Zaměstnávání – dovolená, odměňování, škoda

Zaměstnávání

– dovolená, odměňování, škoda

Úvod

Zákoník práce upravuje:

a) právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,

b) rovněž právní vztahy kolektivní povahy a podporu vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními,

c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie,

d) též upravuje některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),

e) a některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění a některé sankce za jeho porušení.

Smysl a účel ustanovení zákoníku práce vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména:

a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,

b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce,

c) spravedlivé odměňování zaměstnance,

d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,

e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.

V kapitole Zaměstnávání se podíváme formou praktických příkladů z praxe na problematiku zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování a náhrady škody.

Zaměstnanecké benefity

1. Benefity v kolektivních smlouvách

Práva a nároky v zaměstnání, a tedy i zaměstnanecké benefity, neobsahuje jen ZP a další pracovněprávní předpisy, ale i kolektivní smlouvy. Právě kolektivní smlouvy mají při sjednávání zaměstnaneckých výhod oproti pracovní nebo jiné smlouvě, řadu předností.

Které benefity mohou být sjednány v rámci kolektivního vyjednávání?

V rámci kolektivního vyjednávání mohou být:

a) sjednány výhody (benefity), které jsou většinou určeny všem nebo části zaměstnanců,

b) nemusí mít právní základ v zákoníku práce,

c) musí být součástí pracovních a sociálních podmínek zaměstnavatele,

d) podle zákona o dani z příjmů jsou mnohdy, případně v určitém vymezení, daňově uznatelným nákladem,

e) sjednány při dodržení zásady rovnosti a neporušení zákazu diskriminace.

Zejména se jedná o:

– podpory při neštěstí v rodině, při živelní události, při dlouhodobé nemoci,

– příspěvek na penzijní připojištění,

– příspěvek na rekreaci,

– dary k životním a pracovním výročím,

– poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti nad rámec nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,

– různé formy volnočasových aktivit apod.

Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. v § 6 odst. 9 písm. d) uvádí, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem je od daně z příjmu osvobozeno.

2. Další pracovní volno

V poslední době zaměstnavatelé i bez opory v právní úpravě uplatňují poskytování pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu ve dnech mezi svátkem (svátky) a víkendovým volnem.

O které dny se jedná v letošním roce?

V letošním roce se jedná např. o situace, kdy 5. a 6. červenec připadají jako státní svátky na středu a čtvrtek, 28. 9. rovněž na čtvrtek. Zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno na 7. července (pátek) nebo na 29. září na pátek. Tím by zaměstnancům vzniklo, včetně svátku, souhrnné pracovní volno. Takový postup je možné považovat za významný benefit pro zaměstnance. Zaměstnavatel by ho mohl zařadit do vnitřního předpisu nebo sjednat v kolektivní smlouvě.

3. Mzdové benefity ve vnitřním předpise

Zaměstnavatel vydal vnitřní předpis a jsou v něm stanovena i mzdová práva.

Jaké mzdové benefity může zaměstnavatel stanovit ve vnitřním předpise?

Vnitřní předpis vydaný zaměstnavatelem podle § 305 ZP musí být písemný, v souladu s právními předpisy, nesmí být vydaný se zpětnou účinností, mzdová práva musí být vnitřním předpisem stanovena před začátkem výkonu práce. Musí být vydán nejméně na dobu jednoho roku, ale práva týkající se odměňování mohou být v něm stanovena i na dobu kratší. Zrušení vnitřního předpisu zaměstnavatelem nemá vliv na trvání a uspokojení práv zaměstnance. Zejména se jedná o mzdové nároky, které zrušením předpisu nezanikají. Zaměstnanec je může uplatňovat v promlčecí lhůtě, která je stanovena v občanském zákoníku. Protože z předpisu vyplývají individuální pracovněprávní nároky pro jednotlivé zaměstnance, může jeho obsah být předmětem kontroly inspektorátů práce.

Velký význam má vnitřní předpis při úpravě mzdových nároků. Je plně v pravomoci zaměstnavatele, aby v tomto předpise stanovil vyšší mzdové nároky, než uvedené v ZP. Zejména se bude jednat o všechny mzdové nároky, které jsou uváděny v ZP slovy „nejméně“, to znamená v podobě určující minimální rozsah. Vnitřní předpis tyto nároky může zvyšovat.

Ve mzdové oblasti se může jednat zejména o „vylepšení“ těchto mzdových příplatků zaměstnanců v podobě benefitů za práci:

– ve svátek: vyšší, než je 100 % průměrného výdělku,

– za noční práci: vyšší, než je 10 % průměrného výdělku,

– ve ztíženém pracovním prostředí: vyšší částka za jednu hodinu práce nad 10,48 Kč (Jedná se o 10 % z minimální hodinové mzdy 104,80 Kč pro rok 2023). V tomto případě by zaměstnavatel mohl diferencovat výši příplatku u jednotlivých zaměstnanců, např. i v pracovní smlouvě, v závislosti na stupni ztíženého pracovního prostředí,

– za práci přesčas: vyšší, než je 25 % průměrného výdělku, je možné diferencovat u jednotlivých zaměstnanců. Je však nutné brát ohled na zákaz diskriminace a dodržení rovnosti,

– za práci v sobotu a v neděli: vyšší, než je 10 % průměrného výdělku zaměstnance,

– odměna za pracovní pohotovost: výši odměny lze stanovit nad zákonné minimum 10 % průměrného výdělku.

4. Darování zlaté medaile

Zaměstnavatel daroval svému zaměstnanci za 10 odpracovaných let ve společnosti zlatou medaili v hodnotě 42 000 Kč bez DPH.

Jaké bude posouzení daňového řešení jak z pohledu zaměstnavatele, tak zaměstnance?

V případě darování zlaté medaile zaměstnavatelem svému zaměstnanci za 10 odpracovaných let ve společnosti:

l U zaměstnance podléhá uvedený dar zdanění ze závislé činnosti i odvodům pojistného [§ 3 odst. 2 ZDP a § 6 odst. 9 písm. g) ZDP],

l u zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad [§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP].

Výpovědní doba výpovědi doručené 25. 7., začíná plynout dne 1. 8., výpovědní doba výpovědi doručené 1. 10., začíná plynout dnem 1. 11.

Popis účetní operace	MD	DAL
Rozdělení výsledku hospodaření – příděl do fondu	431	427
Příděl do fondu z nerozděleného zisku minulých let	428	427
Poskytnutí zápůjčky ze sociálního fondu	335.1	221
Splátky zápůjčky	221 (331)	335.1

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Vyprodáno

231,00 Kč

Zákon o inspekci práce Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory