Zaměstnávání
povinnosti a postupy
v ZP
Protože na základě dotazů z praxe zjišťujeme mnohdy i základní nedostatky specialistů zabývajících se mzdovou problematikou a vzhledem k tomu, že stále mnoho lidí se zpracováním mezd začíná, předkládáme tímto komplexní pohled na nejdůležitější povinnosti a postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění.
Obdobně si přiblížíme i povinnosti pojištěnce v situaci, kdy se rozhodne začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.
Jak tedy mají zaměstnavatelé (mzdové účetní, personalisté, ekonomové aj.) a podnikatelé postupovat při placení pojistného na zdravotní pojištění a plnění souvisejících zákonných povinností, aby se nedostali „do konfliktu“ se zdravotní pojišťovnou?
Základní právní úpravu, kterou se odborná sféra ve své práci řídí, představují ve zdravotním pojištění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.
Ing. Antonín Daněk
2.1 Zaměstnavatelé
Nejdůležitějšími povinnostmi zaměstnavatele je oznamování změn za své zaměstnance a placení pojistného podle zákona.
724. Rozhodné období ve zdravotním pojištění
Pro placení pojistného je u jednotlivých skupin plátců důležité rozhodné období.
Jak dlouhé je rozhodné období u zaměstnavatele a OSVČ?
U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc a pojistné za příslušný měsíc je splatné v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem splatnosti nejbližší příští pracovní den. Nejkratší poměrnou částí tohoto rozhodného období je kalendářní den.
Rozhodné období kalendářního měsíce platí i pro osoby bez zdanitelných příjmů.
U osob samostatně výdělečně činných (viz dále) je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok. To znamená, že i když OSVČ podniká pouze po část kalendářního roku, vypočítává se pojistné za celý rok, a to porovnáním výše uhrazených záloh (jsou-li podle zákona placeny) a celkové výše pojistného na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za příslušné kalendářní měsíce tohoto roku.
725. Oznamovací povinnost zaměstnavatele
Mezi základní povinnost zaměstnavatele ve zdravotním pojištění patří oznamovat v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, všechny skutečnosti související s placením pojistného.
Jaké podmínky platí pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců?
Kromě přihlášení (a odhlášení) zaměstnance, za kterého bude zaměstnavatel odvádět pojistné, sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně též skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem – přiznání nebo odejmutí důchodu, nástup ženy na mateřskou dovolenou, počátek pobírání rodičovského příspěvku, zahájení nebo ukončení studia apod. K tomuto účelu se používá formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kde se vyplňují příslušné kódy. Veškeré formuláře, používané ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, lze – také s Poučením k tomuto formuláři – nalézt na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven.
Při přihlašování a odhlašování zaměstnanců ve zdravotním pojištění se vychází z ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. Z obecného pohledu lze konstatovat, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.
U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Zaměstnavatelé nejčastěji používají tyto kódy:
„P“
– přihlášení zaměstnance s trvalým pobytem v ČR
– přechod od jiné zdravotní pojišťovny
„O“
– odhlášení zaměstnance s trvalým pobytem v ČR
– odhlášení zaměstnané osoby ze zahraničí
– ukončení pojištění u zdravotní pojišťovny
Může nastat situace, kdy zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu například od neděle 1. května 2022, přičemž zaměstnanec fakticky nastoupí do zaměstnání (začne pracovat) v pondělí dne 2. května. Ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se pro účely zdravotního pojištění považuje za den nástupu zaměstnance do práce i den pracovního klidu. Ve vazbě na plnění oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1. 5. Kdyby se jednalo o některou z dohod, použil by zaměstnavatel kód „P“ k datu 2. 5.
726. Kódy
používané zaměstnavatelem pro oznamování povinnosti státu
platit pojistné
Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. a reálně představují více než polovinu populace České republiky. Z této skutečnosti lze dovodit, že právní úprava, řešící ve zdravotním pojištění tuto skupinu pojištěnců, se dotýká širokého okruhu obyvatel.
Které skutečnosti jsou pro zaměstnavatele a zdravotní pojišťovny důležité?
Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností je rozhodující, zda jsou tyto osoby zaměstnány či nikoliv. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Příslušné skutečnosti však musí zaměstnanec zaměstnavateli sdělit. V opačném případě se takové osoby musí o povinné náležitosti postarat samy, kdy sdělují zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě například přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení a ukončení pobírání rodičovského příspěvku, zahájení studia nebo péče o závislou osobu apod.
Jak mají zaměstnavatelé správně postupovat při řešení některých specifických situací?
– nastupuje-li žena na mateřskou dovolenou a pracovní poměr neukončí, oznámí zaměstnavatel pouze nástup na mateřskou dovolenou kódem „M“;
– v případě, že žena ukončí mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, případně pobírání rodičovského příspěvku, a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem „U“ ukončení povinnosti státu platit pojistné;
– jestliže na mateřskou dovolenou bezprostředně navazuje rodičovská dovolená nebo výplata rodičovského příspěvku, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět. Oznámí kódem „U“ až ukončení té „státní kategorie“, která skončí později.
– nastoupí-li student do zaměstnání o prázdninách mezi jednotlivými ročníky studia (např. na brigádu), oznámí to zaměstnavatel na jednom řádku kódem „P“ a na druhém řádku kódem „G“ současně sděluje, že je nezaopatřeným dítětem, za které platí pojistné stát;
– pokud je zaměstnanci přiznán důchod a rozváže současně pracovní poměr, použije zaměstnavatel k oznámení ukončení zaměstnání kód „O“ a na dalším řádku oznámí kódem „D“ začátek povinnosti státu platit pojistné;
– je-li zaměstnanci přiznán důchod a pokračuje dále v zaměstnání bez ukončení pracovního poměru, oznámí zaměstnavatel kódem „D“ pouze vznik povinnosti státu platit pojistné;
Pokud zaměstnanec s trvalým pobytem na území České republiky ukončí zaměstnání a onemocní v ochranné lhůtě, může zaměstnavatel oznámit zdravotní pojišťovně za použití kódu „N“ počátek pobírání nemocenských dávek (tj. od 15. kalendářního dne nemoci), což je kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. K oznámení ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění se používá kód „K“. Používání kódů „N“ a „K“ však není povinností zaměstnavatele. Oznámení o počátku a ukončení této „státní kategorie“ je primárně povinen učinit sám pojištěnec. Jestliže je pojištěnec příjemcem dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, má touto kategorií vyřešen svůj pojistný vztah.
Zaměstnavatelé musí věnovat mimořádnou pozornost oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud totiž zaměstnavatel tuto svoji zákonnou povinnost nesplní, přičemž mu zaměstnanec příslušnou skutečnost řádně sdělil, přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu za tohoto zaměstnance (pojištěnce).
727. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
U dohod nerozhoduje, zda trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část, důležitá je pouze výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Ve zdravotním pojištění se neřeší tzv. zaměstnání malého rozsahu.
Které podmínky platí ve zdravotním pojištění u dohody o pracovní činnosti a u dohody o provedení práce?
Osoba se považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, činí-li příjem na dohodu o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) alespoň 3 500 Kč, případně i s potřebou provedení dopočtu a doplatku pojistného do minima 16 200 Kč.
U pracovní smlouvy a odměn za výkon funkce není pro placení pojistného žádná hranice a pojistné se odvádí i z příjmu nižšího než 3 500 Kč. V tomto směru je jediná výjimka, kdy u člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován, odvádí zaměstnavatel pojistné až při příjmu 3 500 Kč.
Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.
Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.
Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být u dohod dodrženo.
728. „Evropské“ kódy ve zdravotním pojištění
Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby ze států Evropské unie, případně Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, používá při plnění oznamovací povinnosti specifické kódy, čímž dá zdravotní pojišťovně najevo, že se nejedná o české občany, ale o osoby podléhající režimu koordinačních pravidel EU.
Které kódy používá zaměstnavatel u těchto osob? Jak postupuje u zaměstnanců z tzv. třetích zemí?
Dne 1. 5. 2004 se stala Česká republika součástí Evropské unie a v důsledku této skutečnosti se naši občané při svém pohybu v rámci Společenství začali řídit Nařízeními Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72. V důsledku četných změn, reagujících přirozeným vývojem na počáteční stav této nadnárodní úpravy, se však stala tato nařízení příliš rozsáhlými a složitými. S účinností od 1. 5. 2010 byla tato nařízení nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, podle kterých postupují všechny výše uvedené státy.
Příslušnost k pojištění se primárně odvíjí od výkonu výdělečné činnosti. To znamená, že osoba je pojištěna ve státě, na jehož území vykonává výdělečnou činnost (je zaměstnána, podniká).
Na živitele jsou svým pojištěním navázáni i jeho nezaopatření rodinní příslušníci.
V případě postupu podle výše uvedených nařízení používají zaměstnavatelé při plnění oznamovací povinnosti (při přihlašování osoby jako zaměstnance) kódy „E“ a „A“, kdy jsou pod dále používanou zkratkou ˇčlenský stát“ míněny všechny výše uvedené státy:
kód „E“ – použije zaměstnavatel namísto kódu „P“ pro první přihlášení zaměstnance bez trvalého pobytu – občana členského státu. Do kolonky číslo pojištěnce se uvede pohlaví M (muž), Z (žena) a datum narození. Má-li zaměstnanec nezaopatřené rodinné příslušníky, upozorní jej zaměstnavatel, že musí tyto přihlásit ke zdravotnímu pojištění.
kód „A“ – prostřednictvím tohoto kódu se přihlašuje zaměstnavatel k platbě pojistného za svého zaměstnance – občana členského státu. Tento kód se však použije při druhém a dalším nástupu do zaměstnání u zaměstnance z členského státu a tato osoba bude přihlášena pod již přiděleným číslem pojištěnce.
Kód „C“ použije zaměstnavatel namísto kódu „P“ pro první přihlášení zaměstnance bez trvalého pobytu v ČR z jiných zemí než z EU, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království. Jedná se tedy o osoby-zaměstnance z tzv. třetích zemí. Do kolonky pro číslo pojištěnce se uvede pohlaví M (muž), Z (žena) a datum narození.
729. Vyměřovací základ zaměstnance
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Z jakého důvodu je ve zdravotním pojištění důležitý pojem „zaměstnanec“?
Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.
Pokud se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, odvádí zaměstnavatel pojistné podle zákona. V opačném případě, tedy když osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplní a pojištěnec si sám musí řešit svůj pojistný vztah, aby mu u jeho zdravotní pojišťovny nevznikl problém.
Osoby, které se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažují, jsou jako výjimky vyjmenovány v § 5 písm. a) v bodech 1 – 7 zákona č. 48/1997 Sb.
Aby zaměstnavatel plnil zákonné povinnosti, musí být současně splněny dvě podmínky pro vznik zaměstnání podle § 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. Osoba musí být považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (viz výše) a za výkon její činnosti jí musí být zúčtován příjem ze závislé činnosti, zdaňovaný podle § 6 ZDP.
730. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu
Ve zdravotním pojištění se pracuje i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného dodržet celé minimum 16 200 Kč, ale minimum poměrně snížené podle počtu kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti.
Které okolnosti snižují minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část?
Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti.
Konkrétně se jedná o tyto případy:
– zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),
– zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),
– zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce:
a) osobou, za kterou platí pojistné stát,
b) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
c) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
d) osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
Příklad č. 3
Zaměstnanec pracoval na základě dohody o pracovní činnosti do 26. května 2022 a za odpracované dny mu byl za květen zúčtován hrubý příjem ve výši 10 000 Kč.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 13 587,09 Kč [(26:31) x 16 200].
To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 13 587,09 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 835 Kč (13 587,09 x 0,135). S ohledem na příjem 10 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 350 Kč. Jedna třetina (450 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (900 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 587,09 Kč, tj. 485 Kč.
Z celkové částky pojistného 1 835 Kč je zaměstnanci sraženo 935 Kč (450 + 485), zaměstnavatel uhradí 900 Kč.
731. Neplacené volno a neomluvená absence
Rozsah nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání z důvodu neplaceného volna nebo neomluvené absence nemá faktický vliv na stanovení jeho vyměřovacího základu. Důležitou povinností zaměstnavatele je dodržet v takové situaci zákonné minimum, pokud se tato povinnost na zaměstnance a zaměstnavatele vztahuje.
Jaké podmínky platí v této oblasti pro zaměstnavatele?
V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se zaměstnavatelé řídí zejména ustanovením § 3 odstavců 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb. Pro placení pojistného jsou v této právní normě důležitými například i ustanovení § 4 odst. 1 (rozhodné období pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance) a § 13 (odvod pojistného při souběhu příjmů).
S ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v aktuálně platných právních podmínkách v úvahu především tyto zásady:
– pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence. Minimální vyměřovací základ principiálně vychází z minimální mzdy a je upraven v ustanovení § 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/1992 Sb.;
– u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát) není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.
V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.
V souvislosti s placením pojistného se identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence.
732. Kopie záznamů o pracovních úrazech
Podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech.
Kdy zaměstnavatel zasílá tuto písemnost zdravotní pojišťovně?
Zaměstnavatel zasílá tyto kopie za uplynulý kalendářní měsíc najednou, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.
Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.
733. Odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance
V ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., je definována jedna ze specifických situací zdravotního pojištění.
Kdy existuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?
Od ledna 2022 činí vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tzv. „státní pojištěnce“ částku 14 570 Kč a pojistné, náležející příslušným zdravotním pojišťovnám za každého takového pojištěnce pak 1 967 Kč měsíčně. A právě částka vyměřovacího základu 14 570 Kč představuje od ledna 2022 výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek dále uvedených.
Při praktické aplikaci platné právní úpravy (viz výše) je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat následující:
– nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
– u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.
Odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu a u značně specifického zaměstnavatele, což znamená, že se toto zvýhodnění nevztahuje na žádné jiné zaměstnance, registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát, a ani na osoby samostatně výdělečně činné.
734. Výpočet výše pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance
Zaměstnavatel jako plátce pojistného je povinen si pojistné sám vypočítat.
Jak zaměstnavatel pojistné vypočítává a zaokrouhluje?
Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Zaokrouhlování jiných hodnot právní úprava zdravotního pojištění nepředepisuje. To znamená, že se nezaokrouhluje vyměřovací základ a ani jeho poměrná část.
Z hlediska podílu zaměstnance a zaměstnavatele na celkové úhradě pojistného je nejpoužívanější variantou situace, kdy zaměstnavatel:
– jednu třetinu z celkové částky pojistného (sraženou zaměstnanci) zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru a
– sám ze svých prostředků pak zaplatí rozdíl mezi takto vypočtenou jednou třetinou a celkovou výší pojistného, placeného za příslušný kalendářní měsíc za zaměstnance
Příklad č. 1
Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 31 224 Kč
zaměstnavatel odvede pojistné 0,135 x 31 224 = 4 216 Kč
zaměstnanci srazí z platu jednu třetinu (zaokrouhleno nahoru) 4 216: 3 = 1 406 Kč
zaměstnavatel zaplatí ze svých prostředků rozdíl 4 216 –1 406 = 2 810 Kč
Tento výpočet výše pojistného lze použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu, což je v roce 2022 minimální mzda 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.
Pojistné platí zaměstnavatel samostatnými platbami na příslušné příjmové účty těch zdravotních pojišťoven, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci.
735. Vyměřovací základ nižší než minimální mzda
Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč, musí zaměstnavatel odvést v roce 2022 při zaměstnání trvajícím celý kalendářní nejméně ve výši 2 187 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například je jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku do zákonného minima, takže vyměřovací základ může být relevantně i nižší než 16 200 Kč. Otázkou je, jak postupuje zaměstnavatel v situaci, když je zaměstnanci zúčtován za kalendářní měsíc příjem nižší než 16 200 Kč, přičemž se na zaměstnance (a na zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu minimální vyměřovací základ.
Jaké je správné řešení dané situace?
Příklad č. 2
Příjem zaměstnance činí při zkráceném pracovním úvazku jako jediném zaměstnání měsíčně 14 000 Kč. Výše odvodu pojistného se vypočítá následovně:
Z dosaženého příjmu 14 000 Kč vzniká povinnost odvodu pojistného ve výši 13,5 %, tj. 1 890 Kč. Jednu třetinu z této částky ve výši 630 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny (tj. 1 260 Kč) pak uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Protože však není v tomto případě zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, odvede zaměstnavatel ještě doplatek pojistného (srážkou zaměstnanci) ve výši 13,5 % z rozdílu 16 200 – 14 000 = 2 200 x 0,135 = 297 Kč. Zaměstnanci je sraženo z platu 630 + 297 = 927 Kč, zaměstnavatel odvede 1 260 Kč. Za této situace je již zajištěn odvod pojistného ze zákonem stanoveného minima. Doplatek 297 Kč by hradil zaměstnavatel v případě, kdyby se jednalo o překážky v práci na jeho straně specifikované v § 207 až 209 zákoníku práce.
U zaměstnance probíhají veškeré platby pojistného zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.
Ve zdravotním pojištění nerozhoduje například rozsah pracovního úvazku, ale výhradně výše příjmu, zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.
736. Plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance
Právní úprava zdravotního pojištění vyjmenovává taxativním výčtem příjmy (plnění), které zaměstnavatel nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance.
Které příjmy nepodléhají odvodu pojistného na zdravotní pojištění?
Výčet těchto příjmů je uveden v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. a s účinností od 1. 1. 2015 je znění tohoto ustanovení následující:
Vyměřovací základ zaměstnance podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se snižuje o:
a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
c) věrnostní přídavek horníků,
d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
Pokud je zaměstnanci zúčtován některý z těchto příjmů, nezahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného.
2.2 OSVČ
Jak postupuje občan v situaci, když se rozhodne pro výkon samostatné výdělečné činnosti?
737. Souběh zaměstnání s podnikáním
Při tomto souběhu výdělečných činností je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů, což si rozhoduje sám. Tuto skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání a dále v každoročně podávaném Přehledu OSVČ o výši daňového základu.
Které podmínky platí s ohledem na volbu hlavního zdroje příjmů?
Hlavní zdroj příjmů je zaměstnání:
– v zaměstnání musí být zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
– v rámci samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ a není povinností podnikající osoby platit zálohy – zaměstnání však musí trvat celý kalendářní měsíc.
Hlavní zdroj příjmů je samostatná výdělečná činnost:
– OSVČ je povinna platit alespoň minimální zálohy,
– v zaměstnání nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ (dokladem pro tento postup zaměstnavatele je čestné prohlášení zaměstnance, že si jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy).
Pojištěnec se může pro změnu rozhodnout kdykoli v průběhu roku – například podnikání dosud jako hlavní zdroj příjmů bude od určitého data zdrojem příjmů vedlejších.
738. Režim paušální daně
Svůj pojistný vztah si občan relevantně vyřeší i tím způsobem, že bude vyvíjet svoji činnost v režimu paušální daně.
Musí občan toto své rozhodnutí oznamovat zdravotní pojišťovně?
Nemusí. Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Na písemnost předanou správcem daně správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění se hledí jako na podání, které učinila osoba samostatně výdělečně činná tomuto správci registru, přestože jej fakticky zaslala správci daně.
Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje okamžik podání správci centrálního registru pojištěnců, tj. předáním údajů správce daně tomuto registru. Správce registru pak předá údaje příslušné zdravotní pojišťovně.
739. Oznámení některých skutečností
Oznamování nových skutečností nebo změn je obecně ve zdravotním pojištění důležitou povinností.
Na co by neměl podnikatel zapomenout?
V souvislosti se svojí samostatnou výdělečnou činností oznamuje podnikatel zdravotní pojišťovně kromě dalšího:
a) do 8 dnů: skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, například přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, zahájení nebo ukončení studia aj. (blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.),
b) do 30 dnů: změnu příjmení nebo trvalého bydliště.
Zejména na oznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem by neměl podnikatel (i ve vlastním zájmu) zapomenout, neboť takovým opomenutím přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu.
Za nesplnění této povinnosti v zákonné osmidenní lhůtě může zdravotní pojišťovna uložit provinilci pokutu až do výše 10 000 Kč, protože tyto platby nemůže zdravotní pojišťovna nárokovat se zpětnou platností.
740. OSVČ ve zdravotním pojištění
Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy zdaňované podle § 7 ZDP, považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ.
Kdy řadíme pojištěnce ve zdravotním pojištění mezi OSVČ?
Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.
S účinnosti od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:
– osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,
– spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ. Výjimka z minima neplatí, pokud pojištěnec podniká v režimu paušální daně (viz dále) – v takovém případě je v roce 2022 v platbě 5 994 Kč zahrnuta i minimální měsíční platba na zdravotní pojištění ve výši 2 627 Kč.
741. Zahájení podnikatelské činnosti
Pokud se pojištěnec považuje ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou (viz dále), musí se u zdravotní pojišťovny přihlásit do této kategorie.
Jaká je zákonná lhůta pro splnění této povinnosti?
Nejpozději do 8 dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je pojištěnec povinen oznámit své zdravotní pojišťovně její zahájení (případně ukončení). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření nájemní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel.
U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
742. Zálohy OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného, anebo pouze formou doplatku – tehdy, nejsou-li zálohy placeny.
Které skutečnosti ovlivňují placení záloh osobou samostatně výdělečně činnou?
Výši měsíčně placených záloh na pojistné přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:
a) charakter samostatné výdělečné činnosti, kdy je podnikání jediným nebo při souběhu se zaměstnáním buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů podnikající osoby,
b) pojištěnec nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh. To znamená, že v roce 2022 může platit zálohy nižší než 2 627 Kč (anebo neplatí žádné zálohy) za situace, kdy pro něj neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.
Záloha na příslušný kalendářní měsíc je splatná nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.
743. OSVČ neplatí zálohy
Právní úprava zdravotního pojištění eviduje situace, kdy není povinností OSVČ platit během kalendářního roku zálohy na pojistné.
Které situace podnikatele takto zvýhodňují?
Zálohy na pojistné není povinna platit:
– OSVČ, pro kterou je při souběhu se zaměstnáním její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,
– v prvním kalendářním roce své podnikatelské činnosti OSVČ, za kterou je současně plátcem pojistného i stát,
– OSVČ pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok „v mínusu“,
– OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.
Jestliže OSVČ zálohy neplatí, pak při zúčtování rozhodného období kalendářního roku provede úhradu doplatku pojistného, pokud tato povinnost vznikne.
Řešení č. 724 až 743 zpracoval Ing. Antonín Daněk (IX/2022)
2.3 Příjmy po skončení zaměstnání
Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Podle tohoto zákonného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Následující ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona naopak taxativním výčtem vyjmenovává příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují.
Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o:
a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměnu při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
c) ěrnostní přídavek horníků,
d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
V této souvislosti se do vyměřovacího základu začleňují i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li s příjmy podle § 3 odst. 1) nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odst. 2).
744. Příjem po
skončení zaměstnání – odvod pojistného správné
zdravotní pojišťovně
Je pravdou, že v případě odměny zúčtované po skončení zaměstnání může dojít k tomu, že v měsíci, do kterého je odměna zúčtována, je bývalý zaměstnanec již pojištěn u jiné zdravotní pojišťovny, než u které byl pojištěn v době, kdy zaměstnání trvalo. Z tohoto důvodu by si měl zaměstnavatel vždy prověřit, zda bývalý zaměstnanec nezměnil zdravotní pojišťovnu, protože taková informace se k zaměstnavateli nemusela dostat. I v případě placení pojistného z příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání se vychází ze zásady, že pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je tato osoba pojištěna v měsíci, do kterého je odměna zúčtována.
Které jsou základní principy u odměn zúčtovaných po skončení zaměstnání?
Zaměstnavatelé vycházejí především z těchto zásad:
– pojistné se odvádí. V této souvislosti registrujeme v podstatě jedinou výjimku, kdy se do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání dle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.,
– vyměřovacím základem pro odvod pojistného je dosažená výše příjmu (odměny). V tomto případě se nejedná o příjem zaměstnance a minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/1992 Sb., nýbrž o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání. Osoba již není zaměstnancem, takže v případě odměny nižší než minimální mzda není důvod k dopočtu. Kromě toho pojištěnec už má, resp. by měl mít, řešené zdravotní pojištění jiným způsobem.
Na měsíc, do kterého je odměna zúčtována, se osoba jako zaměstnanec nepřihlašuje, protože fakticky není zaměstnancem zaměstnavatele, který příjem zúčtoval. To znamená, že na Přehled o platbě pojistného za tento měsíc se k příjmům ostatních zaměstnanců připočtou výše odměny jako vyměřovací základ a příslušné pojistné.
745. Dohoda o provedení práce v souvislostech zdravotního pojištění
Zaměstnanec skončil zaměstnání na dohodu o provedení práce dne 30. 4. 2022. Jednalo se o jediné zaměstnání s odvodem pojistného na zdravotní pojištění, minimální vyměřovací základ byl dodržen. Dne 14. 6. 2022 byl osobě přiznán starobní důchod. Do září 2022 zaměstnavatel zúčtoval bývalému zaměstnanci odměnu 6 000 Kč.
Jaké je řešení daného případu?
Zaměstnavatel odhlásil osobu jako zaměstnance ke dni 30. 4. 2022. Následně bylo povinností pojištěnce doložit zdravotní pojišťovně rozhodnutím ČSSZ o přiznání starobního důchodu.
Protože osoba již není v měsíci zúčtování odměny (září) zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny ani započítávat za září tuto osobu do počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Nicméně částky vyměřovacího základu (6 000 Kč) a pojistného (810 Kč) odvodu pojistného za měsíc září podléhají.
Ze zúčtované odměny se v každém případě odvede pojistné na zdravotní pojištění. Výše uvedenou výjimku, deklarovanou v ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb., nelze v tomto případě uplatnit, jelikož odměna nebyla poskytnuta po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
Ve zdravotním pojištění řeší zaměstnavatelé problematiku dohod o provedení práce až od 1. 1. 2012. Do konce roku 2011 se pojistné na zdravotní pojištění z tohoto pracovněprávního vztahu neodvádělo, přičemž nerozhodovalo, na jak dlouhé časové období byla dohoda uzavřena a ani se nepřihlíželo k částce zúčtovaného příjmu.
S účinností od 1. ledna 2012 se již zaměstnavatelé musejí zabývat situací, když uzavřou se zaměstnancem dohodu o provedení práce.
Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce přesáhne 10 000 Kč, pak:
– vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele,
– zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb.,
– zaměstnavatel řeší (od 1. 1. 2017) i dodržení minimálního vyměřovacího základu, případně jeho poměrné části,
– při trvající dohodě o provedení práce a při poklesu příjmu v některém měsíci na 10 000 Kč a méně musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (ev. měsíce) odhlášena,
– dohoda s příjmem vyšším než 10 000 Kč řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání v tomto měsíci.
Plnění oznamovací povinnosti za zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Identické podmínky platí i pro přihlašování a odhlašování osob zaměstnaných na dohodu o pracovní činnosti.
Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance (a také i pro posuzování pojistného vztahu) je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá přesně celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce, ale vždy rozhoduje částka příjmu, zúčtovaná na základě dohody o provedení práce.
746. Výjimky dané právní úpravou
Ve zdravotním pojištění nalezneme situace, ve kterých se na zaměstnavatele zákonné povinnosti nevztahují.
Které podmínky platí pro zaměstnavatele i pro pojištěnce?
Zaměstnání nevzniká a pojistné na zdravotní pojištění se neplatí:
– pokud se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku – bez ohledu na výši tohoto příjmu,
– tehdy, jsou-li odměňováni členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů,
– při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč u dohody o provedení práce,
– při příjmu nižším než 3 500 Kč u:
• osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti,
• člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,
• dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.
Jestliže ve zdravotním pojištění nevzniká zaměstnání, neplní zaměstnavatelé vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti. Současně však platí, že pokud není osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, musí si sama řešit svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, jiným zákonným způsobem (těmito možnostmi jsou: jiné zaměstnání, OSVČ, některá ze „státních“ kategorii, osoba bez zdanitelných příjmů, eventuálně vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění).
Pokud je pojištěnec zaměstnán v zaměstnání zakládajícím povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem, pak má svůj pojistný vztah řešen po celou dobu trvání tohoto zaměstnání a nemusí se o nic starat, pouze oznamuje zaměstnavateli případnou změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání a nárok na počátek a konec platby pojistného státem. Za správnost výpočtu a odvodu pojistného zodpovídá zaměstnavatel, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.
747. Zaměstnavatel plní zákonné povinnosti
Na období 6. až 20. února byla uzavřena dohoda o provedení práce s příjmem 8 900 Kč. Do května je zúčtována dodatečná odměna související s výkonem činnosti na základě této dohody ve výši 1 000 Kč a stejně vysoká dodatečná odměna je zúčtována i do června.
Jak bude zaměstnavatel postupovat při plnění oznamovací povinnosti a při odvodu pojistného?
Podmínka dosažení započitatelného příjmu je splněna až po zúčtování odměny do června. Zaměstnavatel dodatečně předloží zdravotní pojišťovně formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele za únor, na kterém oznámí vznik a zánik zaměstnání a opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za únor, ve kterém navýší počet zaměstnanců.
Dodatečně zúčtované odměny v celkové výši 2 000 Kč budou společně s původně zúčtovanou částkou 8 900 Kč zahrnuty do úhrnu příjmů za červen a prostřednictvím zaměstnavatele bude odvedeno pojistné z částky 10 900 Kč.
Z uvedeného vyplývá pro zaměstnavatele povinnost průběžně sledovat a vyhodnocovat i příjmy zúčtované zaměstnancům po skončení dohody o provedení práce.
748. Zaměstnání ve zdravotním pojištění
Právní úprava zdravotního pojištění stanoví postup zaměstnavatele mimo jiné i ve vazbě na výši příjmu zaměstnance.
Kdy zaměstnavatel plní zákonné povinnosti?
Zdravotní pojištění vzniká:
• u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl příjmu 3 500 Kč;
• u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 3 500 Kč,
• u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Minimální vyměřovací základ řeší zaměstnavatelé vždy u pracovní smlouvy, u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 500 Kč a u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
749. Zaměstnání ve
zdravotním pojištění nevznikne, osoba není
z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem
Nastane situace, kdy osoba činná na základě dohody o provedení práce nedosáhne v žádném měsíci příjmu vyššího než 10 000 Kč, přičemž z titulu této dohody jí bude dodatečně zúčtován příjem. Na základě dodatečně zúčtovaného příjmu bude zpětně posuzován vznik zaměstnání v kalendářním měsíci, ve kterém dohoda skončila. Za příjmy posledního kalendářního měsíce výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce se pro účely posouzení dosažení výše započitatelného příjmu považují i příjmy zúčtované po skončení zaměstnání.
Jak řeší zaměstnavatel situaci, kdy součet dodatečně zúčtovaného příjmu a příjmu v posledním kalendářním měsíci takové dohody nepřevýší 10 000 Kč?
Osoba má na měsíce leden až září uzavřenu dohodu o provedení práce se stabilním příjmem 7 700 Kč, tudíž se s ohledem na výši příjmu nejedná ve zdravotním pojištění o zaměstnání, resp. osoba není zaměstnancem. Do října bude této osobě dodatečně zúčtována odměna 2 200 Kč.
I když částku 2 200 Kč připočteme k příjmu 7 700 Kč, zúčtovanému do září, pojistné se neodvede, jelikož úhrnem příjmů nedojde z pohledu zdravotního pojištění ke vzniku zaměstnání.
750. Zaměstnavatel již nemá zaměstnance
Ke dni 31. 5. skončilo zaměstnání dvou pracovníků a zaměstnavatel od června již žádné zaměstnance nezaměstnává. Do měsíce června byla jednomu z těchto dvou bývalých zaměstnanců zúčtována odměna 2 000 Kč.
Musí zaměstnavatel i v této situaci plnit stanovené povinnosti?
Kromě odhlášení osob jako zaměstnanců k datu 31. 5. odvede zaměstnavatel za měsíc červen pojistné z částky 2 000 Kč.
Na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za měsíc červen bude uveden vyměřovací základ 2 000 Kč, pojistné 270 Kč a počet zaměstnanců nula.
Řešení č. 744 až 750 zpracoval Ing. Antonín Daněk (VIII/2022)
