Zaměstnavatelé, pojištěnci a zdravotní pojištění na přelomu let 2023/2024

Kdy a jakým způsobem zaměstnavatel přihlašuje a odhlašuje zaměstnance u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Jaké postupy platí v případě sjednání jednodenní dohody o provedení práce? Jak postupuje pojištěnec, když je jeho samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů?

Zaměstnavatelé jsou rozhodujícími plátci pojistného pro příjmovou stránku systému veřejného zdravotního pojištění. Kromě plnění oznamovací povinnosti odvádějí pojistné na zdravotní pojištění za sebe a za své zaměstnance v souladu s právní úpravou. U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, případně i s přihlédnutím k povinnosti zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu.

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. Zákonné minimum musí být dodrženo také u dohod, ovšem za podmínky, že je výší příjmu dosaženo částky zakládající povinnost placení pojistného zaměstnavatelem. V návaznosti na tzv. konsolidační balíček budou pravděpodobně platit u dohod o provedení práce od 1. 7. 2024 nové podmínky.

Z příjmu nižšího než je stanovené minimum odvádí zaměstnavatel pojistné jen v případě osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Navazující pracovněprávní vztahy

Příklad 1

Může dojít k situaci, kdy ke dni 31. 12. končí třeba dohoda o pracovní činnosti. Dne 1. 1. je u téhož zaměstnavatele (nebo u jiného zaměstnavatele) uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti, přičemž zaměstnanec začne na základě této nové dohody poprvé pracovat až dne 2. 1.

Protože se zaměstnanec přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci, použijí se v tomto případě kódy „O“ s datem 31. 12. a „P“ s datem 2. 1.

Kdyby však zaměstnanec začal na základě nové dohody pracovat u téhož zaměstnavatele již dne 1. 1., zaměstnavatel by na přelomu let 2023/2024 žádné oznámení neprováděl, protože by oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule (bez přerušení) navázaly. Tento postup platí i tehdy, když zaměstnanec bude naposledy pracovat třeba 23. 12., ale dohoda bude sjednána až do 31. 12. Z hlediska plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem platí, že u dohody o pracovní činnosti (jakož i u dohody o provedení práce) se zaměstnanec odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Podmínkou pro použití těchto postupů je příjem zaměstnance u dohody o pracovní činnosti alespoň 4 000 Kč jak za prosinec, tak za leden, případně i s dopočtem a doplatkem pojistného do zákonného minima.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec

s trvalým pobytem na území České republiky, který není v daném kalendářním měsíci ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ, anebo osobou, za kterou platí pojistné stát.

Příklad 2

Pojištěnec si po celý rok 2023 platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 2 336 Kč měsíčně. Na den 30. 12. 2023 uzavřel (jednodenní) dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč.

Uzavření této jednodenní dohody o provedení práce (při příjmu převyšujícím 10 000 Kč) mění u pojištěnce jeho situaci v měsíci prosinci tím způsobem, že se v prosinci stává zaměstnancem a tudíž nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Na základě této skutečnosti se pojištěnec na měsíc prosinec odhlásí jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů. Pokud si na prosinec zaplatil pojistné, což fakticky mohl učinit až do 8. 1. 2024, požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení provedené úhrady 2 336 Kč. Pokud by předpokládal, že nadále bude v roce 2024 osobou bez zdanitelných příjmů, nemusel by o vrácení této platby žádat. Pojistné placené do listopadu 2023 měsíčně v částce 2 336 Kč je v pořádku.

Bez ohledu na délku trvání zaměstnání musí zaměstnavatel přihlédnout k výši příjmu, která v příslušném kalendářním měsíci založila účast na zdravotním pojištění. V případě jednodenního zaměstnání slouží k přihlášení zaměstnance kód „Q“, který se například používá k přihlášení svědka u soudu. Z pohledu zdravotního pojištění také platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce zakládá účast na zdravotním pojištění (je v roce 2023 vyšší než 10 000 Kč), je takovým zaměstnáním řešen v daném kalendářním měsíci pojistný vztah dotyčné osoby, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v tomto měsíci.

Změna zdravotní pojišťovny

Den 1. 1. 2024 je standardním termínem pro změnu zdravotní pojišťovny. Z právní úpravy zdravotního pojištění vyplývá povinnost pojištěnce (jako zaměstnance) oznámit zaměstnavateli do osmi dnů případnou změnu zdravotní pojišťovny  v době trvání zaměstnání.. V této souvislosti doporučujeme zaměstnavateli nechat si, třeba ve druhé polovině ledna, zaslat od zdravotní pojišťovny (pojišťoven) seznam zaměstnanců, u ní pojištěných k datu 1. 1. 2024, a tento si porovnat s vlastní evidencí, čímž se předejde nesprávnému odvodu pojistného již za měsíc leden 2024.

ZVÝŠENÁ MINIMÁLNÍ ZÁLOHA OSVČ

Kdyby OSVČ platila v roce 2023 zálohy na pojistné alespoň 2 968 Kč (podle výše daňového základu za rok 2022), pak platí tuto zálohu po 1. 1. 2024 i nadále, a to až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém podá (resp. měla podat) Přehled za rok 2023. Od měsíce podání Přehledu za rok 2023 (tedy v roce 2024) bude platit zálohu podle výsledků roku 2023, což může být i nadále 2 968 Kč, anebo více.

Avšak pokud OSVČ relevantně platila v roce 2023 minimální zálohy 2 722 Kč a ve své podnikatelské činnosti pokračuje i po 1. 1. 2024, musí od ledna 2024 zvýšit platbu záloh na 2 968 Kč, kdy posledním dnem splatnosti této zvýšené zálohy je 8. únor 2024. To znamená, že pokud OSVČ platila v roce 2023 minimální zálohy formou trvalého příkazu, musí učinit v peněžním ústavu příslušnou změnu.

Alespoň minimální zálohy nehradí ty OSVČ, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát. Tito „státní pojištěnci“ také nejsou povinni platit zálohy v prvním kalendářním roce své podnikatelské činnosti.

Změní-li OSVČ zdravotní pojišťovnu k datu 1. 1. 2024, pak musí předložit dle ustanovení § 12 písm. l) z. č. 48/1997 Sb. nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu a placených u dosavadní zdravotní pojišťovny – potvrdí na příslušném formuláři zdravotní pojišťovna, od které OSVČ odchází.

Popisované postupy vycházejí ze situace, kdy pojištěnec nevykonává svoji samostatnou výdělečnou činnost v režimu paušální daně.

Souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti

Pojištěnec, který je zaměstnán, se rozhodl současně začít od ledna 2024 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Jaké postupy platí ve zdravotním pojištění?

Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ, bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů (viz dále). V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je rozhodující, zda bude pro tohoto pojištěnce jeho samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Pokud bude pojištěnec považovat zaměstnání i nadále za hlavní zdroj svých příjmů, nebude jeho povinností platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2024 doplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém bude, popřípadě měl být, v roce 2025 podán za rok 2024 Přehled o výši daňového základu podle § 24 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb.

Bude-li pojištěnec naopak považovat v daném souběhu svoji samostatnou výdělečnou činnost za hlavní zdroj svých příjmů, platí v roce 2024 od měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 2 968 Kč. V zaměstnání pak nebude zaměstnavatel muset při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ (minimální mzdu), ale bude, resp. může, odvádět pojistné ze skutečné výše příjmů zúčtovaných zaměstnanci. Tento postup však musí mít zaměstnavatel podložen tím způsobem, že ve své evidenci bude mít založeno čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Zaměstnavatel není povinen zkoumat, zda zaměstnanec tyto zálohy ve skutečnosti platí, čestné prohlášení je pro něj rozhodným dokladem pro odvod pojistného v zaměstnání. Kdyby zaměstnanec jako OSVČ alespoň minimální zálohy neplatil, řešila by tuto situaci zdravotní pojišťovna s pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou.

Skutečnost, zda je při souběhu příjmů samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, si pojištěnec rozhoduje sám. Tuto důležitou okolnost oznamuje zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání, resp. zaměstnání, a také tehdy, pokud se posléze situace změní. Rovněž potvrzuje v podávaném Přehledu zatržením příslušných měsíců (s uvedením důvodu) skutečnost, že v těchto měsících neplatil pro OSVČ minimální vyměřovací základ.

Podotýkáme, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

Ing. Antonín Daněk