Zdaňování příjmů

z výher z hazardních her a ze soutěží

Příjmy poplatníků fyzických osob z výher a soutěží jsou příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Počínaje r. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách a zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her.

Hazardní hrou se rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.

Zákon o hazardních hrách upravuje tyto druhy hazardních her:

a)  loterii,

b)  kursovou sázku,

c)  totalizátorovou hru,

d)  bingo,

e)  technickou hru,

f)  živou hru,

g)  tombolu,

h)  turnaj malého rozsahu.

Příjmy z výher z hazardních her

podle § 10 odst. 1 písm. h) ZDP jsou výhry z

1. loterie a tomboly,

2. kursové sázky a totalizátorové hry,

3. technické hry,

4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,

5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a

6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5.

Příjem z výher podle § 10 odst. 1 písm. h) bod 1 zákona, tj. z loterie a tomboly, podléhá zvláštní sazbě daně podle § 36 zákona o daních z příjmů, ve výši 15 %. Ustanovení § 10 odst. 8 zákona stanoví mimo jiné, že příjmy podle odstavce 1 písm. h) bodu 1 plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

Příjmy podle 10 odst. 1 písm. h) bod 2 až 6 zákona vstupují do základu daně s tím, že poplatník je uvede do daňového přiznání. K těmto příjmům lze uplatnit výdaje na jejich dosažení, podle § 10 odst. 5 zákona je u příjmů podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 výdajem pouze vklad do hazardní hry.

Jde-li o příjem ze zahraničí, § 10 odst. 4 zákona stanoví mimo jiné, že u příjmu podle § 10 odst. 1 písm. h) bodu 1 plynoucího ze zdrojů v zahraničí bude základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje.

Příjmy z výher ze soutěží

Příjmem podle § 10 odst. 1 písm. ch) zákona jsou výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.

Příjmy z výher uvedených v § 10 odst. 1 písm. ch) zákona jsou zdaněny srážkovou daní podle § 36 zákona ve výši 15 %. Zákon v § 10 odst. 8 stanoví mimo jiné, že příjmy podle odstavce 1 písm. ch) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

Jde-li o příjem ze zahraničí, § 10 odst. 4 zákona stanoví mimo jiné, že u příjmu podle § 10 odst. 1 písm. ch) plynoucího ze zdrojů v zahraničí bude základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje.

Příjem ze samostatné činnosti

Zákon v § 10 odst. 8 zákona stanoví mimo jiné, že je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7, tj. do příjmů ze samostatné činnosti. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, tj. daňových rezidentů, u nichž je sportovní činnost činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.

Osvobození výher z hazardních
her a soutěží od daně

Zákon o daních z příjmů zrušil počínaje r. 2024 osvobození příjmu podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona v podobě ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1 zákona, ocenění v oblasti kultury, ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže slosování, ceny ze sportovní soutěže, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč.

Výše uvedené příjmy jsou počínaje r. 2024 podle § 10 odst. 3 písm. b) zákona od daně osvobozeny, pokud nepřesáhnou v úhrnu částku 50 000 Kč ročně. Citovaný § 10 odst. 3 písm. b) stanoví, že od daně jsou osvobozeny výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč. Jde o příjmy, které nepodléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

U ostatních výher, které podléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, tj. příjmy podle písmene h) bod 1 a písmene ch) zákona, se zákonný limit 50 000 Kč pro osvobození neposuzuje úhrnně za jednotlivý druh příjmu, ale za každý příjem samostatně v souladu s § 10 odst. 3 písm. a) zákona.

Zdaňování výher v peněžním
i věcném plnění srážkou

Nejedná-li se o příjmy z výher, které jsou od daně z příjmů osvobozené s tím, že jde o příjmy podléhající srážkové dani, zákon v § 36 odst. 2 písm. i) stanoví, že zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 5 stanoveno jinak, činí 15 %, a to z příjmů plynoucích fyzickým osobám z reklamních soutěží a reklamních slosování, z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, tj. z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. ch) zákona, a z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly, tj. z příjmu podle § 10 odst. 1 písm. h) bod 1 zákona.

Výše uvedenou daň musí poplatníkovi z výhry srazit a správci daně odvést plátce daně, tj. pořadatel soutěže. Bude-li např. výhra v hotovosti činit 80 000 Kč, pak poplatník – výherce obdrží částku 68 000 Kč a daň ve výši 12 000 Kč odešle plátce – pořadatel soutěže, příslušnému finančnímu úřadu.

Často je však výhra ve věcném plnění, výhrou je např. výrobek či zboží, kterému chce pořadatel tímto způsobem zajistit vhodnou reklamu. V tomto případě též výhra představuje na straně výherce ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů, a stejně jako v předcházejícím případě je třeba odvést z výhry daň ve výši 15 %. Hodnota věcné ceny představuje základ pro výpočet daně z příjmů. Bude-li např. hodnota věcné ceny z veřejné soutěže včetně DPH činit 80 000 Kč, bude třeba odvést správci daně daň ve výši 15 % z částky 80 000 Kč, tj. 12 000 Kč. I v tomto případě hodnota věcné ceny představuje při výpočtu 100 % základu daně.

Zákon o daních z příjmů v § 38d stanoví mimo jiné, že daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36. Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

     plátce daně daň neodvede

Při zdaňování věcných výher je třeba pamatovat na § 38s zákona o daních z příjmů. Ten stanoví mimo jiné, že             pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.

Bude-li např. hodnota výhry ceny z veřejné soutěže činit 80 000 Kč, bude třeba odvést správci daně daň ve výši 15 % z částky 80 000 Kč, tj. 12 000 Kč. I v tomto případě hodnota věcné ceny představuje při výpočtu 100 % základu daně.

Bude-li např. hodnota věcné ceny z veřejné soutěže činit 80 000 Kč, pořadatel výhru nezdaní, bude výhra ve výši 80 000 Kč 85 % základu daně, tedy daň ve výši 15 % bude činit (80 000x15): 85 = 14 118 Kč. Správce daně předepíše plátci daň ve výši 14 118 Kč. Obdobně se postupuje i v případě peněžní výhry pokud ji plátce daně zapomene zdanit a nezdaní ji ani dodatečně

     daňový výdaj plátce daně

Podle § 24 odst. 2 písm. u) zákona o daních z příjmů je daňovým výdajem daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) bodu 1 nebo písm. ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění. Daňovým výdajem výše uvedeného plátce je jak výhra, která představuje výdaj na reklamu (§ 24 odst. 1 zákona), tak i daň zaplacená plátcem za poplatníka z věcné výhry.

Bude-li např. hodnota věcné ceny z veřejné soutěže včetně činit 80 000 Kč, daň ve výši 15 % činí 12 000 Kč, bude na straně pořadatele jako plátce daně daňovým výdajem částka 80 000 + 12 000 = 92 000 Kč. 

Bude-li např. hodnota věcné ceny z veřejné soutěže činit 80 000 Kč, pořadatel výhru nezdaní, a to ani dodatečně, bude výhra ve výši 80 000 Kč 85 % základu daně, tedy daň ve výši 15 % bude činit (80 000x15):85 = 14 118 Kč. Daňovým výdajem pořadatele poté bude 80 000 + 14 118 = 94 118 Kč. 

Ing. Eva Sedláková