Zaměstnavatelé a minimum

v kontextu zdravotního pojištění

Musí zaměstnavatel při odvodu pojistného vždy dodržet minimální vyměřovací základ? Které příjmy se za rozhodné období kalendářního měsíce započítávají pro účel dodržení zákonného minima? Může nastat situace, kdy zaměstnavatel neodvede za zaměstnance žádné pojistné?

Měsíční minimální mzda
v roce 2025

činí částku 20 800 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícím výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v letošním roce z této hodnoty minima. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2025 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2 808 Kč (13,5 % z 20 800 Kč), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.

Od výše minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se v mnoha situacích odvíjí placení pojistného zaměstnavatelem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Při zaměstnávání na základě pracovní smlouvy je předmětem placení pojistného každé zúčtované plnění zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Naproti tomu se za zaměstnance nepovažuje, a zaměstnání tak nevzniká, u osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 500 Kč nebo u dohody o provedení práce při příjmu nedosahujícím 11 500 Kč. 

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Když je v roce 2025 příjem zaměstnance nižší než 20 800 Kč, musí zaměstnavatel (resp. mzdová/mzdový účetní) vědět, zda zaměstnanec nespadá do některé ze skupin osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – viz dále. Pokud zaměstnanec některou ze zde vyjmenovaných podmínek (výjimek) splňuje, může být jeho vyměřovací základ nižší než aktuálně platné minimum.

Ze skutečné výše příjmu (nižší než zákonem určené minimum) se odvede pojistné tehdy, pokud je zaměstnanec osobou:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c)  která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát,

f)  která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

za podmínky, že tyto skutečnosti (samostatně nebo na sebe navazující) trvají po celý kalendářní měsíc. Vyměřovací základ může být i v nulové hodnotě.

Příjmy podléhající odvodu
pojistného

Povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění zejména podléhá:

a)  bez ohledu na jeho výši příjem:

•    na základě pracovní smlouvy,

•    charakteru odměny za výkon funkce v orgánu právnické osoby a funkčního požitku podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 a § 6 odst. 10 ZDP,

b)  u dohody o pracovní činnosti příjem ve výši alespoň 4 500 Kč,

c)  u dohody o provedení práce příjem alespoň 11 500 Kč.

Odvod pojistného z příjmu nižšího než je zákonné minimum

Když zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci v kalendářním měsíci roku 2025 příjem nižší než 20 800 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, musí této okolnosti vždy věnovat zvýšenou pozornost. Za účelem předejít případným problémům v souvislosti s placením pojistného za zaměstnance právě s ohledem na minimální vyměřovací základ jsou v následujícím textu uvedeny doklady, resp. postupy, při jejichž použití zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu.

Aby mohl zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je výše uvedené zákonné minimum, musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:

1)  veškeré příjmy, započitatelné u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 16 000 Kč a příjem na dohodu o pracovní činnosti ve výši 7 000 Kč). Pro účel dodržení minima se v daném kalendářním měsíci sčítají příjmy ze závislé činnosti zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, ať už u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

Obecně platí, že u téhož zaměstnavatele se každý – typově odlišný – pracovněprávní vztah posuzuje samostatně, proto nelze v takovém případě například započítat k příjmu z pracovní smlouvy příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než4 500 Kč nebo příjem na dohodu o provedení práce nedosahující 11 500 Kč. 

Jak je výše uvedeno, ve zdravotním pojištění se sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. To také znamená, že například nelze sečíst v rámci jednoho kalendářního měsíce příjem u jednoho zaměstnavatele dohodu o provedení práce třeba 11 000 Kč s příjmem na dohodu o pracovní činnosti 4 400 Kč, tedy v případě typově odlišných dohod – takový zaměstnanec může být kupříkladu osobou bez zdanitelných příjmů, která si v roce 2025 platí měsíční pojistné 2 808 Kč.

2)  potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Toto potvrzení není zapotřebí průběžně obnovovat. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavil, garantuje, že je pojistné za zaměstnance odváděno v roce 2025 z vyměřovacího základu alespoň 20 800 Kč. Pokud u zaměstnavatele, který potvrzení vystavil, poklesne příjem zaměstnance pod částku20 800 Kč (eventuálně je takový příjem při nástupu do zaměstnání sjednán), musí tento zaměstnavatel situaci řešit. To znamená, že informuje dalšího zaměstnavatele a podle situace se pak uplatní postup podle následujícího bodu 3.

3)  doklad o výši příjmu zúčtovaného v daném kalendářním měsíci u jiného zaměstnavatele

a)  zaměstnavatel neprovádí dopočet – například při příjmu 14 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele ve výši 8 000 Kč (zaměstnavatelé si navzájem dokladují výši příjmu a žádný z nich neprovádí dopočet do minima, neboť úhrnem příjmů je v rámci kalendářního měsíce minimální vyměřovací základ dodržen)

b)  zaměstnavatel provádí dopočet, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen – například při příjmu 8 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele 6 000 Kč

Zaměstnavatel, kterého zaměstnanec pověří dopočtem a doplatkem pojistného do minima 20 800 Kč, si vyžádá – třeba i každý měsíc, což je zpravidla nutné – potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatelů). Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny rovněž vystaví tomuto jinému zaměstnavateli (zaměstnavatelům) potvrzení o tom, že zabezpečuje odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu.

Tento postup nelze použít u dohod v situaci, kdy výše příjmu nezakládá povinnost odvodu pojistného.

4)  čestné prohlášení zaměstnance, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2025 měsíčně částka 3 143Kč

Ve zdravotním pojištění platí, že při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí být zákonné minimum dodrženo v jedné z těchto činností – to fakticky znamená buď odvodem pojistného za zaměstnance nejméně z minimálního vyměřovacího základu (třeba i formou dopočtu a doplatku pojistného do minima), nebo placením alespoň minimálních záloh osobou samostatně výdělečně činnou.

5)  doklad, resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (doklad o přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.). Pokud zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, netrvá po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel přihlédnout k povinnosti zajistit odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minima podle § 3 odst. 9 písm. c) z. č. 592/1992 Sb. Oznamování vzniku nebo zániku nároku na zařazení zaměstnance do kategorie osob, za které platí pojistné stát, musí zaměstnavatel provést vždy, pokud mu zaměstnanec příslušnou skutečnost sdělí a dokladuje.

6)  čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

Touto pečující osobou může být otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Ostatně, v textu (jakéhokoli)čestného prohlášení vždy doporučujeme formulaci, na jejímž základě osoba oznámí zaměstnavateli případnou změnu příslušné skutečnosti v osmidenní lhůtě – tato změna má v podstatě vždy dopad do placení pojistného zaměstnavatelem.

7)  musí se jednat o osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání (např. nemá odpracovaný potřebný počet let)

Pokud nemá zaměstnavatel rozhodnutí o přiznání důchodu, není důvod k použití kódu„D“, současně však nemusí u této osoby provádět dopočet do minima. Dokladem k odvodu pojistného z příjmu nižšího než minimum je rozhodnutí ČSSZ o tom, že osoba o důchod požádala, ale tento jí odůvodněně nebyl přiznán.

8)  doklad o skutečnosti, že zaměstnanec je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu

Podle právní úpravy platné do konce roku 2011 se jednalo o osoby s těžkým tělesným smyslovým nebo mentálním postižením, kterým byly poskytovány mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení.

Snížení minimálního
vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

•    zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce)

•    zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

•    zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce

a)  osobou, za kterou platí pojistné stát,

b)  osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

c)  osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d)  osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Dopočet a doplatek pojistného
do poměrné části minima

Příklad 1

Zaměstnanec začal pracovat dne 12. 5. 2025 a za měsíc květen mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 12 000 Kč (může se jednat o zaměstnání podle pracovní smlouvy nebo na základě některé z dohod – jako jediného zaměstnání). Jak postupuje zaměstnavatel při odvodu pojistného?

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 13 419,35 Kč [(20:31) x 20 800].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 13 419,35 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 812 Kč (13 419,35 x 0,135). S ohledem na příjem 12 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 620 Kč. Jedna třetina (540 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 080 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 419,35 Kč, tj. 192 Kč. 

Z celkové částky pojistného 1 812 Kč je zaměstnanci sraženo732 Kč (540 + 192), zaměstnavatel hradí1 080 Kč.

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní, dny.

Doplatek do minimálního vyměřovacího základu nebo do jeho poměrné části hradí (prostřednictvím zaměstnavatele) zaměstnanec. Na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku tehdy, když se jedná o překážky v práci na jeho straně podle § 207 až § 209 zákoníku práce.

Poměrná část minima je výší
příjmu zaměstnance dodržena

Příklad 2

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy ukončil své jediné zaměstnání dne 18. června 2025 a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 14 800 Kč. Jaký bude vyměřovací základ zaměstnance za měsíc červen?

I v tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červnu, kdy tato poměrná část minima činí 12 480 Kč [(18: 30) x 20 800].

Vzhledem k tomu, že výší zúčtovaného příjmu je takto vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu překročena, je vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc červen částka 14 800 Kč, dopočet a doplatek do celoměsíčního minima 20 800 Kč se v takových případech neprovádí.

Bez odvodu pojistného
zaměstnavatelem

Ve zdravotním pojištění registrujeme nemálo situací, kdy není povinností zaměstnavatele pojistné na zdravotní pojištění hradit. Pojistné neodvede zaměstnavatel například tehdy, pokud zaměstnanec v případě uzavřené pracovní smlouvy po celý kalendářní měsíc:

•    nepracuje z důvodu nemoci,

•    má jako překážku v práci na jeho straně ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby podle § 191 zákoníku práce,

•    je na mateřské nebo rodičovské dovolené,

•    má neplacené volno nebo neomluvenou absenci a zároveň patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ apod.

za předpokladu, že do takového měsíce například není zúčtována odměna.

I když zaměstnavatel u uzavřené pracovní smlouvy v takových případech žádné pojistné za zaměstnance neodvádí, osobu jako zaměstnance neodhlašuje – ta má průběžně řešen svůj pojistný vztah právě tímto zaměstnáním, takže jí nevznikne ve zdravotním pojištění problém.

Jinak je tomu u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud má osoba u dohody o pracovní činnosti nebo u dohody o provedení práce příjem nulový (resp. nedosahující částky zakládající účast na zdravotním pojištění – viz výše), pak musí být jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena.