Zápůjčky z FKSP

Fond kulturních a sociálních potřeb je upraven zejména vyhláškou č. 114/2002 Sb. a týká se povinně organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky a státních podniků. Významným případem naplnění sociálního aspektu fondu je právě možnost poskytovat zaměstnancům bezúročné zápůjčky na stanovené účely. Za jakých okolností je možné tyto zápůjčky z fondu poskytovat?

Obecně platí, že každé plnění z fondu musí splňovat tato základní kritéria:

•    musí se jednat o nepeněžní formu plnění, a to až na výslovně stanovené výjimky (peněžitého příspěvku na stravování, sociálních výpomocí, sociálních zápůjček a darů),

•    organizace musí poskytnuté plnění celé uhradit a zaměstnanci poskytnout bezplatně či za cenu sníženou o příspěvek,

•    příspěvek může být poskytnut jenom zaměstnanci nebo vybranému okruhu rodinných příslušníků,

•    příspěvek musí být poskytnut pouze na konkrétní plnění vymezené vyhláškou.

V případě nesplnění některého z kritérií nelze příspěvek z fondu zaměstnanci poskytnout.

V několika případech umožňuje vyhláška poskytovat zaměstnancům zápůjčky za výhodných podmínek. Prvním z těchto případů jsou zápůjčky na bytové účely upravené v § 6 vyhlášky o FKSP.

ZÁPŮJČKY NA BYTOVÉ ÚČELY - Tuto zápůjčku lze zaměstnanci poskytnout výhradně na základě písemné smlouvy. Zápůjčku lze poskytnout pouze zaměstnanci, nikoliv rodinnému příslušníkovi. Právní úprava smlouvy o zápůjčce je upravena v § 2390 – 2394 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Při sestavení smlouvy je nutné z této úpravy vyjít, ale vyhláška podmínky ještě dále specifikuje a upřesňuje. Občanský zákoník v § 2390 stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V daném případě ale zaměstnanec nemůže užít prostředky zápůjčky podle libosti, ale pouze na předem vymezené účely.

Může se jednat o pořízení bydlení (domu nebo bytu) do vlastnictví nebo spoluvlastnictví, složení členského podílu na družstevní byt nebo na provedení změny stavby domu nebo bytu. Ve všech případech se musí jednat o vlastní bydlení zaměstnance, cílem tedy musí být zajištění bydlení některým z těchto způsobů zaměstnance, nikoliv tedy např. dětí, rodičů atd. Pokud by se jednalo např. o byt, ve kterém by bydlela dcera zaměstnance, ale nikoliv už zaměstnanec, potom by zápůjčku nebylo možné poskytnout.

Koupě bytového zařízení

je druhým případem. Vyhláška tento pojem nijak nespecifikuje, bude se tedy vycházet z obecného významu tohoto pojmu. Lze tak pod tento význam zahrnout nábytek, spotřebiče, kuchyňskou linku, vestavný nábytek, podlahové krytiny, tedy bez rozlišení, zda se jedná o zařízení pevně spojené se stavbou či nikoliv. Jenom doplňme, že se jedná o koupi, nikoliv pořízení, takže nelze akceptovat např. pronájem, pořízení na úvěr, leasing atd.

Splacení předchozí zápůjčky

je třetím případem. Ale i tady je nutné dodržet přesné podmínky, musí se jednat o zůstatek zápůjčky, která byla poskytnuta také z FKSP na bytové účely, nikoliv tedy na jiný případ zápůjčky. A tato zápůjčka byla poskytnuta buď zaměstnanci předchozím zaměstnavatelem nebo na nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely druhého z manželů.

Smlouva musí obsahovat odpovídající náležitosti, tedy vymezení smluvních stran a další nezbytná ujednání jako např. doba, na kterou je zápůjčka poskytována, výši zápůjčky, případně výši splátek, způsob splácení atd. Ve smlouvě musí být vždy podrobně uveden účel zápůjčky, tzn. na co je zápůjčka poskytnuta, aby byla organizace schopna prokázat soulad s vyhláškou. Organizace může požadovat i zajištění zápůjčky např. ručitelem. Podmínky a další podrobnosti pro poskytování zápůjček musí organizace upravit v pravidlech pro hospodaření s fondem.

Základním benefitem těchto zápůjček pro zaměstnance je skutečnost, že zápůjčky na bytové účely jsou poskytovány bezúročně, což samozřejmě zaměstnancům přináší v porovnání s běžnými komerčními úvěry významný finanční efekt. Jedná se o úpravu navazující na § 2392 občanského zákoníku, podle které lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky, ale není to podmínkou.

DAŇOVÉ SOUVISLOSTI - Doplňme stručně k daňovým souvislostem, kde je rozhodující § 6 odst. 9 písm. v) ZDP, podle kterého je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. Vzhledem k nastaveným limitům výše poskytovaných zápůjček (viz dále) je tak možné konstatovat, že na straně zaměstnance se bude jednat o příjem osvobozený od daně.

Zaměstnanci je možno poskytnout i více zápůjček najednou. Ovšem v takovém případě je výše těchto zápůjček omezena celkovou výší zůstatků nesplacených zápůjček. Výše zápůjček poskytnutých zaměstnanci dříve a nové zápůjčky nesmí přesáhnout 300 000 Kč, z toho zápůjčka na koupi bytového zařízení nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč. Tím jsou tedy stanovené limity těchto zápůjček.

Dále úprava § 6 odst. 2 vymezuje maximální splatnost zápůjčky, každá zápůjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy. V pravidlech hospodaření s fondem lze splatnost zápůjčky zkrátit, ale nikoliv prodloužit na dobu delší než 10 let.

Prostředky z poskytnuté zápůjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě, prostředky tedy nelze nikam převádět a následně použít dle potřeb zaměstnance. Stejně tak nelze zaměstnanci prostředky vyplatit v hotovosti a z nich následně pořídit např. bytové zařízení. Jediným správným řešením je odpovídající účel uhradit přímo z fondu. K tomu je ale nutné doplnit, že v tomto případě bude doklad vystaven na zaměstnance, protože on se stává vlastníkem pořizovaného majetku, čemuž musí odpovídat také související doklady, kterými bude prokázán také účel a splnění podmínek poskytnuté zápůjčky. Tento postup je i důvodem, proč tyto zápůjčky nejsou vyjmenované mezi výjimkami, kdy je plnění z fondu poskytováno v peněžní formě.

Vyhláška dále upravuje situaci, kdy zaměstnanec, kterému byla poskytnuta zápůjčka na bytové účely, ukončí pracovní nebo služební poměr. V takovém případě pozbývá platnost sjednání původní doby splatnosti a zápůjčka je splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne skončení pracovního nebo služebního poměru. Výjimkou by byla pouze situace, že by ve smlouvě o zápůjčce byl tento případ výslovně upraven jinak a případná splatnost při skončení pracovního nebo služebního poměru by byla stanovena odlišně. Vyhláška takový postup připouští.

Vyhláška o FKSP v § 6 odst. 4 vymezuje případy, na které nelze zápůjčku na bytové potřeby použít,

a to i za situace, že by byl naplněn některý z účelů vymezených výše. Zápůjčky nelze poskytnout na úhradu nákladů, které již byly kryty zápůjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby. Znamená to tedy, že nelze kombinovat tyto dva druhy finančních zdrojů. Dále platí, že zápůjčku nelze poskytnout na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání, a to opět i v případě, že by se jednalo o pořízení vlastního bydlení nebo koupi bytového zařízení.

SOCIÁLNÍ ZÁPŮJČKY - Typickým naplněním sociálního účelu fondu jsou sociální výpomoci a zápůjčky, jejichž úprava je obsažena v § 11 vyhlášky o FKSP. Sociální výpomoci lze poskytnout v mimořádně závazných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. Vyhláška nevymezuje, co je možné za tyto případy či situace považovat, je tak zejména na posouzení organizace a následné úpravě v pravidlech hospodaření, aby bylo vymezeno, co se těmito případy myslí. Jednorázovou výpomoc je možné poskytovat jak zaměstnancům, tak i jejich nebližším pozůstalým, pokud je touto mimořádnou situací úmrtí zaměstnance.

V případech, kdy je touto situací postižení živelní pohromou, ekologická nebo průmyslová havárie na území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav, může sociální výpomoc v jednotlivém případě činit až 50 000 Kč. V ostatních případech potom nejvýše 30 000 Kč.

Co se týká daňového posouzení, z § 6 odst. 9 písm. o) ZDP vyplývá, že od daně jsou osvobozeny příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. V jiných případech však ZDP poskytnutí sociální výpomoci neosvobozuje. Sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z FKSP nejbližším pozůstalým jsou potom příjmem osvobozeným od daně v souladu s § 4 odst. 1 písm. k) ZDP.

Poskytnutí sociální výpomoci v jiných, než uvedených případech potom bude představovat zdanitelný příjem zaměstnance.

Sociální zápůjčky je možné poskytnout buď k překlenutí tíživé finanční situace nebo v případech živelních pohrom a havárií. K překlenutí tíživé finanční situace je možné poskytnout sociální zápůjčku až do výše 50 000 Kč, v případech živelních pohrom a havárií až do výše 100 000 Kč. Co se rozumí tíživou finanční situací vyhláška opět, z pochopitelných důvodů, blíže nespecifikuje, v daném případě bude záležet na konkrétním posouzení každého případu, i když nelze předpokládat, že by si zaměstnavatel osoboval právo rozhodovat o tíživosti finanční situace jednotlivých zaměstnanců. Druhý případ ale vyhláška přesně specifikuje, vyšší částku zápůjčky lze poskytnout pouze v případech živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav nebo stav nebezpečí. Vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí je tedy nutnou podmínkou pro poskytnutí této vyšší zápůjčky.

Zápůjčka může být poskytnuta pouze na základě písemné smlouvy, tedy opět v souladu s úpravou § 2390 – 2394 občanského zákoníku. Zápůjčku lze poskytnout pouze zaměstnancům, nikoliv rodinným příslušníkům a je poskytnutá zásadně jako bezúročná.

Vyhláška dále stanoví splatnost této sociální zápůjčky na maximálně 5 let od uzavření smlouvy, může být dohodnuta i smlouva kratší, delší ale nikoliv. Při skončení pracovního nebo služebního poměru je zápůjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení. Výjimkou by byla pouze situace, že by ve smlouvě o zápůjčce byl tento případ výslovně upraven jinak a případná splatnost při skončení pracovního nebo služebního poměru by byla stanovena odlišně. Vyhláška takový postup připouští.

Sociální výpomoci a zápůjčky se poskytují peněžní formou, vyhláška nestanoví, že by to muselo být v hotovosti nebo bezhotovostně, oba způsoby jsou tedy možné.

Ing. Zdeněk Morávek

§ 6 vyhl. č. 114/2002 Sb.
CItace na straně 67

Zápůjčky na bytové účely

(1) Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout z prostředků fondu zápůjčku na:

a) pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení,

b) koupi bytového zařízení,

c) nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).

(2) Zápůjčky z prostředků fondu jsou bezúročné a poskytují se za těchto podmínek:

a) zaměstnanci je možno poskytnout i více zápůjček; součet zůstatků nesplacených zápůjček poskytnutých zaměstnanci a nové zápůjčky podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 300 000 Kč, z toho podle odstavce 1 písm. b) částku 100 000 Kč,

b) každá zápůjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o zápůjčce; prostředky z poskytnuté zápůjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o zápůjčce.

(3) Dojde-li ke skončení pracovního nebo služebního poměru, je zápůjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o zápůjčce stanoveno jinak.

(4) Zápůjčky nelze poskytnout na úhradu nákladů, které již byly kryty zápůjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby. Zápůjčku nelze dále poskytnout na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.

§ 11 vyhl. č. 114/2002 Sb.

Sociální výpomoci a zápůjčky

(1) Z fondu lze poskytnout jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, popř. jejich nejbližším pozůstalým, v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. Sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše 30 000 Kč, v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 50 000 Kč.

(2) Na základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnout k překlenutí tíživé finanční situace bezúročnou zápůjčku nejvýše 50 000 Kč nebo 100 000 Kč v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav nebo stav nebezpečí, se splatností do 5 let od uzavření smlouvy o půjčce. Při skončení pracovního nebo služebního poměru je zápůjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o zápůjčce stanoveno jinak.

(3) Sociální výpomoci a zápůjčky podle odstavců 1 a 2 se poskytují peněžní formou v souladu s rozpočtem fondu.

§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb.
CItace na straně 67

Základní ustanovení

Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

§ 2391 zákona č. 89/2012 Sb.
CItace na straně 67

(1) Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. (2) Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.

§ 2392 zákona č. 89/2012 Sb.

(1) Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech...