Zaměstnavatelé a studentské brigády

Jaké podmínky platí pro přihlašování a odhlašování studentů jako zaměstnanců u zdravotní pojišťovny? Je ve zdravotním pojištění důležité, zda student po skončení studia pracuje během prázdnin po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část? Musí se student věnovat řešení svého zdravotního pojištění i tehdy, pokud během studia vykonává (byť jen krátkodobě) výdělečnou činnost v zahraničí?

Výdělečná činnost studentů,

tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací, a to buď formou pracovní smlouvy, nebo výkonem činnosti na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pracovní smlouva představuje jeden z nejdůležitějších dokumentů ve vztahu k pracovnímu poměru, určuje jeho rámec, jakož i další podmínky sjednané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem – například zkušební dobu, dobu trvání pracovního poměru apod.

Z pohledu zdravotního pojištění se samozřejmě jedná o nejčastější variantu řešení pracovněprávního vztahu. Vzhledem k tomu, že jsou takto zaměstnané osobě zúčtovány příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen „ZDP“), zakládá tento pracovněprávní vztah vždy účast na zdravotním pojištění s povinností zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit pojistné podle zákona.

Na rozdíl od dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není u pracovní smlouvy pro vznik účasti na zdravotním pojištění stanovena žádná hranice. To znamená, že pojistné se platí z jakékoli částky zúčtovaného příjmu, tedy v roce 2024 například i nižší než 4 000 Kč. 

Z pracovněprávního hlediska jsou podmínky vzniku pracovního poměru specifikovány v ustanoveních § 33 a následujících zákoníku práce, skončení pracovního poměru je pak zakotveno od § 48 tohoto právního předpisu. Podmínky u dohod o provedení práce naleznete v § 75 a v ustanovení § 76 zákoníku práce jsou definovány podmínky sjednání dohody o pracovní činnosti.

Pracovněprávní vztahy a postupy
ve zdravotním pojištění

Při odvodu pojistného na zdravotní pojištění musejí vzít zaměstnavatelé v úvahu především tyto podmínky:

•    povinnosti placení pojistného podléhají příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně podle § 6 ZDP, mimo výjimek vyjmenovaných právní úpravou zdravotního pojištění,

•    u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr plní zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění tehdy, pokud výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce zakládá povinnost placení pojistného. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele;

•    při souběhu zaměstnání s podnikáním si pojištěnec pro účely placení pojistného (záloh na pojistné) sám rozhoduje, která činnost je pro něj hlavním zdrojem příjmů.

Pokud se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být za příslušný kalendářní měsíc coby rozhodné období odvedeno zaměstnavatelem pojistné na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je trvání zaměstnání po celý kalendářní měsíc.

Minimálním vyměřovacím základem se zaměstnavatelé naopak nezabývají u osob uvedených jako výjimka v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., kdy se nejčastěji jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát.

Vždy však musí mít zaměstnavatelé na paměti, že jejich prvořadým úkolem vůči zdravotním pojišťovnám je odvést pojistné za zaměstnance včas a ve správné výši.

Plnění oznamovací povinnosti
zaměstnavatelem

Přihlašování a odhlašování zaměstnanců bylo do konce roku 2007 bezprostředně navázáno na vznik, resp. zánik účasti zaměstnance na nemocenském pojištění. V důsledku zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění k datu 1. ledna 2008 se ve zdravotním pojištění změnily i podmínky pro plnění oznamovací povinnosti, kdy přihlašování a odhlašování zaměstnanců má svoji speciální právní úpravu, uvedenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.

Povinnost zaměstnavatele platit za své zaměstnance část pojistného vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání.

Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, uvedený v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. To znamená, že je-li v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do zaměstnání například státní svátek 1. května 2024, přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele k tomuto datu bez ohledu na to, který den zaměstnanec skutečně začne pracovat.

U dohody o pracovní činnosti a u dohody o provedení práce se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat sjednanou práci. Za den ukončení zaměstnání se pak považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Postupy zaměstnavatele při zaměstnávání studentů
v aktuálně platných podmínkách zdravotního pojištění

Příklad 1

Příjem studenta zaměstnaného na základě pracovní smlouvy činí v červenci 15 200 Kč a v srpnu 16 800 Kč. Musí být u studenta dodržen minimální vyměřovací základ?

Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta-brigádníka se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu i do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u studenta dle § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb. vždy skutečně dosažený příjem, žádný dopočet se neprovádí. Odlišně se postupuje například při zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. posledních prázdnin po ukončení studia na střední škole – viz dále.

Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost či nikoli. Naopak studenti, kteří ukončí studium na střední škole a po prázdninách již v dalším studiu nebudou pokračovat, jsou v období tzv. posledních prázdnin nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani po celý kalendářní měsíc nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. U studentů řádně končících vysokou školu je nárok na nezaopatřenost ještě v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém toto studium řádně ukončili, taktéž za podmínky, že po celý tento kalendářní měsíc nevykonávají výdělečnou činnost podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a ani nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Specificky se postupuje u studentů prvně studujících v doktorském studijním programu podle podmínek daných ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.

Příklad 2

Student ukončil střední školu maturitou v květnu a po prázdninách již nebude pokračovat v dalším studiu. Má sjednanou brigádu, pracovní činnost bude vykonávána v období od 3. 7. do 31. 7. Na základě dohody o pracovní činnosti činí výše odměny 16 000 Kč. V měsíci srpnu pracovat nebude.

Do konce června platí za tohoto studenta pojistné na zdravotní pojištění stát. Vzhledem k tomu, že uzavřená dohoda o pracovní činnosti (s příjmem podléhajícím odvodu pojistného zaměstnavatelem) netrvá po celý kalendářní měsíc červenec, je tento bývalý student i nadále nezaopatřeným dítětem, osobou, za kterou platí pojistné stát.

Povinnosti zaměstnavatele:

-   nejpozději do 11. 7. se přihlásí u zdravotní pojišťovny (u které je bývalý student pojištěn) prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem „P“ s datem 3. 7.

-   protože zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc červenec, neoznamuje ukončení nezaopatřenosti kódem „F“ k datu 30. 6. Kód „F“ s tímto datem by zaměstnavatel použil (přesněji mohl použít) tehdy, kdyby zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc červenec.

-   nejpozději do 8. 8. se odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“ k datu 31. 7.

-   pojistné za měsíc červenec ve výši 2 160 Kč (13,5 % z hrubé mzdy 16 000 Kč) odvede zdravotní pojišťovně nejpozději k datu 20. 8., zaměstnanec bude započten do počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za tento měsíc.

V období obou prázdninových měsíců tak pojištěnec nemá v daných souvislostech žádné povinnosti, řešit musí až měsíc září a měsíce následující. Nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, by měl tento bývalý student i v případě, kdyby byl v měsíci srpnu zaměstnán také pouze po část tohoto měsíce nebo by měl po část měsíce nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Při ukončení studia na střední škole mimo řádný termín (závěrečná zkouška nebo absolutorium například v září) je osoba nezaopatřeným dítětem do 31. 8. za předpokladu, že po celé kalendářní měsíce červenec a srpen není výdělečně činná podle § 10 zákona o státní sociální podpoře a ani nemá po uvedenou dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Příklad 3

Zaměstnavatel uzavřel se studentem na měsíce červenec a srpen pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 3 999 Kč. Platí se v takovém případě pojistné z částky příjmu nižší než 4 000 Kč?

Zdravotního pojištění se netýká problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 4 000 Kč), pojistné se odvádí, u studentů – jak je výše uvedeno – bez ohledu na minimální vyměřovací základ, tedy z částky 3 999 Kč. 

Příklad 4

Zaměstnaný student je poživatelem invalidního důchodu. Má v tomto případě u zaměstnavatele nárok na uplatnění odpočtu 15 440 Kč?

Nárok na odpočet od dosaženého příjmu existuje pouze v případě zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců, přičemž tento nárok může být uplatněn pouze u osoby, které byl přiznán invalidní důchod. V této souvislosti lze konstatovat, že brigádnicky zaměstnaný student a ani zaměstnavatel nemají nárok na odpočet. Tento nárok by student mohl uplatnit pouze u zaměstnavatele splňujícího výše uvedenou podmínku.

Příklad 5

Studenti mohou podnikat jako osoby samostatně výdělečně činné. Jaké povinnosti musí splnit student, který se rozhodne pro výkon podnikatelské činnosti?

Rozhodne-li se student začít (nejen) během prázdnin podnikat, platí pro něj ve zdravotním pojištění především tyto povinnosti:

-   nejpozději do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení (případně ukončení) samostatné výdělečné činnosti. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní nebo nájemní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.).

-   v roce zahájení podnikatelské činnosti (2024) není povinností studenta platit zálohy na pojistné,

-   podat v roce 2025 zdravotní pojišťovně Přehled OSVČ o výši daňového základu za rok 2024.

V případě kladného hospodářského výsledku (daňového základu) za rok 2024 bude student platit zálohy na pojistné od kalendářního měsíce, ve kterém podá v roce 2025 Přehled. U studentů může být výše zálohy podle dosaženého daňového základu nižší (anebo také vyšší) než minimum, stanovené pro ty OSVČ, jejichž samostatná výdělečná činnost je buď jediným, nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů, přičemž pro tuto osobu platí ve zdravotním pojištění zákonné minimum.

Příklad 6

Pokud se studenti dokážou jazykově domluvit, pak z více důvodů mohou vyhledávat práci v zahraničí. Jak má student postupovat, pokud se rozhodne pracovat například v některém ze států Evropské unie?

Protože s účinností od 1. května 2010 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009, má tato skutečnost mj. přímý vliv na výkon výdělečné činnosti našich občanů (včetně studentů) v zahraničí a navazující řešení zdravotního pojištění. Z pohledu aktuálně platných směrnic je důležité, zda náš občan pracuje:

-   ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo také ve Spojeném království v činnosti, která je považována za zaměstnání (nebo také samostatnou výdělečnou činnost)pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení příslušného státu nebo

-   v ostatních (tzv. třetích) zemích – za této situace zůstává i nadále účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění, neboť v těchto případech nejsou výše uvedená koordinační nařízení EU aplikována.

Pokud má student v úmyslu vycestovat za účelem získání zaměstnání (brigády) do některého z výše uvedených států, ve kterých se postupuje podle koordinačních nařízení EU, je českým pojištěncem do okamžiku, kdy práci v této zemi začne vykonávat. V případě potřeby může do doby získání zaměstnání čerpat zdravotní péči v této zemi na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (EuropeanHealthInsuranceCard – EHIC), vystaveného mu českou zdravotní pojišťovnou.

Jakmile začne student vykonávat v jiném státě výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém pracuje, a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v příslušném státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EHIC. Pokud je tedy studentovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v zemi s působností výše uvedených koordinačních nařízení EU, odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění.

ZÁKON č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění

§ 8

Povinnost platit pojistné

(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojiště¬nec pojištěn, (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“) s výjimkou záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečné činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, jejichž placení upravuje zákon upravující daně z příjmů. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:

a)  nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3);

b)  zahájení samostatné výdělečné činnosti [§ 5 písm. b)];

c)  kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c);

d)  ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec při¬hlásil podle odstavce 4 u příslušné zdravotní pojišťovny;

e)  kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. d);

f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skuteč¬nosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit;

g)  návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec

1. byl v cizině zdravotně pojištěn,

2. v uvedeném období mu nebyly poskytnuty hrazené služby,

3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle odstavce 4.

Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině.

(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje

a)  u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

b)  u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,

c)  u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,

d)  u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně,

e)  u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce,

f) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,

g)  u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parla¬mentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnání se považuje den uplynutí ...