Zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění – povinnosti a sankce

Jakou roli zaujímá ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrná část? Je zaměstnavatel povinen potvrzovat zaměstnanci jeho oznámení o změně zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání? Kdy má zdravotní pojišťovna právo a kdy povinnost uplatňovat sankční postih?

Právní úprava českého systému veřejného zdravotního pojištění

definuje povinnosti plátců pojistného, které jsou zakotveny zejména v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů. Souvisejícími právními normami jsou v platném znění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

Porušení některé z povinností vyjmenovaných v právní úpravě zakládá nárok zdravotní pojišťovny na uložení sankčního postihu ve formě pokuty. Na rozdíl od plošně povinného vyměřování penále za opožděné úhrady nebo neplacení pojistného (záloh na pojistné) je možnost uložení pokuty fakultativní povahy, to znamená, že zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění plátce včetně případného dopadu konkrétního pochybení do finanční (příjmové) stránky systému.

Do 30. 11. 2011 platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčovalo za pět let ode dne splatnosti. Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. byla tato lhůta od 1. 12. 2011 prodloužena na 10 let, čímž dostaly zdravotní pojišťovny podstatně delší období pro vyměření a následné vymáhání svých pohledávek. Desetiletá doba také platí pro vrácení přeplatku zjištěného zdravotní pojišťovnou u zaměstnavatele nebo u samopláteckých skupin, kterými jsou osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

V následujícím textu si ukážeme správné postupy zaměstnavatele při plnění povinností ve zdravotním pojištění a zároveň možnosti nebo povinnosti zdravotních pojišťoven v situaci, kdy zaměstnavatel svým jednáním poruší zákon.

STANOVENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ZAMĚSTNANCE - Zaměstnavatel musí mimo výjimek daných zákonem zahrnout do vyměřovacího základu zaměstnance příjmy zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).Povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění podléhají příjmy zaměstnance za podmínek stanovených v § 3 odst. 1 z.č. 592/1992 Sb., mimo výjimek uvedených v následujícím odstavci č. 2 této právní úpravy. Do vyměřovacího základu zaměstnance se rovněž nezahrnují příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené podle § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP. Pojistné zaměstnavatel neodvede ani v případě, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Při odvodu pojistného musí být při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc dodržen minimální vyměřovací základ (s výjimkou těch zaměstnanců, na které se tato povinnost nevztahuje – viz ustanovení § 3 odst. 8 z.č. 592/1992 Sb., kdy minimum neplatí například pro osoby, za které je plátcem pojistného stát). Z částky příjmu nižší než minimální vyměřovací základ odvede zaměstnavatel pojistné například i tehdy, když disponuje potvrzením od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (toto potvrzení může mít reálně dlouholetou platnost, není zapotřebí je průběžně obnovovat).

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje podle počtu kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti na poměrnou část například v případě nemoci, při trvání zaměstnání pouze po část kalendářního měsíce anebo za období, kdy je zaměstnanec v rámci kalendářního měsíce evidován ve „státní kategorii“ (viz § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb.). Při příjmu nižším, než poměrná část minima provádí zaměstnavatel v případě potřeby dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti v příslušném kalendářním měsíci, nikoli do celkového minima 18 900 Kč. Dopočet a doplatek tak zaměstnavatel provede například v situaci, kdy zaměstnání skončilo dne 21. 3. 2024 [poměrná část minima za 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 12 803,22 Kč – vypočteno jako (21:31) x 18 900] a příjem zúčtovaný za březen této hodnoty nedosáhl. K takovým situacím dochází nejčastěji při sjednané pracovní smlouvě na zkrácený pracovní úvazek nebo u některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud se jedná o jediné zaměstnání dotyčné osoby a zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet zákonem stanovené minimum.

Nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání

Ve zdravotním pojištění nehraje roli rozsah poskytnutého neplaceného volna nebo vykázané neomluvené absence. Bez ohledu na tyto důvody nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání musí být zaměstnavatelem dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Nárok na odstupné podle zákoníku práce

Zaměstnavatel musí správně vyhodnotit situaci, když zaměstnanci zúčtuje odstupné. Pojistné se neodvádí z odstupného pouze v případech, kdy na toto vznikl nárok podle zvláštního právního předpisu, kdy je tímto předpisem zákoník práce. To znamená, že pojistné se neodvede třeba v případě odstupného poskytnutého v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti zaměstnance [§ 52 písm. c) zákoníku práce], a to bez ohledu na počet násobků průměrného výdělku. Odvodu pojistného naopak podléhá plnění, které je jako „odstupné“ zúčtováno ve vazbě na rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce.

Odměna po skončení zaměstnání

Z „klasických“ odměn, zúčtovaných po skončení zaměstnání (které založilo účast na zdravotním pojištění), se pojistné odvádí. V této oblasti registrujeme dle § 3 odst. 2 písm. d) z. č. 592/1992 Sb. výjimku, kdy se pojistné ze zúčtovaného plnění neplatí tehdy, pokud bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

PRÁVO ZAMĚSTNANCE NA ZMĚNU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY - Jednou za základních povinností zaměstnavatele je zabezpečit odvod pojistného ve prospěch těch zdravotních pojišťoven, u kterých jsou jeho zaměstnanci pojištěni. V případě pochybnosti doporučuji zaměstnavateli si ověřit, zda je zaměstnanec skutečně pojištěncem té pojišťovny, které za něho odvádí pojistné. Obzvláště obezřetný by měl být zaměstnavatel v situaci, kdy například zúčtovává do ledna nebo do července (anebo i do dalších měsíců) odměnu již bývalému zaměstnanci, který mezitím mohl změnit zdravotní pojišťovnu. Vhodným řešením je požádat zdravotní pojišťovnu (pojišťovny) o zaslání seznamu evidovaných zaměstnanců, nejlépe bezprostředně po 1. 1. nebo 1. 7., což jsou standardní termíny pro změnu zdravotní pojišťovny. Placení pojistného nesprávné zdravotní pojišťovně má vždy za následek vznik dlužného pojistného včetně nároku zdravotní pojišťovny na penále vzniklé z tohoto důvodu.

Důležitá povinnost zaměstnavatele

Podle § 12 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen písemně potvrdit pojištěnci (zaměstnanci) přijetí učiněných oznámení o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně a o oznámené změně zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. V této souvislosti lze využít tyto doporučené vzory textů potvrzení zaměstnavatele o přijetí oznámení pojištěnce jako zaměstnance ve věci pojištění u zdravotní pojišťovny v případě:

a)  Příslušnosti ke zdravotní pojišťovně při nástupu do zaměstnání

Potvrzujeme přijetí sdělení zaměstnance (zaměstnankyně) pana (paní) ………………, že je ke dni nástupu do zaměstnání dne ……………… pojištěn(a) u ………………

Upozorňujeme zaměstnance, že případnou změnu zdravotní pojišťovny je povinen oznámit zaměstnavateli do osmi dnů od data změny.

V …………………. dne ……………

Jméno a příjmení odpovědného pracovníka zaměstnavatele, funkční zařazení,
otisk razítka, podpis

b)  Změny zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání

Potvrzujeme přijetí sdělení zaměstnance (zaměstnankyně) pana (paní) ………………, že je ode dne ………………… pojištěn(a) u ……………..

V …………………. dne ……………

Jméno a příjmení odpovědného pracovníka zaměstnavatele, funkční zařazení,
otisk razítka, podpis

PŘEHLED O PLATBĚ POJISTNÉHO - Pravidelnou měsíční povinností zaměstnavatele je předložit všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává, formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled) v zákonem stanoveném termínu, tj. za daný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnavatel, který Přehled neodevzdá, se vystavuje nebezpečí, že u něj zdravotní pojišťovna stanoví ve správním řízení pravděpodobné pojistné, jehož neuhrazení podléhá penalizaci až do dne úhrady pojistného nebo do dne podání příslušného Přehledu. Pokud se dodatečně zjistí, že skutečné pojistné nedosahovalo výše pravděpodobného pojistného, přeplacené penále zdravotní pojišťovna nevrací. Naopak, zjistí-li se, že měl zaměstnavatel platit vyšší pojistné, než byla vypočtena výše pravděpodobného pojistného, je jeho povinností dluh na pojistném i na penále doplatit.

Do počtu zaměstnanců v Přehledu se započítávají

všichni zaměstnanci, pojištění v daném měsíci u zdravotní pojišťovny. To tedy znamená, že v Přehledu budou uvedeni (započteni) například zaměstnanci, kteří pracovali pouze po část kalendářního měsíce, zaměstnanci, kteří byli po celý měsíc v pracovní neschopnosti (pojistné se u pracovní smlouvy neodvádělo), ženy na rodičovské dovolené bez příjmu apod. Zjistí-li zaměstnavatel dodatečně jakoukoliv změnu ve vyměřovacím základu (a tedy i v částce pojistného) nebo v počtu zaměstnanců, podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled. Podání opravného Přehledu je zapotřebí z toho důvodu, že zdravotní pojišťovny musejí disponovat validními údaji, neboť pro každou z nich je důležité vědět úhrn pojistného, na které mají ze zákona nárok, aby mohly být prostřednictvím výdajové stránky systému řádně placeny hrazené služby vykázané resp. relevantně nárokované smluvními poskytovateli.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele

Pokud je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, resp. vznikne-li zaměstnání, pak zaměstnavatel osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny přihlašuje a při skončení pracovněprávního vztahu pak odhlašuje. V této souvislosti lze konstatovat, že zaměstnavatel principiálně přihlašuje zaměstnance:

-    dnem, který je sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu zaměstnance do práce,

-    ke dni, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr začal vykonávat sjednanou práci

a odhlašuje dnem skončení zaměstnání. Proto je součástí kontroly ze zdravotní pojišťovny i porovnání počtu zaměstnanců přihlášených u zdravotní pojišťovny se skutečností vykazovanou ve mzdových podkladech zaměstnavatele. Ne vždy je dostatečně vedena evidence o ohlašovaných skutečnostech v rámci plnění oznamovací povinnosti. Pro účely kontroly je proto zapotřebí uchovávat kopie uskutečněných oznámení.

U pracovněprávních vztahů jdoucích mimo pracovní poměr

(tj. u dohody o pracovní činnosti a u dohody o provedení práce) přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Pokud při trvající dohodě poklesne příjem pod částku zakládající účast na zdravotním pojištění (u dohody o pracovní činnosti není dosaženo příjmu alespoň 4 000 Kč nebo u dohody o provedení práce příjem do 30. 6. 2024 nepřevýší 10 000 Kč), pak musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena.

Oznamování „státních kategorií“ zdravotního pojištění

Oznámení skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné představuje jednu z velmi důležitých povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Zaměstnavatel si musí uvědomit, že změny rozhodné pro platbu pojistného státem oznamuje zdravotní pojišťovně za zaměstnance za předpokladu, že jsou mu tyto skutečnosti známy, resp. je zaměstnanec zaměstnavateli sdělil a doložil. Proto je vhodné občas zaměstnancům připomenout jejich povinnost oznamovat ve lhůtě do osmi dnů vznik nebo zánik nároku na zařazení do “státní kategorie“ a také povinnost oznamovat zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. V důsledku nesplnění oznamovací povinnosti přichází v tomto případě zdravotní pojišťovna o pravidelné platby pojistného od státu za tyto „státní pojištěnce“. Jestliže zaměstnanec zjistí, že zaměstnavatel jím nahlášenou změnu zdravotní pojišťovně neoznámil nebo svému zaměstnavateli příslušnou skutečnost nesdělil, je povinen oznámit ji zdravotní pojišťovně osobně.

Pracovní úrazy

Podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.

SANKCE ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

Kromě řádného placení pojistného na zdravotní pojištění jsou podnikatelé i zaměstnavatelé povinni průběžně plnit další povinnosti, jejichž porušení může být důvodem pro uložení sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny. Plátci pojistného, kteří si řádně neplní svoje zákonné povinnosti, mohou počítat s tím, že jim bude nebo může být:

-    vyčísleno dlužné pojistné,

-    vyměřeno penále,

-    uložena pokuta,

-    stanovena přirážka k pojistnému.

Dluh na pojistném vzniká,

pokud plátce neplatí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) podle zákona, tj. včas a ve správné výši. Přímým důsledkem neplacení pojistného podle právní úpravy zdravotního pojištění je vznik penále.

Penále

S účinností od 1. 1. 2022 je sazba penále stanovena podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. V případě vyměření penále může plátce, tedy i zaměstnavatel, požádat zdravotní pojišťovnu o prominutí uplatněného sankčního postihu cestou odstranění tvrdosti. Rozhodnutí o žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále do výše 30 000 Kč je v kompetenci zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny pak rozhoduje o všech žádostech o odstranění tvrdosti u částek penále převyšujících 30 000 Kč. Od 1. ledna 2022 již nelze podat žádost o odstranění tvrdosti u pokuty, neboť ta je ukládána v řízení o přestupku.

Pokuta za porušení některé ze zákonných povinností

Pokuta je fakultativním (tj. volitelným) nárokem zdravotní pojišťovny, kterou lze uložit až do výše:

a)  10 000 Kč pojištěnci a 200 000 Kč zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 z.č. 48/1997 Sb. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. Pro splnění oznamovací povinnosti, například pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců nebo oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem, platí pro zaměstnavatele osmidenní lhůta.

b)  100 000 Kč zaměstnavateli za nezasílání kopií záznamů o pracovních úrazech

c)  50 000 Kč zaměstnavateli za:

-    nepředložení dokladů ke kontrole,

-    nepřihlášení se k platbě pojistného jako zaměstnavatel,

-    neoznámení ukončení činnosti, zrušení organizace nebo jejího vstupu do likvidace,

-    nepředložení Přehledu o platbě pojistného za zaměstnance,

-    neprůkaznou evidenci o platbách pojistného.

Pokutu až 50 000 Kč lze uložit OSVČ za nepředložení Přehledu nebo za neoznámení případných změn údajů v tomto Přehledu.

Podle právní úpravy platné ve zdravotním pojištění může zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu za jednotlivé nesplnění nebo porušení jeho zákonné povinnosti.

Zdravotní pojišťovna – právo resp. povinnost

Jaký je ve zdravotním pojištění rozdíl mezi pokutou a penále? Zdravotní pojišťovna podle povahy zavinění zaměstnavatele rozhoduje o tom, zda pokutu vůbec uloží, a pokud se po úvaze k tomuto kroku odhodlá, stanovuje i přiměřenou výši sankčního postihu v rámci zákonem určeného rozmezí. Proti uložené pokutě se může zaměstnavatel odvolat, podané odvolání řeší Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny. Naopak v případě vzniku penále je zdravotní pojišťovna povinna toto penále (stejně jako dlužné pojistné) plošně uplatňovat vůči všem dlužníkům, to znamená, že zdravotní pojišťovna si selektivně nemůže vybrat, kterému plátci penále vyměří a kterému nikoliv.

Pořadí splácení závazků

Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:

a)  pokuty,

b)  přirážka k pojistnému,

c)  nejstarší nedoplatky pojistného,

d)  běžné platby pojistného,

e)  penále.

Pokud zaměstnavatel opakovaně a dlouhodobě neplatí pojistné, může se dostat do situace, kdy orgány činné v trestním řízení začnou přezkoumávat, zda toto jednání plátce naplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle ustanovení § 241 trestního zákoníku, v platném znění.

Subjektivní a objektivní lhůty

V případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 z. č. 48/1997 Sb. lze pokutu uložit do 2 let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Při porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 větě druhé z. č. 592/1992 Sb. (například nepodání Přehledu zaměstnavatelem či OSVČ nebo porušení povinností v souvislosti s prováděnou kontrolou) lze pokutu uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna o nesplnění nebo porušení povinností dozvěděla, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Nízké částky dluhu ev. přeplatku

V minulosti docházelo k situacím, kdy zdravotní pojišťovny vyplácely částky přeplatku např. ve výši několika korun poštovními poukázkami s mnohem vyššími náklady. S účinností od 1. ledna 2022 byla stanovena minimální výše přeplatku, kterou zdravotní pojišťovna vrací plátci, a tato částka musí v úhrnu činit nejméně 200 Kč. Jak vyplývá z ustanovení § 19, stejně se postupuje i při vracení přeplatku na penále – po dohodě se zdravotní pojišťovnou lze přeplacené penále převést na pojistné.

Obdobným způsobem se od 1. ledna 2022 aktualizovala částka nedoplatků pojistného, kterou nelze vymáhat, a to z 50 Kč na 200 Kč. V této souvislosti upozorňuji, že jinak postupují zdravotní pojišťovny u penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok.

Ing. Antonín Daněk