Zaměstnávání osob
se zdravotním postižením

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti deklaruje fyzickým osobám se zdravotním postižením zvýšenou ochranu na trhu práce a za tím účelem mj. stanoví ve svém § 81 až § 84 povinnost zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu svých zaměstnanců.

Povinný podíl činí 4 %, u agentur práce je to jinak

U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b) tj. právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání, se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítávají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Plnění povinného podílu se nevztahuje na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru, občanských zaměstnanců ozbrojených sil ČR a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie. Nevztahuje se také na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů, a na členy výjezdových skupin u zaměstnavatelů, kteří jsou poskytovateli zdravotnické záchranné služby.

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením může zaměstnavatel plnit alternativně třemi způsoby a to

a)  přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru,

b)  náhradním plněním tj. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům (dále jen „dodavatelé náhradního plnění“), nebo

c)  odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací výše uvedených způsobů.

Kdo je osobou se zdravotním postižením

Pojem a okruh osob se zdravotním postižením vymezuje ustanovení § 67 zákona o zaměstnanosti, které za tím účelem stanoví, že osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány

a)  invalidními ve třetím stupni tj. osoby s těžším zdravotním postižením,

b)  invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo

c)  zdravotně znevýhodněnými a

d)  za osoby se zdravotním postižením podle písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení/zániku invalidity

Osoba zdravotně znevýhodněná

Zákon o zaměstnanosti vymezuje pojem osoby zdravotně znevýhodněné tak, že je jí fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s tím, že osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou invalidní v prvním nebo druhém stupni. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.

Jakými doklady se status OZP prokazuje

Osoby invalidní ve třetím stupni a osoby invalidní v prvním nebo druhém stupni prokazují tuto skutečnost posudkem o invaliditě nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení a osoby zdravotně znevýhodněné prokazují svůj status platným rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, nebo platným rozhodnutím úřadu práce. Datum uznání osobou zdravotně znevýhodněnou je uvedeno ve výroku rozhodnutí úřadu práce, ale v rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení vzniká status osobě zdravotně znevýhodněné dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, který je třeba dodatečně zjistit. Orgány sociálního zabezpečení jsou Česká správa sociálního zabezpečení a její územní orgány, tj. okresní/pražská správa sociálního zabezpečení a dále orgány sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.

Z posudku nebo potvrzení musí být zřejmé, že status invalidity platil ve sledovaném období, tj. v roce 2021. Na dokladech musí být vyznačen stupeň invalidity den vzniku invalidity a její platnost, která může být buď omezená anebo trvalá.

Za osobu se zdravotním postižením se osoby invalidní ve všech třech stupních považují ode dne vzniku invalidity, a to bez ohledu na to, zda mají, či nemají nárok na invalidní důchod.

Osoby zdravotně znevýhodněné prokazují svůj status buď platným rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, nebo platným rozhodnutím úřadu práce. Na rozhodnutí úřadu práce je datum uznání osobou zdravotně znevýhodněnou uvedeno ve výroku rozhodnutí a u rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení vzniká osobě zdravotně znevýhodněné její status dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou.

Pokud se jedná o osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již invalidní nejsou v žádném stupni, a to po dobu 12 měsíců ode dne zániku invalidity, tak zde jde o ty případy, kdy osoba invalidní v nějakém stupni byla orgánem sociálního zabezpečení posouzena, že již není invalidní v žádném stupni.

Pokud zanikla invalidita osobě s těžším zdravotním postižením, tak tato osoba je po dobu 12 měsíců ode dne zániku invalidity považována za osobu se zdravotním postižením a i v tomto případě svůj status prokazuje posudkem o zániku invalidity nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení o zániku invalidity.

Pro účely povinného podílu jsou za osoby se zdravotním postižením považováni i poživatelé starobního důchodu, ale pouze po dobu platnosti posudku o invaliditě nebo rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou.

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a povinného podílu, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí svým prováděcím předpisem tj. vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnance se zjišťuje za celého zaměstnavatele a za zaměstnance se pro tento účel považují všichni zaměstnanci, jejichž pracovní poměr je založen pracovní smlouvou včetně zaměstnanců, jejichž pracovní poměr vznikl volbou nebo jmenováním, včetně všech zaměstnanců ve služebním poměru. Pro účely výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se za zaměstnance nepovažují ti zaměstnanci, kteří pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tj. na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.

Při výpočtu ročního průměrného počtu zaměstnanců postupuje zaměstnavatel podle § 15 vyhlášky MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Všechny výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa a povinný podíl zjistí zaměstnavatel tak, že z ročního průměrného přepočteného počtu všech svých zaměstnanců vypočítá 4 %. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl odpracovaných hodin všemi zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru za rok 2021 a celkové stanovené pracovní doby bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu, přičemž pro každý pracovní režim přepočítává zaměstnavatel své zaměstnance zvlášť.

Pokud zaměstnavatel provozuje svoji činnost jen po část sledovaného kalendářního roku, potom se postupuje podle § 15 odst. 3 vyhlášky a při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se vychází z celkové stanovené pracovní doby bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

Výčet odpracovaných hodin

Za odpracované hodiny se pro účel výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců považují

•    skutečně odpracované hodiny včetně přesčasů,

•    hodiny čerpané dovolené,

•    hodiny za dobu, po kterou byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným a nebylo mu prvních 14 dnů poskytováno nemocenské, ale náhrada mzdy nebo platu,

•    hodiny dočasné pracovní neschopnosti, za kterou byly poskytovány dávky nemocenského pojištění,

•    hodiny, za které náležely dávky nemocenského pojištění z důvodu ošetřování dítěte nebo člena rodiny (neplatí pro dlouhodobé ošetřovné ani otcovskou),

•    hodiny překážek v práci na straně zaměstnavatele a

•    hodiny překážek na straně zaměstnance (viz nařízení vlády č. 590/2006 Sb.).

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se ZP

Prvním ze způsobů jak splnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením je tzv. přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Roční přepočtený počet osob se zdravotním postižením se vypočte stejně jako průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců zaměstnavatele a zjistí se jako podíl odpracovaných hodin osobami se zdravotním postižením za rok 2021 a celkové stanovené pracovní doby bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Vzhledem k tomu, že podle § 17 vyhlášky č. 518/2004 Sb., pro účely výpočtu se osoby s těžším zdravotním postižením to zn. invalidní ve třetím stupni započítávají třikrát, proto se zaměstnanci, kteří jsou osobami invalidními ve 3. stupni přepočítávají zvlášť a zvlášť ti zaměstnanci, kteří jsou invalidní v 1. a 2. stupni, zdravotně znevýhodněné a osoby, které byly posouzeny, že již invalidní nejsou.

Náhradním plněním tj. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů (tj. právnických nebo podnikajících fyzických osob), se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům je druhým ze způsobů jak splnit povinný podíl.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vede v elektronické podobě evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou náhradního plnění.

Evidence náhradního plnění obsahuje tyto údaje:

a)  identifikační údaje dodavatelů a odběratelů náhradního plnění

b)  cenu výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelnou do plnění povinného podílu,

c)  datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek,

d)  číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka,

e)  datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného podílu,

f)  čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením dodavatele náhradního plnění a 

g)  údaj o výši limitu a o průběžném stavu jeho plnění, který je veřejně přístupný.

Všechny výše uvedené údaje do evidence náhradního plnění vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek.

Zaměstnavatelé a OSVČ tj. dodavatelé náhradního plnění mohou pro účely splnění povinného podílu poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku tj. roku 2020, která je ve výši 34 611 Kč za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce tj. 2020 (limit náhradního plnění pro rok 2021 se počítá takto: 28 x 34 611 Kč x roční přepočtený počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením v roce 2020) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do elektronické evidence plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiženém vedeném MPSV.

Pokud by totiž dodavatel nesplnil svoji povinnost vložit do 30  kalendářních dnů ode dne zaplacení údaje o náhradním plnění do evidence náhradního plnění, nemohl by si náhradní plnění započítat do povinného podílu.

Při výpočtu počtu osob se zdravotním postižením, které si odběratel může započítat do povinného podílu v rámci náhradního plnění, se postupuje podle ustanovení § 18 vyhlášky č. 518/2004 Sb. Počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, se vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých dodavatelů ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí, tzn. že pro účely povinného podílu za rok 2021 budeme vycházet z částky 37 047 Kč a sedminásobek této průměrné mzdy představuje částku 259 329 Kč.

V případě, že vypočtený počet osob se zdravotním postižením je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší. Kalendářním čtvrtletím pro tyto účely je kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.

Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.

Odvod do státního rozpočtu

je třetím způsobem, kterým lze splnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pokud zaměstnavatel nenaplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením ani náhradním plněním, je povinen provést odvod do státního rozpočtu.

Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Pro účely plnění povinného podílu za rok 2021 představuje průměrná měsíční mzda částku 37  047 Kč a její 2,5násobek částku 92 617, 50 Kč.

Odvod do státního rozpočtu je zaměstnavatel povinen provést do 15. února 2022 prostřednictvím Úřadu práce.

Pokud zaměstnavatel tuto svoji povinnost nesplní, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.

Oznámení o plnění povinného podílu za rok 2021

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února 2022 písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.

Formulář „Ohlášení plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele za rok 2021“ je k dispozici a webových stránkách úřadu práce tj. www.uradprace.czv sekci Zaměstnanost – Informace pro zaměstnavatele – Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V tomto formuláři jsou zaměstnavatelé povinni uvést následující údaje: průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců zaměstnavatele, povinný podíl osob se zdravotním postižením, průměrný roční přepočtený počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením, počet osob se zdravotním postižením započtených náhradním plněním a výši a datum provedení odvodu.

Kontrolu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

zaměstnavateli vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

Zaměstnavatel, který nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, se dopustí přestupku, za který mu může být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

Zaměstnavatel, který nesplní v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením svou oznamovací povinnost, se dopustí přestupku, za který mu může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.

Mgr. Olga Bičáková