Zaměstnavatel a neplacené volno bez odvodu pojistného ve zdravotním pojištění

Je pro zaměstnavatele při placení pojistného důležité období trvání neplaceného volna zaměstnance? Jaké podmínky platí v případě poskytnutí neplaceného volna při souběhu zaměstnání s podnikáním? Odhlašuje zaměstnavatel zaměstnance v situaci, když zaměstnaná osoba přestává být účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění?

Zaměstnavatel je ve zdravotním pojištění povinen platit pojistné i tehdy, dohodne-li se se zaměstnancem na poskytnutí neplaceného volna, přičemž pro zaměstnavatele nejsou důležité kalendářní dny (nebo i měsíce) trvání neplaceného volna. Z pohledu zaměstnavatele jde o to, zda musí (nebo naopak nemusí) dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum. Z uvedeného tak plyne, že pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo v podstatě bez ohledu na dobu trvání neplaceného volna.

Pokud pro zaměstnavatele naopak neplatí povinnost toto minimum dodržet (viz dále), je vyměřovacím základem dosažený příjem, tedy částka i nižší než minimální mzda, nebo není odvedeno žádné pojistné.

Ve zdravotním pojištění nalezneme situace, kdy zaměstnavatel v případě poskytnutého neplaceného volna neodvede zdravotní pojišťovně žádné pojistné, což si v následujícím textu předvedeme formou příkladů v právních podmínkách roku 2024.

Příklad 1

Zaměstnanec se dohodl se svým stálým zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna na období měsíců července a srpna. Na tuto dobu uzavřel pracovněprávní vztah s firmou provozující v rekreační oblasti restaurační služby (tzv. dočasný zaměstnavatel). Na základě požadavku stálého zaměstnavatele předložil zaměstnanec doklad o tom, že jeho dočasný zaměstnavatel za něj v období měsíců července i srpna odváděl pojistné na zdravotní pojištění vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 13 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny dokladuje výše zmíněným potvrzením od dočasného zaměstnavatele. Dočasný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání, a řádně platí pojistné.

Kdyby příjem u dočasného zaměstnavatele nedosáhl hodnoty minimálního vyměřovacího základu, provedl by příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima ten zaměstnavatel, který by byl zaměstnancem k tomuto účelu pověřen.

Příklad 2

Zaměstnankyni skončila rodičovská dovolená dovršením tří let věku dítěte dne 19. 3., současně pobírá rodičovský příspěvek (zaměstnavatel má doklad z Úřadu práce), chce nastoupit do práce. Zaměstnavatel momentálně nemá pro zaměstnankyni pracovní uplatnění. Došlo k dohodě, že zaměstnankyně nastoupí k 1. 7. na místo pracovnice, která odchází do starobního důchodu, od 20. 3. do 30. 6. bude mít neplacené volno.

Protože bez přerušení trvá období „státních kategorií“, nebude zaměstnavatel po dobu neplaceného volna a pobírání rodičovského příspěvku platit žádné pojistné. Zdravotní pojišťovně oznámí kódem „U“ ukončení pobírání rodičovského příspěvku (rovněž na základě dokladu předloženého zaměstnankyní).

Příklad 3

Zaměstnanec byl na základě výsledků voleb uvolněn pro výkon veřejné funkce.

V tomto případě bude ze strany zaměstnavatele uplatněn postup, podle kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Z titulu takto poskytovaného neplaceného volna nemusí zaměstnavatel dodržet povinné minimum, pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. I v případě vykazovaného neplaceného volna bude osoba započítávána do počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele – s nulovým vyměřovacím základem.

Příklad 4

Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí od měsíce dubna 2024, ve kterém podal zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu za rok 2023, zálohy 3 669 Kč, za měsíce leden – březen platil minimální zálohy 2 968 Kč. Po celý měsíc červenec bude mít v zaměstnání neplacené volno.

Dle § 3 odst. 8 písm. d) z. č. 592/1992 Sb. nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen v zaměstnání ani tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy. Jelikož je tato podmínka splněna, je v případě neplaceného volna trvajícího po celý kalendářní měsíc červenec vyměřovacím základem 0 Kč neboli zaměstnavatel neodvede za tento měsíc žádné pojistné.

Příklad 5

Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc červen neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci červnu nevykázala. Za měsíc červenec jí byl zúčtován hrubý příjem 8 670 Kč.

Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nemá v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 6.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 30.6.) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. Pojistné za měsíc červenec se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 1 171Kč (13,5 % z částky 8 670 Kč), tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, neboť pro tohoto zaměstnance neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu [viz § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/1992 Sb.]. Splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče dokladuje zaměstnankyně zaměstnavateli formou čestného prohlášení například tohoto znění:

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) z.č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte ……………, narozeného dne …………… . Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje jiná osoba.

Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny.

Ve ……..dne……….

…………….

zaměstnanec

Příklad 6

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí déletrvajícího neplaceného volna a na zdravotní pojišťovně se odhlásil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Pracovní poměr nadále trvá.

Pokud si zaměstnanec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 z.č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí tento pobyt nepřetržitě trvat déle než šest měsíců. Zaměstnaná osoba vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat průkaz české zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v České republice neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel z důvodu poskytnutého neplaceného volna. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Obdobným způsobem se postupuje i tehdy, pokud se zaměstnanec s bydlištěm v České republice rozhodne pracovat, nebo podnikat, v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku, případně také ve Spojeném království, kdy se primárně postupuje podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Tato osoba je na základě principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti účastna všech systémů sociálního zabezpečení státu, ve kterém vykonává výdělečnou činnost, což musí po návratu zdravotní pojišťovně doložit příslušným dokladem. Zdravotní péče (hrazené služby) je čerpána za podmínek platných pro použití Evropského průkazu zdravotního pojištění. Na rozdíl od podmínek stanovených pro uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině (viz předcházející odstavec) může být toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění i kratší než šest měsíců.

Kdyby byla zaměstnanci zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém je odhlášen, pojistné by se neodvádělo proto, že osoba není účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Na dobu, kdy je zaměstnanec odhlášen z českého systému, jej taktéž zaměstnavatel odhlašuje jako zaměstnance kódem „O“ a následně pak přihlašuje kódem „P“.

Bez nutnosti dodržet u zaměstnavatele minimum ve zdravotní pojištění

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. taxativním výčtem vyňaty tyto osoby - zaměstnanci:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c)  kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

d)  kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2024 nejméně v částce 2 968 Kč),

e)  za které je plátcem pojistného stát,

f)  jsou pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem, při zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr musí výše příjmu zakládat povinnost odvodu pojistného zaměstnavatelem.

Netrvají-li určité skutečnosti po celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb.

Má-li nulový příjem zaměstnanec pracující na základě některé z dohod (resp. pojištěnec se z titulu výše zúčtovaného příjmu nestal ve zdravotním pojištění zaměstnancem), musí být taková osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena.

Ing. Antonín Daněk

§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.

(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců11b) osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f)  která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

    pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c)...