Zaměstnavatelé a výše příjmu
u dohod ve zdravotním pojištění

Jak postupuje zaměstnavatel při přihlašování a odhlašování zaměstnanců u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Jaká pravidla platí v případě souběžných příjmů? Které varianty přicházejí u pojištěnce v úvahu v případě, když příjem na dohodu nepodléhá odvodu pojistného zaměstnavatelem?

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod

výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. Pro povinnost zaměstnavatele plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění, tedy přihlásit osobu jako zaměstnance a odvádět pojistné podle zákona, rozhoduje pouze a jedině výše příjmu, zúčtovaná zaměstnanci zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce, tedy bez ohledu na délku trvání dohody v tomto měsíci.

V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod. V roce 2025 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem), pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:

-    u dohody o provedení práce (jedné či více) činí alespoň 11 500 Kč,

-    u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 4 500 Kč.

Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

DŮLEŽITOST VÝŠE PŘÍJMU - Je-li osoba zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nastane situace, kdy příjem v rozhodném období kalendářního měsíce poklesne pod některou z výše uvedených částek, musí být tato osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání platí pro zaměstnavatele u pracovní smlouvy osmidenní lhůta.

Pokud se však jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podívejme se na správný postup zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti u dohody o pracovní činnosti.

Příjem zaměstnance, sjednaný na základě dohody o pracovní činnosti, je zpravidla buď pevný (tj. v určité výši) nebo se může měnit s ohledem na kvalitu a množství práce odvedené podle požadavku a potřeb zaměstnavatele. Proto může dojít k situaci, kdy je za některý kalendářní měsíc zúčtován zaměstnanci (z jedné nebo více dohod) příjem nižší než 4 500 Kč, což může způsobit například nižší potřeba práce ze strany zaměstnavatele nebo také nemoc zaměstnance. V takové situaci přestává být osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel ji musí jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit. Například, pokud v případě trvající dohody o pracovní činnosti poklesne příjem zaměstnance za měsíc červenec pod 4 500 Kč, přičemž za následující měsíc srpen bude výší příjmu dosaženo alespoň této částky, použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 30. 6. (oznámení provede do 20. 8.), tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém účast na zdravotním pojištění trvala. Následně pak kódem „P“ přihlásí zaměstnance k datu 1. 8., přihlášení proběhne do 22. 9. (20. 9. připadá na sobotu).

V praxi dochází k situacím, kdy zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na daný kalendářní měsíc neodhlásí, i když příjem na dohodu o pracovní činnosti částky 4 500 Kč nedosáhne. Pokud zaměstnavatel takto chybně postupuje, může způsobit problém i zaměstnanci. Zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti tuto chybu zjistí, a když dojde k takovému odhlášení až s časovým odstupem, může se pojištěnec ocitnout v situaci, kdy nebude mít v daném měsíci řešen svůj pojistný vztah. V takovém případě bude zaregistrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností dodatečné úhrady měsíčního pojistného ve výši 2 808 Kč včetně nároku zdravotní pojišťovny na penále.

Tento problém nevznikne, pokud:

-    má dotyčná osoba jiné zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění nebo

-    je osobou samostatně výdělečně činnou anebo

-    patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát.

Zaměstnavatel by tímto také porušil oznamovací povinnost, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 200 000 Kč.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že v identické situaci se zaměstnavatel i pojištěnec ocitají i v případě zaměstnání na dohodu (více dohod) o provedení práce, kdy se osoby pracující na dohodu o provedení práce nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance při příjmu nižším než 11 500 Kč.

SOUBĚŽNÉ PŘÍJMY - Zaměstnanec se neodhlašuje například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce, a příjem na dohodu poklesne pod výše uvedenou rozhodnou částku.

V tomto případě je důležité, že pojištěnec je jako zaměstnanec trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy, takže k odhlašování není za této situace důvod.

Při této formě souběhu se každý pracovněprávní vztah posuzuje samostatně. Pokud příjem na dohodu dosáhne částky podléhající odvodu pojistného, připočte se v příslušném kalendářním měsíci k příjmu z pracovní smlouvy. Jestliže naopak příjem na dohodu povinnost placení pojistného nezakládá, odvede zaměstnavatel pojistné pouze z pracovní smlouvy. Při odvodu pojistného se zaměstnavatel případně zabývá i dodržením minimálního vyměřovacího základu.

V praxi se vyskytují případy, kdy příjem zaměstnance (pracujícího například na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, nedosahuje minimální mzdy.

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění nelze sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti. Naopak, právní úprava platná ve zdravotním pojištění jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání, nebo v samostatné výdělečné činnosti.

Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, pak:

-    musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč, tedy včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do tohoto zákonného minima,

-    není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné, ale pojistné zaplatí jednorázově do osmi dnů po dni, ve kterém podal, resp. byl povinen podat Přehled za předcházející kalendářní rok sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu– podmínkou pro použití tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc (resp. kalendářní rok).

Ve smyslu výše uvedeného tak platí, že při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí být povinné minimum dodrženo v jedné z těchto činností, což je zajištěno buď:

-    odvodem pojistného zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance nebo

-    placením alespoň minimálních záloh OSVČ.

Výjimkou z tohoto pravidla jsou situace, kdy minimum neplatí pro zaměstnavatele podle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pro OSVČ dle §3a odst. 3 téhož zákona.

RADA!

Při zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tedy nastávají zmiňované situace, kdy u dohody jako jediného pracovněprávního poklesne příjem pod částku zakládající účast na zdravotním pojištění, případně může být nulový. V takovém případě zaměstnavatel odhlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a měl by ji upozornit (třebaže to není jeho povinnost), že v daném měsíci, případně měsících, nemá kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním. Pak je již starostí pojištěnce, aby mu nevznikl u zdravotní pojišťovny problém, varianty řešení pojistného vztahu jsou výše uvedeny.

Ing. Jiří Hálek