16.04.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Zaměstnavatelé s dluhy a přeplatky

ve zdravotním pojištění

U kterých skupin plátců vznikají ve zdravotním pojištění dluhy na pojistném? Jak uplatňují zdravotní pojišťovny své pohledávky? Je zdravotní pojišťovna povinna uzavřít se zaměstnavatelem splátkový kalendář na postupnou úhradu jeho dluhů? Lze požádat o prominutí dlužného pojistného nebo penále? Vrací zdravotní pojišťovna každý přeplatek?

 

Dluhy resp. pohledávky jsou obecně velmi aktuálním tématem a i zdravotní pojišťovny evidují nemalý počet subjektů, neplnících jednu ze základních zákonných povinností ve zdravotním pojištění. Touto povinností je placení pojistného, případně záloh na pojistné u podnikatelského sektoru, v zákonem stanovených lhůtách. Dluhy na pojistném (a návazně na penále) nebo z titulu uložené pokuty za porušení zákonných povinností vznikají u zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a u osob bez zdanitelných příjmů, což jsou skupiny plátců, které jsou povinny platit pojistné podle zákona.

Jednou z důležitých povinností zdravotních pojišťoven je průběžně analyzovat platební morálku plátců pojistného. Tato činnost zdravotních pojišťoven je důležitá zejména proto, aby byl zajištěn pravidelný přísun zdrojů do systému veřejného zdravotního pojištění. V této souvislosti je zapotřebí doplnit, že významnou složkou příjmové stránky jsou také platby pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí (například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, studenti, uchazeči o zaměstnání a další). Jsou-li příjmy a výdaje alespoň v rovnováze (to znamená, že oprávněné finanční nároky poskytovatelů zdravotních služeb nepřevyšují zdrojové možnosti zdravotních pojišťoven), pak je zajištěno řádné fungování celého systému, kdy svým způsobem finální položkou těchto finančních toků jsou úhrady poskytovatelům za poskytnuté a zdravotním pojišťovnám vykázané hrazené služby.

Nejdůležitější povinností zaměstnavatele

je platit pojistné na zdravotní pojištění včas a v zákonem stanovené výši.

Dluh na pojistném vzniká při:

•    placení pojistného opožděně,

•    placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,

•    kombinaci těchto chybných postupů,

•    neplacení pojistného.

Nedílnou součástí existujícího resp. narůstajícího dluhu na pojistném je i vznik penále.

Zaměstnavatelé – řešení některých problémových situací

Jak má postupovat zaměstnavatel, když v souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění zjistí, že:

     zaměstnává zaměstnance, jehož příjem nedosahuje minimální mzdy, ačkoliv se na něho vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima. Zaměstnanec tvrdí, že má ještě jiné zaměstnání nebo podniká, takže není důvod k uplatňování dopočtu

Z hlediska odvodu pojistného platí zásada předložení příslušného dokladu ze strany zaměstnance nebo od dalšího zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec prohlašuje, že má ještě jiné zaměstnání, musí doložit písemné potvrzení o tom, že za něho tento jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň v minimální povinné výši – za této situace pak zaměstnavatel (s příjmem nižším než minimální mzda) nemusí dopočet provádět. Pokud zaměstnanec současně podniká, musí zaměstnavateli formou čestného prohlášení potvrdit, že platí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 627 Kč. Jsou-li takové zálohy pravidelně placeny, pak nemusí být v zaměstnání dopočet taktéž prováděn;

     chybně neprovedl u zaměstnance dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvedl ze skutečně zúčtované hrubé mzdy

Musí být proveden dopočet (a následný doplatek) pojistného do stanoveného minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Nutno prověřit, zda k této chybě nedošlo i v dřívějším období a pokud byl nesprávný postup uplatněn i v některém z předcházejících měsíců (nebo i v minulých letech), pak je zapotřebí promptně sjednat nápravu. Trvale musí zaměstnavatel věnovat zvláštní pozornost těm zaměstnancům, jejichž příjem se pohybuje kolem minimální mzdy. Pokud dochází k opravě, pak z důvodu změny výše vyměřovacího základu a pojistného je zapotřebí podat za příslušné měsíce zdravotní pojišťovně opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele. Tento postup uplatní zaměstnavatel u zaměstnance, na kterého se podle zákona vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu;

     mu zaměstnanec opožděně sdělil skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za něj pojistné (zaměstnanci byl například přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně). Jelikož je pojištěnec zaměstnán, sděluje primárně tuto informaci svému zaměstnavateli, který ji pak dále oznamuje příslušné zdravotní pojišťovně

Skutečnosti rozhodné pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné jsou velmi důležité, neboť za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna od ledna 2022 měsíční platbu od státu ve výši 1 967 Kč. Pokud však zdravotní pojišťovně vznik tohoto nároku není oznámen, nemůže platbu od státu obdržet, čímž jí vzniká finanční újma. Každou takovou skutečnost je zapotřebí zdravotní pojišťovně okamžitě (tedy i se zpožděním) sdělit. Neoznámení nebo opožděné oznámení takové skutečnosti je pod sankcí, proto je potřebné oznámení provést bezprostředně poté, jakmile je zaměstnavateli daná informace známa a příslušným dokladem doložena. Jako vhodné se jeví čas od času zaměstnance upozornit, aby skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného státem, oznamovali zaměstnavateli v zákonné lhůtě, třeba i v předstihu. Pokud zaměstnanec skutečnost rozhodnou pro platbu pojistného státem zaměstnavateli neoznámí, pak je jeho povinností sdělit ji zdravotní pojišťovně osobně;

     zaměstnanec odjíždí na dlouhodobý pobyt do zahraničí a v této souvislosti požádal zaměstnavatele o neplacené volno

Pokud se zaměstnanec dlouhodobě zdržuje v cizině, je v cizině zdravotně pojištěn a splňuje další zákonné podmínky, pak se podle zákona pojistné z důvodu neplaceného volna neplatí (přesněji, nemusí být u zaměstnance dodrženo za toto období zákonné minimum). Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Po dobu dlouhodobého pobytu v cizině není pojištěnec (a tedy ani zaměstnavatel) povinen platit pojistné. Pojištěnec je vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění, vrací průkaz pojištěnce a proto ani nemá nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění. Opětovná účast pojištěnce na zdravotním pojištění vzniká dnem návratu z ciziny;

     uvedl v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele chybný údaj

Na tomto formuláři sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně měsíčně tři důležité údaje: počet zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrn jejich vyměřovacích základů a výši pojistného, tvořenou součtem pojistného u jednotlivých zaměstnanců. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů, započítává se do počtu zaměstnanců na Přehledu pouze jedenkrát. Zdravotní pojišťovny mohou snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem na Přehledu, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového stavu. Jestliže tedy zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů, podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

Postup zdravotních pojišťoven

Nároky na vzniklé pohledávky jsou uplatňovány ve smyslu zákona, neboť informační a kontrolní systémy zdravotních pojišťoven (případně v součinnosti s jinými institucemi) zcela relevantně umožňují evidovat a následně vyčíslit příslušnou pohledávku. Zpravidla je plátce – dlužník nejprve vyzván k dobrovolné úhradě konkrétního dluhu. Pokud tento dluh není ve stanovené lhůtě uhrazen, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví platební výměr. Alternativně může zdravotní pojišťovna využít institutu výkazu nedoplatků. Neuhrazené pohledávky jsou pak předmětem vymáhání, třeba i prostřednictvím exekutorských úřadů.

Urychlená úhrada dlužného pojistného

Pokud plátce uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měl by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – jednak dnem úhrady dluhu přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti ve věci dlužného penále, pokud si zaměstnavatel žádost o prominutí penále podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti do dlužného pojistného.

Splátkový kalendář

Základním smyslem sjednání splátkového kalendáře je především umožnit plátci určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží. Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na individuálním postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro splátky dluhu může být například závažná osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první případ splátek, v případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak dodržení/nedodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména negativní zkušenosti z předcházejících let. Vždy platí, že zdravotní pojišťovna k uzavření splátkové dohody přistoupit může, ale také nemusí.

Pořadí splácení závazků

Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:

a) pokuty,

b) přirážka k pojistnému,

c) nejstarší nedoplatky pojistného,

d) běžné platby pojistného,

e) penále.

Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) je plátce pojistného povinen odvádět samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny.

Podání žádosti o prominutí penále

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Ve smyslu právních norem platných ve zdravotním pojištění lze požádat o prominutí vyměřeného penále, a to cestou odstranění tvrdosti. Žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí) být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Pokud bylo plátci pojistného penále stanoveno výkazem nedoplatků, může si rovněž podat žádost o odstranění tvrdosti, kde je však lhůta k podání žádosti osmidenní.

V zákonem vyjmenovaných případech je vyloučena možnost odstranění tvrdosti. Jedná se o tyto případy:

•    nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále nebo přirážky k pojistnému,

•    na plátce pojistného byl vydán insolvenční návrh,

•    plátce vstoupil do likvidace

V době, kdy zdravotní pojišťovna žádost o prominutí penále projednává, nesmí mít plátce dluh na pojistném.

Přeplatek ve zdravotním pojištění

Opačnou situaci představuje existence přeplatku. Proberme si nyní, jakým způsobem může vzniknout u zaměstnavatele přeplatek na pojistném a na penále.

K přeplatku může u zaměstnavatele dojít například odvodem vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby, než jak je stanoveno zákonem, nebo také placením pojistného na účet jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nenahlášení (resp. opožděné nahlášení) změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením pojistného na účet zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká zaměstnavateli přeplatek. Naopak neodvedení pojistného ve prospěch zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec skutečně pojištěn, způsobuje nedoplatek pojistného včetně penále. Zaměstnanec, i bývalý, si musí být vědom nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny (a na základě případně podané žádosti prominuté pouze částečně nebo neprominuté vůbec), mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zjistí, že má u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném?

Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší, než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu. V informačním systému zdravotní pojišťovny nelze tuto formu vyrovnání přeplatku (bez komunikace s plátcem) jednoznačně a snadno identifikovat. Součástí tohoto procesu je i podání opravných Přehledů o platbě pojistného zaměstnavatele za příslušné kalendářní měsíce.

Jestliže však zaměstnavatel není přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je v souvislosti se vznikem přeplatku vhodné požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí zpravidla až na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.). Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude vymáhat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo. Přeplatek pojistného (ve výši alespoň 200 Kč) je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně. Má-li zaměstnavatel takový splatný závazek, použije se přeplatek k jeho (plné či částečné) úhradě.

Přeplatek na penále

K takové situaci může dojít například v důsledku skutečnosti, kdy zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu dni dlužné pojistné a penále, které plátce ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně není vyměřeno žádné penále. V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že při řešení přeplatku na penále postupuje zdravotní pojišťovna stejně jako u vracení přeplatku na pojistném. Vhodným řešením je (po vzájemné dohodě mezi plátcem a zdravotní pojišťovnou) převedení přeplaceného penále na úhradu pojistného.

RADA!

Zdravotní pojišťovny jsou povinny uplatňovat po dlužnících jak dlužné pojistné, tak související penále bez ohledu na jejich výši – výjimkou je v tomto směru pouze aktuální dluh na pojistném do 200 Kč a penále, které za kalendářní rok nepřesáhne 100 Kč.

Veškeré pohledávky a závazky plátců i zdravotních pojišťoven (tedy nedoplatky i přeplatky) se řeší v rámci desetileté promlčecí doby.

Máte-li ve zdravotním pojištění dluh, pak rozhodně doporučuji urychleně kontaktovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a s ohledem na nastalou situaci s ní dohodnout další postup.

Ing. Antonín Daněk

 

Exekuční řád

§ 10

(1) Komora vyhlásí výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu nebo, jde-li o zřízení nového exekutorského úřadu, do 1 měsíce poté, kdy ministerstvo Komoře zřízení exekutorského úřadu oznámí. Komora může vyhlásit výběrové řízení i tehdy, není-li exekutorský úřad obsazen z jiného důvodu.

(2) Komora vyhlásí opakované výběrové řízení do 6 měsíců od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 6 měsíců poté, co je jí oznámeno zřízení exekutorského úřadu, případně od vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 1 věty druhé, nejdříve však poté, co bylo způsobem podle odstavce 3 písm. b) ukončeno výběrové řízení podle odstavce 1.

(3) Výběrové řízení podle odstavců 1 a 2 je ukončeno

a)  vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady pro své jmenování,

b)  vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, že ve výběrovém řízení neuspěl žádný uchazeč z důvodu, že nesplnil předpoklady pro své jmenování,

c)  marným uplynutím lhůty k doručení přihlášky do výběrového řízení nebo

d)  vyřazením přihlášek všech přihlášených účastníků z výběrového řízení.

(4) Návrh na jmenování exekutora podává na základě výběrového řízení ministrovi Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení podle odstavce 3 písm. a). Ministr jmenuje exekutora do exekutorského úřadu na návrh Komory do 1 měsíce od doručení návrhu na jmenování exekutora, a to do obvodu okresního soudu. Rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) zašle Komora ministerstvu do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení.

(5) Nepodá-li Komora návrh na jmenování exekutora nebo nezašle-li Komora rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) ve lhůtách podle odstavce 4, může ministerstvo vyzvat Komoru ke splnění povinnosti podle odstavce 4 a určit jí přiměřenou dodatečnou lhůtu.

(6) Ministr může vyhlásit výběrové řízení a na jeho základě jmenovat exekutora i bez návrhu Komory,

a)  nevyhlásí-li Komora výběrové řízení nebo opakované výběrové řízení ve stanovené lhůtě,

b)  nepodá-li Komora ministrovi návrh na jmenování exekutora v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva, ačkoliv ve výběrovém řízení bylo rozhodnuto podle odstavce 3 písm. a), nebo

c)  nezašle-li Komora ministerstvu v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d).

(7) Do výběrového řízení se může v lhůtě určené tím, kdo výběrové řízení vyhlásil, přihlásit každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.

§ 56a

Doručování na ohlašovnu

(1) Doručuje-li exekutor fyzické osobě písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, a je-li adresou pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu34) účastníka řízení nebo jeho zástupce místo trvalého pobytu, které se nachází v sídle ohlašovny35), namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.

(2) Výzva podle odstavce 1 obsahuje

a)  označení soudního exekutora, který písemnost doručuje,

b)  označení doručované písemnosti,

c)  číslo jednací doručované písemnosti,

d)  informaci o tom, zda jde o písemnost doručovanou do vlastních rukou či nikoliv,

e)  jméno, příjmení a datum narození adresáta,

f) adresu trvalého pobytu adresáta včetně označení ohlašovny, v níž se trvalý pobyt adresáta nachází,

g)  místo uložení písemnosti a konkrétní den, do kterého si adresát může písemnost vyzvednout nebo požádat o doslání na jinou adresu,

h)  poučení o následcích nevyzvednutí písemnosti či nepodání žádosti o doslání na jinou adresu,

i) informaci o možnosti zřízení datové schránky.

(3) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy podle odstavce 1 nebo nedoručil-li exekutorovi adresát písemnosti ve stejné lhůtě žádost o zaslání písemnosti na jinou adresu, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení ...