Zaměstnavatelé a údaje
na Přehledu pro zdravotní pojišťovnu

Jednou ze základních povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční podávání tiskopisu nazvaného „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled). V jakém termínu zaměstnavatelé tyto Přehledy podávají a jaké sankce může zdravotní pojišťovna uplatnit, pokud zaměstnavatel Přehled nepodá?

Za příslušný kalendářní měsíc musí být tento Přehled podán zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nejbližší příští pracovní den.

Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje

součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za které se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, neplacené volno, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.).

Vyměřovací základ

Pro placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností ve zdravotním pojištění je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance či nikoli. Jestliže osoba není charakterem zúčtovaného plnění nebo ve specifických případech výší příjmu ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pak zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu pojistné neodvede a taková osoba do celkového počtu zaměstnanců v daném kalendářním měsíci započítána nebude. Výčet osob, které nejsou ve zdravotním pojištění považovány za zaměstnance, naleznete v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 1. – 7. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Také platí, že pokud osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, musí si svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) zabezpečit jiným zákonným způsobem, například může být osobou bez zdanitelných příjmů.

Druhým důležitým faktorem je skutečnost, zda zaměstnanci zúčtovaný příjem podléhá odvodu pojistného nebo zda je tento příjem zařazen mezi výjimky, kdy se pojistné odvádět nebude – příjmy nepodléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění jsou taxativním výčtem vyjmenovány v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud je osoba považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance, je vyměřovacím základem pro placení pojistného zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Odvodu pojistného podléhají i příjmy (odměny) zúčtované po skončení zaměstnání, tedy bývalým zaměstnancům. Výjimkou je plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Zúčtované plnění se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance tehdy, pokud je poskytnuto poživateli pouze některého z těchto dvou druhů důchodů za podmínky, že bylo z časového hlediska poskytnuto po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. V této souvislosti také platí, že poživatelem důchodu musí být osoba v době, kdy jí bylo plnění poskytnuto, nikoli v době, kdy došlo ke skončení zaměstnání.

Osoba, které byl po skončení zaměstnání zúčtován jako bývalému zaměstnanci příjem podléhající odvodu pojistného, nebude započtena do celkového počtu zaměstnanců z toho důvodu, že není v tomto měsíci zaměstnancem (nepřihlašuje se na daný měsíc u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec).

Částka pojistného

Pojistné za každého zaměstnance činí 13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. A právě vlivem zaokrouhlování nečiní částka pojistného na Přehledu přesně 13,5 % z úhrnu zúčtovaných příjmů všech zaměstnanců, ale je zpravidla vyšší, což závisí na počtu zaměstnanců, u kterých k zaokrouhlení dochází.

Poznámka:

Dále uvedená rozhodná částka příjmu 10 000 Kč u dohody o provedení práce platila v době zpracování tohoto článku do 30. 6. 2024.

POČET ZAMĚSTNANCŮ – V příslušném kalendářním měsíci se do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu například:

a)  započítávají:

-    bez ohledu na výši příjmu osoby pracující na základě pracovní smlouvy (jedná se o příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP),

-    osoby pracující na dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč,

-    osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 4 000 Kč (Poznámka k oběma dohodám: ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.)

-    osoby s příjmy charakteru funkčních požitků podle § 6 odst. 10 ZDP (například osoby s odměnami za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, ve spolcích a zájmových sdruženích apod.) – při jakémkoli příjmu,

-    členové statutárního orgánu s příjmem, případně ti členové, kteří aktuálně příjem nevykazují, avšak je známo, že jim bude v budoucnu příjem zúčtován (například i placení členové výborů Společenství vlastníků bytových jednotek),

-    funkcionáři (uvolnění i neuvolnění) s příjmy za výkon funkce,

-    osoby pracující v tzv. nekolidujícím zaměstnání (tj. s příjmem do poloviny minimální mzdy),

-    studenti jako brigádníci (během prázdnin nebo i v průběhu studia), pokud jsou z pohledu zdravotního pojištění zaměstnanci,

-    zaměstnanci pracující na zkrácený pracovní úvazek,

-    osoby ze zahraničí (postupující podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo i osoby z ostatních, tzv. třetích zemí), které jsou z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele účastny jako zaměstnanci českého systému veřejného zdravotního pojištění aj.

Do počtu zaměstnanců se zahrne osoba bez ohledu na to, zda zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.

V případě souběžných příjmů u jednoho zaměstnavatele zakládajících účast na zdravotním pojištění se osoba jako zaměstnanec započítává pouze jedenkrát.

Při odvodu pojistného zaměstnavatel dle situace přihlíží k tomu, zda musí nebo naopak nemusí dodržet u zaměstnance zákonné minimum.

b)  nezapočítávají:

-    členové statutárního orgánu, kteří nemají a ani nebudou mít příjem,

-    žáci nebo studenti s příjmy ze závislé činnosti pouze za práci z praktického výcviku,

-    bývalý zaměstnanec, který onemocní v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru,

-    osoby v měsíci, do kterého byl zúčtován příjem po skončení zaměstnání,

-    příjemci plnění u sjednané konkurenční doložky (tedy po skončení zaměstnání),

-    osoby, kterým je vypláceno odstupné podle zákoníku práce postupně ve splátkách,

-    osoby, jejichž příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč (v případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod některou z těchto rozhodných částek je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit).

Pokud se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, resp. se nejedná z pohledu zdravotního pojištění o zaměstnání, pak zaměstnavatel za tuto osobu povinnosti ve zdravotním pojištění neplní na straně jedné. Na straně druhé nemá pojištěnce tímto zaměstnáním řešen svůj pojistný vztah, takže se sám musí postarat o to, aby mu nevznikl u zdravotní pojišťovny problém.

Možnosti zdravotních pojišťoven

I když většina zaměstnavatelů povinnost podat Přehled ve stanoveném termínu řádně plní, stále je ještě nemálo těch, kteří tento formulář (a mnohdy i opakovaně) nepředkládají. Nemohou se pak divit, když se toto jejich počínání celkem logicky stává předmětem zájmu té zdravotní pojišťovny, která Přehled neobdrží.

Zákon č. 592/1992 Sb. obsahuje možné postupy i v situaci, kdy zaměstnavatel povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny totiž disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči zaměstnavateli jak vyčíslit, tak následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší právnické nebo fyzické osobě:

-    stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného a

-    uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,

     přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje zaměstnavatele povinnosti Přehled podat.

PRAVDĚPODOBNÉ POJISTNÉ – Pokud zdravotní pojišťovna zaslanou výzvou k předložení Přehledu nedospěje u zaměstnavatele ke kýženému výsledku, to znamená, že údaje za příslušný měsíc/měsíce nezíská, může podle ustanovení § 25a z. č. 592/1992 Sb. stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl zaměstnavatel v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněn.

Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Pokud zdravotní pojišťovna takovými údaji nedisponuje, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2024 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, což je hodnota 40 638 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 60 957 Kč (1,5 × 40 638), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 8 230 Kč. Již z této měsíční částky je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného, včetně navazujícího penále, je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na již zmíněnou reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty až do výše 50 000 Kč za nepředložení Přehledu.

Kdyby měl zaměstnavatel tři zaměstnance a za měsíce leden – duben 2024 by nepodal Přehledy, je zdravotní pojišťovna oprávněna stanovit zaměstnavateli pravděpodobné pojistné 98 760 Kč (8 230 × 3 × 4). Z pohledávek za jednotlivé měsíce běží i penále.

Zaměstnavatelé však musejí vzít na vědomí, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není ve zdravotním pojištění nijak dotčena jejich povinnost Přehled podat. Pokud zaměstnavatel požadovaný Přehled posléze předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

Opravný Přehled

Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu, resp. dojde ke změně v některém ze tří výše uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců), podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

V praxi se jedná například o situaci, kdy zaměstnanec neoznámí nebo opožděně oznámí zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny. Správné údaje je zapotřebí zdravotní pojišťovně oznámit i tehdy, když zaměstnavatel prohraje se zaměstnancem pracovněprávní spor ve věci jeho žaloby zaměstnance na neplatné rozvázání pracovního poměru. V takovém případě zaměstnavatel zaměstnance dodatečně přihlašuje u zdravotní pojišťovny a odvádí za každý takový měsíc minimální pojistné, není-li této povinnosti zákonem zproštěn.

Veškeré změny a opravy se ve zdravotním pojištění provádějí v rámci desetileté promlčecí doby.

Ing. Jiří Hálek

§ 25a zákona č. 592/1992 Sb.

Pravděpodobná výše pojistného

(1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 25 odst. 3 nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 24 odst. 2 a 3 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou zdravotní pojišťovnou v písemné výzvě, může příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.

(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců zaměstnavatele si může příslušná zdravotní pojišťovna vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce; tato pobočka je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5 násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,42) který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení.

(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3 ani možnost uložit pokutu podle § 26. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

(4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 5 odst. 2 a § 7 odst. 2), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3, do dne, ve...