Zaměstnávání studentů a daň z příjmů

Pomalu se blíží období letních prázdnin, během kterých mají někteří studenti zájem vydělat si peníze v rámci letních brigád a někteří zaměstnavatelé nabízejí možnost výdělku mimo jiné právě studentům. Týká se to především sezónních prací ve stavebnictví, zemědělství, gastronomii a dalších. V aktuální legislativě není speciálně řešeno zaměstnávání studentů či zdanění letních brigád, a proto je potřeba vyjít z aktuálních znění především ZP (Smlouvy a odměňování) a ZDP (Zdanění daní z příjmů). Jakou smlouvu s brigádníkem sepsat, jaká pravidla platí a jak se výdělek zdaňuje?

SMLOUVY A ODMĚŇOVÁNÍ

Smlouvy podle ZP

Přestože má zaměstnavatel zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, v praxi se v rámci letních brigád můžeme nejčastěji setkat s uzavíráním tzv. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Samozřejmě, že se uzavírají i pracovní smlouvy (např. na dobu určitou či zkrácený pracovní úvazek), ale zmíněné dohody jsou častější. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou upraveny v ZP v ustanoveních § 74 až § 77. Jedná se o:

-    dohodu o provedení práce,

-    dohodu o pracovní činnosti.

Obě dohody musí být uzavírány písemně a jejich výhodou oproti „klasické“ pracovní smlouvě je snadnost jejich sjednání či ukončení, možnost jednoduchého zapojení zaměstnance do práce podle potřeb zaměstnavatele a v neposlední řadě i nižší náročnost na mzdové náklady zaměstnavatele. V těchto dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu (vhodné pro nepravidelnou výpomoc, záskok za stálého zaměstnance apod.). Rovněž ZP nezajišťuje u těchto dohod automatický nárok např. na dovolenou včetně některých překážek v práci, odstupné, příplatky (např. za práci ve svátek), cestovní náhrady ad. Tyto nároky by musely být sjednány přímo v dohodě. Hlavní rozdíl mezi oběma typy dohod spočívá v počtu povolených hodin práce, na které se dohody uzavírají. V případě, že by v praxi došlo k překročení povoleného počtu hodin práce, tak může být zaměstnavatel pokutován orgány inspekce práce.

•    Dohoda o provedení práce (§ 75 ZP)

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Limitní rozsah práce ve výši do 300 hodin v kalendářním roce platí pro jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec v jednom kalendářním roce uzavře např. se 2 zaměstnavateli 2 dohody a odpracuje u jednoho zaměstnavatele např. 200 hodin a u druhého 150 hodin, tak je tento postup v souladu se ZP.

•    Dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP)

Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá i v případě, když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Na rozdíl od dohody o provedení práce má omezení vztahující se na rozsah týdenní pracovní doby. Na základě dohody o pracovní činnosti není totiž možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Tzn., že pokud má zaměstnavatel stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, tak práce na dohodu o pracovní činnosti nesmí překročit 20 hodin v průměru na týden. 20 hodin v průměru na týden znamená, že v některých týdnech může být počet odpracovaných hodin vyšší než 20 hodin a v některých nižší. Průměr 20 hodin musí být dodržen v období, na kterou byla dohoda uzavřena. Dodržení tohoto limitu se tedy posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Platí, že v dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

Mladiství zaměstnanci podle ZP

Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců (do 18 let věku) též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek. Na rozdíl od dospělých zaměstnanců požívají mladiství zaměstnanci dle ZP některých ochran či omezení v náročnosti práce (§ 243 až 247 ZP). Je to tak správně a je to v souladu s požadavky směrnice Rady 94/33/ES, kdy se poskytuje zvýšená ochrana především mladistvým zaměstnancům, kteří nesmějí být mimo jiné zaměstnáváni:

-    prací přesčas,

-    prací v noci,

-    pracemi, které jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné, nebo škodlivé jejich zdraví.

Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný.

Na závěr je vhodné poznamenat, že start do pracovního procesu je možný pro začínající studenty (končící žáky) až po ukončení povinné školní docházky. Podle § 34 občanského zákoníku totiž platí, že závislá práce (činnost vykonávaná podle ZP) nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Před dosažením věku 15 let a ukončením povinné školní docházky mohou nezletilí vykonávat pouze uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní činnost, a to za podmínek stanovených jiným právním předpisem (zákon o zaměstnanosti).

Jaká je výše minimální mzdy při brigádě?

Co se týče právní úpravy minimální mzdy, tak základní právní úprava minimální mzdy je stanovena ZP a její výši stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Výše minimální mzdy je závazná pro všechny zaměstnavatele podnikatelské i nepodnikatelské sféry a vztahuje se i na odměnu z dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti. Z uvedeného plyne, že student nemůže pracovat za plat nižší, než je tzv. „minimální hodinová mzda“, která není pevně stanovena, její výše závisí na délce týdenní pracovní doby. Při běžné pracovní době, která činí 40 hodin týdně, je minimální mzda platná od 1. 1. 2022 ve výši 96,40 Kč na hodinu. Minimální měsíční mzda při měsíčním odměňování je 16 200 Kč.

Pokud má ale student v pracovní smlouvě sjednanou kratší pracovní dobu nebo z nějakého důvodu v daném měsíci nemá odpracováno tolik času, kolik činí základní týdenní pracovní doba, snižuje se minimální mzda úměrně odpracované době.

Příklad

Zaměstnanec odměňovaný minimální měsíční mzdou, se stanovenou týdenní 40hodinovou pracovní dobou, který má na základě pracovní smlouvy pracovat pouze 20 hodin týdně, nedostane na konci měsíce minimální mzdu ve výši 16 200 Kč, ale pouze ve výši 8 100 Kč.

Zároveň musí zaměstnavatel dodržet i výši tzv. „zaručené mzdy. Vláda stanoví nařízením nejnižší úroveň zaručené mzdy (rozdělení dle náročnosti práce do 8 skupin) a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat.

ZDANĚNÍ DANÍ Z PŘÍJMŮ - Co se týče odvodu daně z příjmů ze závislé činnosti, tak podle § 6 odst. 1 ZDP platí, že příjmy ze závislé činnosti jsou mimo jiné plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Příjmy ze závislé činnosti jsou i příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou uvedené příjmy, bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Zdanění příjmů ze zaměstnání u studentů bývá většinou příznivě nízké, a to proto, že se většinou jedná o drobnější výdělky a studenti mohou mimo jiné uplatnit např.:

-    základní slevu na poplatníka [§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP] ve výši 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně) nebo

-    slevu na dani pro studenta [§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP] ve výši 4 020 Kč ročně (335 Kč měsíčně).

Buď uplatněnými slevami „odmažou“ daň hned při zúčtování příjmu nebo si daň nechají vrátit správcem daně jako přeplatek v rámci ročního zúčtování daně provedeným prostřednictvím posledního zaměstnavatele či v rámci individuálního podání přiznání k dani z příjmů.

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Způsob zdanění záleží na skutečnosti, zda zaměstnanec podepsal či nepodepsal tzv. „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti “ (číslo tiskopisu 25 5457). Prohlášení poplatníka je možné v daném měsíci podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 4 ZDP) a na jeho základě vzniká zaměstnanci možnost uplatnit možné daňové slevy.

Běžně nastávají 2 možnosti:

•    Zaměstnanec prohlášení poplatníka podepsal

Pokud zaměstnanec prohlášení podepsal, tak se mu spočítá záloha na daň ve výši 15 % z hrubé mzdy a zaměstnavatel zohlední v rámci měsíčního výdělku všechny možné slevy na dani, které si zaměstnanec nárokoval.

•    Zaměstnanec prohlášení poplatníka nepodepsal

Pokud zaměstnanec prohlášení nepodepsal, tak se mu spočítá záloha na daň ve výši 15 % z hrubé mzdy, ale zaměstnavatel nemůže zohlednit žádnou slevu na dani.

Zároveň podle § 6 odst. 4 ZDP platí, že samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (15 %), pokud zaměstnanec u tohoto plátce nepodepíše prohlášení poplatníka jsou příjmy (§ 6 odst. 1 ZDP):

a)  plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo

b)  v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (3 500 Kč) – např. příjmy z dohody o pracovní činnosti apod.)

Příjmy uvedené pod body a) i b) lze ale uvést do daňového přiznání, pokud se tak poplatník rozhodne (§ 36 odst. 6 a 7 ZDP) a sraženou daň lze potom započíst na celkovou daňovou povinnost.

Co je to soustavná příprava na budoucí povolání?

Jak bylo uvedeno, lze uplatnit za podmínek stanovených ZDP slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně (335 Kč měsíčně) u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů, kterým je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (§ 12 až § 15).

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy: - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – poslední novela č. 353/2021 Sb. (dále jen ZDP), - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů – poslední novela č. 511/2021 Sb. (dále jen ZP),

Související předpisy: - Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.student, letní brigáda, sleva, smlouva, zdanění

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b) příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího...