Zaměstnavatelé

platby pojistného zdravotní pojišťovně

Je zaměstnavatel povinen potvrzovat zaměstnanci jeho sdělení ve věci příslušnosti ke zdravotní pojišťovně? Které plnění, zúčtované bývalému zaměstnanci (tedy po skončení zaměstnání) nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění? Proč je pro zaměstnavatele výhodné neprodleně uhradit zdravotní pojišťovnou evidovaný dluh na pojistném?

Nejdůležitější povinností zaměstnavatele je platit pojistné na zdravotní pojištění včas a v zákonem stanovené výši. Zaměstnavatelé představují pro každou zdravotní pojišťovnu rozhodující přispívatele do systému veřejného zdravotního pojištění, kdy hradí pojistné jak sami za sebe, tak odvádějí i pojistné sražené svým zaměstnancům. Pojistné hrazené zaměstnavatelem musí být za příslušný kalendářní měsíc odvedeno zdravotní pojišťovně (připsáno na její účet, případně zaplaceno v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny) nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Dluh na pojistném (včetně souvisejícího penále) vzniká u zaměstnavatele při:

•    placení pojistného opožděně,

•    placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,

•    kombinaci těchto chybných postupů,

•    neplacení pojistného.

Z různých důvodů dochází k tomu, že platba bývá provedena chybně. V takovém případě eviduje zdravotní pojišťovna nesprávně poukázané úhrady pojistného. V rámci výkonu kontrolní činnosti zdravotní pojišťovna příslušný rozpor zjistí a následně musejí být na základě žádosti zaměstnavatele nesprávně poukázané platby dohledány a správně přiřazeny. Proto by mělo být řádné placení pojistného prioritní starostí každého subjektu, tedy i zaměstnavatele, a pokud plátce sám chybu zjistí, měl by ve vlastním zájmu za účelem sjednání nápravy neprodleně kontaktovat zdravotní pojišťovnu.

Platba pojistného nesprávné
zdravotní pojišťovně

Podle § 11 odst. 1 písm. a) a§ 11a zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.,lze změnit zdravotní pojišťovnu standardně jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí, tedy k 1. 1. nebo k 1. 7. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. To znamená, že přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec byl přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího.

Podle § 11a odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. lze v kratší lhůtě změnit zdravotní pojišťovnu v mimořádných situacích, kterými jsou například zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo její vstup do likvidace.

Dochází k případům, kdy zaměstnanec neoznámí (nebo opožděně oznámí) svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání a v důsledku této skutečnosti je po určité období odváděno za zaměstnance pojistné nesprávné zdravotní pojišťovně. Zdravotní pojišťovna, které měla platba správně náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. za příslušný kalendářní měsíc nejpozději ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) pohledávku na pojistném včetně nároku na penále. Naopak, u zdravotní pojišťovny, které platba nepatří, vzniká takto přeplatek na pojistném. Za účelem zastavení běhu penále je zapotřebí neprodleně uhradit dlužné pojistné a zároveň (s odůvodněním vzniklé skutečnosti) požádat o vrácení přeplatku, kdy přeplatek je zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci zákonné měsíční lhůty. Vzniklou situaci nelze vyřešit tím způsobem, že by si pojišťovny příslušnou částku pojistného mezi sebou navzájem převedly, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn. Pokud je pojistné zaplaceno jiné zdravotní pojišťovně, pak nečekejte na vrácení příslušné platby, ale urychleně dluh vůči správné zdravotní pojišťovně vyrovnejte, případně i formou splátkového kalendáře, protože z neprovedené úhrady, tj. z existujícího dluhu na pojistném, běží penále.

Příslušnost ke zdravotní pojišťovně

•    nutnost písemného potvrzení vystaveného zaměstnavatelem

Při nástupu do pracovního poměru (zaměstnání) má zaměstnanec povinnost sdělit zaměstnavateli zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání, kdy tuto povinnost splní do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny.

Jednou z povinností zaměstnavatele podle § 12 písm. b) zákona č. 48/ 1997 Sb. je písemně potvrdit pojištěnci (zaměstnanci) přijetí učiněných oznámení o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně a o oznámené změně zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. V této souvislosti lze využít tyto doporučené vzory textů potvrzení zaměstnavatele o přijetí oznámení pojištěnce jako zaměstnance ve věci pojištění u zdravotní pojišťovny v případě:

a)  Příslušnosti ke zdravotní pojišťovně při nástupu do zaměstnání

Potvrzujeme přijetí sdělení zaměstnance (zaměstnankyně) pana (paní) ………………, že je ke dni nástupu do zaměstnání dne ……………… pojištěn(a) u ………………

Upozorňujeme zaměstnance, že případnou změnu zdravotní pojišťovny je povinen oznámit zaměstnavateli do osmi dnů od data změny.

V …………………. dne ……………

Jméno a příjmení odpovědného pracovníka
zaměstnavatele, funkční zařazení, otisk razítka, podpis

b)  Změny zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání

Potvrzujeme přijetí sdělení zaměstnance (zaměstnankyně) pana (paní) ………………, že je ode dne ………………… pojištěn(a) u ……………..

V …………………. dne ……………

Jméno a příjmení odpovědného pracovníka
zaměstnavatele, funkční zařazení, otisk razítka, podpis

Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci nebo po bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem (zaměstnancem) tehdy, není-li toto penále na základě podané žádosti v plné výši prominuto.

Příjem po skončení zaměstnání

Bývalému zaměstnanci bývá zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém již osoba není zaměstnancem zaměstnavatele. Jedná se tedy o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání, podléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.

Protože osoba již není zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli v případě dodatečně zúčtovaného příjmu povinnost přihlašovat osobu jako zaměstnance na měsíc, do kterého je odměna zúčtována. Nicméně částky vyměřovacího základu a příslušného pojistného se uvádějí ve formuláři Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za tento měsíc, pojistné se odvede.

V případě příjmů (odměn) zúčtovaných po skončení zaměstnání by měl zaměstnavatel vždy zpozornět například tehdy, pokud zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. nebo 30. 6. a do některého z dalších měsíců je zúčtován nějaký příjem. Vzhledem k tomu, že data 1. 1. a 1. 7. jsou standardními termíny pro změnu zdravotní pojišťovny (viz výše), je v takových případech nanejvýš žádoucí si ověřit, zda bývalý zaměstnanec k datu 1. 1. resp. 1. 7. skutečně nezměnil zdravotní pojišťovnu, neboť tato okolnost nemusí být zaměstnavateli známa.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se naopak nezahrne plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Zúčtované plnění se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance tehdy, pokud je poskytnuto poživateli pouze některého z těchto dvou druhů důchodů za podmínky, že bylo z časového hlediska poskytnuto po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. V této souvislosti také platí, že poživatelem důchodu musí být osoba v době, kdy jí bylo plnění poskytnuto, nikoli v době, kdy došlo ke skončení zaměstnání.

Důležitost
správné identifikace platby

Jestliže zaměstnavatel uhradí pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, pak platí, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že platbu na účet zdravotní pojišťovny provedl, byť pod nesprávným variabilním symbolem. Taková platba se plátci samozřejmě nemůže přiřadit, to znamená, že se objeví mezi platbami neidentifikovatelnými nebo se případně přiřadí jinému plátci. Proto musí zaměstnavatel požádat o převedení příslušné platby na správný variabilní symbol, vhodné je platbu doložit výpisem z účtu. Obdobně se postupuje i v případech, kdy je úhrada provedena na nesprávný účet. K takovým situacím dochází například tehdy, pokud je OSVČ současně zaměstnavatelem, a platbu za zaměstnance nedopatřením poukáže na účet určený pro individuální plátce.

Zdravotní pojišťovna nemůže v žádném případě tolerovat či zohlednit, pokud plátce – byť nedopatřením – provede úhradu jiné instituci, například správě sociálního zabezpečení. V takovém případě vždy vzniká dluh na pojistném se souvisejícím penále. I v tomto případě by měl plátce urychleně doplatit reálný dluh, ve věci vyměřeného penále lze vždy zdravotní pojišťovnu požádat o jeho prominutí cestou odstranění tvrdosti (viz dále).

Iniciativa zdravotní pojišťovny

Na chybnou nebo neprovedenou úhradu pojistného může přijít buď sám zaměstnavatel, nebo ji objeví zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti. Je nabíledni, že pokud se u zaměstnavatele jeví dluh na pojistném, pak zdravotní pojišťovnu tato skutečnost výsostně zajímá, neboť jednou z jejích důležitých úředních povinností je důsledným výkonem kontrolní a následně vyměřovací (a případně vymáhací) činnosti zajistit potřebný přísun finančních prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění. Proto některé zdravotní pojišťovny ze své iniciativy (a současně se záměrem pomoci zaměstnavateli) mohou v dané věci kontaktovat dlužníka například telefonicky, sdělením zaslaným na e-mailovou adresu, do datové schránky nebo i prostřednictvím sms zprávy plátce upozornit na zjištěnou nesrovnalost. Jsou-li řádně podávány Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele, pak na základě evidovaných předpisů (pohledávek) a provedených plateb zasílají zdravotní pojišťovny vyúčtování, ze kterého případně vyplyne existence dluhu na pojistném a návazně na penále.

Je-li vyrozumění ze strany zdravotní pojišťovny opodstatněné, tedy relevantní, pak by měl zaměstnavatel situaci bezodkladně řešit, tedy buď požádat zdravotní pojišťovnu o převedení platby na správný účet (jedná-li se o úhradu v rámci finančního toku zdravotní pojišťovny) nebo promptně doplatit dlužné pojistné, pokud platba z jakéhokoli důvodu prokazatelně chybí. Po dokončení celé transakce je vhodné požádat zdravotní pojišťovnu o zaslání vyúčtování (pokud sama takto neučiní), ze kterého bude patrný aktuální stav, tj. po provedení příslušné korekce.

Promlčení pohledávek

Nespoléhejte na to, že se zdravotní pojišťovna vašimi dluhy zabývat nebude. Právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčuje za deset let ode dne splatnosti. Provedeným úkonem, například provedením kontroly nebo plátcem prokazatelně převzatým vyúčtováním (třeba i při uplatnění fikce doručení), se přerušuje běh promlčecí doby. Byl-li tedy proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne aktuálně desetiletá promlčecí doba ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat dlužné pojistné (i penále) se promlčuje ve lhůtě deseti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, přičemž promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.

K promlčení nároku může dojít nejenom u pojistného, ale i u penále. Tento zákonný postup je zakotven v § 19 zákona č. 592/1992 Sb., kde se hovoří o tom, že pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

Urychlená úhrada
dlužného pojistného

Jestliže zaměstnavatel – dlužník uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měl by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – jednak dnem úhrady dluhu přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování ve věci odstranění tvrdosti neboli prominutí dlužného penále, pokud si zaměstnavatel tuto žádost podá.

Penále ve zdravotním pojištění

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Ve smyslu právních norem platných ve zdravotním pojištění lze požádat o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti na základě podané žádosti. Tato žádost však musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to tedy znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může, resp. musí být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které žadatel nemohl bez vlastního zavinění uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.

Pokud bylo dlužníkovi stanoveno penále výkazem nedoplatků, může si žádost o odstranění tvrdosti podat do osmi dnů ode dne jeho obdržení.

Lhůta pro podání žádosti o prominutí penále není stanovena v případě, kdy plátce žádá o prominutí penále na základě zaslaného vyúčtování pohledávek a plateb.

O podané žádosti rozhoduje buď příslušná pojišťovna (jedná-li se o penále do výše 30 000 Kč včetně) nebo její Rozhodčí orgán (při penále nad 30 000 Kč).