Zápůjčky v účetnictví

Pokud subjekt zápůjčky vede účetnictví, eviduje ji jako pohledávku či dluh a úroky účtuje do výnosů nebo nákladů v odpovídajícím časovém rozlišení, tedy bez ohledu na jejich sjednané i reálné splácení.

Účetní předpisy firmám stanovují závazně jen účtové třídy a skupiny,

ale pro konkretizaci uvádíme obvyklá čísla účtů.

Účtování zapůjčené částky (jistiny) zápůjčky u věřitele:

•    Dlouhodobý finanční majetek („DFM“), pokud je sjednaná doba splatnosti delší než jeden rok

-   Účet 066 – Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba

-   Účet 067 – Zápůjčky a úvěry – podstatný vliv

-   Účet 068 – Zápůjčky a úvěry – ostatní

•    Krátkodobá pohledávka, pokud sjednaná doba splatnosti není delší než jeden rok

-   Účet 335 – Pohledávky za zaměstnanci

-   Účet 351 – Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba

-   Účet 352 – Pohledávky – podstatný vliv

-   Účet 355 – Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace

-   Účet 378 – Jiné pohledávky

Účtování vypůjčené částky (jistiny) zápůjčky u dlužníka:

•    Dlouhodobý dluh, pokud je sjednaná doba splatnosti delší než jeden rok:

-   Účet 461 – Dlouhodobé dluhy k úvěrovým institucím

-   Účet 471 – Dlouhodobé dluhy – ovládaná nebo ovládající osoba

-   Účet 472 – Dlouhodobé dluhy – podstatný vliv

-   Účet 479 – Jiné dlouhodobé dluhy

•    Krátkodobý dluh, pokud sjednaná doba splatnosti není delší než jeden rok:

-   Účet 231 – Krátkodobé dluhy k úvěrovým institucím

-   Účet 249 – Ostatní krátkodobé finanční výpomoci

-   Účet 361 – Dluhy – ovládaná nebo ovládající osoba

-   Účet 362 – Dluhy – podstatný vliv

-   Účet 365 – Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace

•    Úroky se účtují do finančních výnosů, respektive nákladů:

-   U věřitele na účet 662 – Úroky, a to s ohledem na princip časového rozlišení, takže pokud jsou:

»   úroky placeny předem, uplatní se účet 384 – Výnosy příštích období

»   úroky placeny pozadu, uplatní se účet 385 – Příjmy příštích období

-   U dlužníka na účet 562 – Úroky, a to s ohledem na princip časové rozlišení, takže pokud jsou:

»   úroky placeny předem, uplatní se účet 381 – Náklady příštích období

»   úroky placeny pozadu, uplatní se účet 383 – Výdaje příštích období

•    Pokud by šlo o zápůjčku/úvěr v cizí měně, přibylo by ještě obvyklé účtování o kursových rozdílech do finančních nákladů (563) či výnosů (663), a to při splátkách jistiny i úroků, a k datu účetní závěrky.

•    Ve firemní praxi jen zcela výjimečně je využívána možnost „kapitalizace úroků“, tj. jejich zahrnutí do ocenění takto financované dlouhodobé investice (před uvedením do užívání) na MD účtu 041 nebo 042.

Příklad 1

Zápůjčka s úroky placenými předem

Společnost s r.o. obdržela 1. 11. 2021 zápůjčku 200 000 Kč na 10 měsíců od neúčtujícího společníka. Jistina bude vracená ve dvou stejných splátkách vždy po 5 měsících – 1. 4. a 1. 9. 2022. Úroky jsou sjednány 6 % p.a. a splatné předem vždy za období 5 měsíců – hned 1. 11. 2021, kdy o ně bude nižší částka pro s.r.o., a 1. 4. 2022.

Příklad 2

Účtování zápůjčky s úroky placenými pozadu

Dceřiná společnost A, s.r.o. dostala již 1. 4. 2021 zápůjčku 20 milionů Kč od mateřské společnosti B, a.s. k financování výstavby nové výrobní haly. Celá jistina bude vrácena za dva roky 1. 4. 2023 a sjednané roční úroky 3 % p.a. (á 600 000 Kč) jsou splatné vždy pozadu, poprvé 1. 4. 2022 a podruhé při splatnosti celé jistiny.

Pokud by vydlužitel (dlužník) úroky tzv. kapitalizoval do pořizovací ceny stavby, tak by je – až do jejího uvedení do užívání – neúčtoval do nákladů, ale do pořizovací ceny stavby na účet 042 (opět v časovém rozlišení).

Bezúročná zápůjčka

je přenecháním peněz k volnému využití na určitou dobu zcela zadarmo. Což není zajisté běžné dostupné a v praxi se s tím setkáme hlavně ve třech případech – rodinní příslušníci, kapitálově či personálně provázané (spojené) subjekty, a zaměstnavatel versus jeho zaměstnanci coby nástroj firemní personální a sociální politiky. Tímto způsobem bývá řešena dočasná peněžitá pomoc obvykle osobě v určitých nesnázích, pro kterou by tak úroky znamenaly jen další jalový výdaj v době, kdy nutně potřebuje každou korunu. Navíc jelikož těmito dobráky – věřiteli – bývají blízcí příbuzní, nebo společníci dlužníka, anebo zaměstnavatelé, tak vědí, že se jejich peníze dobře využijí v rodině či firmě, resp. podpoří loajalitu zaměstnanců, takže při širším nadhledu tímto de facto zhodnocují sociální nebo ekonomický kapitál, a „neprodělají“.

Pokud třeba peníze od společníka vyřeší nastalou finanční krizi jeho firmy nebo urychlí perspektivní investici, může si posléze nepřímo vybrat odměnu v o to vyšších podílech na zisku, případně prodejem zhodnoceného podílu ve firmě a podobně.

Ovšem neuplatněný úrok zajímá daně, obecně totiž jde o majetkové zvýhodnění dlužníka…

Daňový přístup se po příchodu nového OZ dvakrát zásadně měnil. Do konce roku 2013 majetkový prospěch dlužníka – ušetřené výdaje za obvyklé úroky – byl předmětem tehdejší daně darovací. Výjimkou byly půjčky přijaté v souvislosti se zaměstnáním či podnikáním dlužníka – fyzické osoby, které přednostně podléhaly dani z příjmů, u zaměstnanců byly široce osvobozeny dle účelu půjčky (např. na bydlení do 100 000 Kč). Dani darovací ani z příjmů nepodléhaly bezúročné půjčky od společníků jejich firmám (nejčastěji s.r.o.), nepřímo si totiž takto zhodnocovali podíly a jejich potenciálním protiplněním mohl být o to vyšší podíl na zisku.

V roce 2014 se daňové posouzení bezúročných zápůjček – včetně zaměstnaneckých – zásadně změnilo. Mohlo za to začlenění předmětu zrušené daně darovací do daní z příjmů. Podle § 3 odst. 4 písm. j) bodu 1 a § 18 odst. 2 písm. f) bodu 1 ZDP ve znění pro rok 2014 ale předmětem daní z příjmů fyzických ani právnických osob nebyl majetkový prospěch vydlužitele (dlužníka) při bezúročné zápůjčce, a to zcela bez omezení. Což platilo rovněž pro zaměstnance, takže bylo jako nadbytečné zrušeno výše zmíněné jejich speciální osvobození.

Takto široce pojatá nezdanitelná výjimka se finanční správě nelíbila… Proto došlo k úpravě daňového režimu. Čemuž je třeba v ČR správně rozumět tak, že se pro poplatníky situace zhoršila. Od roku 2015 se tento majetkový prospěch stal předmětem daně z příjmů, většinou ale naštěstí ani nadále nebude zdaněn, protože bude osvobozen od daně, přičemž podmínky a omezení obou typů poplatníků jsou podobné, ale i významně odlišné.

V případě poplatníků z řad fyzických osob je podle § 4a písm. m) ZDP osvobozen bezúplatný příjem:

„v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud:

1.  se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,

2. se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,

3. se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo

4.  v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.“ (poznámka: jde o fiktivní uspořené úroky, nikoli o výši jistiny zápůjčky)

Malé upřesnění pojmů. U výpůjčky se jedná o bezplatné přenechání nezuživatelné věci k dočasnému užívání ujednaným způsobem. Zatímco u výprosy jde o bezplatné přenechání individuálně určené a přesně označené věci bez určení doby a účelu; půjčitel smí požadovat vrácení zpět kdykoli, resp. „podle libosti“.

Toto poměrně vstřícné osvobození od daně se nevztahuje na majetkový prospěch dlužníka z titulu bezúročné výpůjčky související s jeho zaměstnáním, resp. se závislou činností dle § 6 ZDP. V jejich případě je také možnost osvobození od daně, ale za horších podmínek.

Starosti se zdaněním majetkového prospěchu – z bezúročné zápůjčky a vždy bezúplatných výpůjček a výpros – se prakticky netýkají příbuzných ani osob, s nimiž dlužník žil nejméně jeden rok. V ostatních případech – nejde-li o onu souvislost se zaměstnáním – hrozí zdanění pouze, když úhrn těchto majetkových prospěchů (neuplatněných obvyklých úroků) od jedné osoby (věřitele) přesáhne za rok 100 000 Kč. Metodický Pokyn Generálního finančního ředitelství č. D–22, k jednotnému uplatňování některých ustanovení daní z příjmů k tomu správně dodává, že pak je ovšem zdanitelným příjmem celý majetkový prospěch, nikoli jen nadlimitní část.

Pokud nejsou u fyzické osoby – obdobně níže u poplatníků daně z příjmů právnických osob – splněny podmínky pro osvobození majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky, jedná se o zdanitelný příjem patřící do daňového přiznání poplatníka. Výslovně na něj pamatuje § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP, podle kterého je nutno výsledek hospodaření nebo rozdíl příjmů a výdajů – prakticky tedy základ daně z příjmů – zvýšit o:

„hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, …“

Čímž to ovšem ještě nemusí skončit, obecně je totiž výhodou zdanitelných příjmů, že umožňují uplatnit související daňové výdaje… Pokud tedy poplatník – v daném případě nejspíše OSVČ prokazující výdaje daňovou evidencí § 7b ZDP nebo účetnictvím – přijatou bezúročnou zápůjčku a tedy potažmo ušetřené úroky využije pro dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, tak si o tento majetkový prospěch může základ daně z příjmů současně snížit. Umožňuje to komplementární ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP, podle něhož výsledek hospodaření nebo rozdíl příjmů a výdajů – prakticky tedy základ daně z příjmů – lze snížit o:

„hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 14, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů,“ (poznámka: závěrečný dovětek brání duplicitnímu uplatnění tohoto výdaje, který už jiným způsobem nějak snížil základ daně z příjmů).

Pokud by poplatník bezúročnou zápůjčku – jejíž majetkový prospěch zdaňuje ad výše – využil tímto uznatelným způsobem jen zčásti (např. by pro podnikání využil jen půlku jistiny a zbytek k osobním účelům), mohl by přirozeně snížit základ daně pouze o tomu odpovídající část, tedy jen o polovinu bezúplatného příjmu.

Příklad 3

Bezúročná zápůjčka pro OSVČ obvykle bez zdanění

Výluka z osvobození majetkového prospěchu dle § 4a odst. 1 písm. m) ZDP se týká pouze zaměstnanců, ale nikoli podnikatelů (OSVČ). To přišlo vhod panu Janu, který podniká jak živnostník a když neuspěl s žádostí o úvěr u bank, obrátil se pro finanční výpomoc na úspěšně podnikajícího otce.

Jestliže by otec poskytl bezúročnou zápůjčku – pozn.: bezúročný úvěr je právně nesmysl, podmínka úplatnosti je totiž již v definici úvěru – napřímo, jako fyzická osoba, byl by majetkový prospěch syna v podobě úspory za fiktivní úroky bezpodmínečně osvobozen od daně. Jednalo by se totiž o příjmy od příbuzného v linii přímé – v níž pochází jeden (syn) od druhého (otce).

Složitější by to bylo, když by na soukromých účtech otce coby fyzické osoby nebylo dost peněz, a tak by synovi poskytl bezúročnou zápůjčku nepřímo prostřednictvím své obchodní společnosti – např. s.r.o. – kde je společníkem i jednatelem. Tentokrát samozřejmě neplyne majetkový prospěch syna coby dlužníka (vydlužitele) z bezúročné zápůjčky od příbuzného v linii přímé ani vedlejší, ani z jiných jednoduše a bez omezení osvobozených důvodů citovaných v bodech 1, 2 a 3 výše citovaného § 4a odst. 1 písm. m) ZDP. Pan Jan se proto musí spokojit s osvobozením úspory na fiktivních úrocích do ročního úhrnu 100 000 Kč dle bodu 4 dtto. Což zřejmě naprosté většině reálných případů postačí, protože nejde o limit výše zapůjčené jistiny, nýbrž o limit z něj vyplývajícího majetkového prospěchu odpovídajícího ušetřeným fiktivním úroků. Pokud budeme v dnešní době stále rostoucích úroků předpokládat fiktivní úrok obvyklý ze střednědobé zápůjčky kupříkladu 10 % p.a., pak lehce dopočítáme, že osvobozen bude zmíněný majetkový prospěch až do zapůjčené jistiny 1 milion Kč. Ovšem bude-li bezúročná zápůjčka činit např. 1,5 milionu Kč, takže roční úhrn majetkového prospěchu dlužníka – pana Jana – vychází cca 150 000 Kč, pak by zdanil celý tento bezúplatný příjem 150 000 Kč, a nikoli jen o nadlimitních 50 000 Kč.

Jestliže však bezúročně zapůjčenou částku 1,5 milionu Kč využije pro podnikatelskou činnost, pak bude obvykle moci v souladu s § 23 odst. 3 písm. c) bodem 8 ZDP zase naopak o těchto 150 000 Kč snížit základ daně.

Jak bylo avizováno, obdobné, ale také významně odlišné podmínky platí pro osvobození od daně z příjmů právnických osob – do ročního úhrnu majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky 100 000 Kč – a opět v úhrnu s bezúplatným „fiktivním“ příjmem z výpůjčky a výprosy. Jak stanoví § 19b odst. 1 písm. d) ZDP:

„Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný … d) příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u

-   vydlužitele při bezúročné zápůjčce,

-   vypůjčitele při výpůjčce a

-   výprosníka při výprose.“

Pokud je bezúplatný příjem vyšší, podléhá zdanění v plném rozsahu, nejen nad limitem.

Příklad 4

Bezúročná zápůjčka pro s.r.o. zpravidla bez zdanění

Poplatník založil v lednu 2022 obchodní společnost Honza, s.r.o., kde je jediným společníkem. Aby ho to moc nestálo, tak využil možnosti minimálního vkladu 1 Kč, který se tak rovnal základnímu kapitálu s.r.o. Záhy ovšem novopečený společník zjistil, že s korunou své podnikatelské plány nenaplní. Nejprve zkusil štěstí u bank, které jej ale pochopitelně odmítly s tím, že firma nemá žádná aktiva, kterými by mohla zajistit splacení úvěru.

Poplatník je mladý, ač perspektivní, tak nyní bez peněz. Naštěstí se dobře oženil a tchán má zeťáka v oblibě a poskytl jeho s.r.o. bezúročnou zápůjčku 1 milion Kč na tři roky. Právně prosté, jelikož nebylo třeba ani sepisovat smlouvu o zápůjčce, nicméně ji lze doporučit jako podklad pro účtování a daně z příjmů. Naštěstí to s těmi daněmi bude ve smyslu „nula od nuly pojde“, a to asi v naprosté většině reálných případů…

Metodicky správný postup je tento: Poplatník – působící také jako jednatel Honza, s.r.o. – zjistí, zda úhrn jejího majetkového prospěchu z titulu úspory za neuplatněné úroky ze zápůjčky od tchána za zdaňovací období roku 2022 přesáhl 100 000 Kč. Pokud limit nebyl pokořen, půjde pro s.r.o. o příjem osvobozený od daně. Větší majetkový prospěch je ale celý zdanitelný, nikoli jen přesah nad 100 000 Kč! Navíc je třeba do limitu započítat i příp. další majetkový prospěch plynoucí Honza, s.r.o. od dobrotivého tchána z bezúplatných výpůjček a výpros.

Podle zadání se jednalo o bezúročnou zápůjčku 1 milion Kč na tři roky. Dejme tomu, že z komerčních nabídek obdobných bankovních úvěrů v místě dlužníka jednatel zjistil, že obvyklý úrok by tehdy byl 8 % p.a., což odpovídá „fiktivním“ odpuštěným úrokům 80 000 Kč za rok. Takže se zaradoval, že tento bezúplatný příjem je u s.r.o. osvobozen od daně z příjmů. Posléze si ale poplatník uvědomil, že firemní automobil s.r.o. zdarma parkuje v garáži u domu tchána, kde s jeho dcerou bydlí, což právně představuje smlouvu o bezúplatné výpůjčce garáže. Přičemž dle vyjádření realitní kanceláře tímto její vlastník přichází o „fiktivní“ nájemné cca 2 000 Kč měsíčně.

A rázem je vše jinak. Pro účely testu daňového osvobození totiž musí s.r.o. započítat veškerý majetkový prospěch plynoucí od movitého tchána v roce 2022. Nejen z bezúročné zápůjčky, ale také z bezúplatné výpůjčky a výprosy. Což v úhrnu představuje „fiktivní“ bezúplatný příjem = 80 000 Kč + (12 × 2 000 Kč) = 104 000 Kč. Podmínka osvobození – roční úhrn majetkového prospěchu od téže osoby do 100 000 Kč – tak není splněna, což znamená, že od daně z příjmů právnických osob u Honza, s.r.o. nebude osvobozena ani koruna! Naopak v plném rozsahu 104 000 Kč půjde o neúčetní položku zvyšující základ daně roku 2022, jak velí § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP. Neboli prakticky řečeno, tyto „fiktivní“ příjmy zdaní, nebo ne? Naštěstí však bude zpravidla moci s.r.o. současně snížit základ daně podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8 ZDP, viz výše. Neboť asi lehce prokáže, že zápůjčku i parkování zdarma využila pro své podnikání, resp. k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Pozornějšího čtenáře možná napadlo, proč jsme v příkladu do hry zapojili tchána společníka a nešlo o zápůjčku přímo od společníka (pana Jana). Dobrý postřeh! Bylo to proto, abychom po určitém vyplašení čtenáře nyní mohli potěšit. Pokud totiž bezúročnou zápůjčku své obchodní korporaci poskytne přímo její společník (člen), je situace daňově ještě příznivější, a naštěstí i výkladově bezpečná. Z důvodů, které jsme stručně nastínili výše, se pak totiž vůbec nejedná o bezúplatný příjem dlužníka (obchodní korporace), takže nehraje roli ani výše zmíněný „roční“ limit 100 000 Kč pro osvobození majetkového prospěchu dlužníka z bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy. Což potvrdil koordinačního výboru při řešení příspěvku č. 452/22.04.15 „Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů“, který lze najít na internetových stránkách Finanční správy ČR. Kde zástupci finanční správy potvrdili, že společník v těchto případech (zpravidla) totiž neposkytuje své obchodní korporaci bezúplatnou zápůjčku proto, aby se tato obohatila, ale aby došlo k nárůstu jejího zisku a vlastního kapitálu. A o to vyšší podíly na zisku – coby „protiplnění“ za bezúročnou zápůjčku – může společník posléze případně oprávněně očekávat nebo může počítat s vyšší prodejní cenou za převod svého podílu ve firmě.

Ing. Martin Děrgel

ZÁKON o daních z příjmů

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a)  plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b)  příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c)  odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d)  příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena

a)  určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,

b)  stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

a)  plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo

b)  v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši ...