Zaměstnavatelé a OSVČ bez minima ve ZP
Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, kdy je zaměstnavatel plátcem pojistného jednak za sebe a jednak za své zaměstnance. Kromě toho je důležité i oznamování změn zdravotní pojišťovně, především nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a oznamování skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné.
Základními povinnosti podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako hlavního, resp. jediného, zdroje příjmů nebo v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc. Od placení záloh jsou osvobozeny například ty OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů.
Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby zaměstnavatele i OSVČ prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem.
Ing. Antonín Daněk
234. Hlavní resp. vedlejší zdroj příjmů
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je při souběhu příjmů důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů (resp. daňový základ) jsou v podnikatelské činnosti zpravidla známy až po skončení roku, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné resp. údaje uvedené na Přehledu podávaném OSVČ.
Jaké podmínky platí u činnosti zvolené jako hlavní zdroj příjmů?
Ve zdravotním pojištění nelze sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti. Naopak, právní úprava jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání, nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti.
Pokud se pojištěnec v daném případě rozhodne, že hlavním zdrojem jeho příjmů bude zaměstnání, pak:
– musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), tedy včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do tohoto zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,
– není povinností pojištěnce-OSVČ platit zálohy na pojistné, ale pojistné zaplatí za rozhodné období kalendářního roku jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.
Kdyby si pojištěnec zvolil jako hlavní zdroj svých příjmů samostatnou výdělečnou činnost, pak:
– musí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, v roce 2023 tedy nejméně v částce 2 722 Kč,
– v zaměstnání se odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tj. bez dopočtu do zákonného minima. Pojištěnec dokladuje zaměstnavateli čestným prohlášením, že v rámci své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy.
I když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a zálohy na pojistné se neplatí, musí pojištěnec řádně plnit oznamovací povinnost, to znamená oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení resp. ukončení své samostatné výdělečné činnosti a podat Přehled o výši daňového základu.
235. Rozhodné období ve zdravotním pojištění
Rozhodné období určuje časový úsek, za který se pojistné platí. U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc.
Rozhodným obdobím pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými je kalendářní rok.
Pro které osoby jako zaměstnance a pro které podnikatele neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu?
Dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neplatí pro zaměstnavatele v roce 2023 povinnost dodržet minimální vyměřovací základ u osoby:
a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;
b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;
d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e) za kterou je plátcem pojistného stát
f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců za rozhodné období kalendářního měsíce jejich skutečný příjem, tedy částka i nižší než 17 300 Kč.
Minimální vyměřovací základ (v roce 2023 měsíční částka 20 162 Kč jako 50 % z průměrné mzdy 40 324 Kč, za celý rok 2023 pak 241 944 Kč) neplatí pro osobu:
a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c) zákona č. 592/1992 Sb. – viz předcházející bod,
b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance;
c) za kterou je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem OSVČ za rozhodné období kalendářního roku je u těchto osob 50 % jejich daňového základu.
Jak u zaměstnanců, tak u osob samostatně výdělečně činných se minimální vyměřovací základ snižuje na poměrnou část, a to u zaměstnance v rozhodném období kalendářního měsíce podle § 3 odst. 9 a u OSVČ za rozhodné období kalendářního roku ve smyslu ustanovení § 3a odst. 4 cit. zákona č. 592/1992 Sb. Pokud zaměstnanec například pracuje pouze po část kalendářního měsíce, musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minima podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání. U OSVČ musí být poměrné minimální pojistné odvedeno za každý měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti, i kdyby tyto činnost trvala pouze po část některého z těchto měsíců.
2.1
Zaměstnavatelé bez minima
Když zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci příjem nižší než 17 300 Kč, musí této okolnosti vždy věnovat zvýšenou pozornost, neboť právě na takové situace se kontrolní orgány zdravotních pojišťoven primárně zaměřují. Pokud zaměstnavatel odvede za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího než minimální mzda, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu, odvod pojistného alespoň z minima jiným zaměstnavatelem). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.
236. Čestné prohlášení zaměstnance, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele s příjmem nedosahujícím minimální mzdy. Současně je však OSVČ a platí v roce 2023 minimální zálohy 2 722 Kč – o této skutečnosti vystavil zaměstnavateli čestné prohlášení.
Má zaměstnavatel zkoumat, zda zaměstnanec jako OSVČ fakticky tyto zálohy platí?
Nikoli, neboť zaměstnavatel vychází z čestného prohlášení, které je pro něj rozhodným dokladem pro odvod pojistného. Kdyby zaměstnanec jako OSVČ takové zálohy nehradil, bude situaci řešit zdravotní pojišťovna se subjektem, který porušil zákon, tedy s fyzickou osobou – podnikatelem.
Ve zdravotním pojištění platí, že při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí být zákonné minimum dodrženo v jedné z těchto činností – to fakticky znamená buď odvodem pojistného za zaměstnance nejméně z minimálního vyměřovacího základu, nebo placením alespoň minimálních záloh osobou samostatně výdělečně činnou.
V období koronavirové krize byla tato podmínka splněna i v měsících březen – srpen 2020, za které jsou OSVČ zálohy až do výše minimální zálohy odpuštěny, resp. se považovaly za zaplacené.
237. Osoba, za kterou je plátcem pojistného stát
Minimální vyměřovací základ nemusí zaměstnavatel dodržet také tehdy, pokud má doklad resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát.
Které osoby – jako zaměstnanci – patří mezi „státní pojištěnce“?
Výčet osob, za které je plátcem pojistného stát, naleznete v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Těmito jsou například poživatelé důchodu, nezaopatřené děti – studenti, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání a další. Zaměstnavateli předkládají tyto osoby ku příkladu doklad (rozhodnutí) o přiznání nebo také o odejmutí důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.
Oznamování vzniku resp. zániku nároku na zařazení zaměstnance do kategorie osob, za které platí pojistné stát, musí zaměstnavatel provést vždy, pokud se k němu taková informace dostane. Nelze se spolehnout například na prohlášení dotyčné osoby, že ji již přihlásil jiný zaměstnavatel nebo škola apod.
V tomto případě se jedná o velmi důležitou povinnost zaměstnavatele, neboť v případě nepřihlášení takové osoby, je-li zaměstnavateli tato skutečnost známa a zaměstnancem doložena, přichází příslušná zdravotní pojišťovna od 1. ledna 2023 o pravidelné měsíční platby pojistného od státu ve výši 1 900 Kč.
Pokud zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, netrvá po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel přihlédnout k povinnosti zajistit odvod v návaznosti na poměrnou část minima podle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.
238. Potvrzení od jiného zaměstnavatele
Příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy. Aby zaměstnavatel mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, musí mít potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minima.
Může mít toto potvrzení dlouhodobou platnost?
Toto potvrzení není zapotřebí průběžně obnovovat. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavil, garantuje, že je pojistné za zaměstnance odváděno v roce 2023 z vyměřovacího základu alespoň 17 300 Kč. Pokud u zaměstnavatele, který potvrzení vystavil, poklesne příjem zaměstnance podčástku minimální mzdy, musí tento zaměstnavatel situaci řešit. To znamená, že informuje dalšího zaměstnavatele a v úhrnu příjmů za daný kalendářní měsíc musí být minimální vyměřovací základ dodržen.
V tomto případě by však měl být zaměstnavatel s příjmem zaměstnance nižším než minimum obezřetný. Vezměme si situaci z praxe. Zaměstnanec má dva zaměstnavatele. V jednom zaměstnání nedosahuje jeho příjem minimálního vyměřovacího základu, avšak tento zaměstnavatel současně disponuje potvrzením jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel s příjmem nižším než minimum správně odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu. Došlo však k situaci, kdy zaměstnání u zaměstnavatele s příjmem vyšším než minimální mzda skončilo, avšak tato informace se ke druhému zaměstnavateli nedostala. Tento zaměstnavatel „v dobré víře“ nadále odváděl pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, žádný dopočet do minima neprováděl, jelikož o nové situaci nebyl informován.
Povinnost zaměstnance sdělit zaměstnavateli skutečnost, že jiný zaměstnavatel již za něj neodvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, není v zákonech zdravotního pojištění stanovena. Pro takový případ bych doporučil, aby si zaměstnavatel nechal od zaměstnance vystavit čestné prohlášení například tohoto znění:
„Čestně prohlašuji, že pokud za mě nebude jiný zaměstnavatel odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, oznámím tuto skutečnost svému zaměstnavateli do osmi dnů od data skončení tohoto zaměstnání.“
