Zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění na přelomu let 2025/­2026

S koncem roku a s nástupem roku následujícího se zaměstnavatelé setkávají (nejen) ve zdravotním pojištění s různými situacemi, vyžadujícími potřebu postupu v souladu s aktuálně právní úpravou, konkrétně ještě v roce 2025 a pak od 1. 1. 2026. Které povinnosti jsou nejdůležitější?

Zaměstnavatel musí zejména správně stanovit u zaměstnance vyměřovací základ

(ve vazbě na minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část) a splnit oznamovací povinnost, tedy zaměstnance přihlásit a následně odhlásit v souladu s platnou právní úpravou, pokud již přihlášen není.

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných podle § 6 z. č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nicméně zaměstnavatelé nesmějí zapomínat, že pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

S účinností od 1. ledna 2026 jsou po novele č. 289/­2025 Sb. vyňaty z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima osoby taxativním výčtem vyjmenované v § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se jedná o zaměstnance:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/­P podle zvláštního právního předpisu,

b)  kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c)  kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2026 nejméně v částce 3 306 Kč),

d)  za které je plátcem pojistného stát,

e)  kteří jsou pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti, případně i na sebe bezprostředně navazující, trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem, tj. částka i nižší než minimální mzda, a to bez ohledu na další okolnosti, jako jsou například trvání zaměstnání pouze po část daného měsíce, případně poskytnuté neplacené volno, nemoc, souběžný výkon podnikatelské činnosti apod.

Do konce roku 2025 neplatil minimální vyměřovací základ pro osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, splňující stanovené podmínky. Od 1. 1. 2026 jsou však pojištěnci (zaměstnanci) splňující nové podmínky osobní a řádně péče osobami, za které je plátcem pojistného stát, a tudíž pro ně neplatí ve zdravotním pojištění minimum dle výše uvedeného písmene d).

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

V následujících příkladech si předvedeme postup zaměstnavatele při řešení situací na přelomu let 2025/­2026.

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje v měsících prosinci 2025 a v lednu 2026 na základě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 21 600 Kč.

Za prosinec bude odvedeno pojistné z částky 21 600 Kč ve výši 2 916 Kč, která je vyšší než minimální vyměřovací základ 20 800 Kč.

Za leden provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zvýšeného minima 22 400 Kč takto:

-    z částky příjmu 21 600 Kč činí 13,5 % pojistného 2 916 Kč, jedna třetina (972 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 944 Kč) hradí zaměstnavatel,

-    pojistné z rozdílové částky 800 Kč (22 400 – 21 600) ve výši 108 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce).

Zaměstnanci bude sraženo: 972 + 108 = 1 080 Kč

Zaměstnavatel odvede: 1 944 Kč

Celkem                              3 024Kč

Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 21 600 Kč uzavřena dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

Příklad 2

Pracovní poměr zaměstnance pracujícího na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy skončí dne 21. ledna. Za prosinec dosáhne příjmu 19 200 Kč a za leden 13 400 Kč.

V obou kalendářních měsících provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, a to:

•    za prosinec do minima 20 800 Kč

Srážka zaměstnanci: 864 + 216 = 1 080 Kč (1/­3 pojistného z příjmu 19 200 Kč + doplatek)

Platba zaměstnavatele:      1 728Kč

(2/­3 pojistného z příjmu 19 200 Kč)

Celkem:                           2 808 Kč

•    za leden do poměrné části minima 15 174,19 Kč za 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci [(21/­31) × 22 400]

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 15 174,19 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 049 Kč (15 174,19 × 0,135). S ohledem na příjem 13 400 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 809 Kč. Jedna třetina (603 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 206 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 774,19 Kč (15 174,19 – 13 400), tj. 240 Kč. Při úhradě tohoto doplatku platí podmínky již výše uvedené.

Z celkové částky pojistného 2 049 Kč zaplatí zaměstnanec, resp. je mu sraženo 843 Kč (603 + 240), zaměstnavatel uhradí1 206 Kč.

Příklad 3

Žena jako příjemce rodičovského příspěvku pracovala v měsíci prosinci u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 4 499 Kč a v měsíci lednu u jiného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s příjmem 11 900 Kč.

Protože ani jedno zaměstnání nezaložilo výší příjmu účast na zdravotním pojištění, nezabývá se žádný ze zaměstnavatelů problematikou placení pojistného ani plněním oznamovací povinnosti. Zaměstnané ženě – příjemci rodičovského příspěvku – nevznikne v žádném z měsíců ve zdravotním pojištění problém, protože pojistný vztah je průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Příklad 4

Podnikající osoba, která je současně zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti se rozhodla, že bude od ledna 2026 platit měsíční zálohy v minimální povinné výši 3 306 Kč, samostatná výdělečná činnost se v daném souběhu tudíž stane hlavním zdrojem příjmů. Příjem v zaměstnání „balancuje“ na hranici minimální mzdy.

Protože tato osoba platí ve své samostatné výdělečné činnosti alespoň minimální zálohy jako OSVČ, nemusí být v zaměstnání dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ – viz § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/­1992 Sb. Pokud příjem v zaměstnání nedosáhne v některém měsíci roku 2026 hodnoty minimální mzdy 22 400 Kč, neprovádí zaměstnavatel dopočet do zákonného minima, ale odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. Tento svůj postup musí mít zaměstnavatel podložen čestným prohlášením zaměstnance, ve kterém dotyčný potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Příklad 5

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem v rámci kalendářního měsíce ledna sedmidenní dohodu o pracovní činnosti s příjmem 7 480 Kč.

Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti s příjmem v roce 2026 alespoň 4 500 Kč, pak do 20. 2. prostřednictvím kódů „P“ a „O“ přihlásí a odhlásí osobu jako zaměstnance a odvede pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu s přihlédnutím k minimu platnému ve zdravotním pojištění. Z titulu tohoto zaměstnání bude mít osoba vyřešený ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah po celý příslušný kalendářní měsíc, za zbývající kalendářní dny měsíce ledna zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Částkou 7 480 Kč je zajištěna, resp. překročena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za sedm kalendářních dnů trvání zaměstnání, která musí být při odvodu pojistného dodržena, takže se žádný dopočet neprovádí. Poměrná část minima za sedm kalendářních dnů trvání zaměstnání v lednu činí 5 058,06 Kč [(7/­31) × 22 400].

Příklad 6

Dohoda o provedení práce jako jediné zaměstnání končí k datu 31. 12. 2025. Za měsíc listopad byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 600 Kč a za měsíc prosinec 11 200 Kč. Od 7. 1. 2026 je tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem bude činit maximálně 11 999 Kč.

Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nedosáhl za měsíc prosinec 11 500 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k datu 30. 11. 2025. Další oznámení již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude v roce 2026 činit alespoň12 000 Kč. Připomínáme, že za listopad 2025 musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč.

Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince nemá ve zdravotním pojištění řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. Z tohoto důvodu musí být od kteréhokoli dne měsíce prosince registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo může začít podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což je v roce 2025 částka 3 143 Kč, od ledna 2026 pak 3 306 Kč. Další možností je registrace v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, například jako poživatel důchodu.

PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVETELEM - Odhlédněme od částek příjmu uvedených v příkladě č. 6 a podívejme se z obecného pohledu na postupy zaměstnavatele při oznamování změn u zaměstnanců v případě sjednaných dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tyto dohody končí poměrně často dnem 31. 12. a pak se buď obnovují nebo neobnovují.

Je-li dohoda sjednána do 31. 12. s odvodem pojistného zaměstnavatelem i za měsíc prosinec a následný pracovněprávní vztah není uzavřen, odhlásí zaměstnavatel osobu jako zaměstnance ke dni 31. 12. bez ohledu na to, kdy zaměstnanec v prosinci na základě dohody naposledy pracoval. Podmínkou pro použití tohoto postupu je dosažení příjmu za prosinec alespoň 4 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo alespoň 11 500 Kč u dohody o provedení práce. Platí zásada, že zaměstnanec pracující na základě některé z dohod se odhlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Odhlášení ke dni 31. 12. by proběhlo i tehdy, kdyby byla v lednu 2026 uzavřena nová dohoda, ve které by účast na zdravotním pojištění vznikla až po datu 1. 1. (zaměstnanec by začal na základě této dohody pracovat dne 2. 1. nebo v lednu kdykoli později za podmínky, že příjem bude podléhat odvodu pojistného na zdravotní pojištění). Co se týká dohod, zaměstnanec se přihlašuje ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci.

Zaměstnanec naopak nebude na přelomu let odhlašován, pokud budou u téhož zaměstnavatele pracovněprávní vztahy na sebe plynule (tj. bez přerušení) navazovat. V praxi mohou nastat třeba tyto situace:

1)  Dohoda skončila dne 31. 12., nová dohoda byla uzavřena od 1. 1. a hned dne 1. 1. začal zaměstnanec na základě této nové dohody pracovat.

2)  Dohoda skončila dne 31. 12., pracovní smlouva je uzavřena od čtvrtku 1. 1., zaměstnanec začal pracovat (nastoupil do práce) v pátek 2. 1. Z pohledu zdravotního pojištění platí, že u pracovní smlouvy se kód „P“ používá ke dni, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu zaměstnance do práce (což může být třeba státní svátek), v podstatě tedy bez ohledu na to, kdy zaměstnanec začne skutečně pracovat. V tomto případě se ve zdravotním pojištění návazně vychází z ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce.

V obou popisovaných případech neprobíhá na přelomu let odhlašování zaměstnance u zdravotní pojišťovny – u dohod samozřejmě vždy za podmínky, že příjem za prosinec i za leden je alespoň ve výši částky zakládající v každém z těchto měsíců účast na zdravotním pojištění.

Neoznámení nebo opožděné oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem

Zaměstnavatel se může ocitnout v situaci, kdy mu zaměstnanec neoznámí, resp. opožděně oznámí, změnu zdravotní pojišťovny, což je vždy komplikací pro všechny zainteresované subjekty, tedy pro zaměstnavatele, pojištěnce i pro zdravotní pojišťovny.

Když zaměstnavatel toto pochybení zaměstnance zjistí, pak by měl postupovat následovně:

-    urychleně doplatit dlužné pojistné správné zdravotní pojišťovně (dnem úhrady dluhu na pojistném v plné výši přestává běžet penále a neexistence tohoto dluhu je podmínkou pro případně vstřícný postup zdravotní pojišťovny tehdy, když si zaměstnavatel podá žádost o prominutí penále – viz dále),

-    přihlásit a odhlásit zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven,

-    požádat o vrácení přeplatku na pojistném se zdůvodněním (zdravotní pojišťovna je povinna vrátit vyčíslený přeplatek do jednoho měsíce, pokud vůči plátci neeviduje splatný závazek),

-    podat opravné Přehledy – oběma zdravotním pojišťovnám, neboť u každé z nich se za příslušné kalendářní měsíce mění úhrnný vyměřovací základ, částka pojistného i počet zaměstnanců.

O prominutí předepsaného penále lze požádat, přičemž není nutné toto penále předem uhradit. Pokud zdravotní pojišťovna podané žádosti o prominutí penále nevyhoví, případně jí vyhoví pouze částečně, má zaměstnavatel právo požadovat po zaměstnanci nebo po bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s jeho neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny.

SEZNAMY ZAMĚSTNANCŮ - Den 1. 1. 2026 je standardním termínem pro změnu zdravotní pojišťovny. Z právní úpravy zdravotního pojištění vyplývá povinnost pojištěnce (jako zaměstnance) oznámit zaměstnavateli do osmi dnů změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. Toto sdělení je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit. V této souvislosti bychom doporučili zaměstnavateli nechat si, třeba ve druhé polovině ledna, zaslat od zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven) seznam zaměstnanců, u ní (nich) evidovaných k datu 1. 1. 2026, a tento si porovnat s vlastní evidencí. Tímto postupem se předejde případnému nesprávnému odvodu pojistného již za měsíc leden.

Příjem po skončení zaměstnání a možná změna zdravotní pojišťovny

Obzvláštní pozornost by měli zaměstnavatelé vždy věnovat příjmům zúčtovaným po skončení zaměstnání, neboť v takovém případě se informace o změně zdravotní pojišťovny nemusí k zaměstnavateli dostat. Takovým příjmem může být „klasická“ odměna zúčtovaná bývalému zaměstnanci. Příjmem po skončení zaměstnání je i plnění z titulu konkurenční doložky, což může trvat až dvanáct měsíců, během nichž jsou v podstatě dva termíny pro změnu zdravotní pojišťovny (tj. ještě k 1. 7.), přičemž jeden z nich může bývalý zaměstnanec využít, neboť zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za dvanáct měsíců.

V podstatě jedinou výjimkou, kdy se z příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání pojistné na zdravotní pojištění neodvádí je plnění, které bylo dle § 3 odst. 2 písm. d) z. č. 592/­1992 Sb. poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Ing. Antonín Daněk

§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).

(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

(11) Pro účely pojistného na veřejné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou nebo pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.

(12) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně.

(13) Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle...