Zápůjčka a úvěr

dle ZDP

Další legislativní normou, kterou nelze při problematice půjček a úvěrů v žádném případě opominout, je zákon č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z příjmů“).

Půjčky a úvěry z pohledu FO

Z pohledu fyzických osob je nezbytné půjčky a úvěry správně posoudit z pohledu, zda vůbec příslušná hodnota je či není předmětem daně z příjmů. V ustanovení § 3 zákona o daních z příjmů, který je věnován předmětu daně z příjmů fyzických osob, je totiž uvedeno, že předmětem daně nejsou právě úvěry a zápůjčky. Z tohoto (na první pohled zajímavého) znění zákona jsou však uvedeny výjimky, na které není třeba pamatovat. První výjimkou jsou příjmy, které věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena. Druhou výjimkou z uvedeného pravidla jsou příjmy plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka.

Osvobození od daně z příjmů u FO

uvádí obecně § 4 zákona o daních z příjmů. Nicméně, nelze opomenout i § 6, který řeší problematiku příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. I v tomto ustanovení [konkrétně pod odstavcem 9 písm. v)] lze dohledat další osvobození příjmy. A jde o poměrně důležité ustanovení, které sděluje, že od daně je, osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček.

Příjmy z kapitálového majetku

Pro uvedení důležitých skutečností, týkající se zdaňování fyzických osob, připomeňme § 8 zákona o daních z příjmů, který je věnován příjmům z kapitálového majetku. Do příjmů z kapitálového majetku jsou zahrnuty i úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech (netýká se úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, úroků z práva na dorovnání), s výjimkou příjmů poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací.

Úvěr ve vazbě na bytovou potřebu

Ustanovení § 15 zákona o daních z příjmů definuje nezdanitelnou část základu daně. Již neodmyslitelně do této části zákona patří problematika možnosti odečtu úroků na bytovou výstavbu. V rámci tohoto ustanovení může fyzická osoba odečíst od základu daně částku, která se rovná úrokům:

•    z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek,

•    z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu.

Pokud se použije nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů rozumí:

a)  výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,

b)  úplatné nabytí pozemku

•    za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo

•    v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c)  úplatné nabytí

•    bytového domu,

•    rodinného domu,

•    rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,

•    jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d)  splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e)  údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f)  vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g)  úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h)  splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

Osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.

Učiní-li poplatník správci daně toto oznámení, je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob

a)  použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo

b)  použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

Pokud nedojde ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.

V případě, kdy nedojde u bytové potřeby [viz odstavec 1 písm. b) bodu 1] k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby. Pokud pozbude poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.

Zákon o daních z příjmů dále uvádí, že v případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem.

Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč (poznámka: pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru dojde před 1. 1. 2021, lze odečíst 300 000 Kč). Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Zápůjčky a úvěry z pohledu PO

Stejně, jako tomu bylo u fyzických osob, i u právnických osob existuje v zákoně o daních z příjmů ustanovení, které uvádí položky osvobození od daně. Jedná se o § 19.

Osvobození od daně z příjmů u PO

Podle ustanovení § 19 zákona o daních z příjmů jsou (pro právnické osoby) osvobozeny od daně (mimo jiné) úroky z úvěrového finančního nástroje plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo od stálé provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, umístěné na území České republiky.

Úvěrovým finančním nástrojem se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí závazkový právní vztah, jehož předmětem je vrácení přenechaných nebo poskytnutých peněžních prostředků.

Co se skrývá za úvěrovým finančním nástrojem? Za ten se považuje vždy:

1. úvěr,

2. zápůjčka,

3. dluhopis,

4. vkladní list, vkladový certifikát a vklad jim na roveň postavený a

5. směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky.

Podmínky osvobození jsou následně uvedeny v § 19 odst. 5. Osvobození lze uplatnit, pokud:

1. plátce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích (poznámka: osvobození lze uplatnit i před splněním této podmínky, avšak následně musí být tato podmínka splněna) a

2. příjemce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a

3. úroky z úvěrového finančního nástroje nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací, a

4. příjemci úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků bylo vydáno rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje.

Uvedené rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje je definováno v § 38bn) zákona o daních z příjmů. Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození, požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi.

Žádost o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození musí obsahovat stanovené náležitosti

Těmito povinnými náležitostmi jsou:

a)  potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje vydané zahraničním správcem daně,

b)  informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje je jejich skutečným vlastníkem,

c)  potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství, které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů,

d)  informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,

e)  informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu,

f)  právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.

Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Pokud dojde ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození, poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.

Správce daně je povinen na základě žádosti vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, pokud jsou splněny stanovené podmínky. Správce daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí rozhodnutí obsahovat:

a)  údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,

b)  časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně po sobě jdoucí.

Důležitá informace, týkající se osvobození bezúplatných příjmů, se nachází v § 19b odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Dle tohoto ustanovení se od daně z příjmů právnických osob osvobozuje bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u

1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce,

2. vypůjčitele při výpůjčce a

3. výprosníka při výprose.

Ing. Vladimír Hruška