Zápůjčka a úvěr

Ve kterém případě hovoříme o zápůjčce a kdy budeme mít na mysli úvěr?

Základní rozdíly mezi zápůjčkou a úvěrem jsou tyto:

- předmětem smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky (u smlouvy o zápůjčce je možné přenechání libovolné věci určené podle druhu),

- ke vzniku smlouvy o úvěru postačuje dohoda o výše uvedených podstatných náležitostech, není nezbytné, aby k poskytnutí peněžních prostředků skutečně došlo,

- smlouva o úvěru musí vždy obsahovat závazek zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úroky (není možné uzavřít bezúročnou smlouvu o úvěru).

Smlouva o zápůjčce i smlouvy o úvěru jsou definovány v zákoně č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník).

Smlouva o zápůjčce

Podrobné informace a povinné náležitosti tohoto smluvního typu uvádí občanský zákoník v § 2390–2394. V rámci tohoto smluvního typu hovoříme o smluvních stranách: zapůjčitel a vydlužitel. Definice smlouvy o zápůjčce zní tak, že pokud přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

Pokud smlouva o zápůjčce neurčí, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Jestliže není o výpovědi nic jiného ujednáno, je výpovědní doba šest týdnů. Vydlužitel může zápůjčku splatit i bez výpovědi, pokud nejsou ujednány úroky.

Jestliže bylo vrácení zápůjčky ujednáno ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

Smlouva o úvěru

Smluvní strany: úvěrující a úvěrovaný. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Nový občanský zákoník to podrobněji upravuje v § 2395 – § 2400.

Úvěrující poskytne peněžní prostředky úvěrovanému na jeho žádost v době určené v žádosti. Pokud úvěrovaný dobu plnění v žádosti neurčí, poskytne je úvěrující bezodkladně. Jestliže smlouva váže použití úvěru jen na určitý účel, má úvěrující právo poskytnutí peněz omezit pouze na tento účel.

Úvěrovaný může vrátit peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jestliže úvěrovaný nedodrží účel, na který mají být peněžní prostředky podle smlouvy použity, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat bezodkladné vrácení peněžních prostředků i s úroky. To platí i v případě, kdy je použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

V čem přesně spočívá rozdíl mezi zápůjčkou a úvěrem?

Z právní úpravy vyplývá, že předmětem úvěru jsou výhradně finanční prostředky, zatímco předmětem zápůjčky může i jakákoliv jiná movitá věc. Z hlediska člověka, který si půjčuje peníze, tedy mezi zápůjčkou a úvěrem není znatelný rozdíl – v obou případech je poskytnut určitý finanční obnos. Odměnou za zapůjčení peněz obvykle bývá úrok, existují však tzv. bezúročné úvěry, u nichž se úroky neplatí. Samozřejmě ani v případě zápůjčky nemusí mít odměna formu úroků.

Smlouva o zápůjčce se od úvěrové smlouvy v několika ohledech liší. Smlouva o zápůjčce nabývá platnosti až po předání peněz (či jiné libovolné movité věci) a jedná se proto o tzv. smlouvu reálnou. Smlouva o úvěru vzniká jejím uzavřením nezávisle na tom, zda k předání finančních prostředků skutečně dojde. V tomto případě proto hovoříme o tzv. smlouvě konsenzuální.

Podrobnější regulace se týká spotřebitelských úvěrů, a to podle zákona č. 257/­2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle tohoto zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Spotřebitelem tedy může být pouze fyzická osoba, která s podnikatelem uzavírá smlouvu mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání. Taková společnost s ručením omezeným (právnická osoba) tedy spotřebitelem být za žádných okolností nemůže.

Zaměstnavatelé mají výjimku při poskytování zápůjček svým zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladů nižší než roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů obvykle nabízených na trhu, pokud je nenabízejí veřejnosti. Tato výjimka je zbavuje většiny obtížné regulace týkající se spotřebitelských úvěrů.

Poskytování spotřebitelských úvěrů není živností, ale vyžaduje povolení (licenci) od České národní banky. Ta samozřejmě provádí i náležitou kontrolou těchto subjektů. Sankce za nepovolené poskytování takovýchto zápůjček spotřebitelům jsou poměrně významné.

Spotřebitelský úvěr je zápůjčka poskytnutá spotřebiteli jako soukromé osobě. Úvěr může být neúčelový, ale může také sloužit k uhrazení závazků klienta nebo za účelem pořízení spotřebního zboží nebo služeb.

U účelového úvěru si zapůjčujete od banky peníze na konkrétní zboží (např. vybavení bytu).

Neúčelový úvěr je zápůjčka na cokoliv. Účelový úvěr se čerpá až po předložení dokladu dokazujícího účelové čerpání prostředků, obvykle je to faktura za zboží či kupní smlouva.

Spotřebitelský úvěr je typicky splácen v měsíčních splátkách v dohodnutém datu v měsíci (na rozdíl od některých komerčních úvěrů, které mohou být poukazovány na denní bázi). Počet splátek je volitelný a odvíjí se od toho, co nabízí úvěrová společnost, od finančních možností jednotlivce a výše úvěru.

Spotřebitel je oprávněn kdykoliv vypovědět spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou. Výpovědní doba běží pouze tehdy, byla-li sjednána, a nesmí být delší než 1 měsíc. Za podání výpovědi nesmí být poskytovatelem požadována úplata. Poskytovatel je oprávněn, je-li to sjednáno ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, vypovědět v písemné formě spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou, a to v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.

Vedle toho však nepříjemné regulované podmínky umožňují daňovou uznatelnost zákonných opravných položek k problémovým pohledávkám z titulu těchto úvěrů. Omezení tvorby těchto speciálních daňových opravných položek stanovuje § 5a zákona č. 593/­1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“).

Ing. Vladimír Hruška

2.1   Výstavba nové budovy

Společnost ZÁKLADNÍ a. s. se rozhodla pro výstavbu nové administrativní budovy na místě, kde předtím stála nevyužitá stavba. Dne 1. 10. 2023 byla nová budova dokončena a zkolaudována (uvedena do užívání). V souvislosti s výstavbou vznikly následující náklady či výdaje. Jak bychom rozhodli o proúčtování jednotlivých účetních operací? Pro jednoduchost neuvažujeme s DPH.

1. Faktura za projekt od dodavatelské projekční firmy ve výši 200 000 Kč;

2. Zbourání staré stavby vlastními pracovníky, ocenění dle vnitropodnikových kalkulací, celkem za 32 000 Kč;

3. Placené úroky z úvěru do doby kolaudace. Ve vnitropodnikové směrnici se uvádí, že úroky z investičních úvěrů do doby uvedení do užívání jsou součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku – úroky ve výši 22 000 Kč;

4. Faktura od dodavatelské stavební firmy ve výši 9 500 000 Kč;

5. Zařazení budovy do užívání.

Jak je to z pohledu účtování?

Použité účty:

042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

321 – Dluhy z obchodních vztahů

588 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku

221 – Peněžní prostředky na účtech

021 – Stavby

2.2   Krátkodobá zápůjčka

Dne 1. 7. 2024 obchodní korporace Beta s. r. o. přijala krátkodobou zápůjčky od spojené ovládající osoby (společníka) ve výši 500 000 Kč. Termín splatnosti je 30. 6. 2025. Úrok je splatný k termínu splatnosti zápůjčky a činí 40 000 Kč.

Jaký je postup účtování?

2.3   Krátkodobá zápůjčka spojené ovládající osobě

Dne 1. 7. 2024 poskytla obchodní korporace Alfa s. r. o. krátkodobou zápůjčku spojené ovládající osobě (společníkovi) ve výši 1 000 000 Kč. Termín splatnosti je 30. 6. 2025. Úrok je splatný k termínu splatnosti zápůjčky a činí 80 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

2.4   Úvěr v rámci úvěrového limitu

Obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. načerpala postupně úvěr v rámci úvěrového limitu 20 000 USD podle smlouvy ze dne 15. 9. 20x0. Tento úvěr postupně splácela. Při účtování používá metodu účtování kursových rozdílů při poslední splátce.

Jak postupovat v dané situaci?

Použité účty:

221 – Peněžní prostředky na účtech

231 – Krátkodobé dluhy k úvěrovým institucím

663 – Kurzové zisky

Vysvětlivky:

1. Používáme kursy ČNB (denní). Pro účetnictví není důležitý termín sjednání úvěru.

2. Při splátkách (první a druhá) používáme kurzy ČNB, kursové rozdíly nedopočítáváme.

3. Při poslední splátce dopočteme celkový kursový rozdíl (228 950 + 230 290 – 116 420 – 222 760 – 109 305 =10 755 Kč).

2.5   Účtování kursových rozdílů u úvěru s rozvahovým dnem

Obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. načerpala postupně úvěr v rámci úvěrového limitu 15 000 EUR podle smlouvy. Tento úvěr postupně splácí. Kurzové rozdíly jsou vypočteny k rozvahovému dni a splacení úvěru.

Jak je to s účtováním kursových rozdílů?

Použité účty:

221 – Peněžní prostředky na účtech

231 – Krátkodobé dluhy k úvěrovým institucím

563 – Kurzové ztráty

663 – Kurzové zisky

Vysvětlivky:

1. Používáme kursy ČNB (denní).

2. K rozvahovému dni přepočteme kursové rozdíly kursem ČNB k 31.12.20x0.

3. Při splátkách (první a druhá) používáme kurzy ČNB, kursové rozdíly nedopočítáváme. Při poslední splátce dopočteme kursový rozdíl.

4. Celkový kursový rozdíl: – 50 + 8 200 = 8 150 Kč. Hodnota kurzových rozdílů v roce 20x1 činí: 8 200 Kč.

2.6   Určování kurzových rozdílů po každé splátce

Společnost ZÁKLADNÍ a. s. načerpala postupně úvěr v rámci úvěrového limitu 15 000 EUR podle smlouvy. Tento úvěr postupně splácí. Kurzové rozdíly jsou vypočteny k rozvahovému dni a po každé splátce.

Jak je to s určováním kurzových rozdílů po každé splátce?

Použité účty:

221 – Peněžní prostředky na účtech

231 – Krátkodobé dluhy k úvěrovým institucím

Vysvětlivky:

1. Používáme kursy ČNB (denní).

2. K rozvahovému dni přepočteme kursové rozdíly kursem ČNB k 31.12.20x0.

3. Při splátkách používáme kurzy ČNB. Kursový rozdíl u první splátky vypočítáme jako rozdíl mezi aktuálním zůstatkem na účtu 231 a nesplaceným zůstatkem úvěru přepočteným aktuálním kurzem: 262 875 – (10 000 EUR × 25,885) = 4 025 Kč. Obdobně postupujeme i u dalších splátek.

4. Celkový kursový rozdíl: – 50 + 4 025 + 4 350 – 175 = 8 150 Kč. Hodnota kurzových rozdílů v roce 20x1 činí: 8 200 Kč.

2.7   Eskont směnky – u směnečního dlužníka

Vycházíme ze zadání předchozího příkladu. Rozdíl je v tom, že nyní budeme účtovat z pohledu směnečného dlužníka – obchodní společnosti Odběratelská s. r. o.

Jaký je správný postup účtování?

Použité účty:

321 – Dluhy z obchodních vztahů

322 – Směnky k úhradě

562 – Úroky

221 – Peněžní prostředky na účtech

2.8   Eskont směnky – směneční dlužník nezaplatil

Obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. vlastní směnku znějící na částku 150 000 Kč splatnou do jednoho roku. Tato směnka byla vystavena z titulu závazku za odebrané, ale nezaplacené zboží, obchodní korporaci Odběratelská s. r. o. Vzhledem k tomu, že obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. potřebuje peníze na své nové podnikatelské aktivity ještě před lhůtou splatnosti směnky, rozhodla se předat směnku k eskontu.

Banka připsala obchodní korporaci ZÁKLADNÍ a. s. 135 000 Kč a dále si strhla poplatek ve výši 2 500 Kč. Odběratelská s. r. o. však nesplnila svůj závazek a banka požaduje po ZÁKLADNÍ a. s., aby poskytnutý úvěr splatila ona. Následně banka vrátila obchodní korporaci ZÁKLADNÍ a. s. i předmětnou směnku.

Jak by se postupovalo v situaci, kdyby směnečný dlužník nezaplatil?

Použité účty:

256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho

313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry roku držené do splatnosti

232 – Eskontní úvěry

221 – Peněžní prostředky na účtech

568 – Ostatní a mimořádné finanční náklady

562 – Úroky

2.9   Eskont směnky – směneční dlužník zaplatil

Účetní jednotka prodala výrobek obchodní korporaci Beta s. r. o. za 500 000 Kč (pro zjednodušení nebudeme uvažovat s DPH), a to dne 31. 1. 2024. Společnost Beta, z důvodu přechodného nedostatku finančních prostředků, uhradila svůj závazek směnkou ke dni 31. 3. 2024. Splatnost směnky byla sjednána na dobu 12 měsíců (splatnost je tedy 31. 3. 2025) ve výši 506 000 Kč. Obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. potřebovala však tyto finanční prostředky z důvodu mimořádných výloh spojených s nečekanou poruchou důležitého stroje, proto sjednala ke dni 30. 6. 2024 eskontní úvěr s Bankou a. s. ve výši 506 000 Kč s tím, že by úrok požadovaný za poskytnutí eskontního úvěru byl 9 000 Kč. Beta s. r. o. zaplatila svůj závazek (směnku) ve stanoveném termínu.

Jak bude obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. postupovat ve svém účetnictví?

Použité účty:

311 –   Pohledávky z obchodních vztahů

601 –   Tržby za vlastní výrobky

256 –   Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti

662 –   Úroky

313 –   Pohledávky za eskontované cenné papíry

384 –   Výnosy příštích období

232 –   Eskontní úvěry

221 –   Peněžní prostředky na účtech

562 –   Úroky

381 –   Náklady příštích období

2.10 Eskont směnky

Obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. vlastní směnku znějící na částku 150 000 Kč splatnou do jednoho roku. Tato směnka byla vystavena z titulu závazku za odebrané, ale nezaplacené zboží, společností Odběratelská s. r. o. Vzhledem k tomu, že obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. potřebuje peníze na své nové podnikatelské aktivity ještě před lhůtou splatnosti směnky, rozhodla se předat směnku k eskontu.

Banka připsala obchodní korporaci ZÁKLADNÍ a. s. 135 000 Kč a dále si strhla poplatek ve výši 2 500 Kč. Společnost Odběratelská s. r. o. uhradila bance stanovenou částku ve stanovený den uvedený na směnce.

Jak bude společnost ZÁKLADNÍ a. s. účtovat uvedené účetní operace?

Použité účty:

256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho

232 – Eskontní úvěry roku držené do splatnosti

313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry

221 – Peněžní prostředky na účtech

568 – Ostatní a mimořádné finanční náklady

562 – Úroky

2.11 Eskont směnky – směneční dlužník nezaplatil

Vycházíme z předcházejícího příkladu s tím rozdílem, že Beta s. r. o. neuhradila svůj dluh (nezaplatila směnku). Banka a. s. vrátí směnku obchodní korporaci ZÁKLADNÍ a. s., bude požadovat splacení eskontního úvěru. Společnost splatí eskontní úvěr, ale podaří se jí směnku 10. 4. 2025 prodat za 506 000 Kč obchodní korporaci Gama a. s., která má závazek vůči Beta s. r. o.

Jak postupovat v případě, že by společnost Beta neuhradila svůj závazek, který jí vyplývá ze směnky?

Použité účty:

256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti

313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry

232 – Eskontní úvěry

221 – Peněžní prostředky na účtech

315 – Ostatní pohledávky

661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

561 – Prodané cenné papíry a podíly

2.12 Dvě bezúročné zápůjčky

Zaměstnanec si sjednal dvě bezúročné zápůjčky. První ve výši 300 000 Kč získal v lednu 2024 od svého hlavního zaměstnavatele, druhou bezúročnou zápůjčku ve výši 100 000 Kč od druhého zaměstnavatele v březnu 2024, u kterého uzavřel pracovní poměr.

Vzniká zaměstnanci z titulu této zápůjčky zdanitelný příjem?

Od daně je osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček.

Vzhledem k tomu, že u téhož zaměstnavatele nepřevýší jistina bezúročné zápůjčky částku 300 000 Kč, od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jsou osvobozeny majetkové prospěchy z obou poskytnutých bezúročných zápůjček.