Zaměstnávání „státních pojištěnců“

Jak jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny při placení pojistného osoby, za které hradí pojistné stát? Jakým způsobem ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance skutečnost, že registrace ve “státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc? Kdy může dojít u zaměstnané osoby k situaci, že se v případě poskytnutého neplaceného volna nebude platit pojistné?

Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Nejpočetnější skupiny těchto „státních pojištěnců“ představují nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené včetně příjemců rodičovského příspěvku a uchazeči o zaměstnání. Kompletní výčet naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p. Při zaměstnávání těchto osob platí specifická pravidla, která zaměstnavatele (a také zaměstnance) po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.

Stanovení vyměřovacího základu

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u sjednaného pracovněprávního vztahu dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.

Pojistné se tedy odvádí ze skutečné výše příjmu u:

•    pracovní smlouvy – bez ohledu na výši příjmu,

•    dohody o pracovní činnosti za podmínky, že příjem činí alespoň 4 000 Kč,

•    dohody o provedení práce tehdy, pokud příjem do 30. 6. 2024 převyšuje 10 000 Kč.

Taktéž OSVČ – „státní pojištěnci“ – nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, platný pro podnikatelskou sféru, ale tímto vyměřovacím základem je za rozhodné období kalendářního roku sazba 50 % daňového základu.

Pracovní smlouva, resp. dohody

Na rozdíl od pracovní smlouvy je při zaměstnávání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr důležitá výše příjmu zaměstnance.

Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé (kromě formy pracovní smlouvy) často využívají pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. U obou typů dohod došlo ve zdravotním pojištění s účinností od 1. 1. 2015 k podstatné změně, kdy se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají příjmy z více dohod provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. Osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele) se považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, dosáhne-li zúčtovaný příjem alespoň 4 000 Kč. Aby byla osoba pracující na základě dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) ve zdravotním pojištění zaměstnancem, tedy s povinností přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného zaměstnavatelem, musí dosažený příjem převýšit do 30. 6. 2024 částku 10 000 Kč (ke změnám u dohod o provedení práce dojde k datu 1. 7. 2024). Ve zdravotním pojištění se nebere v úvahu například problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výhradně výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.

V případě, kdy je osoba, za kterou platí pojistné stát, zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a příjem za určitý měsíc poklesne pod výše uvedenou „rozhodnou“ částku, musí být taková osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (případně měsíce) odhlášena, i když je třeba registrována u zdravotní pojišťovny v kategorii osob hrazených státem.

Oznamovací povinnost
zaměstnavatele

Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího než je v roce 2024 zákonné minimum 18 900 Kč, případně nižšího než poměrná část tohoto minima, musí mít k dispozici například doklad resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát podle již citovaného § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. třeba doklad o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod. Oznamování vzniku, resp. zániku nároku na zařazení zaměstnance do kategorie osob, za které platí pojistné stát, musí zaměstnavatel provést vždy, pokud se k němu tato informace dostane – v tomto případě je oznámení této skutečností zákonnou povinností zaměstnavatele. Nelze se spolehnout například na prohlášení dotyčné osoby, že ji již přihlásil do „státní kategorie“ jiný zaměstnavatel nebo škola apod.

Nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod (viz § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.).

Podmínky platné pro zaměstnance – „státní pojištěnce“

Při placení pojistného na zdravotní pojištění se u zaměstnaných osob, za které platí pojistné stát, vychází především z těchto podmínek:

•    a takovou osobu odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu,

•    u těchto osob tedy není důvod k provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu,

•    při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, v obou případech trvajících po celý kalendářní měsíc, se u pracovní smlouvy neodvede žádné pojistné, vyměřovací základ činí 0 Kč (není-li do daného kalendářního měsíce zúčtována odměna). V případě sjednané dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a při fakticky nulovém příjmu musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena;

•    při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, trvajících pouze po část kalendářního měsíce, činí pojistné 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. To znamená, že vyměřovací základ může být i nižší než 18 900 Kč;

•    pokud není pojištěnec registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, musí být zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů mimo „státní kategorii“[§ 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.];

•    je-li osoba, za kterou platí pojistné stát, zaměstnána a současně podniká, pak v takovém případě obdrží zdravotní pojišťovna tři platby – od státu, od zaměstnavatele i od osoby samostatně výdělečně činné.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání – viz § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.

S ohledem na výše uvedené neovlivňuje u „státních pojištěnců“ placení pojistného zaměstnavatelem například:

•    rozsah pracovního úvazku,

•    délka trvání zaměstnání v rozhodném období kalendářního měsíce,

•    období nemoci,

•    iné zaměstnání či souběžná samostatná výdělečná činnost apod.

V následujícím textu si v právních podmínkách roku 2024 formou příkladů ukážeme postup zaměstnavatele při výpočtu výše pojistného při zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát. Určitou výjimkou je příklad č. 5, ve kterém je řešeno dodržení poměrné části minima. K dále uvedeným příkladům ještě dodáváme, že rozhodná částka 10 000 Kč platí u dohod o provedení práce do 30. 6. 2024.

Příklad 1

Poživatel starobního důchodu byl v jednom měsíci zaměstnán u dvou zaměstnavatelů. Nejprve pracoval na dohodu o pracovní činnosti od 10. 5. do 18. 5. s příjmem 3 860 Kč. Poté uzavřel s jiným zaměstnavatelem rovněž dohodu o pracovní činnosti na období od 20. 5. do 29. 5. s příjmem 4 180 Kč.

Protože příjem na první dohodu o pracovní činnosti nedosáhl „rozhodné“ částky 4 000 Kč, neodvede zaměstnavatel u této dohody žádné pojistné a ani neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance další povinnosti. V případě druhé dohody o pracovní činnosti se vypočte a odvede pojistné sazbou 13,5 % ze 4 180 Kč a zaměstnanec bude u zdravotní pojišťovny přihlášen k 20. 5. a odhlášen k 29. 5.

Příklad 2

S poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu první stupně byla uzavřena dohoda o provedení práce 12. 3. do 24. 6., v tomto období zaměstnanec i pracoval. Vyměřovací základ byl za jednotlivé měsíce:

-   březen         9 800 Kč

-   duben          11 600 Kč

-   květen         12 400 Kč

-   červen         8 950 Kč

Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 1. 4. a odhlašuje ke dni 31. 5., tedy na období těch kalendářních měsíců, ve kterých vznikla z titulu výše zúčtovaného příjmu účast na zdravotním pojištění. Pojistné se odvede za měsíce duben a květen z vyměřovacího základu 11 600 Kč resp. 12 400 Kč.

Příklad 3

Zaměstnankyně je nemocná od 1. dne kalendářního měsíce a 24. dne nastoupí na mateřskou dovolenou. Jaký bude její vyměřovací základ pro odvod pojistného za tento měsíc?

Vyměřovací základ bude nulový, neboli zaměstnavatel neodvede za tuto zaměstnankyni za příslušný kalendářní měsíc žádné pojistné. Obě skutečnosti, tedy jak nemoc, tak registrace v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, snižují minimální vyměřovací základ zaměstnankyně na poměrnou část dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) a c) zákona č. 592/1992 Sb., a jelikož trvají nepřetržitě celý kalendářní měsíc, není důvod k odvodu pojistného. Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně zaměstnankyně kódem „M“ počátek nároku na platbu pojistného státem ke dni nástupu na mateřskou dovolenou.

Příklad 4

Žena na rodičovské dovolené pracuje podle pracovní smlouvy s příjmem převyšujícím 10 000 Kč a současně se rozhodne začít v roce 2024podnikat jako OSVČ, podnikání bude vedlejším zdrojem příjmů.

V zaměstnání bude zaměstnavatel odvádět pojistné z dosažené výše příjmu. V samostatné výdělečné činnosti zálohy není povinností placení záloh a pojistné se uhradí jednorázově v roce 2025 v návaznosti na Přehled podaný OSVČ, vyměřovacím základem bude 50 % daňového základu.

Příklad 5

Pojištěnec ukončil evidenci na Úřadě práce dne 18.6. Dne 24. 7. nastoupil do zaměstnání na základě pracovní smlouvy, kde za červenec dosáhl hrubého příjmu 8 420 Kč.

Pouze v tomto příkladě se jedná o pojištěnce, pro kterého platí ve zdravotním pojištění minimum.

Pojistné za měsíc červenec musí být odvedeno nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce:

kde:

•    PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

•    8 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci

•    31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

•    18 900 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance)od 1. 1. 2024

Jelikož je výší zúčtovaného hrubého příjmu překročena poměrná část minima, je vyměřovacím základem za měsíc červenec částka dosaženého příjmu 8 420 Kč, dopočet do minima 18 900 Kč se neprovádí. Kdyby příjem za červenec nedosáhl částky4 877,41 Kč, musel by zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Příklad 6

Žena jako příjemce rodičovského příspěvku uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce.

V těchto případech rozhoduje výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Není důležité, na jak dlouhé období je dohoda uzavřena, zda na celý kalendářní měsíc, na jeho část, nebo dokonce jen na jeden den.

Pokud příjem do 30. 6. 2024 nepřevýší 10 000 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance, zaměstnavatel žádné pojistné neplatí. Žena má zdravotní pojištění řešené registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Při příjmu vyšším než 10 000 Kč se pojistné již platí, i v tomto případě bez nutnosti dopočtu a doplatku pojistného do minima 18 900 Kč. 

Příklad 7

Žena na rodičovské dovolené se nechce do práce vrátit kvůli dítěti. Bylo přistoupeno k ukončení pracovního poměru dohodou ke dni skončení rodičovské dovolené, to znamená, že do práce již osoba vůbec nenastoupí. Nicméně její bývalý vedoucí jí chce, vzhledem k předchozí kvalitní práci, kterou u společnosti před nástupem mateřské dovolené odvedla, vyplatit mimořádnou odměnu. Jaký je správný postup vůči zdravotní pojišťovně?

Z pohledu zdravotního pojištění je zapotřebí postupovat ze strany zaměstnavatele následovně:

1)  Ke dni ukončení pracovního poměru (a zároveň i rodičovské dovolené) se použijí současně kódy „O“ a „U“.

2)  Mimořádná odměna podléhá povinnosti placení pojistného, i když bude zúčtována ještě do měsíce, ve kterém trvá pracovní poměr, nebo do měsíce, ve kterém již pracovní poměr trvat nebude (§ 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.). Pojistné bude vždy odvedeno ze skutečné výše odměny.

3)  Kdyby byla odměna zúčtována do měsíce, ve kterém již žena nebude zaměstnankyní, pak se na Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele připočte vyměřovací základ z titulu odměny včetně příslušné částky pojistného, žena však již do celkového počtu zaměstnanců započítána nebude.

Příklad 8

Zaměstnankyně ukončila rodičovskou dovolenou dnem 24. 6. Poté čerpala nepřetržitě neplacené volno od 25. 6. do 10. 7. a od 11. 7. pak normálně nastoupila do práce s hrubým platem výrazně převyšujícím minimální mzdu. Jak má zaměstnavatel postupovat při odvodu pojistného v případě, když období čerpání neplaceného zasahuje do dvou kalendářních měsíců?

Z hlediska placení pojistného se v souvislosti s poskytnutím neplaceného volna postupuje následovně: v měsíci červnu musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 6 kalendářních dnů mimo evidenci ve „státní kategorii“ ve výši 3 780 Kč [(6:30) x 18 900] s odvodem pojistného 511 Kč, placeného v plné výši zaměstnancem prostřednictvím zaměstnavatele. Kdyby však zaměstnankyně splňovala od 25. 6. podmínky celodenní osobní a řádné péče, pak by zaměstnavateli vystavila v dané záležitosti čestné prohlášení a za červen by se žádné pojistné neodvedlo – viz ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.

V měsíci červenci bude odvedeno pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na období trvání neplaceného volna nebo trvání výkonu práce v tomto měsíci.

Příklad 9

Jaké podmínky platí při zaměstnávání osob současně evidovaných na Úřadě práce jako uchazečů o zaměstnání?

Tento přípustný souběh (tzv. nekolidující zaměstnání) přichází ve zdravotním pojištění v úvahu pouze tehdy, jestliže zúčtovaný příjem zaměstnané osoby nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy v roce 2024činí nanejvýš9 450 Kč. 

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P“), že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této „státní kategorie“ se používá kód „J“. Vyřazení pojištěnce z evidence uchazeče o zaměstnání však musí zaměstnanec zaměstnavateli oznámit, což by si měl zaměstnavatel „ošetřit“ například tím způsobem, že si od zaměstnance nechá vystavit čestné prohlášení, ve kterém se zaměstnanec zaváže, že tuto skutečnost (pokud nastane) sdělí zaměstnavateli do osmi dnů.

Přestane-li být zaměstnanec v průběhu zaměstnání evidován na Úřadě práce (tedy tuto evidenci ukončí), pohlíží se na něj jako na osobu, na kterou se vztahují všechny ostatní zákonné podmínky. Nejedná-li se o osobu jinak vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., pro kterou ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ neplatí, musí být zabezpečen odvod pojistného alespoň ze zákonného minima 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, tedy včetně eventuálního dopočtu a doplatku pojistného do této částky.

Péče o dítě a neplacené volno

U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla žena v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno (přičemž současně nemá žádné další příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání) s tím, že od určitého data do zaměstnání opět nastoupí.

Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce) je zdravotní pojištění vyřešeno touto „státní kategorií“. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., vystaví zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení. Za této situace zaměstnavatel neřeší v období poskytnutého neplaceného volna odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, přesněji neplatí žádné pojistné. Čestné prohlášení zaměstnankyně si pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci.

V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (zpravidla ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat. Prostřednictvím těchto dvou kódů zaměstnavatel vymezuje období, ve kterém za tuto zaměstnankyni nadále platí pojistné stát, pokud jako „pečující osoba“reálně nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Poznámka

V této situaci není řešeno případné pobírání rodičovského příspěvku zaměstnankyní.

Podotýkáme, že ve fázi práce s kódy „M“, „U“, „L“ a „T“ zaměstnavatel při návratu zaměstnankyně do zaměstnání opětovně nepoužívá kód „P“, neboť osoba byla jako zaměstnanec přihlášena ke dni nástupu do zaměstnání a pracovněprávní vztah trvá.