Zaměstnávání

5.1       Mzdy a odvody

Mzdy a odvody

484. Opravy vyměřovacího základu zaměstnance

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání s příjmem nižším než minimální mzda dne 1. 1. 2022, ale doklad o tom, že jiný zaměstnavatel zabezpečuje odvod zdravotního pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, doložil až v květnu 2022.

Má zaměstnavatel provést opravu mzdy za leden až duben, tj. vrátit dopočet pojistného?

Zaměstnavatel řeší situaci, kdy vyměřovací základ zaměstnance nedosahuje minima, přičemž musí být u zaměstnance při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ dodržen.

Pokud zaměstnavatel nemá doklad, na základě kterého by nemusel dopočítávat pojistné do minima, tak musí příslušný dopočet a doplatek pojistného provést. Zaměstnavatel správně měl hned od ledna požadovat po zaměstnanci (resp. po jeho dalším zaměstnavateli) předložení potvrzení o tom, že tento jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minima. Pokud takové potvrzení nemá ani jinak není zaměstnanec (a zaměstnavatel jako plátce pojistného) od povinnosti odvodu pojistného z minima osvobozen, pak se musí příslušný dopočet a doplatek provést.

Jestliže je toto potvrzení (musí to být ve formě věrohodného potvrzení od jiného zaměstnavatele) předloženo, pak je zapotřebí provést opravu za každý kalendářní měsíc, za který se fakticky neoprávněně dopočítávalo pojistné do minima, a to z toho důvodu, že rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Pokud bylo minimum zajištěno v jiném zaměstnání, nemusí další zaměstnavatel řešit dopočet a odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, která tak relevantně může být i nižší než minimální vyměřovací základ.

Kdyby se neuplatnil tento postup, pak by bylo oběma zaměstnavateli odvedeno za rozhodné období kalendářního měsíce v úhrnu na pojistném více, než jak ukládá právní úprava zdravotního pojištění.

Na základě zkušeností z praxe ještě připomínám, že zaměstnavatel by si měl nějakým způsobem pohlídat, kdyby došlo k situaci, že by skončilo toto jiné zaměstnání, ve kterém je odváděno pojistné alespoň z minima. Proto je důležité komunikovat například se zaměstnancem, případně s jeho dalším zaměstnavatelem.

Kdyby totiž došlo k situaci, že by toto jiné zaměstnání skončilo, pak by pro zaměstnavatele s příjmem nižším než minimální mzda nastupovala povinnost provádět dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima z toho důvodu, že se stal jediným zaměstnavatelem. Z praktického hlediska není nutné, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy, může mít (a reálně má) dlouhodobou platnost.

485. Vracení odměn

Akciová společnost vyplácí měsíční odměny členům statutárních orgánů, složených z představenstva a dozorčí rady. Někteří akcionáři však budou vracet odměny za výkon funkce i za 7 let zpátky, protože odměnu pobírali neoprávněně.

Jak postupovat ve zdravotním pojištění?

Uvedeným postupem dojde u zaměstnavatele jako plátce pojistného ke vzniku přeplatku na pojistném na zdravotní pojištění.

Pohledávky a závazky jsou ve zdravotním pojištění řešeny v rámci desetileté promlčecí doby, takže pokud se bude jednat o přeplatek vzniklý před sedmi lety a v letech následujících, není nárok na vrácení přeplatku promlčen a zaměstnavatel může relevantně požadovat jeho vrácení.

Podle § 14 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci přeplatek na pojistném (a na penále) do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. V tomto případě zaměstnavatel o vrácení přeplatku požádá.

Součástí tohoto postupu je i podání opravných Přehledů o platbě pojistného zaměstnavatele za každý kalendářní měsíc, ve kterém dochází ke změně v úhrnné částce vyměřovacího základu a ve výši pojistného.

Připomínám, že v souvislosti s vrácením odměn musí zaměstnavatel přihlédnout i k tomu, aby byl u zaměstnance dodržen v příslušném kalendářním měsíci minimální vyměřovací základ.

486. Souběžné příjmy

V organizaci je zaměstnanec na pracovní poměr na základě pracovní smlouvy a jeho příjem podle platového výměru činí 28 000 Kč, z této částky je odváděno sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec má u organizace ještě jednu pracovní smlouvu s týdenní pracovní dobou 6 hodin týdně, příjem podle platového výměru činí 2 974 Kč měsíčně.

Je tento druhý pracovní poměr zaměstnáním malého rozsahu? Platí se z něj zdravotní pojištění?

Ve zdravotním pojištění se s pojmem zaměstnání malého rozsahu nepracuje.

U pracovní smlouvy platí zásada, že do vyměřovacího základ zaměstnance se zahrnuje každý příjem, a to bez ohledu na jeho výši, neboť se jedná o příjem, který je předmětem daně z příjmů podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. ve znění p. p. Vyměřovacím základem zaměstnance je součet obou příjmů, tedy částka 30 974 Kč.

487. Dohoda o pracovní činnosti – přihlášení a odhlášení zaměstnance
       a odvod pojistného

Zaměstnanec má uzavřenu dohodu o pracovní činnosti od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 (jedná se o pedagoga soukromé školy). V dohodě má uvedeno „Rozsah dohodnuté práce: max. 20 hodin týdně, dle rozvrhu hodin“. Odměnu za práci má v určité částce za hodinu. Jeho příjem každý měsíc převýší rozhodnou částku 3 500 Kč. Zaměstnavatel předpokládá, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec dle rozvrhu poprvé učil dne 4. 1. 2022 a naposledy vyučoval dne
29. 3. 2022.

Ke kterému datu se přihlašuje a odhlašuje ke zdravotnímu pojištění a jakým způsobem se platí pojistné?

Ve zdravotním pojištění se neřeší tematika zaměstnání malého rozsahu. Pro povinnost zaměstnavatele plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění, tedy přihlásit osobu jako zaměstnance a odvádět pojistné podle zákona, rozhoduje pouze a jedině výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce – bez ohledu na délku trvání dohody v tomto měsíci.

Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. ve znění p. p., u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Zaměstnanec bude přihlášen k datu 4. 1. a odhlášen k datu 31. 3.

Protože příjem za každý měsíc činí alespoň 3 500 Kč, bude zaměstnavatel odvádět pojistné.

Z dotazu nevyplývá, zda měla osoba v průběhu měsíců ledna až března souběžně například ještě jiné zaměstnání, anebo bylo toto zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti jejím jediným příjmem.

Minimální vyměřovací základ se řeší u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele), pokud příjem činí alespoň 3 500 Kč.

Pokud by se jednalo o jediné zaměstnání a příjem zaměstnance by nedosáhl zákonného minima, prováděl by zaměstnavatel (soukromá škola) dopočet a doplatek pojistného:

–   za měsíc leden za 28 kalendářních dnů trvání zaměstnání pojistné do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 14 632,25 Kč [(28 : 31) x 16 200],

–   za měsíce únor a březen do minima 16 200 Kč.

Ze skutečné výše příjmu (tedy z částky nižší než povinné minimum) by zaměstnavatel odváděl u dohody o pracovní činnosti pojistné tehdy, kdyby se jednalo o některou z těchto situací:

–   pokud se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát, resp. když pro osobu neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – za podmínky, že registrace v některé z těchto skupin osob trvá po celý kalendářní měsíc,

–   jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což dalšímu zaměstnavateli (soukromé škole), u kterého je příjem zaměstnance nižší než minimální mzda, doloží písemným potvrzením. Případně si zaměstnavatelé musejí navzájem dokladovat výši příjmu, kdy v úhrnu těchto příjmů bude minimální vyměřovací základ dodržen.

Ze skutečné výše příjmu odvádí zaměstnavatel pojistné i tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a zaměstnavateli formou čestného prohlášení doloží, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2022 měsíčně částka 2 627 Kč. Čestné prohlášení zaměstnance je pro zaměstnavatele vždy rozhodným dokladem pro placení pojistného. Tento doklad zaměstnavatel předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

488. Porušení důležité zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění

Jednou ze základních povinností ve zdravotním pojištění je podávání Přehledů zaměstnavatelem (měsíčně) a OSVČ (jedenkrát za rok).

Má zdravotní pojišťovna zákonnou možnost postihnout ty plátce, kteří jí nepodávají Přehledy?

Pokud zaměstnavatelé nebo OSVČ nepodávají Přehled, může jim zdravotní pojišťovna rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného. Toto pravděpodobné pojistné vychází z ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2022 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí v roce 2022 u zaměstnavatele 54 178,50 Kč (1,5 x 36 119), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 7 315 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pojistného poloviční (3 658 Kč).

Z částky pravděpodobného pojistného běží i penále. Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Forma stanovení pravděpodobné výše pojistného tedy představuje poměrně účinný nástroj, jehož prostřednictvím může zdravotní pojišťovna uplatňovat svoje pohledávky.

489. Dohoda o pracovní činnosti a řešení pojistného vztahu

Pokud pracuje zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti a nedosahuje vyměřovacího základu alespoň 3 500 Kč, zaměstnavatel se domluví se zaměstnancem, že bude ze mzdy hrazeno minimální zdravotní pojištění.

Je možné takto postupovat?

Popisovaný postup právní úprava zdravotního pojištění nepřipouští z toho důvodu, že osoba není ve zdravotním pojištění při příjmu nižším než 3 500 Kč zaměstnancem. Zaměstnavatel za této situace neplní zákonné povinnosti, osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance nepřihlašuje, resp. ji při trvající dohodě musí na příslušný kalendářní měsíc odhlásit.

Pojištěnec si sám musí řešit své zdravotní pojištění jiným způsobem, a to:

–   zaměstnáním zakládajícím účast na zdravotním pojištění, tedy placením pojistného zaměstnavatelem, nebo

–   podnikáním jako OSVČ, anebo

–   registrací v kategorii osob, za které hradí pojistné stát.

Není-li využita některá (alespoň jedna) z těchto tří možností, platí si pojištěnec pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, v roce 2022 ve výši 2 187 Kč měsíčně.

Při příjmu na dohodu o pracovní činnosti alespoň 3 500 Kč provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, pokud není od této povinnosti zákonem osvobozen.

490. Více příjmů u jednoho zaměstnavatele

Dotaz se týká zdravotního pojištění zaměstnance, který má založen hlavní pracovní poměr, kde jeho hrubá mzda je 30 000 Kč, dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč) a ještě k tomu vykonává funkci jednatele společnosti (jeho odměna jsou 3 000 Kč).

Jak se postupuje při stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného?

Jedná se o typově různé příjmy a pro jejich (automatické) sčítání není v právní úpravě zdravotního pojištění opora.

To znamená, že každý příjem (pracovněprávní vztah) se posuzuje samostatně a pojistné se odvádí z příjmu, který této povinnosti podléhá.

Za daný kalendářní měsíc se pojistné určitě odvede z hrubé mzdy 30 000 Kč. Dále se vždy připočte odměna za výkon funkce, a to bez ohledu na její výši. K úhrnu těchto příjmů se připočítá příjem z dohody o provedení práce pouze tehdy, pokud převýší 10 000 Kč.

491. Změna v příslušnosti k právním předpisům sociálního
       zabezpečení

Zaměstnavatel zjistil, že jeden z jeho zaměstnanců souběžně vykonává zaměstnání ještě na Slovensku. Slovenská správa sociálního zabezpečení již potvrdila příslušnost ke slovenským právním předpisům.

Jak se postupuje při řešení zdravotního pojištění?

Z hlediska určení příslušnosti k pojištění platí, že osoba podléhá právním předpisům státu, ve kterém jako zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná vykonává svou výdělečnou činnost, bez ohledu na místo (stát) bydliště. Základním kritériem pro určení příslušnosti je tedy výkon výdělečné činnosti. Tyto osoby tak podléhají všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu a nemohou si vybrat, že například zdravotně a nemocensky chtějí být pojištěny v jedné zemi a důchodově v jiné zemi.

V tomto případě bylo při souběhu zaměstnání ve dvou státech Evropské unie rozhodnuto slovenskou institucí provádějící sociální zabezpečení (trvalý pobyt dotyčné osoby je ve SR) o příslušnosti k právním předpisům Slovenské republiky. Pro českého zaměstnavatele tato nová skutečnost znamená, že při plnění zákonných povinností bude postupovat podle slovenské právní úpravy platné ve zdravotním pojištění, se kterou je tak zapotřebí se seznámit.

Pokud občan s trvalým pobytem v jiném státě s působností koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 předloží českému zaměstnavateli zahraniční formulář A1, vstoupí český zaměstnavatel z hlediska zdravotního pojištění neprodleně v kontakt se zdravotní pojišťovnou (institucí provádějící zdravotní pojištění), u které je tento zaměstnanec ve své zemi pojištěn.

Jestliže zaměstnavatel v případě souběhu zaměstnání odvádí pojistné české zdravotní pojišťovně a následně je doručen formulář A1, musí v souladu s výše uvedeným postupem:

–   se zaregistrovat na Slovensku k placení pojistného u příslušné instituce (zdravotní pojišťovny)

–   přihlásit osobu jako zaměstnance,

–   neprodleně přesměrovat platby pojistného příslušné zdravotní pojišťovně,

–   doplatit této zdravotní pojišťovně dlužné pojistné za předcházející kalendářní měsíce,

–   následně požádat českou zdravotní pojišťovnou o vrácení takto vzniklého přeplatku na pojistném.

Přeplatek vrátí česká zdravotní pojišťovna v zákonné měsíční lhůtě za předpokladu, že vůči plátci neeviduje splatný závazek.

Alternativně lze situaci vyřešit i tím způsobem, že zaměstnavatel uzavře s touto zaměstnanou osobou smlouvu (dohodu) o tom, že pojistné – fakticky na zdravotní i sociální pojištění – se bude platit prostřednictvím této osoby.

Předejít této nežádoucí situaci lze například tím způsobem, že dotyčná osoba vystaví českému zaměstnavateli čestné prohlášení například tohoto znění:

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že moje zaměstnání u zaměstnavatele ..................... je mým jediným zaměstnáním ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Pokud dojde ke změně v příslušnosti k právním předpisům podle těchto nařízení, oznámím zaměstnavateli novou skutečnost do osmi dnů ode dne této změny.

Ve ............... dne ............

                                                          ........................

                                                                 podpis

V této souvislosti upozorňujeme, že osoba je povinna informovat příslušnou instituci ve státě výkonu výdělečné činnosti i v místě bydliště o jakékoliv změně situace významné z hlediska příslušnosti, resp. nároku podle nařízení. Za nesplnění této povinnosti může být udělena sankce podle národních právních předpisů.

492. Dohoda o provedení práce a nemoc

Jediným zaměstnáním pojištěnce, na kterého se vztahuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, je dohoda o provedení práce s měsíčním příjmem pohybujícím se kolem 12 000 Kč. Počátkem července onemocněl a od 21. 7. je příjemcem dávek nemocenského pojištění. Jeho hrubý příjem z tohoto důvodu nepřevýšil v červenci 10 000 Kč.

Jak potupuje zaměstnavatel při placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti?

Vzhledem k tomu, že v měsíci červenci zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nevzniklo (příjem nepřevýšil 10 000 Kč), oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „O“ k datu 30. 6., že od tohoto data přestává být plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. K jejímu opětovnému přihlášení dojde k 1. dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude v dalším období dosaženo hrubého příjmu více než 10 000 Kč. Za účelem vyřešení pojistného vztahu doloží osoba zdravotní pojišťovně dokladem z OSSZ, že je od data 21. 7. příjemcem dávek nemocenského pojištění, čímž si pro tento měsíc (a případně i pro další období – podle délky trvání nemoci) pokryje příslušné období, a nebude muset platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Jelikož příjem nečiní alespoň 16 200 Kč, provádí zaměstnavatel každý měsíc dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

493. Neplatné rozvázání pracovního poměru a dodržení minimálního
       vyměřovacího základu

K 31. 5. 2019 ukončil zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr pro hrubé porušení pracovní kázně. Po roce obdržel zaměstnavatel dopis k soudnímu řízení, protože zaměstnanec nesouhlasil s ukončením pracovního poměru. Posléze soud skončil a soud výpověď zrušil, takže zaměstnavatel musel zaměstnance přihlásit mimo jiné na zdravotní pojišťovnu od 1. 6. 2019 do 30. 9. 2021 (k tomuto datu skončil zaměstnanec pro nadbytečnost i s odstupným). Problém je v tom, že soud určil zaměstnavateli doplatit veškerou mzdu za období od 1. 6. 2019 do 30. 9. 2021, což zaměstnavatel udělal a také provedl veškeré odvody, tedy i na zdravotní pojišťovnu. Teď ale zdravotní pojišťovna tvrdí, že zaměstnavatel sice zdravotní pojištění z vyplacených mezd odvedl, ale ještě musí také zaplatit za období od 1. 6. 2019 do 30. 9. 2021 zdravotní pojištění z minimální mzdy včetně penále. Není jasné, proč má zaměstnavatel hradit navíc zdravotní pojištění z minimální mzdy, když odvedl zdravotní pojištění ze všech mezd za výše uvedené období (mzda určená soudem byla vyplacena najednou v jednom měsíci); to by byl odvod zdravotního pojištění proveden dvakrát, jednou z vyplacených mezd za zmiňované období a jednou z minimální mzdy. V protokolu od zdravotní pojišťovny není uveden žádný zákon ani paragraf, podle kterého chtějí po zaměstnavateli zdravotní pojištění ještě z minimální mzdy.

Jaké je správné řešení daného případu?

Postup zdravotní pojišťovny je správný a vychází z ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 4 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., i když se odvede pojistné z náhrady mzdy. Problém je v tom, že za každý kalendářní měsíc, na který byl zaměstnanec zpětně přihlášen, nebyl dodržen minimální vyměřovací základ.

Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. I v těchto případech je nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období neplatné výpovědi. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch kalendářních měsících coby rozhodném období, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje.

Dopočet do zákonného minima za jednotlivé kalendářní měsíce se netýká osob, které:

–   nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát),

–   byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,

–   po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Protože zpětně dochází ke změně v počtu zaměstnanců a zpravidla i ve výši vyměřovacího základu a v částce pojistného, podává zaměstnavatel za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází, opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť zdravotní pojišťovna musí disponovat relevantními údaji. O prominutí vyměřeného penále lze zdravotní pojišťovnu požádat.

494. Dohoda o pracovní činnosti a nemoc zaměstnance
       po část kalendářního měsíce

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl a musí být při odvodu pojistného dodržena.

Jak se určí poměrná část minima v případě, kdy byl zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti nemocen v období 7. 7. – 28. 7. 2022?

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (9 : 31) x 16 200
= 4 703,22 Kč,

kde

PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

9 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce července (tedy období mimo nemoc)

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

16 200 Kč = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2022

Pmin = 4 703,22 x 0,135 = 625 Kč

Pmin = minimální pojistné.

U sjednané dohody o pracovní činnosti mohou nastat tyto situace:

–   příjem bude alespoň 4 703,22 Kč – vyměřovacím základem bude skutečně dosažený příjem (tedy případně i méně než 16 200 Kč),

–   příjem bude v rozpětí od 3 500 Kč do 4 703,22 Kč – zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu,

–   příjem nedosáhne 3 500 Kč – osoba bude jako zaměstnanec na měsíc červenec odhlášena.

Ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, tedy bez dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, bude pojistné odvedeno u zaměstnané osoby, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimum dle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, zaokrouhluje se až pojistné, eventuálně penále – obojí vždy na celou korunu směrem nahoru.

495. Zaměstnání poživatele důchodu

Zaměstnanec (poživatel důchodu) byl v měsíci březnu zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, vždy na dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele A byl zaměstnán od 1. 3. do 16. 3. a jeho hrubý příjem činil za tuto dobu 5 200 Kč. U zaměstnavatele B pak byl zaměstnán od 21. 3. do 31. 3. Ve dnech 25. 3. – 30. 3. byl nemocen a 31. 3. se do práce nedostavil, tudíž měl za tento den vykázánu neomluvenou absenci, zúčtovaný příjem za dobu výkonu práce u zaměstnavatele B představoval 1 000 Kč.

Které podmínky platí při odvodu pojistného zaměstnavatelem?

Přihlašovat zaměstnance a odvádět pojistné bude pouze první zaměstnavatel, u kterého příjem na dohodu o pracovní činnosti činil alespoň 3 500 Kč. Dále bych chtěl připomenout povinnost tohoto zaměstnavatele spočívající v přihlášení a odhlášení tohoto zaměstnaného poživatele důchodu kódy „P“ a „D“, resp. „O“ v zákonné osmidenní lhůtě.

V případě zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát, je vyměřovacím základem dosažený příjem, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, rozsah pracovního úvazku apod. Zaměstnavatel A odvede pojistné v celkové částce 702 Kč, zaměstnanci srazí 234 Kč, ze svých zdrojů pak uhradí 468 Kč.

I když zaměstnavatel B neplní povinnosti ve zdravotním pojištění (příjem nedosáhl alespoň 3 500 Kč), má pojištěnec řádně vyřešen svůj pojistný vztah registrací v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Řešení č. 555 až 566 zpracoval Ing. Antonín Daněk (IV/2022)

496. Pracovní volno z důvodu vlastní svatby

Pracovní volno z důvodu vlastní svatby se poskytuje zaměstnanci dva dny, placený je však pouze jeden den.

Jedná se z pohledu zdravotního pojištění o jeden den neplaceného volna, ze kterého se odvádí pojistné?

Při řešení tohoto případu vycházíme z nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kdy v příloze k tomuto nařízení je mj. uvedeno, že pracovní volno se poskytne na dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu, přičemž náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze za jeden den.

Pokud připadne svatební den například na sobotu, kdy zaměstnanec nepracuje, resp. nemá směnu, pak náhradu mzdy poskytnete pouze za jeden pracovní den a za další již nikoliv. Naopak, pokud je svatba v pracovní den, pak náhrada mzdy nebo platu přísluší za jeden den, druhý den pak sice bude zaměstnanci vykázáno neplacené volno, za které se však žádné pojistné platit nebude.

Ing. Jiří Hálek (IV/2022)

497. Pojištěnec ve „státní kategorii“ a souběh zaměstnání
       s výkonem samostatné výdělečné činnosti

Poživatel důchodu je zaměstnán s měsíčním hrubým příjmem 6 800 Kč a současně začal v lednu 2022 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.

Platí pojistné zaměstnavatel i OSVČ?

Z titulu obou těchto činností se bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmů (u OSVČ z dosaženého daňového základu) bez povinnosti respektovat zákonné minimum jak pro zaměstnavatele, tak pro OSVČ. Podnikající poživatel důchodu se musí do osmi dnů od zahájení své samostatné výdělečné činnosti přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ, tuto povinnost lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění případně splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. V roce 2022 není povinností OSVČ platit zálohy na pojistné. V roce 2023 podá zdravotní pojišťovně Přehled a zálohy by OSVČ od měsíce podání tohoto Přehledu platila v případě kladného výsledku své samostatné výdělečné činnosti za rok 2022.

Tyto zálohy však mohou být i nižší, než je zákonné minimum pro OSVČ, jejichž samostatná výdělečná činnost je hlavním či jediným zdrojem jejich příjmů (v roce 2022 se jedná o částku 2 627 Kč). Pokud však poživatel důchodu prohlásí, že je jeho samostatná výdělečná činnost v daném souběhu vedlejším zdrojem příjmů, nemusí zálohy platit.

Ing. Antonín Daněk (IV/2022)

498. Přečerpaná dovolená

Po dohodě zaměstnanec končí pracovní poměr k 30. 4. 2022, přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou o deset dnů, za které byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 14 000 Kč. Hrubý příjem za duben činí 32 000 Kč.

Jaké je řešení daného případu?

Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se však pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za měsíc duben zaměstnavatel odúčtuje náhradu mzdy 14 000 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 18 000 Kč.

Hrubá mzda: 32 000 Kč

Náhrada mzdy za 10 dnů přečerpané dovolené: 14 000 Kč

Rozdíl: 18 000 Kč

Kdyby byl po odečtu náhrady mzdy výsledný příjem nižší než 16 200 Kč, provedl by zaměstnavatel za duben dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, platného v roce 2022.

Ing. Jiří Hálek (IV/2022)

499. Sankce zdravotní pojišťovny, odstranění tvrdosti

Neplacení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ) v souladu se zákonem způsobuje vznik dlužného pojistného a návazně penále, za porušení některé ze zákonných povinností může zdravotní pojišťovna uložit pokutu.

V čem spočívá rozdíl mezi pokutou a penále a kdy může dlužník požádat o prominutí vyměřeného penále?

Při ukládání pokut se jedná o nárok zdravotní pojišťovny, který je volitelný (fakultativní). Zdravotní pojišťovna tak podle povahy zavinění zaměstnavatele rozhoduje o tom, zda pokutu vůbec uloží a pokud se po úvaze k tomuto kroku odhodlá, stanovuje i přiměřenou výši sankčního postihu v rámci zákonem určeného rozmezí. Proti uložené pokutě se může zaměstnavatel odvolat, podané odvolání řeší Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny. Naopak v případě vzniku penále je zdravotní pojišťovna povinna toto penále (stejně jako dlužné pojistné) plošně uplatňovat vůči všem dlužníkům, to znamená, že zdravotní pojišťovna si selektivně nemůže vybrat, kterému plátci penále vyměří a kterému nikoliv.

V případě vyměření penále může zaměstnavatel požádat o prominutí uplatněného sankčního postihu cestou odstranění tvrdosti. Rozhodnutí o žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále do výše 30 000 Kč je v kompetenci zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny pak rozhoduje o všech žádostech o odstranění tvrdosti u částek penále převyšujících 30 000 Kč, jakož i u všech podání majících povahu odvolání (podáním odvolání plátce namítá, že zdravotní pojišťovna nepostupovala při ukládání sankce v souladu se zákonem).

Ing. Antonín Daněk (IV/2022)

500. Minimální vyměřovací základ a odvod pojistného

Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek byl zúčtován hrubý příjem 12 000 Kč, současně měl dva dny neplaceného volna.

Jaký je odvod pojistného v daném případě?

Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto: Ze skutečně dosaženého příjmu 12 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 620 Kč. Jednu třetinu (540 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 080 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 4 200 Kč ve výši 567 Kč – srazí zaměstnavatel zaměstnanci.

Z celkové (minimální) částky pojistného 2 187 Kč tak zaplatí zaměstnanec 1 107 Kč (540 + 567) a zaměstnavatel 1 080 Kč. Zaměstnavatel nepřihlíží k počtu dnů poskytnutého neplaceného volna.

501. Osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let

Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc květen 2022 neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci květnu nevykázala.

Za měsíc červen jí byl zúčtován hrubý příjem 7 800 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nemá v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 5. 2022) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát.

Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 31. 5. 2022) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. Pojistné za měsíc červen se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 1 053 Kč, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

502. Osobní překážka v práci na straně zaměstnance

Ukrajinský zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy (jediné zaměstnání) naposledy pracoval dne 4. 3. 2022 a od 5. 3. až do konce měsíce března trvala tato jiná důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance. Příjem za odpracované dny činil 1 600 Kč.

Jaké je řešení daného případu?

Při sazbě 13,5 % z částky 2 090,32 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 283 Kč (2 090,32 x 0,135). S ohledem na příjem 1 600 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 216 Kč. Jedna třetina (72 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (144 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí ještě provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 490,32 Kč, tj. 67 Kč.

Z celkové částky pojistného 283 Kč je zaměstnanci sraženo 139 Kč (72 + 67), zaměstnavatel hradí 144 Kč. Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoliv pracovní dny.

503. Přechodný zaměstnavatel

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem došlo k dohodě, že jeho (stálý) zaměstnavatel mu poskytne neplacené volno a zaměstnanec bude po tuto dobu pracovat pro jiného (přechodného) zaměstnavatele.

Jak vyřešit danou situaci?

Zaměstnanec se může se svým (stálým) zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna například na určitou dobu, po kterou bude v České republice vykonávat práci pro jiného (přechodného) zaměstnavatele. S tímto přechodným zaměstnavatelem uzavře pracovněprávní vztah a svému stálému zaměstnavateli doloží, že tento jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 13 z. č. 592/1992 Sb. musí být dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů, zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny vydokladuje výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele.

Přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a řádně platí pojistné.

Kdyby příjem u přechodného zaměstnavatele nedosáhl hodnoty minimálního vyměřovacího základu, provedl by tento zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, pokud by byl k tomu pověřen.

504. Poskytnutí déletrvajícího neplaceného volna

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí déletrvajícího neplaceného volna a na zdravotní pojišťovně se odhlásil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Pracovní poměr nadále trvá.

Jak se správně postupuje v dané situaci?

Pokud si zaměstnanec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., musí tento pobyt nepřetržitě trvat déle než šest měsíců. Zaměstnaná osoba vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel z důvodu poskytnutého neplaceného volna. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá.

Obdobným způsobem se postupuje i tehdy, pokud se zaměstnanec s bydlištěm v České republice rozhodne pracovat, případně podnikat v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Velké Británii a v Severním Irsku podle koordinačních nařízení Evropské unie (č. 883/2004 a 987/2009). Tato osoba je na základě principu jednoho pojištění účastna všech systémů sociálního zabezpečení státu, ve kterém vykonává výdělečnou činnost, což musí po návratu zdravotní pojišťovně doložit příslušným dokladem.

Zdravotní péče (hrazené služby) je čerpána za podmínek platných pro použití Evropského průkazu zdravotního pojištění. Na rozdíl od podmínek stanovených pro uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině může být toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění i kratší než šest měsíců.

Kdyby byla zaměstnanci zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém je odhlášen, pojistné by se neodvádělo proto, že osoba není účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění. Na dobu, kdy je zaměstnanec odhlášen z českého systému, jej taktéž zaměstnavatel odhlašuje jako zaměstnance kódem „O“ a po návratu pak přihlašuje kódem „P“.

Řešení č. 571 až 575 zpracoval Ing. Jiří Hálek (IV/2022)