Zaměstnavatelé a správný výpočet pojistného ve zdravotním pojištění

Jak probíhá zaokrouhlování při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Které okolnosti snižují minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část? Může si zaměstnanec platit pojistné?

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, pak:

-    vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem),

-    zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

-    zaměstnavatel v případě potřeby řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu, eventuálně jeho poměrné části,

-    z příjmu nižšího než je zákonné minimum zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

-    při trvající dohodě a při poklesu příjmu v některém měsíci u dohody o provedení práce na 10 000 Kč a méně nebo u dohody o pracovní činnosti na částku nižší než 3 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (příp. měsíce) odhlášena.

Pokud je z příjmu ze zaměstnání odváděno zaměstnavatelem pojistné na zdravotní pojištění, pak toto zaměstnání řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.

STANOVENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ZAMĚSTNANCE - Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance zdravotní pojišťovně pojistné podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ a včas uhradit příslušnou částku pojistného na účet určený zdravotní pojišťovnou.

Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně započtení dalších složek příjmu podle § 3 odst. 1 z. č. 592/1992 Sb.

Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, kdy tímto rozhodným obdobím je u zaměstnavatele a zaměstnance kalendářní měsíc. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Takto vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance odvádí té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.

Z hlediska podílu zaměstnance a zaměstnavatele na celkové úhradě pojistného je nejpoužívanější (resp. standardní) variantou situace, kdy zaměstnavatel:

-    jednu třetinu z celkové částky pojistného (sraženou zaměstnanci) zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru a

-    sám ze svých prostředků pak zaplatí rozdíl mezi takto vypočtenou jednou třetinou a celkovou výší pojistného, placeného za příslušný kalendářní měsíc za zaměstnance.

Příklad 1

Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 35 830 Kč

-    zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 × 35 830 = 4 838 Kč

-    zaměstnanci strhne z platu jednu třetinu pojistného 4 838 : 3 = 1 613 (zaokrouhleno nahoru)

-    zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků 4 838 – 1 613 = 3 225 Kč

V následujícím příkladě již není nutno zaokrouhlovat část pojistného sraženou zaměstnanci.

Příklad 2

Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 28 400 Kč

-    zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 × 28 400 = 3 834 Kč

-    zaměstnanci strhne z platu jednu třetinu: 3 834 : 3 = 1 278 Kč

-    zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků dvě třetiny: 3 834 – 1 278 = 2 556 Kč

Jednou z nesprávných variant výpočtu výše pojistného je situace, kdy zaměstnavatel:

•    vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně,

•    vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru.

Tímto postupem dochází ke „korunovým” rozdílům, v konečné fázi v neprospěch zaměstnavatele, odvádějícího v určitých případech zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak je stanoveno zákonem.

Z hlediska členění celkové platby pojistného na částku sraženou zaměstnanci a částku placenou zaměstnavatelem je zapotřebí vycházet z ustanovení § 9 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., kdy pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel.

Zaokrouhlování těchto částek není zákonem stanoveno, proto:

-    se nezaokrouhlují částky pojistného ve výši 4,5 % a 9 %,

-    zaměstnavatel zásadně vychází z jedné třetiny, resp. ze dvou třetin celkové částky pojistného.

Výše uvedený postup lze však použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimální mzdy neboli minimálního vyměřovacího základu. Je-li zaměstnanci při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ 16 200 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, za předpokladu, že se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima.

Dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu

Postup popisovaný v následujícím příkladě se uplatní při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Typicky se jedná o situace, kdy zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Musí se však jednat o jediné zaměstnání, přičemž pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu

Příklad 3

Zaměstnanec pracuje v roce 2022 s měsíčním příjmem 14 000 Kč.

Ve vazbě na výši minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. ledna 2022 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky částky:

(16 200 – 14 000) × 0,135 = 297 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 16 200 = 2 187 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:    (14 000 × 0,135) : 3 = 630 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem:

                      630 + 297 = 927 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 187 – 927 = 1 260 Kč

Výše uvedený postup platí například u pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce nebo při výkonu funkce – vše jako jediné zaměstnání.

Dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti.

Konkrétně se jedná o tyto případy:

-    zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),

-    zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

-    zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce:

a)  osobou, za kterou platí pojistné stát,

b)  osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

c)  osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d)  osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Příklad 4

Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr ve zkušební době ke dni 9. 3. 2022. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (9 : 31) × 16 200 = 4 703,22 Kč

P = 4 703,22 × 0,135 = 635 Kč

kde:

PČminVZ; poměrná část minimálního vyměřovacího základu

P – (minimální) pojistné

9 – počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu

31 – počet kalendářních dnů v měsíci

16 200 – aktuální výše minimální
mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance)

0,135 – sazba pojistného

Pojistné na zdravotní pojištění musí být za měsíc březen odvedeno alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 4 703,22 Kč, tj. nejméně v částce 635 Kč. Pokud by byl zaměstnanci za uvedených 9 kalendářních dnů, ve kterých pracoval, zúčtován příjem vyšší než 4 703,22 Kč, k takto vypočtené poměrné části minimálního vyměřovacího základu se nepřihlíží a pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 16 200 Kč. Vyměřovací základ tak může činit třeba 6 000 Kč. V případě příjmu nižšího než 4 703,22 Kč by musel být proveden dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima.

Poznámka:

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, ale zaokrouhlují se pojistné a penále, obojí na celé koruny směrem nahoru.

Pozor na složitější případy

Při výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatelů jsem se setkal se mzdovými programy různé kvality. Je pravdou, že postupem času se tyto programy stále zdokonalují či vylepšují, nicméně „lidský prvek“ je – a ve mzdové praxi i nadále zůstane – rozhodujícím činitelem. Pokud se jedná o jednoduchý výpočet výše pojistného (pouze zúčtovaná hrubá mzda bez dalších započitatelných položek příjmu), lze v takových případech reálně předpokládat, že výše pojistného bude odvedena v souladu se zákonem. Avšak ve složitějších případech již může dojít k určitým nepřesnostem, proto v takových případech zaměstnavateli resp. mzdové účetní doporučuji vždy si pro jistotu ověřit výpočet i „ručně“, čímž se současně prověří i správnost funkčního nastavení mzdové aplikace. Zjistí-li se konkrétní nedostatek, je nutno tvůrce programu neprodleně upozornit na potřebu sjednání nápravy.

SPLATNOST POJISTNÉHO - Zaměstnavatel odvádí srážkou ze mzdy nebo platu i tu část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to i bez souhlasu zaměstnance. Zaměstnanec si sám žádné pojistné platit nemůže, neboť z hlediska placení pojistného je partnerem zdravotní pojišťovny zásadně zaměstnavatel.

Zaměstnavatelé odvádějí pojistné stanovenou sazbou z vyměřovacího základu zaměstnance a toto pojistné je za příslušný kalendářní měsíc splatné nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. U samopláteckých kategorií, tedy u podnikatelů a osob bez zdanitelných příjmů musí být pojistné, resp. záloha na pojistné za daný kalendářní měsíc zaplaceny nejpozději 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud poslední den těchto lhůt připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pro úhradu platby nejblíže následující pracovní den.

Z hlediska včasnosti provedené úhrady rozhoduje datum připsání platby na účet zdravotní pojišťovny, případně den úhrady platby v hotovosti na pokladě zdravotní pojišťovny, nikoli datum odepsání z účtu plátce, což platilo do konce roku 2009.

Ing. Antonín Daněk

§ 9 zákona č. 48/1997 Sb.
Citace na straně 50

Výše a způsob placení pojistného a penále

(1) Výši pojistného, penále a způsob jejich placení stanoví zvláštní zákon.

(2) Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel.

§ 8 zákona č. 48/1997 Sb.
Citace na straně 49

Povinnost platit pojistné

(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje

a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,

c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,

d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně,...