihlédnout k tomu, zda je za tuto osobu nadále plátcem pojistného stát. Nemá-li zaměstnankyně po dobu, kdy je jí poskytnuto neplacené volno, příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, platí za ni nadále pojistné stát. Zaměstnavatel tak musí oznámit kódem „L“ (v podstatě ke dni vystavení níže uvedeného čestného prohlášení) počátek povinnosti státu platit pojistné. Kódem „T“ se oznámí ukončení této „státní kategorie“.

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž neplatí pro mě v zaměstnání minimální vyměřovací základ.

Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů.

Ve .................. dne ................... ...........................................................................

Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis

Čestné prohlášení zaměstnankyně (jako rozhodný doklad) si zaměstnavatel založí pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny ve své mzdové evidenci.

ZÁKON č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce

§ 207

Prostoje a přerušení práce
způsobené nepříznivými
povětrnostními vlivy

Nemůže-li zaměstnanec konat práci

a)  pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,

b)  v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými po¬větrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Jiné překážky v práci
na straně zaměstnavatele

§ 208

Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87).

§ 209

(1) O jinou překážku v práci na straně jiného zaměst¬navatele, než uvedeného v § 109 odst. 3, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

(2) Upraví-li v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované ná¬hrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním před¬pisem.

§ 210

Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.