a) právní vztahy
vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli;
tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,
b) rovněž právní
vztahy kolektivní povahy a podporu vzájemných jednání odborových
organizací a organizací zaměstnavatelů. Právní vztahy kolektivní povahy,
které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními,
c) zapracovává příslušné
předpisy Evropské unie,
d) též upravuje některé
právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),
e) a některá
práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu
dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění
a některé sankce za jeho porušení.
Smysl
a účel ustanovení zákoníku práce vyjadřují i základní zásady pracovněprávních
vztahů, jimiž jsou zejména:
a) zvláštní
zákonná ochrana postavení zaměstnance,
b) uspokojivé
a bezpečné podmínky pro výkon práce,
c) spravedlivé odměňování
zaměstnance,
d) řádný výkon
práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
e) rovné zacházení
se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
Zásady zvláštní zákonné
ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních
podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného
zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty,
které chrání veřejný pořádek.
V kapitole
Zaměstnávání se podíváme formou praktických příkladů z praxe na
problematiku zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování a náhrady
škody.
Zaměstnanecké
benefity
1. Benefity
v kolektivních smlouvách
Práva
a nároky v zaměstnání, a tedy i zaměstnanecké benefity,
neobsahuje jen ZP a další pracovněprávní předpisy, ale i kolektivní
smlouvy. Právě kolektivní smlouvy mají při sjednávání zaměstnaneckých výhod
oproti pracovní nebo jiné smlouvě, řadu předností.
Které benefity
mohou být sjednány v rámci kolektivního vyjednávání?
V rámci kolektivního
vyjednávání mohou být:
a) sjednány výhody
(benefity), které jsou většinou určeny všem nebo části zaměstnanců,
b) nemusí mít
právní základ v zákoníku práce,
c) musí být součástí
pracovních a sociálních podmínek zaměstnavatele,
d) podle zákona
o dani z příjmů jsou mnohdy, případně v určitém vymezení, daňově
uznatelným nákladem,
e) sjednány při dodržení
zásady rovnosti a neporušení zákazu diskriminace.
Zejména se jedná o:
– podpory při
neštěstí v rodině, při živelní události, při dlouhodobé nemoci,
– příspěvek na
penzijní připojištění,
– příspěvek na
rekreaci,
– dary
k životním a pracovním výročím,
– poskytování
nealkoholických nápojů na pracovišti nad rámec nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
– různé formy
volnočasových aktivit apod.
Zákon o daních
z příjmů č. 586/1992 Sb. v § 6 odst. 9
písm. d) uvádí, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem je od daně
z příjmu osvobozeno.
2. Další
pracovní volno
V poslední době zaměstnavatelé i bez opory
v právní úpravě uplatňují poskytování pracovního volna s náhradou
mzdy nebo platu ve dnech mezi svátkem (svátky) a víkendovým volnem.
O které dny se jedná v letošním roce?
V letošním
roce se jedná např. o situace, kdy 5. a 6. červenec připadají
jako státní svátky na středu a čtvrtek, 28. 9. rovněž na čtvrtek.
Zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno na 7. července (pátek) nebo
na 29. září na pátek. Tím by zaměstnancům vzniklo, včetně svátku,
souhrnné pracovní volno. Takový postup je možné považovat za významný benefit
pro zaměstnance. Zaměstnavatel by ho mohl zařadit do vnitřního předpisu nebo
sjednat v kolektivní smlouvě.
3. Mzdové
benefity ve vnitřním předpise
Zaměstnavatel vydal vnitřní předpis
a jsou v něm stanovena i mzdová práva.
Jaké mzdové
benefity může zaměstnavatel stanovit ve vnitřním předpise?
Vnitřní předpis vydaný
zaměstnavatelem podle § 305 ZP musí být písemný, v souladu
s právními předpisy, nesmí být vydaný se zpětnou účinností, mzdová práva
musí být vnitřním předpisem stanovena před začátkem výkonu práce. Musí být
vydán nejméně na dobu jednoho roku, ale práva týkající se odměňování mohou být
v něm stanovena i na dobu kratší. Zrušení vnitřního předpisu zaměstnavatelem
nemá vliv na trvání a uspokojení práv zaměstnance. Zejména se jedná
o mzdové nároky, které zrušením předpisu nezanikají. Zaměstnanec je může
uplatňovat v promlčecí lhůtě, která je stanovena v občanském
zákoníku. Protože z předpisu vyplývají individuální pracovněprávní nároky
pro jednotlivé zaměstnance, může jeho obsah být předmětem kontroly inspektorátů
práce.
Velký význam má vnitřní předpis
při úpravě mzdových nároků. Je plně v pravomoci zaměstnavatele, aby
v tomto předpise stanovil vyšší mzdové nároky, než uvedené
v ZP. Zejména se bude jednat o všechny mzdové nároky, které jsou
uváděny v ZP slovy „nejméně“, to znamená v podobě určující minimální
rozsah. Vnitřní předpis tyto nároky může zvyšovat.
Ve mzdové oblasti se může
jednat zejména o „vylepšení“ těchto mzdových příplatků zaměstnanců
v podobě benefitů za práci:
– ve svátek:
vyšší, než je 100 % průměrného výdělku,
– za noční práci:
vyšší, než je 10 % průměrného výdělku,
– ve ztíženém
pracovním prostředí: vyšší částka za jednu hodinu práce nad 10,48 Kč
(Jedná se o 10 % z minimální hodinové mzdy 104,80 Kč pro
rok 2023). V tomto případě by zaměstnavatel mohl diferencovat výši příplatku
u jednotlivých zaměstnanců, např. i v pracovní smlouvě,
v závislosti na stupni ztíženého pracovního prostředí,
– za práci přesčas:
vyšší, než je 25 % průměrného výdělku, je možné diferencovat
u jednotlivých zaměstnanců. Je však nutné brát ohled na zákaz diskriminace
a dodržení rovnosti,
– za práci
v sobotu a v neděli: vyšší, než je 10 % průměrného výdělku
zaměstnance,
– odměna za
pracovní pohotovost: výši odměny lze stanovit nad zákonné minimum 10 % průměrného
výdělku.
4. Darování
zlaté medaile
Zaměstnavatel
daroval svému zaměstnanci za 10 odpracovaných let ve společnosti zlatou medaili
v hodnotě 42 000 Kč bez DPH.
Jaké bude
posouzení daňového řešení jak z pohledu zaměstnavatele, tak zaměstnance?
V případě darování
zlaté medaile zaměstnavatelem svému zaměstnanci za 10 odpracovaných let ve
společnosti:
l U zaměstnance
podléhá uvedený dar zdanění ze závislé činnosti i odvodům pojistného
[§ 3 odst. 2 ZDP a § 6 odst. 9 písm. g) ZDP],
l u zaměstnavatele
se jedná o nedaňový náklad [§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP].
5. Prodloužená
výpovědní doba jako benefit
Výpovědní
doba výpovědi doručené 25. 7., začíná plynout dne 1. 8., výpovědní
doba výpovědi doručené 1. 10., začíná plynout dnem 1. 11.
Může zaměstnavatel
poskytnout zaměstnancům jako benefit prodlouženou výpovědní dobu?
Výpovědní
doba ke skončení pracovního poměru počíná běžet od prvního dne měsíce, který
následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena. Výpovědní doba je
stejná pro výpověď danou zaměstnancem i zaměstnavatelem a činí nejméně
dva měsíce (§ 51 ZP). Délku výpovědní doby ponechává ZP smluvní volnosti účastníků.
Může být dohodnuta výpovědní doba delší než 2 měsíce, nikoliv kratší.
U zaměstnavatele mohou tedy existovat různé délky výpovědní doby
u jednotlivých zaměstnanců na základě smluvního ujednání mezi zaměstnavatelem
a zaměstnancem. Musí však být zachována rovnost. Výpovědní doba nemůže být
prodloužena např. kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, může být
sjednána individuálně.
Výpovědní doba může být
diferencována např. s ohledem na věk zaměstnance, dobu trvání pracovního
poměru, povahu práce, odbornost apod. Její délka nemůže však být různá
u zaměstnavatele a jiná u zaměstnance. Není možné sjednat nebo
stanovit, že zaměstnanec – odborník, který je přijímán do pracovního poměru,
bude mít sjednánu výpovědní dobu např. pětiměsíční a zaměstnavatel jen
dvouměsíční. V praxi někdy zaměstnavatelé odůvodňují tento postup
obtížností při shánění náhrady za zaměstnance – odborníka, který dal výpověď.
Dvouměsíční doba je pro ně nedostatečná. Prodloužení se může ukázat jako
významný benefit zejména v případech, kdy po skončení řádné dvouměsíční výpovědní
doby by zaměstnanec obtížněji sháněl zaměstnání.
6. Sick
days
Poslední
dobou zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům jako benefit tzv. sick days.
O jaký
benefit se jedná?
S prodloužením
dovolené nepřímo souvisí i tzv. sick days. Není to nic jiného, než
poskytování pracovního volna ke zdravotním účelům. S dovolenou má toto
volno společný účel: odpočinek. Po jeho dobu poskytuje zaměstnavatel náhradu
mzdy nebo platu. Jedná se o významný zaměstnanecký benefit, kterým zaměstnavatelé
zvýhodňují zaměstnance. Jeho rozsah může být sjednán v kolektivní smlouvě
nebo stanoven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zpravidla se jedná o 3
až 5 dnů volna v průběhu kalendářního roku. Možnost sjednání pracovního
volna v kolektivní smlouvě je podmíněno existencí odborové organizace
u zaměstnavatele. Kolektivní smlouva, kterou jménem zaměstnanců sjedná zaměstnavatel
s odborovou organizací, se pak vztahuje na všechny zaměstnance,
i když nejsou odborově organizováni. To platí i o pracovním
volnu v podobě sick days, které bylo do kolektivní smlouvy zařazeno.
Výhodu v podobě sick
days může zaměstnavatel rovněž uvést do vnitřního předpisu, který vydá podle
§ 305 ZP. Tento právní nástroj je pro zaměstnavatele výhodnější, neboť jde
o jednostranné opatření, bez součinnosti a souhlasu jiných subjektů.
Zaměstnavatel může pak práva a nároky ve vnitřním předpise měnit na základě
svého rozhodnutí. Poskytnutí pracovního volna v podobě sick days nelze
však hodnotit jako prodloužení dovolené, ale jedná se „jen“ o pracovní
volno s náhradou mzdy.
7. Delší
dovolená jako nejčastější benefit
Zaměstnavatel
poskytuje zaměstnancům delší dovolenou.
Jaká pravidla
platí při poskytování delší dovolené?
Mezi nejčastější benefity
stále patří zvyšování délky dovolené nad základní výměru. Podle § 213
odst. 1 ZP výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
Delší dovolená v rozsahu 5 týdnů v kalendářním roce náleží zaměstnancům
subjektů uvedených v § 109 odst. 3 ZP, jako jsou např. zaměstnanci
státu, územních samosprávných celků, v určitých případech i příspěvkových
organizací a dalších subjektů. Delší dovolená náleží i pedagogickým
pracovníkům.
ZP zněním „nejméně“
neomezuje delší výměru dovolené u zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří jsou
podnikatelského charakteru. Mohou stanovit (sjednávat) dovolenou v delším
rozsahu, než jsou 4 týdny. Umožňuje jim to zásada „co není zakázáno, je
dovoleno,“ která je opakem dřívější praxe, podle níž bylo možné podle „starého“
ZP č. 65/1965 Sb., sjednávat v pracovněprávních vztazích jen
to, co bylo dovoleno. ZP umožňuje, aby každý zaměstnavatel tzv. podnikatelského
typu prodloužil dovolenou a bude záležet jen na něm, jaký rozsah podle
svých finančních i výrobních možností zvolí. Dovolená může být
v rozsahu pěti nebo třeba i osmi týdnů. ZP ji neomezuje. Zaměstnancům
ostatních zaměstnavatelů, než těch, kteří jsou tzv. nepodnikatelského typu, může
tedy být dovolená prodloužena bez jakéhokoliv omezení. Na rozdíl od dřívější
právní úpravy současná právní úprava nezakazuje sjednání podmínek pro
prodloužení dovolené. Není vyloučeno, aby zaměstnavatel prodloužil dovolenou
pouze určitým skupinám zaměstnanců, např. delší dovolenou přiznal zaměstnancům
pracujícím u zaměstnavatele delší počet let, nebo zaměstnancům konajícím
práce fyzicky nebo duševně náročné. Zaměstnavatel však musí při takovém
prodloužení dovolené respektovat úpravu rovného zacházení.
Zaměstnavatel může
diferencovat, např. podle věku zaměstnanců nebo podle druhu nebo obtížnosti
práce či pracovního prostředí. Stanovená délka dovolené je pak závazná pro
všechny zaměstnance. Jednotná délka dovolené je i pro pedagogické
a akademické pracovníky vysokých škol a to 8 týdnů v kalendářním
roce. Zaměstnanci podnikatelských subjektů tak mohou mít dovolenou v délce
několika týdnů nad základní limit 4 kalendářních týdnů, zaměstnanci
nepodnikatelských subjektů vždy 5 kalendářních týdnů.
Delší dovolenou je možné
sjednat v pracovní nebo manažerské smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo
stanovit ve vnitřním předpisu podle § 305 ZP. Zaměstnavatel může
stanovit nebo sjednat delší dovolenou i v dohodě o pracovní činnosti,
což v personální praxi nebývá častým jevem. Připravovaná novela ZP počítá
s poskytováním dovolené i podle dohody o provedení práce.
8. Smluvní
odstupné
Zaměstnanec skončil pracovní poměr dohodou. Ve firmě je
upraveno smluvní odstupné v kolektivní smlouvě.
Jaké jsou podmínky
poskytnutí smluvního odstupného?
Kromě odstupného, na něž
vzniká právo přímo ze zákona, lze sjednat odstupné smluvní. Tato možnost
vyplývá ze zásady ZP „co není zakázáno, je dovoleno.“ Ustanovení § 67 ZP
proto neomezuje poskytnutí odstupného jen na případy v něm uvedené. Další
(smluvní) odstupné lze tak sjednat nad rámec „zákonného“ odstupného (nad
trojnásobek nebo dvanáctinásobek průměrného výdělku) nebo z jiných než
zákonných důvodů a je pro zaměstnance významným benefitem.
Smluvní odstupné je možné
upravit v kolektivní smlouvě, individuální smlouvě (pracovní smlouva,
manažerská smlouva), vnitřním předpise podle § 305 ZP. Je možné, aby
zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem např. poskytnutí odstupného při výpovědi
z pracovního poměru podle § 52 písm. e) ZP nebo při dohodě
o rozvázání pracovního poměru z vážných osobních důvodů na straně zaměstnance.
Podmínkou je však vždy skončení pracovního poměru (výpovědí, okamžitým zrušením
nebo dohodou) a respektování zákazu diskriminace a dodržování
rovnosti v pracovněprávních vztazích.
Zaměstnavatel může se zaměstnancem
sjednat i nižší odstupné, než je trojnásobek průměrného výdělku. Musí se
ovšem jednat o důvody, které nejsou uvedeny v § 67 ZP, při nichž
musí být vždy poskytnut nejméně jednonásobek, případně dvanáctinásobek průměrného
výdělku. To znamená, že při skončení pracovního poměru z organizačních důvodů
musí být odstupné například ve výši trojnásobku průměrného výdělku a při
skončení ze zdravotních důvodů nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku.
V ostatních případech může být odstupné nižší, než je trojnásobek tohoto
výdělku.
Zaměstnavatel
poskytuje svým zaměstnancům na pracovišti nealkoholické nápoje – sycené
minerální vody ochucené a neochucené.
Může zaměstnavatel
nealkoholické nápoje dát do daňově uznatelných nákladů? Jak je to se zdaněním
u zaměstnance?
Hodnota
nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům
ke spotřebě na pracovišti je až na výjimky dle § 25 odst. 1
písm. zm) ZDP daňově neuznatelný náklad. V souladu s ustanovením
§ 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP jsou daňovými výdaji
(náklady) pouze na pořízení ochranných nápojů v rozsahu stanoveném
zvláštními právními předpisy (horké a studené provozy). Dále platí, že daňově
uznatelným nákladem jsou i výdaje na pořízení pitné vody, kterou je zaměstnavatel
povinen zaměstnancům na pracovišti zajistit (dle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů).
Platí to pro všechny zdroje pitné vody, to zn. vztahuje se to i na balenou
pitnou vodu. Jako daňově uznatelný výdaj (náklad) je možné uplatnit výdaje
pouze na pořízení pitné vody.
Neplatí to pro minerální
vody, a to jak ochucené, tak také neochucené. Ty budou pro zaměstnavatele
daňově neuznatelným nákladem.
10. Půjčka
zaměstnance ze sociálního fondu firmy
Zaměstnavatel
poskytl zaměstnanci půjčku ze sociálního fondu firmy. Půjčka je na 4 roky.
Jak má účetní
jednotka správně zaúčtovat půjčku zaměstnanci ze sociálního fondu firmy s.r.o.?
Může být 427/221?
Účetní
jednotka může tvořit ostatní fondy (např. pro sociální účely), tyto fondy tvoří
účetní jednotka podle vlastního uvážení a potřeb. Účetní jednotka je může
vytvářet dle svého uvážení cíleně ke konkrétnímu účelu, např. k řešení
nahodilých událostí (pracovní úrazy, odškodnění úmrtí atd.), jako fond odměn,
na příspěvky na stravování, poskytovat z fondu zápůjčky atd.
O poskytnutí
a splácení zápůjčky ze sociálního fondu lze účtovat např. následujícím způsobem:
Popis
účetní operace
MD
DAL
Rozdělení
výsledku hospodaření – příděl do fondu
431
427
Příděl do fondu
z nerozděleného zisku minulých let
428
427
Poskytnutí zápůjčky
ze sociálního fondu
335.1
221
Splátky zápůjčky
221
(331)
335.1
Při
tomto způsobu účtování se hodnota sociálního fondu zachycená ve finančním účetnictví
(účet 427) nezměnila, půjčka je totiž vratná. Je možné v rámci účtu 427
vést evidenci čerpaných zápůjček zaměstnanců (427 / 427.1), tj. účet 427.1
zachycuje stav čerpaných zápůjček, to stačí evidovat např. pouze k 31. 12.,
příp. tento stav evidovat pouze mimoúčetně. Lze použít i další způsoby účtování,
např. zmíněný 427/221 – poskytnutí zápůjčky, 221/427 – splátka zápůjčky, pak
ovšem v účetnictví nebude zachycena pohledávka za zaměstnancem
a splacení zápůjčky bude třeba hlídat jiným způsobem.
11. Teambuilding
Zaměstnavatel
zorganizoval v rámci posilování vztahů pracovních týmů společnosti akci –
tzv. teambuilding. Firemní akce se konala částečně v pracovní době
a trvala až do druhého dne (s přespáním, tj. s ubytováním).
Náplní bylo stmelování kolektivu – sportovní aktivity a večer vyhlášení
výsledků. Vítězný tým obdržel odměnu formou zaměstnaneckého benefitu (den
dovolené navíc).
Může zaměstnavatel
zahrnout občerstvení, večeři a snídani (vč. ubytování) do daňově
uznatelných nákladů?
V tomto případě se
nejednalo o činnost přímo související s plněním pracovních úkolů.
Smyslem této akce byl společný pobyt zaměstnanců, který měl spíše povahu
„zaplacené dovolené“. Z tohoto důvodu se jedná o daňově neznatelný
náklad dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Závěr je v souladu
s pravomocnými soudními rozhodnutími.
12. Převedení
nevyčerpané dovolené
Zaměstnanec
nemá vyčerpanou dovolenou z minulého roku.
Jaká pravidla
platí při převedení nevyčerpané dovolené?
Novela ZP č. 285/2020 Sb.
od 1. ledna 2021 přinesla výhodu pro zaměstnance a připouští možnost
převedení nevyčerpané části dovolené do následujícího kalendářního roku
(§ 218 odst. 2 ZP). Je to však možné jen u dovolené, která přesahuje
minimální výměru 4 týdnů a u pedagogických pracovníků
a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů v kalendářním roce,
do následujícího kalendářního roku. Podmínkou je písemná žádost zaměstnance
o převedení a uvedení jeho oprávněných zájmů. Výhodu mohou uplatnit
zaměstnanci zaměstnavatelů, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3
ZP, neboť mají nárok na rozsah dovolené přesahující 4 kalendářní týdny (5 týdnů).
13. Nepeněžní
dárek
Zaměstnavatel
poskytnul před vánočními svátky jako nepeněžní dárek vánoční kolekce pro děti
zaměstnanců v hodnotě cca 300 Kč na jednoho zaměstnance. Výdaj byl
zaúčtován jako nedaňový náklad.
Je možné toto
posoudit jako nepeněžní bezúplatné plnění dle § 6 odst. 9
písm. g) ZDP?
Nejsou splněny podmínky
uvedené v § 14 vyhlášky o FKSP a nelze tudíž postupovat dle
§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP. Proto musí zaměstnavatel hodnotu
tohoto nepeněžního plnění u zaměstnance zdanit a zahrnout ji
i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Je zde stejná situace jako
v případě peněžních příjmů.
U zaměstnavatele se
jedná o náklad nedaňový. V tomto případě není ani možné použít
ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP (zakotvení ve
vnitřním mzdovém předpisu, směrnici, pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě
apod.).
14. Home-office
Zaměstnanci
mají možnost pracovat některé dny v týdnu z domova.
Jaké výhody přináší
pro zaměstnance možnost pracovat z domova?
Již samotná možnost
pracovat z domova (home-office) podle § 317 ZP přináší zaměstnanci určité
výhody. Může si např. sám rozvrhovat práci a požadovat na zaměstnavateli
náhradu za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných
k výkonu práce. Zvýhodnění zaměstnance může spočívat v tom, že zaměstnavatel
stanoví podmínky pro poskytnutí náhrady za použití vlastní energie zaměstnance
(např. elektřina, plyn apod.) pro pracovní činnost. Zatím zaměstnavatel nemá
povinnost poskytovat náhrady za využití vlastní energie zaměstnance, ale připravovaná
novela ZP s tím počítá. Zaměstnavatel bude povinen v souvislosti
s výkonem práce na dálku hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při
výkonu práce a budou v souvislosti např. se spotřebovanou energií
apod. Jedná se např. o náklady jako je plyn, elektřina, pevná paliva,
dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody,
dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod,
odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu.
Úhrada bude stanovena paušální částkou. Bude vycházet z údajů o spotřebě
jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu na
základě údajů zjištěných a zveřejněných Českým statistickým úřadem.
Paušální částka činí podle návrhu novely ZP 2,80 Kč za započatou hodinu
práce. Ovšem již v současnosti může zaměstnavatel jako významný benefit
poskytovat zaměstnanci úhradu uvedených nákladů a stanovit podmínky pro
poskytování této paušální částky
15. Pružná
pracovní doba
Ve
firmě stanovil zaměstnavatel zaměstnancům pružnou pracovní dobu.
Jaká pravidla
platí při pružné pracovní době?
ZP v § 85 umožňuje
a poskytuje zaměstnanci významnou výhodu v podobě pružné pracovní
doby. Její začátek a konec si může každý zaměstnanec volit v části
volitelné pružné pracovní doby sám. Může tedy přijít do práce a odejít
z ní kdykoliv. Bude-li stanoven začátek základní pracovní doby např.
na devátou hodinu, může zaměstnanec přijít do práce mezi osmou a devátou
hodinou, pokud vedení nerozhodne jinak. Pokud zaměstnavatel stanoví základní
pracovní dobu např. na pět hodin, pak na úseku volitelné pracovní doby zbývají
nejméně 3 hodiny denně (zbývající část z povinných pěti hodin do
osmihodinové pracovní doby). Jejich rozvržení na začátek směny (nejméně hodinu)
a na konec směny je opodstatněné z hlediska vazeb na otevírací doby
obchodů, úřední hodiny institucí apod.
Pružnou pracovní dobu
nelze chápat jako pracovní režim, který se může zavést všeobecně. Měla by se
realizovat tam, kde to dovoluje charakter práce, případně podnikatelské
požadavky, a to jak ve výrobních, tak i v nevýrobních
organizacích. Konkrétní podmínky pro její uplatňování stanoví zaměstnavatel
v pracovním řádu a s těmito podmínkami je povinen zaměstnance předem
seznámit.Může se plně uplatnit např. u tzv. nepodnikatelských
subjektů, tedy ve veřejné správě.
U zaměstnavatelů,
kde by pružná pracovní doba vedla k narušení rytmičnosti výroby, narušení
obchodních vztahů apod., by se neměla zavádět, i když ani na těchto
pracovištích se její zavedení nevylučuje. Zkušenosti z uplatňování pružné
pracovní doby ukazují, že se tento pracovní režim uplatňuje především na
pracovištích s tvůrčím charakterem práce, v nevýrobních pracovištích,
kde může být pracovní doba „volnější“. Protože při pružné pracovní době není
dopředu stanoven rozvrh směn a ani začátek a konec pracovní doby, je
její efekt obtížně využitelný ve vícesměnných provozech.
16. Více
peněz při pracovní neschopnosti
Při
pracovní neschopnosti má zaměstnanec za 14 dnů této neschopnosti nebo karantény
nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného výdělku.
Může zaměstnavatel
zaměstnanci náhradu mzdy navýšit?
Zaměstnavatel mu může
tuto náhradu mzdy navýšit, což se projeví jako významný benefit. Tato možnost
existuje podle § 192 odstavec 3 ZP. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem
dohodnout nebo to může stanovit ve svém předpisu, že mu náhradu mzdy navýší nad
60 % průměrného výdělku, který však náhrada nemůže převýšit. Zde nastávají
„neomezené“ možnosti zejména pro podnikatele. Možnost vyšší náhrady mzdy se
však nevylučuje ani u zaměstnavatelů, kteří nemají podnikatelský charakter,
tedy instituce ve veřejné správě. Ti jsou však ve svém postupu limitováni rozpočtovými
prostředky, které mají k disposici.
17. Softshellové
bundy pro zaměstnance opatřené logem zaměstnavatele
Zaměstnavatel
pořídil softshellové bundy pro své zaměstnance a opatřil je svým logem.
Jaký bude daňový
dopad u zaměstnavatele a zaměstnance? Za jakých podmínek je možné
posoudit jako daňově účinný náklad u zaměstnavatele a nepovažovat za
příjem zaměstnance (popř. plnění mimo předmět daně)?
Co se týče daňových dopadů
u zaměstnavatele a u zaměstnance, bude velmi záležet na skutečnosti,
za jakým účelem byly softshellové bundy s logem zaměstnavatele pořízeny
a okolnostech, za kterých byly zaměstnancům bezplatně předány. Může se
jednat buď o předání stejnokrojů zaměstnancům, nebo o předání nepeněžního
daru zaměstnancům. Oba dva případy mají zcela odlišný daňový režim jak
u zaměstnavatele, tak i u zaměstnanců. Důkazní břemeno, tzn.
schopnost prokázat o jaký ze dvou uvedených případů, nese zaměstnavatel.
Je zcela jasné, že pro posouzení předání softshellových bund s logem zaměstnavatele
jako předání stejnokrojů je důležité, aby zaměstnavatel měl zpracovanou např.
vnitřní směrnicí (dress code), kterou upravuje nošení předepsaných stejnokrojů
(uniforem) pro konkrétní zaměstnance, konkrétní prostředí a situace či
konkrétní období (zimní, letní apod.). Nemusí se jednat pouze
o softshellové bundy, ale např. pro polokošile či halenky s logem zaměstnavatele.
Mělo by se to týkat více pozic zaměstnanců, nemělo by se jednat o nějaké jednorázové
rozdání dárků zaměstnancům, které nemá žádná pravidla.
18. Občerstvení
na poradách
Zaměstnavatel v rámci stravování přispívá na
stravenky. Občas kupuje ale pro zaměstnance i občerstvení, které je
podáváno na poradách v sídle společnosti – např. nápoje, kávu, sendviče.
Může zaměstnavatel
tyto výdaje zahrnout do daňově uznatelných nákladů? Jak je to se zdaněním
u zaměstnanců?
Z pohledu zaměstnavatele
se bude jednat se o daňově neznatelný náklad dle § 25 odst. 1
písm. t) ZDP.
Z pohledu zaměstnance
se nápoje a občerstvení považují za nepeněžní příjem, který je ale
u zaměstnance osvobozen od daně dle § 6 odst. 9 písm. b)
ZDP. Tento příjem se tím pádem rovněž nezapočítává do vyměřovacího základu pro
výpočet odvodu na sociální a zdravotní pojištění.
19. Opětovný
nástup do pracovního poměru
Zaměstnanec
skončil pracovní poměr 28. února 2023 a k témuž zaměstnavateli
nastoupí opětovně do pracovního poměru od 1. 7. 2023 do 31. 12.
2023.
Bude se zaměstnanci
započítávat doba předchozího pracovního poměru pro účely odstupného?
Doba předchozího
pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele se mu bude pro účely odstupného
započítávat.
Dovolená
20. Výpočet
dovolené
Zaměstnanec
má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pro téhož zaměstnavatele vykonával
v kalendářním roce za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu
52 týdnů.
Na kolik hodin
dovolené má zaměstnanec nárok?
Přísluší mu tedy dovolená
v rozsahu 4 týdnů. Po přepočtení nároku na dovolenou na hodiny vychází
jeho nárok na dovolenou v délce 160 hodin. Výpočet 40 × 4 = 160 hodin.
21. Nahlášená
a schválená dovolená a pracovní cesta
Zaměstnankyně má již nahlášenou a schválenou
dovolenou, na kterou odjíždí do Londýna. Avšak dostala pokyn zúčastnit se
konference Bernu/letiště Zurich. Aby mohla na konferenci odjet, jedinou
možností je, aby odletěla z Londýna přímo na konferenci 6. 11. 2022.
Otázkou je, zda počáteční místo nástupu a tedy i začátek zahraniční
pracovní cesty je Londýn 6. 11. 2022, nebo přerušení služební cesty
a nástupem v Londýně; je možné započítat náklady na letenku Londýn –
Zurich, dle průzkumu cena za letenku Londýn – Zurich je levnější než letenka
z Prahy; zpáteční cestu zaměstnankyně podnikne již přímo do Prahy vlakem;
stravné a diety se budou započítávat nástupem v Londýně a ukončené
v Praze.
Jak správně
postupovat v dané situaci?
Podle ustanovení
§ 153 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění
pozdějších předpisů, určuje všechny podmínky pracovní cesty zaměstnance, který
je vyslán na pracovní cestu, výhradně sám zaměstnavatel. Zaměstnanec není
oprávněn svévolně cokoliv změnit, a pokud tak učiní, veškeré důsledky se
stávají jeho soukromou záležitostí. Ve zmíněném ustanovení je přesně stanoveno,
že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad,
zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesta, místo plnění
pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně zaměstnavatel,
s tím, že přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance. Vzhledem
k tomu, že formulace je obecná, vychází z toho a platí, že zaměstnavatel
může určit pro zaměstnancovu pracovní cestu její počátek a konec kdekoliv
na světě (podle vlastního uvážení) s tím, že místo bydliště není vyloučeno.
Totéž platí i pro určení způsobu dopravy. V daném případě může zaměstnavatel
určit jako východisko předmětné konkrétní pracovní cesty Londýn (kde zaměstnanec
trávil dovolenou), místo výkonu práce při této zahraniční pracovní cestě bude
Zurich a místo ukončení této cesty Praha. Náhrady cestovních výdajů budou
náležet za celou dobu zahraniční pracovní cesty, tj. od odjezdu z Londýna
do příjezdu do Prahy.
22. Prodloužená
dovolená
Zaměstnanec
odpracoval nad rámec rozvrhu pracovních směn a nad stanovenou týdenní
pracovní dobu např. v přesčasech během 52 týdnů v kalendářním roce více
hodin, například 2 180, to je 54 násobků stanovené týdenní pracovní doby.
Bude mít zaměstnanec
nárok na delší dovolenou?
Zaměstnanec bude mít
delší dovolenou. Postupuje se podle § 213 odst. 5 ZP. Odpracoval-li
zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než
dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní
pracovní doby, prodlouží se mu délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu
dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní
pracovní dobu nebo kratší pracovní dobu. Rozsah dovolené bude: 54 násobků „děleno
52 týdny = 10 384 × 5 týdnů (délka dovolené u zaměstnavatele) = 5
týdnů 2 dny. Podle tohoto vzorce získá dva dny dovolené navíc.
23. Konto
pracovní doby
Za
vyrovnávací období zaměstnavatel poskytl zaměstnanci stálou mzdu v částce
84 tisíc korun. Zaměstnanec však dosáhl výši mzdy jen v částce 80 tisíc
korun. V období, kdy zaměstnanec pracoval podle konta pracovní doby, čerpal
dovolenou a zaměstnavatel mu za ni poskytl náhradu mzdy ve výši 1 000
korun.
Jak má mzdová účetní
postupovat v daném případě?
Tuto částku si může zaměstnavatel
odečíst ze součtu stálých mezd (84 tisíc – 1 tisíc = 83 tisíc korun).
I když zaměstnanec „si vydělal“ jen 80 tisíc korun a zaměstnavatel mu
poskytl stálou mzdu 84 tisíc, nemůže si tři tisíce korun srazit, ale jen jeden
tisíc korun, jako náhradu mzdy za dovolenou.
24. Dovolená
člena zastupitelstva obce
Uvolněný
člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní
rok.
Jak má obec
postupovat, pokud funkční období člena zastupitelstva obce netrvalo po dobu
celého kalendářního roku?
Pokud jeho funkční období
netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené,
která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce
jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Měsíční odměna podle tohoto zákona
náleží i po dobu dovolené. Obec poskytne uvolněnému členu zastupitelstva
obce též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné
funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před
uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující
zaměstnavatel. Jestliže si uvolněný člen zastupitelstva obce nemohl dovolenou
nebo její část vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí
se mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém případě může
uvolněný člen zastupitelstva též požádat obec o náhradu měsíční odměny za
nevyčerpanou dovolenou.
25. Zaměstnavatelé,
jejichž odměňování je závislé na státním rozpočtu
Zaměstnavatel,
u kterého je odměňování závislé na státním rozpočtu, chce zaměstnancům
prodloužit dovolenou.
Může zaměstnavatel
v kolektivní smlouvě dohodnout delší dovolenou?
Zaměstnavatelé, jejichž
odměňování je závislé na státním rozpočtu, nemají možnost prodlužovat
dovolenou. ZP stanoví, že zaměstnancům těchto zaměstnavatelů přísluší dovolená
o 1 týden delší, než činí základní výměra, tedy 5 kalendářních týdnů
(§ 213 odst. 2 ZP). Zaměstnancům zaměstnavatelů uvedeným
v § 212 odst. 2 ZP 2 – zaměstnanci tzv. nepodnikatelských
subjektů – tak přísluší při splnění stanovených podmínek právo na 5 týdnů
dovolené. Další prodloužení dovolené těmto zaměstnancům však není možné,
a to ani v kolektivní smlouvě. Zákon rovněž nepřipouští prodlužování
dovolené pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol,
jejichž zákonná dovolená činí 8 týdnů.
26. Náhrada
mzdy za dovolenou
Náhrada
mzdy za dovolenou je sice splatná v obvyklých výplatních termínech, ale na
žádost zaměstnance mu musí být mzda a náhrada mzdy, pokud je splatná během
dovolené, vyplacena již před jejím nástupem. Zaměstnanec bude čerpat dovolenou
např. v době od 3. 7. do 17. 7. a u zaměstnavatele
je výplatní termín 5. 7., musí dostat mzdu již před nástupem na
dovolenou.
Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě?
V nejbližším
výplatním termínu po návratu z dovolené bude mít mzdu nebo plat vyšší právě
o průměr odměn, prémií či dalších částí hrubého výdělku, které měl
vyplaceny v předchozím kalendářním čtvrtletí.
27. Zaměstnanec
s nárokem na 5 týdnů dovolené
Zaměstnanec
s nárokem na 5 týdnů dovolené pracuje v 40hodinové týdenní pracovní
době od ledna do března a v 37,5 hodinové týdenní pracovní době od
dubna do prosince. Odpracoval tedy 52 týdnů v kalendářním roce. Období od
ledna do března trvá celkem 90 dní (31 dní leden, 28 dní únor, 31 dní březen).
Na kolik hodin
dovolené má zaměstnanec nárok?
Vychází tedy po přepočtu
90 / 7 = 12,857 týdenních pracovních dob. Období od dubna do prosince trvá 275
dnů = 365 dnů – 90 dnů. Po přepočtu vychází 39,286 týdenních pracovních dob.
Součet vychází 52,143 = 12,857 + 39,286. Součet nemůže být vyšší než 52. Po
zaokrouhlení vychází 52 = 13 + 39. Za období od ledna do března vznikl nárok na
dovolenou 5 × 40 × 13 / 52 = 50 hodin. Za období od dubna do prosince ve výši 5
× 37,5 × 39 / 52 = 140,625 hodin. V součtu 190,625 hodin, po zaokrouhlení
vychází 191 hodin dovolené.
28. Zaměstnanec
s nárokem na 4 týdny dovolené
Zaměstnanec
s nárokem na 4 týdny dovolené za kalendářní rok odpracoval v 1. pololetí
v 40hodinové stanovené týdenní pracovní době ve 2. pololetí ve 37.5
hodinové stanovené týdenní pracovní době. V každém pololetí odpracoval 26
týdnů, celkem za rok odpracoval 52 týdnů.
Jak má mzdová účetní
postupovat při výpočtu dovolené?
Za 1. pololetí mu přísluší
dovolená 4 × 40 × 26 / 52 = 80 hodin. Za 2. pololetí mu přísluší dovolená
4 × 37,5 × 26 / 52 = 75 hodin. Celkem jeho nárok na dovolenou je 155 hodin.
Odměňování
29. Paušální
odměna za přesčasy
Zaměstnanec
má sjednánu paušální odměnu za přesčasy ve mzdě v částce 1 000 Kč
a odpracoval 10 hodin přesčasů.
Byl příplatek za přesčasy
sjednán v souladu se zákoníkem práce?
Příplatek za jednu hodinu
práce přesčas činí 100 Kč (1 000: 10). Pokud by částka 100 Kč představovala
nejméně 25 % průměrné hodinové mzdy zaměstnance (v tomto případě 400 Kč),
byl příplatek za přesčasy sjednán v souladu se zákoníkem práce.
30. Státní
svátky a ostatní svátky
Svátky
jsou dny, v nichž by zaměstnanci až na výjimečné případy neměli pracovat.
Které dny se
považují pro účely odměňování za svátky?
Podmínky, za nichž může
zaměstnavatel nařídit práci ve svátek, upravuje § 91 zákoníku práce.
Svátky vymezuje zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích,
o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech
pracovního klidu. Za svátky pro účely odměňování nepočítáme neděle. Státní
svátky jsou ve dnech 1. leden, 8. květen, 5. a 6. červenec,
28. září, 28. říjen a 17. listopad. Jako ostatní svátky
stanoví zákon 1. leden, Velký Pátek Velikonoční pondělí, 1. květen,
24. prosinec, 25. prosinec, 26. prosinec. Tyto dny mají také
pracovněprávní důsledky v oblasti odměňování.
31. Příplatky
za práci
Zaměstnanci
konají práce přesčas v noci, v kalendářní sobotu a neděli, popř.
ve svátek. Zaměstnancům náležejí kromě platu za práci přesčas i příslušné
příplatky.
Na jaké příplatky
mají zaměstnanci nárok?
Za práci v noci,
konanou v rámci rozvrhu směn v sobotu, která je současně
i svátkem, přísluší zaměstnanci kromě pravidelného měsíčního platu příplatek
za práci v noci ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku, příplatek za
práci v sobotu a v neděli ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku
a příplatek za práci ve svátek ve výši průměrného hodinového výdělku, to
je celkem 145 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu této práce. Pokud
by se v uvedeném případě jednalo o práci přesčas a sobota by
byla dnem nepřetržitého odpočinku v týdnu, činil by souběh příplatků 195 %
průměrného hodinového výdělku za každou hodinu této práce (20 % za práci
v noci, 25 % za práci v sobotu, 100 % za svátek a 50 % za práci
přesčas).
32. Příplatek
za pracovní pohotovost a za přesčasovou práci
Zaměstnanec
má 40 hodinovou týdenní pracovní dobu. Se zaměstnavatelem se dohodl, že
v sobotu bude mít ve svém bydlišti pracovní pohotovost od 6 hod – do 16
hod. Od 10 hod do 14 hod bude pracovat.
V jaké výši
dostane zaměstnanec příplatek?
Za dobu od 6 hod. do 10
hodin dostane příplatek za pracovní pohotovost a za odpracovanou dobu od
10 hod. do 14 hod. mzdu a příplatek za přesčasovou práci.
33. Naturální
mzda
Zaměstnavatel
poskytuje zaměstnancům část mzdy jako naturální mzdu.
Co lze považovat
za naturální mzdu?
Jako naturální mzdu lze
poskytovat výrobky, výkony, práce a služby. Zaměstnanec však nemůže dostat
lihoviny nebo jiné návykové látky. Za naturální mzdu se rovněž nepovažuje
jízdné (tarifní sleva) pro zaměstnance dopravy. Výše této mzdy se vyjadřuje
v peněžní formě v prodejních cenách podle cenových a daňových předpisů.
34. Snížení
mzdy
Zaměstnanec
je zařazen do 7. skupiny prací, v níž je zaručená mzda 29 400
Kč. Sjednaná mzda je ve výši 30 000 Kč. Zaměstnanec však nedosahuje dřívější
pracovní výkonnosti a obtížnost práce byla snížena.
Jak má zaměstnavatel
postupovat v daném případě?
Setrvávání na mzdě za těchto
podmínek ve výši 30 000 Kč by zřejmě nebylo v souladu se základními
zásadami pro odměňování, jak jsou vyjádřeny v § 109 odstavec 4 ZP.
Zaměstnavatel by mohl mzdu snížit v rozsahu, který odpovídá zhoršení
pracovní výkonnosti a změně obtížnosti práce. Mzdu by však nemohl snížit
pod částku 29 400 Kč, která je nařízením vlády zaručena.
35. Minimální
mzda
Do
firmy nastoupila nová mzdová účetní.
Co mzdová účetní
nezapočítává do výdělku pro účely minimální mzdy?
Do výdělku, který je
rozhodující pro minimální mzdu, se nepočítá mzda za práci přesčas, příplatek za
práci ve ztíženém prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek.
Odečítá se tak od mzdy (platu) zaměstnance pro účely jejího porovnání
s minimální mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy. Mezi složky mzdy,
které je nutno dále odečíst, je příplatek za práci v sobotu
a v neděli, který je nárokovou složkou mzdy.
36. Mzdová
účetní s kratší praxí
Mzdová účetní s menším rozsahem započitatelné praxe
byla v rámci stejné platové třídy zařazena do vyššího platového tarifu než
kolegyně – mzdová účetní s delší dobou praxe.
Je uvedený postup
zaměstnavatele v souladu se zákonem?
Zaměstnavatel své
rozhodnutí o zařazení do platového tarifu s vyšším platem odůvodnil
lepší pracovní výkonností a kvalitní prací zaměstnankyně s kratší
praxí. Takový postup není diskriminačním jednáním ani porušením rovnosti
v pracovněprávních vztazích.
37. Promlčecí
doba
Z kolektivní
smlouvy vznikl zaměstnanci v červnu 2022 nárok na přesčasový příplatek ve
výši 50 % jeho průměrného výdělku. Může jej úspěšně uplatňovat ještě do června
2025.
Může zaměstnanec
uplatňovat některý ze mzdových nároků i po uplynutí této promlčecí doby?
Zaměstnanec by mohl uplatňovat
některý ze mzdových nároků (např. příplatky za přesčasy, za práci ve svátek
apod.) i po uplynutí této promlčecí doby, ale musí počítat s tím, že
zaměstnavatel by mohl promlčení uplatnit. Soud by pak návrh zaměstnance zamítl.
38. Nezabavitelné
částky od roku 2023
V roce
2023 se změnila výše nezabavitelných částek.
V jaké výši
jsou nezabavitelné částky od roku 2023?
Nezabavitelné částky od
roku 2023:
– svobodný bezdětný
zaměstnanec: 13 638 Kč,
– ženatý zaměstnanec
(manželka a dvě děti) 23 867 (13 638 + 3 409,50 + 3 409,50
+ 3 409,5),
Podle metodiky
Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. 2. 2022 se změnila i metodika
výpočtu srážek a zaměstnavatelé postupují s ohledem na zvýšení
nezabavitelné částky.
39. Insolvenční
řízení
Návrh na konkurs byl podán 2. května a zaměstnavatel
nevyplatil mzdu za leden a únor.
Jak má zaměstnanec
postupovat?
Zaměstnanec je může
uplatnit, neboť mu mzda nebyla vyplacena v rozhodném období, to je
v posledních 3 měsících před vyhlášením moratoria před zahájením insolvenčního
řízení nebo ve kterém, byl podán insolvenční návrh.
40. Cílová
odměna
Zaměstnavatel
poskytl zaměstnanci odměnu za splnění mimořádně náročného úkolu.
Kdy může být
poskytnuta cílová odměna?
Je to v případech
splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné
zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele
zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění
bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu.
41. Nevyplacená
mzda
Zaměstnanec
uplatní nárok na nevyplacené mzdy v částce 40 tisíc korun, ale dlužníkův účetní
stav prokazuje 30 tisíc korun.
Z jaké částky
bude vycházet insolvenční soud?
Insolvenční soud bude
vycházet z částky 40 tisíc korun.
42. Srážky
ze mzdy
Zaměstnanec
má čistou mzdu 30 000 Kč, pečuje o jedno dítě a je ženatý.
V jaké výši
lze provést srážky ze mzdy?
Z čisté mzdy 30 000
Kč se odečítá nezabavitelná základní částka 20 457 Kč (13 638 + 3 409,50
+ 3 409,50), zbývá 9 543 Kč. Tato částka se rozdělí na 3 třetiny po
3 181 Kč. Dlužníkovi zůstane jedna třetina zbytku čisté mzdy
a celková nezabavitelná částka 20 457 Kč. Dohromady se jedná o částku
20 457 Kč + 3 181 Kč, tedy 23 638 Kč. Předmětem exekuce může
tedy být částka 6 341 Kč (30 000 Kč – 23 658 Kč).
43. Pořadí
pohledávek
Zaměstnavatel
se zaměstnancem sjednal dohodu o srážkách ze mzdy.
Čím se řídí pořadí
pohledávek?
U srážek ze mzdy,
které se provádějí na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,
se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena. Ale ani v případě této
dohody nemůže zaměstnavatel srážet ze mzdy více, než dovolují předpisy,
a to i když s tím povinný (zaměstnanec, z jehož mzdy se
srážky provádějí), souhlasí. Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru
u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí srážek zachováno
i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy.) Nový plátce mzdy začne
provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo
věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.
44. Informace
pro soudního exekutora
Ze
mzdy zaměstnance jsou uspokojování věřitelé.
Může zaměstnavatel
sdělovat exekutorovi např. údaje o tom, zda jsou ze mzdy zaměstnance
upokojováni i jiní věřitelé?
Plátce mzdy je povinen
poskytnout soudnímu exekutorovi informace týkající se výše jeho vypláceného příjmu,
formy právního (pracovněprávního) vztahu a k otázce, zda jsou
z tohoto příjmu uspokojováni jiní věřitelé. Soudní exekutor prostřednictvím
součinnostních dotazů nesmí po plátci mzdy povinného požadovat informace, které
plátce mzdy od svého zaměstnance nesmí zjišťovat podle ZP, které nejsou
rozhodující pro provádění srážek ze mzdy. Nemůže rovněž žádat informace, které
si je schopen zjistit jiným způsobem. Soudní exekutor může však požadovat
i jiné informace týkající se exekuce, ale musí je konkrétně odůvodnit.
45. Nejnižší
úrovně zaručené mzdy
Nejnižší
úrovně zaručené mzdy (viz § 112 ZP) jsou odstupňovány podle složitosti,
odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do 8 skupin.
Jaké jsou nejnižší
úrovně zaručené mzdy?
Pro 1. skupinu
prací je zaručená mzda shodná s výší minimální mzdy. U zaměstnanců,
kteří mají 40 hodinovou týdenní pracovní dobu je zvýšená zaručená mzda ve
skupinách prací stanovena takto: 1. skupina prací: 17 300 Kč
a 8. skupina práce 34 600 Kč. U 2. skupiny prací:
17 900 Kč, 3. skupina prací: 19 700 Kč, 4. skupina
prací: 21 800 Kč, 5. skupina prací: 24 100 Kč, 6. skupina
prací: 26 600 Kč, 7. skupina prací: 29 400 Kč.
Příklady
prací
Výčet prací nezahrnuje
a ani nemůže zahrnout všechny práce vykonávané zaměstnanci v tzv.
podnikatelské sféře. U ostatních prací neuvedených v nařízení vlády,
je třeba zařazení provést porovnáním. Při tomto porovnání musí zaměstnavatel
respektovat obecné charakteristiky skupin prací uvedené v příloze
k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a hlediska pro hodnocení prací
(§ 110 odst. 3 ZP).
1. skupina práce:
pracovnice v kuchyni, uklízečka, doručování zásilek,
2. skupina práce:
manipulace s břemeny nad 15 kg, kopáčské práce, popelář, školník,
4. skupina práce:
kuchař specialista, krejčí, složitější instalatérské a topenářské práce,
letecký technik,
5. skupina práce: řidič
autobusu, zajišťování personální a mzdové agendy, mzdová účetní,
samostatný daňový specialista,
6. skupina práce:
správce systému výpočetní techniky, tvorba informačního a komunikačního
systému,
7. skupina práce:
lékař, zubař, farmaceut, programátor,
8. skupina práce:
tvůrčí systémové práce, vědecký výzkumný a vývojový pracovník.
46. Splatnost
mzdy
Mzda
je splatná pozadu za měsíční období a to nejpozději v následujícím
kalendářním měsíci.
Jak mají zaměstnavatelé
postupovat v praxi?
V praxi se toto
ustanovení ZP nedodržuje. Např. mzda se vyplácí za práci, která ještě
nebyla vykonána, finanční problémy zaměstnavatelé často řeší pozdější splatností
mzdy atd. Proto jsou kratší intervaly splatnosti mzdy na období od vykonání
práce po konec následujícího kalendářního měsíce. Za práci vykonanou např.
v červenci, musí zaměstnanec dostat mzdu nejdéle do konce srpna.
V pracovní nebo kolektivní smlouvě může být termín splatnosti stanoven na
dobu kratší.
47. Naléhavé
práce
Zaměstnanec
v pracovním poměru má stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin,
rozvrženou do směn ve dnech pondělí až pátek. Z důvodu naléhavých prací,
které nebylo možné vykonat během uvedených směn, zaměstnavatel nařídil zaměstnanci
práci v sobotu v rozsahu 8 hodin.
Jedná se
o práci přesčas?
Ve smyslu zákoníku práce
se jedná o práci přesčas, neboť jsou splněny všechny potřebné podmínky.
Jedná se o:
a) práci nařízenou
zaměstnavatelem,
b) práce je konaná
nad stanovenou týdenní pracovní dobu,
c) práce je konaná
mimo rozvrh pracovních směn.
Upozornění: V daném
příkladu pro zjednodušení nebyl uvažován také příplatek za práci v sobotu
(§ 118 zákoníku práce).
48. Práce
přesčas i náhradní volno ve stejném měsíci
Zaměstnanec
pracoval v měsíci srpnu, jednalo se o práci přesčas v rozsahu 16
hodin. Ve stejném měsíci si vybral náhradní volno v rozsahu 16 hodin.
Jedná se o zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin,
s měsíční mzdou 17 800 Kč. Pracovní doba je rozvržena na pondělí
až pátek, na osmihodinové směny. Zaměstnanec bude mít za měsíc srpen
odpracovaných 22 pracovních dnů, celkem 176 hodin, vliv práce přesčas na
výslednou mzdu za měsíc srpen tak po stránce finanční nebude žádný.
Jaká bude výsledná
mzda zaměstnance za měsíc srpen?
Výsledná mzda za měsíc
srpen bude ve výši 17 800 Kč. Pokud by v srpnu nekonal práci přesčas,
a nevybíral se z tohoto důvodu náhradní volno, pak by měl
v srpnu odpracováno všech 22 pracovních dnů, a výsledná měsíční mzda
by byla 17 800 Kč.
49. Nezabavitelná
částka
Ženatý
muž, který pobírá čistou mzdu 31 000 Kč a vyživuje jedno dítě, má
nezabavitelnou částku 13 638 Kč a dvakrát částku na vyživované osoby
(manželka a dítě) po 3 409,50 Kč, celkem tedy 20 457 Kč.
Když se tyto nezabavitelné částky odečtou od jeho čisté mzdy, zůstává 10 543
Kč.
Jak má mzdová účetní
postupovat v daném případě?
Tato částka se rozdělí na
tři třetiny po 3 514 Kč. Ve prospěch věřitele bude sražena jedna třetina
3 514 Kč a zaměstnanci zůstane zbytek čisté mzdy – 27 486 Kč.
(Na celé koruny nahoru se zaokrouhluje až konečná nezabavitelná částka po součtu
poplatníka a jeho vyživované osoby.)
50. Náhradní
volno místo příplatku za práci přesčas
Zaměstnanec
odpracoval v měsíci září 8 hodin práce přesčas, s tím, že souhlasil
s poskytnutím náhradního volna na místo příplatku. V říjnu mu bylo
poskytnuto náhradní volno v rozsahu 8 hodin.
Jak má mzdová účetní
postupovat při výpočtu mzdy za měsíc září i za říjen?
Zaměstnanci v měsíci
září přísluší dosažená mzda (tedy i za hodiny přesčas), příplatek za přesčas
však neobdrží. V měsíci říjen poskytnuté náhradní volno již bude
neplacené, neboť dosaženou mzdu za práci přesčas zaměstnanec již obdržel za měsíc
září.
51. Práce
v noci
Zaměstnanec
odpracoval v příslušném kalendářním měsíci 165 hodin při stanovené týdenní
pracovní době 37,5 hodiny (vícesměnný a nepřetržitý pracovní režim dle
§ 79 zákoníku práce). Z této doby připadalo na práci v noci 30
hodin. Jeho průměrný výdělek byl 148 Kč.
Na jaký příplatek
vznikl zaměstnanci nárok?
Zaměstnanci tedy vznikl
za práci v noci kromě dosažené mzdy nárok na příplatek nejméně ve výši: 30
hodin × 148 Kč × 10 / 100 = 444 Kč. Zaměstnavatel však stanovil ve
vnitřním předpisu příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. Zaměstnanci
tedy vznikl za práci v noci kromě dosažené mzdy nárok na příplatek ve výši
30 hodin × 148 Kč × 25 / 100 = 1 110 Kč. Uvedený příklad by
bylo možné ještě doplnit takto: Zaměstnanec pracoval v noční směně, která
začínala ve 21.45 a končila v 5.45 druhého dne. Přestávka na oddych
trvala 30 minut (§ 88). Příplatek 10 % za práci v noci bude činit
7,25 hod. × 148 Kč × 10 % = 107,30 Kč. V uvedeném případě
je zohledněno, že zaměstnanci musí být poskytnuta přestávka na oddech nejpozději
po 6 hodinách výkonu práce (§ 88). Noční práce trvala 7,75 hod. (počítáno
od 22.00 do 5.45). Po odečtení přestávky na oddech vychází výkon práce
v noční době v délce 7,25 hod. = 7,75 hod – 0,5 hod. (přestávka na
oddech se nezapočítává do pracovní doby, jak vyplývá z ustanovení
§ 88).
Náhrada škody
52. Porušení
povinností zaměstnancem
Zaměstnanec
porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se
k jím vykonávané práci.
Může s ním
zaměstnavatel skončit pracovní poměr okamžitě?
Zákoník práce rozlišuje –
jak vyplývá z § 52 písm. g) a § 55 odst. 1
písm. b) ZP – mezi porušením povinností vyplývajících z právních předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem,
závažným porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících
se k zaměstnancem vykonávané práci a méně závažným porušením
povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci. Nižší stupeň intenzity porušení povinností vyplývajících
z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci
než je méně závažné porušení ZP neupravuje; každé porušení povinností
vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci, které nedosahuje intenzity porušení povinností vyplývajících
z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci
zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení povinností vyplývajících
z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,
je proto vždy méně závažným porušením povinností vyplývajících z právních
předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
Porušení povinností
vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci nejvyšší intenzity (zvlášť hrubým způsobem) je důvodem
k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi
z pracovního poměru [§ 55 odst. 1 písm. b), § 52
písm. g) část věty před středníkem ZP]. Závažné porušení povinností
vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci je důvodem výpovědi z pracovního poměru [§ 52
písm. g) část věty před středníkem ZP]. Méně závažná porušení povinností
vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci jsou podle § 52 písm. g) části věty za středníkem ZP
důvodem k výpovědi z pracovního poměru jen tehdy, jde-li
o soustavné zaviněné porušování pracovních povinností a byl-li
zaměstnanec v době posledních šesti měsíců v souvislosti
s porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících
se k zaměstnancem vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.
Vzhledem k tomu, že
z dotazu přesně nevyplývá, o jaké konkrétní porušení povinností
vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci se jednalo, nemohu jednoznačně říci, zda se jedná o porušení
povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, o závažné porušení povinností
vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci anebo o méně závažné porušení povinností vyplývajících
z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
53. Dohody
o odpovědnosti
Zaměstnavatel
zaměstnává zaměstnance na obchodním úseku.
Jak má zaměstnavatel
postupovat při uzavírání dohod o odpovědnosti?
Dohoda o odpovědnosti
k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci může být uzavřena buď s jedním
zaměstnancem (tzv. individuální dohoda) nebo může být sjednána pro určité
pracoviště s více zaměstnanci zařazenými na toto pracoviště (tzv. společná
neboli kolektivní dohoda nebo společná povinnost k náhradě škody). Společná
povinnost k náhradě škody za schodek na svěřených hodnotách se
v praxi týká zejména obchodních úseků – prodejen, skladů apod. Zásady
uvedené v souvislosti s platností a podmínkami dohody
o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci je třeba
aplikovat i na dohody o společné odpovědnosti za schodek. Je třeba zdůraznit,
že ZP v této souvislosti předpokládá uzavření samostatných dohod
o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci s každým členem
kolektivu s doložkou o společné odpovědnosti za schodek. Proto je třeba
i platnost každé dohody posuzovat zcela samostatně.
54. Soustavné
méně závažné porušování povinností
Zaměstnanec opakovaně nastupuje do
práce cca o 5 až 10 minut později.
Může s ním
zaměstnavatel skončit pracovní poměr z důvodu soustavného méně závažného
porušování povinností vyplývajících z právních předpisů?
O soustavná méně
závažná porušování povinností vyplývajících z právních předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci se jedná tehdy, dopustil-li
se zaměstnanec nejméně tří porušení povinností vyplývajících z právních předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, která nedosahují
intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi
nimiž je přiměřená časová souvislost. O soustavné porušování povinností
vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci z hlediska přiměřené časové souvislosti jde tehdy,
navazuje-li jedno porušení povinností vyplývajících z právních předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci na druhé (další) tak
(v takovém časovém intervalu), že lze hovořit o sledu jednotlivých na
sebe navazujících porušení povinností vyplývajících z právních předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
Povinnost písemně
upozornit zaměstnance na možnost výpovědi z pracovního poměru ZP ukládá
zaměstnavateli, aniž by výslovně stanovil, při kterém méně závažném porušení
povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci má být provedeno. Protože tzv. upozorňovací povinnost zaměstnavatele
je dána v souvislosti s porušením povinností vyplývajících
z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci
a protože účelem (smyslem) této povinnosti je, aby zaměstnanec věděl
o následcích, jaké bude, resp. může mít jeho případné další méně závažné
porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se
k zaměstnancem vykonávané práci, a aby tím byl od dalšího porušování
povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci odrazen, je třeba dovodit, že zaměstnavatel – má-li být
výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. g) části
věty za středníkem ZP platným právním jednáním – musí jednak alespoň jednou
písemně upozornit zaměstnance na možnost výpovědi nejpozději při méně závažném
porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se
k zaměstnancem vykonávané práci, které předcházelo dalšímu méně závažnému
porušení, po kterém následovala výpověď z pracovního poměru, jednak výpověď
z pracovního poměru podat nejpozději do uplynutí šesti měsíců od písemného
upozornění zaměstnance na možnost takového rozvázání pracovního poměru.
55. Protiprávní
jednání
Protiprávním
jednáním se rozumí jednání nebo opomenutí povinného subjektu, kterým je porušen
právní předpis, právní a smluvní povinnost.
V čem spočívá
protiprávní jednání?
Protiprávnost jednání spočívá
nejenom v přímém porušení závazku nebo jiné právní povinnosti, ale též
v tom, že je obchází. Protiprávnost jednání lze často posoudit
i podle trestněprávních předpisů. Ovšem pro otázky náhrady škody jde
o pojem značně širší. Existence protiprávního jednání však nemusí mít
v každém případě za následek škodu, viz např. kdy poškozený neuplatní své
právo na náhradu škody z titulu odpovědnosti za vady nebo v případě
zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel neuplatní vůči zaměstnanci své právo na
náhradu škody. Protiprávnost jednání (na rozdíl od zavinění) je objektivně
existující rozpor mezi určitým jednáním zaměstnance a stanovenou právní
povinností, není závislá na vědomí a vůli subjektu, který za škodu
odpovídá. Některá jednání mající obecně protiprávní charakter např. jednání zaměstnance
při odvracení hrozící škody, nezakládají vůbec povinnost k náhradě škody
(§ 251 odst. 2 ZP). V ustanovení § 250 ZP o obecné
povinnosti zaměstnance k náhradě škody způsobené zaměstnavateli je
protiprávnost jednání vázána na existenci dalších předpokladů, zejména na plnění
pracovních úkolů nebo přímou souvislost s ním.
56. Výkon
umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte
Dítě
může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost.
Jak má
provozovatel činnosti postupovat v případě náhrady škody?
Zákon o zaměstnanosti
stanoví, že dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní
a reklamní činnost pro právnickou nebo fyzickou osobu, která má tuto činnost
v předmětu své činnosti (provozovatel činnosti), jen jestliže je tato činnost
přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo
docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho
zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj. Provozovatel činnosti
je povinen pro případ náhrady škody, včetně náhrady škody na zdraví, ke které
by mohlo dojít při výkonu činnosti, sjednat pojištění a toto sjednání
pojištění musí být uvedeno v povolení výkonu činnosti dítěte. Náhrada
škody způsobené dítětem provozovateli činnosti nebo provozovatelem činnosti dítěti
se řídí občanským zákoníkem. Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti
dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy
v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího
kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda. V roce 2023 nesmí výše náhrady
škody způsobené provozovateli činnosti dítětem přesáhnout částku
27 514 Kč, tj. o 1 581 Kč více než v roce 2022,
kdy výše náhrady škody nesměla přesáhnout částku 25 933 Kč.
§ 305 zákona č. 262/2006
Sb.
(1) Zaměstnavatel
může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích,
z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví tento zákon.
Zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval
jeho práva stanovená tímto zákonem. Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto
zákazu, nepřihlíží se k tomu.
(2) Vnitřní předpis
musí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani
být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části
neplatný. Nejde-li o pracovní řád, vydá se vnitřní předpis zpravidla
na dobu určitou, nejméně však na dobu 1 roku; vnitřní předpis týkající se odměňování
může být vydán i na kratší dobu.
(3) Vnitřní předpis
je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance. Nabývá účinnosti
dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele
vyhlášen.
(4) Zaměstnavatel
je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního
předpisu nejpozději do 15 dnů. Vnitřní předpis musí být všem zaměstnancům
zaměstnavatele přístupný. Zaměstnavatel je povinen uschovat vnitřní předpis po
dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti.
(5) Jestliže zaměstnanci
vzniklo na základě vnitřního předpisu právo ze základního právo
z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3, zejména mzdové,
platové nebo ostatní právo v pracovněprávních vztazích, nemá zrušení
vnitřního předpisu vliv na trvání a uspokojení tohoto práva.
§ 213 zákona č. 262/2006
Sb.
Dovolená
za kalendářní rok a její poměrná část
(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru
k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním
roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající
na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené
týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec
v příslušném kalendářním roce právo.
(2) Konal-li
zaměstnanec za podmínek uvedených v odstavci 1 práci po kratší týdenní
pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní
době.
(3) Zaměstnanci,
kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok podle odstavce 1 nebo 2,
avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli
konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4
týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní
pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené.
(4) Poměrná část
dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo
kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu
dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní
doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném
kalendářním roce právo.
(5) Odpracoval-li
zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu …
§ 52 zákona č. 262/2006
Sb.
Zaměstnavatel může
dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li
se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li
se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li
se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele…
…
f) nesplňuje-li
zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce
nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon
této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých
pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď,
jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně
vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době
neodstranil,
g) jsou-li
u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl
okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti
vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající
z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát
zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců
v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů
vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,…