Zaměstnavatelé a odpočet
ve zdravotním pojištění v roce 2024

Kdy může zaměstnavatel použít nárok na odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance? Musí zaměstnavatel brát při uplatňování odpočtu zřetel na minimum platné ve zdravotním pojištění? Může tento odpočet využít v daném kalendářním měsíci současně více zaměstnavatelů?

Od 1. ledna 1993, kdy začal v České republice fungovat systém veřejného zdravotního pojištění, mohli jak zaměstnavatelé (zaměstnanci), tak osoby samostatně výdělečně činné uplatňovat u „státních pojištěnců“ při placení pojistného na zdravotní pojištění odpočet od dosaženého příjmu. Od ledna 1993 činil odpočet 1 694 Kč měsíčně a postupem času se tato odečitatelná položka zvyšovala, přičemž se průběžně měnily podmínky pro její stanovení a také její výše.

S účinností od srpna 2004 byly odpočty zrušeny jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných, což znamená, že naposledy byl možno uplatnit odpočet u obou těchto skupin plátců pojistného za měsíc červenec 2004, tehdy v částce 3 520 Kč. Nadále však zůstalo v platnosti zvýhodnění, podle kterého nemuseli (a dodnes nemusejí) zaměstnanci či podnikatelé, za které platí po celý kalendářní měsíc pojistné stát, dodržet minimální vyměřovací základ. Touto novelou nebyla dotčena povinnost zaměstnavatele oznamovat v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné.

Možnost uplatnění odpočtu představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou situaci. Částka odpočtu, kterou lze uplatnit za přesně stanovených podmínek (viz dále), je totiž zároveň vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato částka se v posledních letech průběžně zvyšovala (s výjimkou danou zákonem č. 260/­2022 Sb.), přičemž k jejímu poměrně razantnímu zvýšení došlo od roku 2020 v důsledku koronavirové krize. V roce 2023 činil odpočet 14 074 Kč.

PODMÍNKY PLATNÉ OD 1. 1. 2024 - Stanovení vyměřovacího základu pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, je definováno v § 3c z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízením vlády č. 288/­2023 Sb. se s účinností od 1. 1. 2024 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 14 074 Kč, platné do konce roku 2023, na 15 440 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2024 z hodnoty 1 900 Kč na 2 085 Kč (13,5 % z částky 15 440 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2024 měsíčně navíc 2 085 Kč.

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem, tedy 15 440 Kč, je současně roven částce odpočtu od dosaženého příjmu, a to však pouze ve značně specifické situaci u zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří splňují podmínky dané ustanovením § 3 odst. 7 z. č. 592/­1992 Sb. Kteří zaměstnavatelé a kteří zaměstnanci mají na uplatnění odpočtu 15 440 Kč nárok?

V souvislosti s uplatňováním odpočtu je zapotřebí respektovat v roce 2024 následující:

-    nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců

-    u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod

-    odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc. V případě přiznání nebo odejmutí invalidního důchodu musí být v příslušném kalendářním měsíci při uplatnění odpočtu přihlédnuto k potřebě dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance (viz dále).

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že v roce 2024 lze odpočet 15 440 Kč uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity), a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů.

Protože se problematika odpočtu týká výhradně zaměstnaných poživatelů invalidního důchodu, nezabývá se zaměstnavatel potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pokud je zaměstnanec poživatelem důchodu (tj. osobou, za kterou platí pojistné stát) po celý kalendářní měsíc, nepřihlíží zaměstnavatel při uplatnění odpočtu k minimu platnému ve zdravotním pojištění ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. e) z. č. 592/­1992 Sb.

Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Pokud poživatel invalidního důchodu současně pracuje u dvou (případně více) zaměstnavatelů, kdy každý z těchto zaměstnavatelů zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, může odpočet 15 440 Kč uplatnit každý zaměstnavatel.

V daných souvislostech je zapotřebí také konstatovat, že odpočet od dosaženého příjmu představuje z finančního hlediska úsporu na pojistném jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance.

Také je pravdou, že platby pojistného od státu (od 1. 1. 2024 tedy měsíčně 2 085 Kč za každého „státního pojištěnce“) trvale představují významný zdroj příjmů zdravotních pojišťoven a mají nezanedbatelný pozitivní podíl na bilanční vyrovnanosti systému.

Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a výpočet výše pojistného

je důležité, jak dlouho trvá v příslušném kalendářním měsíci pobírání invalidního důchodu.

Celkem jednoznačný je výpočet výše pojistného za situace, kdy zaměstnavatel splňující výše uvedené podmínky zaměstnává zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu po celý kalendářní měsíc. Pokud příjem takového zaměstnance nepřesáhne od ledna 2024 částku 15 440 Kč, neplatí pojistné ani zaměstnanec ani zaměstnavatel.

Zcela specificky však zaměstnavatel postupuje v případě, kdy je zaměstnanec v daném kalendářním měsíci poživatelem invalidního důchodu pouze po část kalendářního měsíce, tedy sice s nárokem na odpočet, ovšem již s povinností zaměstnavatele přihlédnout k minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přesněji k jeho poměrné části.

Při výpočtu výše pojistného v „okrajových“ měsících (tedy v těch měsících, kdy je zaměstnanci invalidní důchod přiznán nebo odejmut) je postup následující:

1. zaměstnavatel nejprve zjistí vyměřovací základ za příslušný kalendářní měsíc (tj. hrubý příjem minus odpočitatelná částka),

2. takto vypočtený vyměřovací základ porovná s poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu, neboť minimální vyměřovací základ se krátí na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů v případě, kdy zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc,

3. je-li vyměřovací základ podle bodu 1 nižší než vyměřovací základ vypočtený v bodě 2, provede se prostřednictvím zaměstnavatele dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Pro výpočet výše pojistného nehraje v takových případech roli například rozsah pracovního úvazku, období trvání neplaceného volna zaměstnance apod.

FORMY PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ - Osobě zaměstnané na základě pracovní smlouvy jsou zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento pracovněprávní vztah vždy zakládá účast na zdravotním pojištění s povinností zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny (pokud již přihlášena není) a platit pojistné podle zákona. Na rozdíl od dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kde je účast na zdravotním pojištění vázána na výši zúčtovaného příjmu, se u pracovní smlouvy platí pojistné z každé částky příjmu. To znamená, že v případě pracovní smlouvy zaměstnavatel odvede pojistné například i z částky nižší než 4 000 Kč.

Pokud jsou u zaměstnance i zaměstnavatele splněny podmínky deklarované v ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/­1992 Sb., je vyměřovacím základem zaměstnance dosažený příjem (s uplatněním odpočtu) bez nutnosti zabývat se problematikou minimálního vyměřovacího základu. Výjimkou z tohoto principu je pouze výše popisovaná situace, kdy pobírání invalidního důchodu netrvá po celý kalendářní měsíc, a tudíž musí být bráno v úvahu dodržení poměrné části zákonného minima.

Dodržení podmínky 50 % osob se zdravotním postižením

Aby zaměstnavatel mohl zmíněný nárok na odpočet skutečně uplatnit, musí v některých měsících, kdy není zřejmé dodržení podmínky 50 %, vypočítat, zda jsou stanovené podmínky splněny. Pro tento účel se použije postup analogicky vycházející z vyhlášky č. 518/­2004 Sb. pro výpočet čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců. V tomto případě však platí jedna důležitá zásada – vždy se pracuje s celkovým počtem zaměstnanců, nikoli jen se zaměstnanci registrovanými u příslušné zdravotní pojišťovny.

Skutečné procento se v příslušném měsíci zjistí následujícím způsobem:

Procento = (B + C) × 100 : (A + B + C)

kde

A = x/­y……… přepočtený počet zaměstnanců bez zdravotního postižení

B = 3x/­y……přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobou s těžkým zdravotním postižením, tj. osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni – každý takový zaměstnanec se započítává třikrát (§ 12 vyhlášky č. 518/­2004 a § 67 z. č. 435/­2004 Sb.).

C = x/­y …… přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou orgánem sociálního zabezpečení uznání invalidními v prvním nebo druhém stupni, a zaměstnanců, kteří byli rozhodnutím úřadu práce uznáni zdravotně znevýhodněnými

x…………… počet skutečně odpracovaných hodin všech pracovníků patřících do příslušné skupiny, zvýšený o neodpracované hodiny:

-    v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,

-    v důsledku čerpání dovolené,

-    z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance,

-    z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,

-    v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží ošetřovné,

y………….celková stanovená pracovní doba bez svátků (v hodinách) připadající v daném měsíci na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou pracovní dobu.

Praktická řešení k zaměstnávání poživatelů invalidního důchodu

V jednotlivých příkladech budeme vycházet z předpokladu, že zaměstnavatel splňuje zákonem stanovenou podmínku, tudíž může v roce 2024 při stanovení vyměřovacího základu zaměstnaného poživatele invalidního důchodu odečíst od dosaženého příjmu 15 440 Kč.

Příklad 1

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek, za měsíc leden činil jeho příjem 15 200 Kč.

Protože odpočitatelná částka (15 440 Kč) převyšuje skutečně dosažený příjem 15 200 Kč, nebude za tento měsíc odvedeno zdravotní pojišťovně žádné pojistné.

Příklad 2

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 17 200 Kč.

Primárně vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti se osoba stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem (příjem musí dosáhnout v roce 2024 minimálně 4 000 Kč). S ohledem na částku odpočtu bude vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 1 760 Kč (17 200 – 15 440).

Příklad 3

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o provedení práce, jeho příjem se pohybuje v rozpětí od 8 000 Kč do 9 000 Kč.

Výší zúčtovaného příjmu se osoba nestává ve zdravotním pojištění zaměstnancem, zaměstnavatel pojistné neodvádí, osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje.

I když zaměstnavatel žádné pojistné neodvádí a zaměstnance nepřihlašuje, nevznikne pojištěnci ve zdravotním pojištění problém, protože svůj pojistný vztah má vyřešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Příklad 4

Invalidní důchodce je současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů a jeho příjmy z pracovních smluv dosahují 3 500 Kč a 3 800 Kč.

Žádný ze zaměstnavatelů nebude odvádět pojistné z toho důvodu, že odpočitatelná položka převyšuje zúčtovaný příjem. Kdyby se jednalo o některou z dohod, neodvedlo by se žádné pojistné a osoba by jako zaměstnanec nebyla na daný kalendářní měsíc přihlášena, při trvající dohodě by byla na příslušný měsíc odhlášena.

Příklad 5

Podnikající invalidní důchodce platí od ledna 2024 zálohy 1 268 Kč. Od měsíce dubna 2024, ve kterém podá Přehled o výši daňového základu za rok 2023, se jeho měsíční záloha zvýší na 1 623 Kč.

Současně je zaměstnán s nárokem na odpočet, po část měsíce února je nemocen a za únor mu byl v zaměstnání zúčtován na základě dohody o pracovní činnosti hrubý příjem 11 600 Kč.

Pojistné zaměstnavatelem za únor placeno nebude. Výkon samostatné výdělečné činnosti včetně placení (jakýchkoli, případně žádných) záloh nemá za této situace vliv na placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance – poživatele invalidního důchodu. Poživatel důchodu by jako OSVČ nemusel platit zálohu tehdy, kdyby bylo zaměstnání hlavním zdrojem jeho příjmů, což by takto i oznámil zdravotní pojišťovně.

Ing. Antonín Daněk