Zdaňování příjmů ze závislé činnosti (mezd)

Zdaňování příjmů

ze závislé činnosti (mezd)

Ing. Luděk Pelcl

Slevy na dani podle § 35ba

• Přehled slev na dani z příjmů podle § 35ba a § 35bc

Poplatníkovi je umožněno při splnění příslušných podmínek, aby si snížil daň vypočtenou podle § 16 ZDP za zdaňovací období (kalendářní rok) o částky uvedené v § 35ba ZDP, případně § 35 odst. 4. Částky, o které lze snížit daň (slevy na dani) podle § 35ba ZDP, jsou následující:

a) 30 840 Kč ročně na poplatníka,

b) 24 840 Kč ročně na manžela (manželku) žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč a při splnění podmínek uvedených v § 35bb; je-li manželovi (manželce) přiznán nárok na ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek (49 680 Kč ročně),

c) 2 520 Kč ročně, v následujících případech:

1. je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo

2. zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,

d) 5 040 Kč ročně, v následujících případech:

1. je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně nebo

2. je-li poplatníkovi přiznán jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve 3. stupni,

3. zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně a starobního důchodu nebo

4. pokud je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve 3. stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve 3. stupni,

e) 16 140 Kč ročně, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P,

Z výše uvedeného vyplývá, že ZDP v ustanovení § 35ba vyjmenovává celkem 5 základních možností snížení daně (uplatnění slevy na dani), z nichž v případě slevy na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti je ještě alternativně možné zvýšení této slevy na dvojnásobek.

V této souvislosti lze též upozornit na definici uvedenou v § 21e ZDP, která stanoví, že manželem (manželkou) se pro účely daně z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Společně hospodařící domácnosti se pak pro účely daně z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Změny:

Částky slev na dani výše uvedené a vyčíslené v § 35ba se v roce 2025 ani v roce 2026 nezměnily. Kromě základní slevy, která byla zvýšena od roku 2022 z částky 27 840 Kč na 30 840 Kč, zůstaly částky slev na dani beze změny, takže jejich finanční vliv přímo klesá úměrně tomu, jak je znehodnocuje každoroční inflace.

Od roku 2024 již nelze využít slevu na dani pro studenta a slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení (tzv. „školkovné“) a došlo k omezení možnosti uplatnit slevu na dani na manžela (manželku).

Sleva na dani v roční výši

V případě základní slevy na poplatníka podle § 35ba, uvedené v § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, ve výši 30 840 Kč, se jedná o částku, jejíž výše, na rozdíl od ostatních slev na dani, se nemění v závislosti na splnění podmínek nutných pro možnost uplatnění příslušné slevy. Roční výše základní slevy rovněž není závislá ani na tom, zda poplatník (zaměstnanec) pobíral příjmy jen po část roku. Opět lze uplatnit základní slevu v nekrácené výši 30 840 Kč.

Použití základní slevy na dani je omezeno jen do výše daňové povinnosti poplatníka. Jinak řečeno, pokud zaměstnanci vychází nízký základ daně, a tedy i nízká daň, je možné uplatnit základní slevu jen v omezené výši (tj. ve výsledku nemůže vyjít daň snížená o slevu záporná).

Příklad 1

Daň z příjmů fyzických osob vypočtená dle § 16 ZDP je ve výši 15 % z 190 000 Kč = 28 500 Kč. Základní slevu 30 840 Kč lze uplatnit podle § § 16ab jen ve výši 28 500 Kč. Zbývající část 2 340 Kč = 30 840 Kč – 28 500 Kč již uplatnit nelze, ani není možné tuto nevyužitou slevu na dani převést do dalšího roku.

Sleva na dani v poměrné měsíční výši

Uplatnění ostatních slev na dani je do jisté míry komplikováno tím, že je nutné sledovat další skutečnosti a podmínky, při jejich splnění je možné příslušnou slevu uplatnit. Roční výše ostatních slev na dani uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP není závislá na tom, zda poplatník (zaměstnanec) pobíral příjmy jen po část roku. Pro účely zjištění výše slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP je však podstatné, zda podmínky pro uplatnění dané slevy na dani byly splněny jen po část roku anebo po celý rok.

Jak vyplývá z § 35ba odst. 3 ZDP, poplatník může uplatnit snížení daně (slevu na dani) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

Jedná se o následující případy:

• Sleva na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (24 840 Kč ročně, to znamená 2 070 Kč měsíčně = 24 840 Kč / 12).

• Sleva na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud je mu přiznán nárok na průkaz ZTP/P (49 680 Kč ročně, to znamená 4 140 Kč měsíčně = 49 680 Kč / 12).

• Sleva na dani pro osoby, kterým je přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně (2 520 Kč ročně, to znamená 210 Kč měsíčně = 2 520 Kč / 12).

• Sleva na dani pro osoby, kterým je přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně (5 040 Kč ročně, to znamená 420 Kč měsíčně = 5 040 Kč / 12).

• Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P (16 140 Kč ročně, to znamená 1 345 Kč měsíčně = 16 140 Kč / 12).

Výpočet částky slevy je pak takový, že příslušná částka, uvedená v § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP v roční výši se nejprve vydělí 12, a pak se vynásobí počtem měsíců, ve kterých byly příslušné podmínky splněny. Důležité je, že měsíc, v jehož průběhu došlo ke splnění podmínek, se pro tento účel započte pouze tehdy, pokud příslušné podmínky byly splněny na počátku, to znamená k 1. dni tohoto kalendářního měsíce. Není podstatné, zda v 1. den kalendářního měsíce není pracovní den nebo se jedná o státní svátek (například 1. květen).

V případě, pokud by byly podmínky splněny až 2. dne, nebo pozdějšího dne, pak se příslušný měsíc celý posuzuje tak, jako by v tomto měsíci poplatník požadované podmínky nesplnil.

Příklad 2

Poplatníkovi byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P od 2. prosince. Za měsíc prosinec tedy nelze přiznat nárok na slevu podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP. Poplatníkovi byl přiznán nárok na invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně od 2. května. Za měsíc květen nelze přiznat slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP.

Uvedené pravidlo týkající se slevy na dani podle § 35ba však nelze nezaměňovat s pravidly pro uplatnění tzv. „daňového zvýhodnění na vyživované dítě“ podle § 35c ZDP, kde je tato časová podmínka nastavena poněkud odlišně.

Platí také následující pravidlo:

• Pokud poplatník podmínky pro přiznání slevy podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP splnil k 1. dni kalendářního měsíce, a v průběhu dotyčného měsíce již tyto podmínky nesplňuje, přesto může uplatnit nárok na 1/12 příslušné slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP.

Sleva na dani pro daňové nerezidenty v ČR

Daňový nerezident v ČR má obdobně jako daňový rezident v ČR nárok:

• na základní slevu na dani ve výši 30 840 Kč ročně, to znamená 2 570 Kč měsíčně (sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP),

Nárok na slevu na dani pro studenty ve výši 4 020 Kč ročně, to znamená 335 Kč měsíčně, již od roku 2024 uplatnit nemůže, neboť sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP byla zrušena.

Uplatnit základní slevu na poplatníka až do výše 30 840 Kč může i fyzická osoba, která není rezidentem členského státu EU ani státu tvořícího EHP. Nejsou stanoveny žádné podmínky, pokud se jedná o délku pobytu na území ČR. To znamená, že například i fyzická osoba, která je daňovým rezidentem Ukrajiny, tuto základní slevu může uplatnit, i když pobývala na území ČR jen po část roku, případně se již v roce 2026 na území ČR dokonce přestala zdržovat. Na základní slevu na dani ve výši 30 840 Kč má nárok jak občan Ukrajiny, který je držitelem dočasné ochrany, tak v případě, pokud není držitelem dočasné ochrany.

Ovšem POZOR, nezaměňovat výše uvedené s dalšími slevami na dani! Na ostatní slevy na dani, uvedené v § 35ba odst. 1 písm. b) až e) má daňový nerezident v ČR nárok jen při současném splnění následujících 2 podmínek:

a) úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou:

• příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo 6, nebo

• příjmů, které jsou od daně z příjmů osvobozeny podle § 4. 6 nebo 10, nebo

• příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

b) jedná se o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (EHP, tj. Island, Lichtenštejnsko, Norsko). To znamená, že možnost uplatnit ostatní slevy na dani se daňový rezidentů Ukrajiny netýká.

Co je velmi důležité a nelze opominout. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí pak musí ještě poplatník prokázat potvrzením zahraničního správce daně (§ 35ba odst. 2). Toto potvrzení by mělo obsahovat následující údaje:

I. a II. Oddíl:

- Identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijícího ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikační číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost,

- u poplatníka i manželky/manžela výši příjmů ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v tomto členění:

• příjmy ze zaměstnání (from employment),

• ze samostatné činnosti (business profit),

• z nájmu (rental income),

• z kapitálového majetku (capital gains),

• ostatní (other).

III. Oddíl:

- údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců.

IV. Oddíl:

- Název a adresa zahraničního daňového úřadu.

Uvedené potvrzení lze nalézt na webové stránce Finanční správy ČR v příslušné databázi aktuálních tiskopisů pro daň z příjmů fyzických osob v česko-anglické verzi. Jedná se o formulář „MFin 5250 Potvrzení zahraničního daňového úřadu k přiznání k dani z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3“, který je určen pro daňové nerezidenty pouze v případě, pokud se jedná o poplatníka s daňovou rezidencí v členském státě EU nebo státu tvořícího EHP a týkající se nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění podle § 15, § 35ba, § 35c ZDP.

V případě, pokud poplatník podává daňové přiznání, je toto potvrzení součástí příloh k daňovému přiznání.

Příklad 3

Cizinec dosáhl příjmy ze zaměstnání vykonávaného v ČR ve výši 540 000 Kč. Příjmy ze zdrojů na území ČR jsou tedy ve výši 540 000 Kč. V případě, pokud jeho „celosvětové příjmy“ s výjimkou příjmů, které se pro tento účel nezapočítávají, nepřesáhnou částku 600 000 Kč, může tento cizinec uplatnit i ostatní slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP. Pro kontrolu výpočet příslušného podílu příjmů: 540 000 Kč / 600 000 Kč × 100 = 90 %.

Z výsledku vyplývá, že podíl příjmů ze zdrojů na území ČR k celosvětovým příjmům je stále v dovoleném limitu, který je stanoven v § 35ba na úrovni „nejméně 90 % všech jeho příjmů“. V uvedeném případě by příjmy ze zdrojů v zahraničí nesměly přesáhnout částku 60 000 Kč = 600 000 Kč – 540 000 Kč. Pokud by výsledkem výpočtu byl údaj nižší než 90 % (po případném zaokrouhlení), pak by tento cizinec výše uvedenou podmínku pro uplatnění příslušných slev na dani nesplňoval. Pozorný čtenář může položit otázku, že potvrzení zahraničního správce daně bude potvrzovat příjem v zahraniční měně, tedy jakým kurzem se má tento příjem přepočítat na Kč. Pro odpověď lze ve stručnosti odkázat na § 38 ZDP (přepočet měny pro výpočet daní z příjmů).

Ovšem pozor – v případě, pokud by tento cizinec chtěl uplatnit základní slevu na dani podle § 35ba za kalendářní rok ve výši 30 840 Kč, pak tento podíl příjmů není podstatný.

Společenství jmění (§ 35ba odst. 4)

V daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství jmění, s výjimkou společenství jmění dědiců, poplatník může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.

Uvedená úprava reaguje od 1. 1. 2014 na znění nového občanského zákoníku, který zavádí nový institut společenství jmění a z hlediska daně z příjmů fyzických osob nachází uplatnění především při rozvodu manželství a dědickém řízení, kdy v době, kdy je manželství již rozvedeno nebo zůstavitel zemřel, není zřejmé, komu z manželů, jaký konkrétní majetek bude náležet nebo kterému dědici jaký konkrétní majetek připadne. K pojmu „společenství jmění“ viz blíže § 1236 až § 1239 nového občanského zákoníku.

Od 1. 1. 2015 bylo novelou upřesněno, že výše uvedené, pokud jde o uplatnění slevy na dani, se neuplatní v případě společenství jmění dědiců. V případě zdaňování příjmů zemřelého poplatníka do doby rozhodnutí o dědictví se uplatní postup stanovený zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád.

K uvedenému se rovněž váže nové ustanovení § 12 odst. 3 ZDP, dle kterého se příjmy a výdaje plynoucí poplatníkovi ze společenství jmění s výjimkou společenství jmění dědiců za dobu jeho trvání zahrnují do zdaňovacího období, ve kterém společenství jmění zaniklo.

• Základní sleva na dani na poplatníka

Podmínky pro uplatnění základní slevy

• Nárok na základní slevu na dani v roční výši 30 840 Kč podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP má každý občan, nezávisle na tom, zda jde o daňového rezidenta v ČR anebo o daňového nerezidenta v ČR (ať už je daňovým rezidentem v jakékoliv jiné zemi – například na Ukrajině, v Jižní Korey, USA, Vietnamu, Filipínách atd.).

• Nárok má rovněž poplatník, který k 1. lednu zdaňovacího období pobíral starobní důchod, a to i v případě, pokud by se jednalo o tzv. „předčasný starobní důchod“. Rovněž se může jednat o poplatníka, který pobírá tzv. „předdůchod“ ze svých finančních prostředků nastřádaných z doplňkového penzijního spoření, popřípadě z penzijního připojištění. Pokud poplatník začal pobírat uvedené důchody až v průběhu roku, pak i tento poplatník může uplatnit uvedenou základní slevu na dani. Výše starobního důchodu, popřípadě předčasného důchodu nebo předdůchodu není podstatná.

• Výše této slevy není závislá na splnění podmínek, tudíž se tato sleva na dani nekrátí v závislosti na počtu měsíců, na jejichž počátku byla splněna určitá podmínka. Výše slevy na dani je však závislá na výši daně před slevou. Výše daně snížená o tuto slevu na dani totiž nemůže vyjít záporná. To je podstatné pro fyzické osoby, které mají nízké příjmy, a tudíž v důsledku toho mají i nízký základ daně.

• Na rozdíl od daňového zvýhodnění na vyživované dítě nárok na základní slevu na dani lze uplatnit i v případě, pokud má poplatník příjmy nižší než 6násobek minimální mzdy.

• Pozor! Není důležité, zda se jedná o zletilého občana (dosáhl 18 let věku), anebo o osobu nezletilou. Nárok na základní slevu na dani má i osoba nezletilá (například student pobírající příjem v rámci letní brigády, který není zletilý, popřípadě mladiství zaměstnanci, což jsou zaměstnanci mladší než 18 let, jak vyplývá z § 350 zákoníku práce). Věk poplatníka pro uplatnění základní slevy na dani tedy není důležitý.

• Nárok na základní slevu v roční výši 30 840 Kč mají i poplatníci (občané), kteří pobírali zdanitelný příjem pouze po část roku.

• V případě, kdy dojde v průběhu roku k úmrtí poplatníka (občana), je nutné pamatovat též na pravidla uvedená v § 38ga ZDP a příslušná ustanovení daňového řádu (§ 239a, § 239b). Pokud osoba spravující pozůstalost podává daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, nemůže uplatnit nezdanitelnou část základu daně, slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35, daňové zvýhodnění.

Způsob uplatnění

• Nárok na základní slevu na poplatníka v roční výši 30 840 Kč lze uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok nebo v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a § 38k odst. 5 a odst. 7 ZDP).

• Nárok na základní slevu v měsíční výši 2 570 Kč lze uplatnit pouze u zaměstnavatele. Podmínkou je učinění (tj. podepsání ať už v písemné nebo elektronické formě) tzv. „Prohlášení k dani“ do 30 dnů od vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP). V případě, pokud zaměstnanec neučiní Prohlášení ve stanovené lhůtě, ale později, zaměstnavatel přihlédne ke slevě na dani až ve lhůtě stanovené v § 38k odst. 7 ZDP (tj. měsícem následujícím po měsíci, v němž poplatník Prohlášení učinil nebo až při ročním zúčtování, pokud poplatník učinil Prohlášení do 15. února následujícího roku).

• Základní slevu na dani na poplatníka uplatní zaměstnanec v Prohlášení k dani (vzor č. 27) tak, že tuto slevu označí v příslušném políčku písmenem „X“, anebo v případě, pokud tak činí dodatečně, tj. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, písmeny „XD“.

Příklad 4

Občan, který je daňovým rezidentem v ČR, nastoupil do zaměstnání dne 1. března 2026. Nárok na základní slevu na dani podle § 35ba v měsíční výši 2 570 Kč v kalendářním roce 2026 má za podmínky, že u tohoto zaměstnavatele učiní Prohlášení k dani do 31. března 2026. To znamená, pokud Prohlášení k dani podepíše do 30 dnů po vstupu do zaměstnání.

Obdobně by to bylo i v případě, pokud by se jednalo o občana, který není daňovým rezidentem v ČR.

Příklad 5

Zaměstnanec, který je daňovým rezidentem v ČR, pracuje u stejného zaměstnavatele již od roku 2009. Nárok na základní slevu na dani podle § 35ba v měsíční výši 2 570 Kč pro kalendářní rok 2026 má za podmínky, že u tohoto zaměstnavatele učiní Prohlášení k dani nejpozději do 16. února 2026 (jedná se o pondělí). Obdobně by to bylo i v případě, pokud by se jednalo o občana, který není daňovým rezidentem v ČR

Příklad 6

Občan, který je daňovým rezidentem v ČR, nastoupil do zaměstnání dne 1. června 2026. U tohoto zaměstnavatele učinil Prohlášení k dani ve lhůtě do 30 dnů po vstupu do zaměstnání. Současně však má ještě další příjem ze závislé činnosti od jiného zaměstnavatele, a to ve stejném období. I u tohoto druhého zaměstnavatele učinil Prohlášení k dani.

Tento postup by byl nezákonný, je totiž v rozporu se ZDP. Podmínkou je, že poplatník může učinit prohlášení k dani na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce (zaměstnavatele). Toto omezení vyplývá z ustanovení § 38k odst. 6 ZDP.

Příklad 7

Občan, který je daňovým rezidentem v ČR, nastoupil do zaměstnání dne 1. července 2026. U tohoto zaměstnavatele podepsal Prohlášení k dani ve lhůtě do 30 dnů od vstupu do zaměstnání. Tedy poprvé měl toto Prohlášení podepsané u tohoto zaměstnavatele za měsíc červenec 2026. Současně však měl v minulých měsících ještě další příjem ze závislé činnosti od jiného zaměstnavatele, v období před 1. červencem 2026. I u tohoto předchozího zaměstnavatele měl podepsané Prohlášení k dani, naposledy na měsíc červen 2026.

Tento postup je v souladu se ZDP. Poplatník měl ve stejném kalendářním roce učiněné (podepsané) Prohlášení k dani u dvou zaměstnavatelů, avšak nikoliv za stejný kalendářní měsíc.

Příklad 8

Zaměstnanec, který je od 1. srpna 2026 starobním důchodcem, ukončil v červenci 2026 pracovní poměr. Jeho starobní důchod je 25 980 Kč měsíčně. Otázka je, zda může uplatnit základní slevu na dani podle § 35ba v plné roční výši. Postup: V uvedeném případě to je možné. Pro tohoto poplatníka se jeví jako výhodné podat za rok 2026 daňové přiznání a uplatnit tak základní slevu na dani podle § 35ba v plné roční výši. Může též požádat svého posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, pokud nemá za povinnost podat daňové přiznání. K tomu lze pro doplnění uvést, že osvobození příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodu nebo penze je dáno za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 písm. g) ZDP, tj. částka do výše 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných předpisů.

• Sleva na dani na manžela (manželku)

Výše roční slevy

• 24 840 Kč ročně při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

• 49 680 Kč ročně, tj. dvojnásobek částky 24 840 Kč, na manžela (manželku), kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

Krácení slevy

Uvedenou slevu na dani lze uplatnit ve výši 2 070 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky. V případě manžela (manželky), kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P lze snížení daně (slevu) uplatnit ve výši 4 140 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky.

Nové podmínky

Od roku 2024 je možnost uplatnit slevu na dani na manžela (manželku) stanovena pouze v případě, pokud poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let. Pojem „vyživované dítě“ je pak pro účely daně z příjmů definován v § 35c odst. 6. Nemusí se jednat jen o biologický vztah. Může se jednat například též o dítě z druhého manželů (tj. nevlastní syn, nevlastní dcera). Výjimku tvoří vlastní vnuk a vnuk druhého z manželů (§ 35bb odst. 3).

Příklad 9

Manželství bylo uzavřeno dne 15. dubna 2026. Již před uzavřením manželství měli společně hospodařící domácnost a vyživovali dítě manželky, které v roce 2026 mělo 2. narozeniny v měsíci červenec 2026. Poplatník není biologickým otcem dítěte. Podmínka pro uplatnění slevy na manželku byla poprvé splněna až za měsíc květen. Podmínka, že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, byla splněna po celý rok 2026. Skutečnost, že nežil s matkou dítěte v období od ledna do dubna 2026 v manželství, nehraje roli, podmínkou však je existence společně hospodařící domácnosti po celý rok 2026. Nárok na slevu na manželku vzniká za 7 měsíců roku 2026, počínaje měsícem červenec. Výpočet: 24 840 Kč / 12 × 8 = 16 560 Kč.

Příklad 10

Manželství bylo uzavřeno v prosinci 2025. Nárok na slevu na manžela vzniká nejdříve počínaje měsícem leden 2026. Musí však být současně splněna podmínka, že poplatník, který uplatňuje tuto slevu, žije ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, po celý rok 2026.

Co nemá vliv

POZOR – Podmínkou není, aby manželka (manžel), na kterou je uplatňována tato sleva, byla daňovým rezidentem v ČR anebo daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Důležitou podmínkou však je nepřekročení hranice ročních příjmů 68 000 Kč. Do tohoto limitu se počítají i příjmy ze zahraničí!

Samozřejmě nelze tuto slevu na dani uplatnit v případě, pokud manželé nežijí ve společně hospodařící domácnosti (příslušná definice je uvedena v § 21e odst. 4 ZDP). Jako manžel (manželka) se posuzuje rovněž partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (§ 21e odst. 4 ZDP).

Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

• Po skončení kalendářního roku u zaměstnavatele v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podané ve lhůtě do 15. února v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

• Slevu na dani na manžela (manželku) uplatní zaměstnanec v Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění tak, že uvede jméno a příjmení manžela (manželky), rodné číslo, za které kalendářní měsíce byl nárok splněn, písmenem „X“ označí, zda byl manželovi (manželce) přiznán nárok na průkaz ZTP/P a v návaznosti na tuto skutečnost uvede, za které kalendářní měsíce uplatňuje nárok na dvojnásobnou výši této slevy na dani. V případě, pokud manželovi (manželce) nebylo přiděleno rodné číslo, uvede se jeho (její) datum narození ve tvaru den, měsíc, rok (DD.MM.RRRR).

• Nebo po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

Daňový nerezident ČR:

• Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

• Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP).

• Upozornění: Slevu na dani v tomto případě může uplatnit jen poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Tato podmínka se však nevztahuje na manželku (manžela), na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Průkaz ZTP/P přitom musí splňovat podmínku, že byl přiznán podle českých právních předpisů, pokud je uplatňována sleva na manželku ve dvojnásobné výši.

Prokázání nároku na slevu na dani na manželku (manžela) v domácnosti

• Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se prokazuje dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu (§ 38l odst. 2 písm. a) ZDP).

• Není tedy například důležité, jakou státní příslušnost manželka (manžel) má. V případě žádosti o roční zúčtování je na toto pamatováno i v případě, že jde o cizího státního příslušníka, uvede se datum jeho narození. Manželkou je i registrovaná partnerka (obdobně manželem se rozumí i registrovaný partner). Pokud jde o pravidla pro získání státního občanství ČR, platí pro tuto oblast zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky. Bližší informace jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR www.mvcr.cz

• Dále poplatník pro nárok na slevu na dani na manžela (manželku) musí od roku 2024 prokázat příslušným dokladem totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka.

• Skutečnost, že manželka (manžel) nepřesáhla limit vlastních příjmů ve výši 68 000 Kč, lze prokázat pro účely daňového přiznání na základě jejího (jeho) písemného prohlášení o této skutečnosti.

• Společně hospodařící domácnost se posuzuje podle § 21e odst. 4 ZDP. Společně hospodařící domácností se pro účely daně z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pro prokázání společně hospodařící domácnosti tedy postačuje prohlášení těchto osob, že tvoří společně hospodařící domácnost. Požadavek shodného trvalého bydliště těchto osob ze zákona nevyplývá. Jak partneři, tak manželé tedy mohou mít i rozdílná trvalá bydliště (dokonce mohou být i v rozdílných státech). Není ani podmínkou, aby používali shodný bankovní účet.

Další podmínky

V případě, pokud manžel (manželka) rozděluje příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, provozované za spolupráce manželky (manžela), v souladu s § 13 ZDP, nelze na spolupracující manželku (manžela) uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (toto omezení vyplývá přímo z § 13 odst. 4 ZDP).

Limit vlastních příjmů manželky (manžela) v domácnosti ve výši 68 000 Kč

V případě uplatňování slevy na dani na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti je klíčovým problémem ověření splnění podmínky, zda „vlastní příjmy manželky (manžela)“ nepřekročily v příslušném roce limitní částku ve výši 68 000 Kč. Pokud by tato hranice příjmů byla překročena, nebylo by možné tuto slevu na dani uplatnit. Je možné si povšimnout, že po mnoho let tento limit příjmů nebyl navýšen, v porovnání například s jinými limity pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle § 15 nebo výší slev na dani podle § 35ba. Pokud tento limit přepočteme na měsíční výši příjmů, vychází částka pouze ve výši 5 667 Kč = 68 000 Kč / 12.

Kupříkladu ve slovenském zákonu o daních z příjmů je toto řešeno v závislosti na tom, jaké vlastní příjmy má manželka (manžel) ve vztahu k násobku životního minima. Pokud porovnáme s českou právní úpravou, tak po přepočtení částky 68 000 Kč na měsíční výši 5 667 Kč, se tato již blíží k pouhému životnímu minimu platnému v roce 2022.

Pojem „vlastní příjmy manželky (manžela)“ je nutné chápat v tom smyslu, jaký tomuto pojmu přikládá ZDP. Nově je vymezen okruh příjmů, které se do limitu 68 000 Kč nezahrnují, uveden v § 35bb odst. 4 ZDP.

Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují:

• dávka státní sociální pomoci (účinnost od 1. 10. 2025), viz zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci,

• mimořádná okamžitá pomoc (účinnost od 1. 10. 2025), viz § 4, § 36, § 37 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,

• dávky osobám se zdravotním postižením, (viz zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením), státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna (§ 47e zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí), tj. příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla, příspěvek při pěstounské péči),

• příspěvky na péči a na sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

• stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

- Za zmínku stojí uvést, že pravidla pro poskytování stipendií jsou uvedena v § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Studentům vysoké školy mohou být například přiznána stipendia:

> za vynikající studijní výsledky,

> za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,

> v případě tíživé sociální situace studenta,

> v případech zvláštního zřetele hodných (například „ubytovací stipendium“),

> doktorské stipendium (studentům doktorských studijních programů).

• příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,

• příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně,

• příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

- například nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela, který má nemovitou věc vloženou do obchodního majetku nebo

- například příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté do obchodního majetku se zdaňuje jen u jednoho z manželů, jak vyplývá z § 10 odst. 2 ZDP.

Do příjmů manžela nebo manželky se tedy například zahrnují:

• veškeré příjmy „v hrubém“ ze zaměstnání, z podnikání, z nájmu apod.,

• všechny druhy důchodů (tedy i invalidní důchod),

• dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné),

• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.

Dále je vhodné rozlišovat pojmy „dávka státní sociální pomoci“ a „dávky státní sociální podpory“. Dávka státní sociální pomoci se poskytuje podle zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci. Výčet jejích složen nalezneme v § 18 zákona č. 151/2025 Sb. Dávky státní sociální pomoci jsou oproti tomu uvedeny v § 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Je možné konstatovat, že zjištění, zda příjmy manželky (manžela) nepřesahují uvedený roční limit 68 000 Kč, může přinést řadu nepříjemných překvapení, kdy tuto slevu pak nelze přiznat (například v případě manželky pobírající pouze invalidní důchod, aniž by měla nějaké jiné příjmy).

Uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) žijící ve společně hospodařící domácnosti není záležitostí nijak jednoduchou, neboť z poměrně velmi širokého spektra příjmů a možností jejich dosahování je velmi nesnadné rozlišit, které příjmy je správné do vlastních příjmů manželky (manžela) nezahrnovat. Pokud by limit ročních vlastních příjmů 68 000 Kč byl překročen, nebylo by totiž možné tuto slevu na dani uplatnit a pokud by sleva uplatněna byla, jednalo by se o nepřípustný postup.

Příklady – uzavření manželství v průběhu roku

Příklad 11

Zaměstnanec, občan ČR, žije společně s přítelkyní, mají malé dítě ve věku do 3 let, svatbu měli 10. února 2026. Přítelkyně neměla nemocenské pojištění, nedosahuje žádné příjmy, kromě rodičovského příspěvku. Celková výše rodičovského příspěvku za rok 2026 je 91 200 Kč.

Zde je nutné vzít v úvahu, že podmínka „manželka žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti“ byla splněna až v únoru 2026. Dokladem o uzavření manželství je oddací list, v tomto oddacím listu je pak mimo jiné uvedeno i datum uzavření manželství (§ 30 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení). Pro účely uplatnění slevy na dani na manželku se příslušná roční částka 24 840 Kč poměrně krátí, a to 1/12 za každý měsíc, na jehož počátku nebyly příslušné podmínky splněny. Zde lze tedy uplatnit slevu na dani za měsíce březen až prosinec 2026. Částka slevy na dani by vycházela ve výši 24 840 Kč / 12 × 10 měsíců = 20 700 Kč. V únoru 2026 nebyla podmínka splněna k 1. dni, takže tento měsíc započítat nelze. Pro zajímavost lze teoreticky zmínit situaci, kdy ke svatbě by došlo již 1. dubna. Pak by podmínka manželství byla splněna již k 1. dni měsíce dubna a slevu na dani by bylo možné uplatnit za měsíce duben až prosinec. (Obdobně pro situace, kdy k uzavření sňatku by došlo již 1. dne kalendářního měsíce).

Pokud jde o rodičovský příspěvek, ZDP v ustanovení § 35bb odst. 4 stanovuje, že do vlastních příjmů manželky (manžela) v domácnosti se mimo jiné nezapočítávají dávky státní sociální podpory. Výčet jednotlivých dávek státní sociální podpory lze nalézt v § 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Na základě tohoto zákona lze tedy konstatovat, že částka rodičovského příspěvku se do vlastních příjmů manželky nebude zahrnovat, protože se jedná o dávku státní sociální podpory.

Příklad 12

Obdobný případ, jako v předchozím případě. Situace je však jiná v tom, že manželka měla po uzavření manželství stále jiné trvalé bydliště než manžel. Ke změně trvalého bydliště manželky došlo po stránce formální až v prosinci 2026. Otázka zní, zda je splněna podmínka „manželka žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti“ pro účely uplatnění slevy na dani. Zde lze konstatovat, že tato podmínka je splněna i tehdy, pokud manželé mají různé trvalé bydliště. Společně hospodařící domácnost jako pojem je definována v § 21e ZDP. Podmínka shodného trvalého bydliště členů společně hospodařící domácnosti pro tento účel není stanovena. Společně hospodařící domácnost se rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pokud tedy manželé společně prohlásí, že mají společně hospodařící domácnost, nelze toto tvrzení zpochybnit na základě skutečnosti, že nemají shodné trvalé bydliště. Lze připustit i situaci, kdy manželka má trvalé bydliště v jiném státě než ČR, a přesto bude splněna podmínka společně hospodařící domácnosti. V případě, pokud manželka měla cizí státní příslušnost, není ani stanovena podmínka, že manželka musí být daňovým rezidentem jiného členského státu EU nebo státu tvořícího EHP.

Příklad 13

Manželství bylo uzavřeno dne 1. března 2026. Manželka nepřesáhla příjmy ve výši 68 000 Kč, manželé mají vlastní dítě, které nedovršilo věk 3 let. Podmínky pro možnost jsou tedy splněny již za měsíc březen 2026.

Příklady – narození dítěte, dovršení věku 3 let

Příklad 14

Obdobná situace jako v předchozím případě. Dítě se narodilo 1. června 2026. Jiné dítě manželé nemají. Podmínka pro uplatnění slevy na manželku je tedy splněna počínaje až měsícem červen 2026.

Příklad 15

Poplatník žije ve společné domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem, které dovrší věk 3 let dne 16. 7. 2026. Od 1. 8. 2026 tedy již nejsou splněny podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku. Poplatník tedy může uplatnit tuto slevu jen v poměrné výši vypočtené takto: 24 840 Kč / 12 × 7 = 14 490 Kč. Platí to za předpokladu, že manželka má v roce 2026 vlastní příjmy jen do limitu 68 000 Kč. Splnění podmínky, zda se jedná o vyživované dítě, které nedovršilo věk 3 let, se posuzuje k 1. dni měsíce, takže podmínka byla splněna v daném případě i ke dni 1. 7. 2026.

Příklady – příjmy manželky (manžela)

Příklad 16

Občan ČR, má příjmy ze zaměstnání. Manželka nedosahuje žádné příjmy, pobírá pouze přídavky na děti. Dále manželka měla příjem z nemocenského pojištění ve formě vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžitou pomoc v mateřství. Mají dítě ve věku do 3 let.

V případě přídavků na děti se nově jedná o dávku státní sociální pomoci. Přídavky na děti se tedy do uvedeného limitu 68 000 Kč nezapočítávají. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství jsou však dávky poskytované na základě zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Přehled dávek nemocenského pojištění zaměstnanců viz například § 4 zákona č. 187/2006 Sb. Uvedené dávky nelze považovat za příjmy, které se nezahrnují do vlastního příjmu manželky. Jinak řečeno, pokud úhrnná výše nemocenské dávky „vyrovnávacího příspěvku těhotenství v mateřství“ a výše nemocenské dávky „peněžité pomoci v mateřství“ v kalendářním roce přesáhla částku 68 000 Kč, pak by slevu na dani na manželku nebylo možné uplatnit.

Příklad 17

Občan ČR, má příjmy ze zaměstnání. Jeho manželka odešla v červnu 2026 na mateřskou dovolenou, její příjem ze zaměstnání dosáhl v měsících leden až květen 2026 v hrubé výši částku 70 000 Kč, čistá mzda však byla nižší než 68 000 Kč. Manželka dále pobírala peněžitou pomoc v mateřství. Mají dítě ve věku do 3 let. V uvedeném případě slevu na dani na manželku v domácnosti manžel uplatnit nemůže. Vlastní příjmy manželky jsou zcela jistě vyšší, než limit 68 000 Kč (vlastní příjmy manželky = hrubá mzda + nemocenské dávky).

Příklad 18

Manželka má příjmy ze zaměstnání. Její manžel je dlouhodobě nemocný a pobírá od dubna 2026 invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně ve výši 14 000 Kč měsíčně. Jiné příjmy manžel nedosáhl. Mají dítě ve věku do 3 let. V uvedeném případě je invalidní důchod příjmem, který se do vlastních příjmů manžela (obdobně manželky) započítává. Jedná se o částku, která je přiznána na základě zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (výčet druhů možných důchodů viz například § 4 uvedeného zákona). Vzhledem k tomu, že invalidní důchod v úhrnu za rok 2026 přesáhl částku 68 000 Kč (14 000 Kč × 9 měsíců = 126 000 Kč), nemůže manželka uplatnit slevu na dani na manžela, který s ní žije ve společně hospodařící domácnosti.

Příklad 19

Občan ČR, má příjmy ze zaměstnání. Jeho manželka je v domácnosti, byla vážně nemocná, od května roku 2026 má přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně ve výši 14 150 Kč, do té doby měla měsíčně invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně ve výši 9 400 Kč, je držitelkou průkazu ZTP/P, je plně finančně závislá na manželovi. Otázka je, zda manžel může uplatnit na manželku slevu na dani, a to ve dvojnásobné částce 49 680 Kč, podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Mají dítě ve věku do 3 let.

Zde lze stručně demonstrovat, že ZDP pro tento případ slevu na manželku poněkud paradoxně uplatnit neumožňuje. Do vlastních příjmů manželky se započítává jak invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, tak invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně. Vlastní příjmy manželky jsou ve výši 4 × 9 400 Kč + 8 × 14 150 Kč = 150 800 Kč. Vzhledem k tomu byl překročen limit ve výši 68 000 Kč ročně, slevu na dani na manželku ve společně hospodařící domácnosti tento občan nemůže uplatnit, a to ani ve výši 24 840 Kč, ani ve výši dvojnásobku z důvodu, že je manželka držitelkou průkazu ZTP/P.

Pokud jde o slevu na dani, uvedenou v § 35ba odst. 1 písm. e), ve výši 16 140 Kč, tak tuto slevu občan rovněž nemůže uplatnit, protože není držitelem průkazu ZTP/P. Držitelem průkazu ZTP/P je manželka, která je poplatníkem, který pobírá invalidní důchod. Obdobně to platí pro slevu na dani uvedenou v § 35ba odst. 1 písm. d) na poplatníky, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně (částka roční slevy 5 040 Kč) a pro slevu na dani uvedenou v § 35ba odst. 1 písm. c) na poplatníky, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně (částka roční slevy ve výši 2 520 Kč).

• Základní sleva na dani na invaliditu

Výše roční slevy je 2 520 Kč při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

Snížení daně (slevu) lze uplatnit ve výši 210 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky.

Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

• V průběhu kalendářního roku u zaměstnavatele na základě učinění (podpisu) Prohlášení k dani do 30 dnů od vstupu do zaměstnání anebo do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP).

• Nebo po skončení kalendářního roku:

• v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a § 38k odst. 5 a odst. 7 ZDP) nebo

• v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

• Základní slevu na invaliditu uplatní zaměstnanec v Prohlášení k dani tak, že tuto slevu označí v příslušném políčku písmenem „X“, anebo v případě, pokud tak činí dodatečně, tj. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, písmeny „XD“ a do stejného políčka uvede i kalendářní měsíce, za které příslušnou slevu na dani dodatečně uplatňuje.

Daňový nerezident ČR:

• Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

• Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP).

• Upozornění: Slevu na dani může uplatnit v daném případě jen poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Invalidní důchod však musí být přiznán podle českých právních předpisů.

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP se prokazuje [§ 38l odst. 2 písm. b a c) ZDP]:

a) V případě, že poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně:

• rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu,

• každoročně dokladem o výplatě důchodu.

b) V případě, že poplatníkovi zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důvodu souběhu s nárokem na starobní důchod:

• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště o tom, že poplatníkovi zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu starobního důchodu.

Upozornění:

- Při uplatňování slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) a písm. d) v případě invalidních občanů je nutné pamatovat, že tyto daňové slevy se poskytují občanům, kteří jsou invalidní, avšak nikoliv občanům, kteří žijí ve společně hospodařící domácnosti s invalidním občanem. To znamená, že občan může uplatnit tuto slevu na dani z důvodu své vlastní invalidity. Nikoliv z důvodu, že žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), který (která) je invalidní, anebo že se stará o dítě, které je invalidní.

Při uplatňování slevy na dani z důvodu invalidity si lze rovněž povšimnout, že přiznání slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) není závislé na tom, zda v příslušném měsíci občan pobíral zdanitelné příjmy. Kupříkladu, pokud občan v průběhu roku zahájil nebo ukončil podnikání, anebo vstoupil do zaměstnání, popřípadě skončil zaměstnání, anebo byl dlouhodobě nemocný, byl evidován na úřadu práce, neznamená to, že by nemohl za měsíce, ve kterých nedosahoval zdanitelné příjmy, uplatnit uvedené slevy na dani ve výši odpovídající počtu kalendářních měsíců, ve kterých k 1. dni splňoval požadované podmínky, uvedené v § 35ba odst. 1 písm. c) a písm. d) ZDP.

Příklad 20

Občan ČR, má příjem ze zaměstnání. Od 16. června 2026 je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně ve výši 18 110 Kč. Tento občan může uplatnit základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) v roční výši 30 840 Kč. Dále může uplatnit základní slevu na dani na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. c) z důvodu, že je poplatníkem, kterému je přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně. Roční výše této slevy je 2 520 Kč. Vzhledem k tomu, že tato podmínka byla splněna až od 16. června 2026, je nutné tuto roční částku poměrně zkrátit, a podle počtu měsíců, ve kterých nebyla splněna podmínka, že pobírá invalidní důchod. Splnění uvedené podmínky se posuzuje podle stavu k 1. dni měsíce. V uvedeném případě je možné slevu na dani uplatnit za měsíce červenec až prosinec. Výše roční slevy na dani na poplatníka, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, je v tomto případě 1 260 Kč = 2 520 Kč / 12 × 6 měsíců.

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP prokáže občan příslušným dokladem, tj. rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 1. nebo 2. stupně a dokladem o výplatě invalidního důchodu.

Příklad 21

Občan ČR, má příjem ze zaměstnání. Od 1. prosince roku 2026 je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně ve výši 19 110 Kč. Jeho manželka je rovněž invalidní důchodce, pobírá částečný invalidní důchod (invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně) od roku 2007 (jeho výše v roce 2025 je 18 150 Kč měsíčně). Otázka zní, jaké může občan uplatnit slevy na dani a v jaké výši. Manžel může uplatnit základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) v roční výši 30 840 Kč a slevu na dani z důvodu pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 1. nebo 2. stupně v poměrné výši 2 520 Kč / 12 × 1 měsíc = 210 Kč. Slevu na dani na manželku v domácnosti podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ve výši 24 840 Kč uplatnit nemůže, protože její vlastní příjmy za rok 2025 překročily limit 68 000 Kč. (Výpočet: 14 150 Kč × 12 = 169 800 Kč). Navíc není splněno, že vyživují dítě do 3 let věku.

Příklad 22

Občan ČR, má příjmy ze zaměstnání. Od roku 2014 pobírá částečný invalidní důchod (invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně) ve výši 17 250 Kč. Vzhledem k tomu, že mu již vznikl také nárok na starobní důchod, požádal si o starobní důchod. Starobní důchod mu byl přiznán od 1. dubna 2026, ve výši 19 230 Kč. Současně mu zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu jeho souběhu se starobním důchodem, protože invalidní důchod byl nižší než starobní důchod. Otázka zní, jaké může tento občan uplatnit slevy na dani a v jaké výši. V uvedeném případě může za rok 2026 uplatnit základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP v roční výši 30 840 Kč. Skutečnost, že je starobním důchodcem nemá v roce 2026 vliv na možnost uplatnění této základní slevy na dani. Dále může uplatnit základní slevu na dani na invaliditu v roční výši 2 520 Kč podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP, kterou nemusí krátit za měsíce leden až březen 2026 (důvod, že od dubna 2026 již nepobírá invalidní důchod, se v daném případě neuplatní, neboť došlo k jeho souběhu s nárokem na starobní důchod).

V uvedeném případě se uplatní postup uvedený v § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP: „je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu“.

Nárok na invalidní důchod v daném případě zanikl z důvodu uvedených v § 58 zákona č. 155/1995 Sb.: „Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší“.

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) prokáže občan příslušným dokladem, tj. potvrzením správce daně o zániku nároku na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu s nárokem na výplatu starobního důchodu.

• Rozšířená sleva na dani na invaliditu

Výše roční slevy je 5 040 Kč při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

Snížení daně (slevu) lze uplatnit ve výši 420 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky.

Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

• Nebo po skončení kalendářního roku:

– v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a § 38k odst. 5 a odst. 7 ZDP) nebo

– v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

• Rozšířenou slevu na dani na invaliditu uplatní zaměstnanec v Prohlášení k dani tak, že tuto slevu označí v příslušném políčku písmenem „X“, anebo v případě, pokud tak činí dodatečně, tj. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, písmeny „XD“ a do stejného políčka uvede i kalendářní měsíce, za které příslušnou slevu na dani dodatečně uplatňuje.

Daňový nerezident ČR:

• Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

• Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP).

• Upozornění: Slevu na dani může uplatnit poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Invalidní důchod přitom musí být poskytnut podle českých předpisů.

Prokázání nároku na slevu na dani

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP se prokazuje [§ 38l odst. 2 písm. b a c) ZDP]:

a) V případě, že poplatník pobírá invalidní důchod:

• rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně,

• každoročně dokladem o výplatě důchodu.

b) V případě, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve 3. stupni:

• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že pobírá jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve 3. stupni.

c) V případě, že poplatníkovi zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu s nárokem na starobní důchod:

• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu.

d) V případě, že poplatník je invalidní ve 3. stupni, avšak žádost o invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně byla zamítnuta:

• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že žádost o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve 3. stupni.

Občan, kterému byla zamítnuta žádost o invalidní důchod

Jak bylo již uvedeno, slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. d) je možné přiznat občanovi, který je invalidní ve 3. stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve 3. stupni. Takovým důvodem může být, že občan nesplnil podmínku potřebné doby pojištění, uvedenou v § 40 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Občan pobírá jiný důchod

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. d) je možné také přiznat občanovi, který pobírá jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek je, že je invalidní ve třetím stupni. Jedná se konkrétně o vdovský důchod, popřípadě vdovecký důchod, na který má nárok vdova (vdovec) po dobu 1 roku od smrti manžela (manželky) a po uplynutí této doby za podmínek uvedených v § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. (například z důvodu, že je invalidní ve 3. stupni, pak se jedná o „jiný důchod“, který umožňuje tomuto poplatníkovi uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP).

Jaký použít doklad

V případě bezhotovostní výplaty na účet lze použít jako doklad o výplatě důchodu:

• bankovní výpis nebo

• potvrzení OSSZ o výplatě důchodu,

V případě výplaty v hotovosti prostřednictvím pošty lze použít jako doklad o výplatě důchodu příslušný ústřižek složenky.

Příklad 23

Občan ČR, má příjem ze zaměstnání. Od roku 2019 pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně ve výši 17 110 Kč. Od 1. června 2026 mu byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně. Otázka zní, jaké může uplatnit slevy na dani a v jaké výši. Tento občan může uplatnit základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP ve výši 30 840 Kč. Dále může uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP z důvodu, že je poplatníkem, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně. Roční výše této slevy je 2 520 Kč. Vzhledem k tomu, že tato podmínka byla splněna pouze do května 2026, je nutné tuto roční částku poměrně zkrátit, a podle počtu měsíců, ve kterých nebyla splněna podmínka, že pobírá částečný invalidní důchod. Splnění uvedené podmínky se posuzuje podle stavu k 1. dni měsíce. V uvedeném případě je možné slevu na dani uplatnit za měsíce leden až květen. Výše slevy na dani na poplatníka, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, je v tomto případě 1 050 Kč = 2 520 Kč / 12 × 5 měsíců.

Dále může poplatník uplatnit slevu na dani z důvodu, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, a to za měsíce červen až prosinec. Roční výše této slevy je 5 040 Kč. Výše slevy připadající na měsíce červen až prosinec: 5 040 Kč / 12 × 7 = 2 940 Kč.

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) a slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. d) prokáže občan příslušným dokladem, tj. rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 1. nebo 2. stupně a rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, dále dokladem o výplatě invalidního důchodu pro invaliditu 1. nebo 2. stupně a dokladem o výplatě invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně.

Příklad 24

Občan ČR, má příjem ze zaměstnání. Od roku 2019 pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, od 5. března 2026 pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně. Vzhledem k tomu, že mu již vznikl také nárok na starobní důchod, požádal si o starobní důchod. Starobní důchod mu byl přiznán od 11. listopadu 2025, ve výši 21 290 Kč. Současně mu zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu jeho souběhu se starobním důchodem, protože invalidní důchod byl nižší než starobní důchod. Otázka zní, jaké může tento občan uplatnit slevy na dani a v jaké výši.

Postup: V uvedeném případě může tento občan za rok 2026 uplatnit základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) v roční výši 30 840 Kč. Dále může uplatnit slevu na dani z důvodu invalidního důchodu pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, kterou však musí krátit v poměrně výši, uplatnit může tuto slevu za měsíce leden až březen 2026. Výpočet: 2 520 Kč / 12 × 3 = 630 Kč. Dále může uplatnit slevu na dani z důvodu invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, kterou však musí krátit v poměrně výši, uplatnit může tuto slevu měsíce duben až prosinec. Výpočet: 5 040 Kč / 12 × 9 = 3 780 Kč.

• Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P

Průkaz ZTP/P je průkaz pro osobu se zdravotním postižením s potřebou průvodce. Bližší podmínky týkající se nároku na tento průkaz jsou uvedeny v § 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Výše roční slevy

16 140 Kč ročně při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

Krácení slevy

Snížení daně (slevu) lze uplatnit ve výši 1 345 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky.

Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

• Nebo po skončení kalendářního roku:

• v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a § 38k odst. 5 a odst. 7 ZDP) nebo

• v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

• Slevu na dani na držitele průkazu ZTP/P uplatní zaměstnanec v Prohlášení k dani tak, že tuto slevu označí v příslušném políčku písmenem „X“, anebo v případě, pokud tak činí dodatečně, tj. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, písmeny „XD“ a do stejného políčka uvede i kalendářní měsíce, za které příslušnou slevu na dani dodatečně uplatňuje.

Daňový nerezident ČR:

• Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

• Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP).

• Upozornění: Slevu na dani může uplatnit v daném případě jen poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Průkaz ZTP/P musí být přiznán podle českých právních předpisů.

Prokázání nároku na slevu na dani v případě držitele průkazu ZTP/P

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP se prokazuje [§ 38l odst. 2 písm. d) ZDP]:

• platným průkazem ZTP/P nebo

• rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu.

Příklad 25

Občan je v invalidním důchodu pro invaliditu 3. stupně a zároveň je držitelem průkazu ZTP/P (doba platnosti průkazu byla po celý rok 2026). Invalidní důchod, přiznaný v předchozích letech, pobíral do 15. května 2026, pak tento nárok zanikl z důvodu souběhu nároku na invalidní důchod s nárokem na starobní důchod. Otázka zní, v jaké výši může tento občan uplatnit slevy na dani podle § 35ba.

Tento občan může uplatnit základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP ve výši 30 840 Kč. Dále může uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. d) z důvodu, že je poplatníkem, který pobírá invalidní důchod, popřípadě pokud nárok na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně zanikl z důvodu souběhu se starobním důchodem. Roční výše této slevy je 5 040 Kč. V uvedeném případě lze tuto podmínku považovat za splněnou za celý rok 2026. Občan dále může uplatnit slevu na dani ve výši 16 140 Kč pro držitele průkazu ZTP/P, pokud byl vydán podle českých právních předpisů.

Příklad 26

Občan je invalidní ve 3. stupni od 15. dubna 2026, od tohoto dne pobírá invalidní důchod. Požádal o vydání průkazky ZTP/P, tato průkazka mu byla příslušným rozhodnutím přiznána s datem 28. června 2026. Otázka zní, v jaké výši může tento občan uplatnit slevy na dani podle § 35ba.

Splnění příslušných podmínek je nutné pro účely uplatnění slev na poplatníky například se ZTP/P a s plnou invaliditou sledovat k 1. dni měsíce (§ 35ba odst. 3 ZDP). V uvedeném případě tedy občan bude mít nárok na slevu na dani z důvodu invalidity 3. stupně podle § 35ba odst. 1 písm. d) za měsíce květen až prosinec 2023, tj. ve výši 5 040 Kč / 12 × 8 měsíců = 3 360 Kč. Nárok na slevu podle § 35ba odst. 1 písm. e) pro držitele průkazu ZTP/P lze uplatnit za měsíce červenec až prosinec, tj. ve výši 16 140 Kč / 12 × 6 měsíců = 8 070 Kč.

Příklad 27

K řešení je otázka, zda má průkaz ZTP/P vydaný na Slovensku pro slovenského občana zaměstnaného v ČR stejnou účinnost pro uplatnění slevy na dani jako český průkaz ZTP/P vydaný českému občanu. Zde je nutno bohužel konstatovat, že i v takovém případě je nutné, aby se jednalo o průkaz ZTP/P, který byl vydán v souladu s českými právními předpisy. Žádost o vydání průkazu je možné podat na webové stránce www.mpsv.cz/zadost-o-priznani-prukazu-osoby-se-zdravotnim-postizenim. Kdo má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením, je uvedeno v § 3, § 34 zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

• Měsíční sleva na dani podle § 35ba

Kdo může uplatnit slevy na dani podle § 35ba v měsíční výši (§ 35d):

ZDP umožňuje v měsíční výši uplatnit základní slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) v měsíční výši a slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) až e) v měsíční výši v případě poplatníků, kteří jsou z pohledu ZDP považováni za zaměstnance.

Za zaměstnance je z pohledu ZDP považován poplatník s příjmy ze závislé činnosti, které jsou daňově zařazeny pod § 6 ZDP. Skutečnost, že tato možnost je dána je pro zaměstnance vyplývá z ustanovení § 35d odst. 1 ZDP: „Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy podle § 38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) a na daňové zvýhodnění“.

Poplatník (zaměstnanec), který neučinil (nepodepsal) u zaměstnavatele prohlášení k dani

Pokud poplatník Prohlášení k dani neučinil (nepodepsal) u zaměstnavatele v příslušné lhůtě, pak nelze v příslušném měsíci při výpočtu zálohy na daň uplatnit u zaměstnavatele základní slevu na dani v měsíční výši ani nelze uplatnit ostatní slevy na dani v měsíční výši podle § 35ba odst. 1 písm. c) až e) v příslušné částce. Tato omezení vyplývá z § 38h odst. 5 ZDP: „U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění“

Poplatník (zaměstnanec), který učinil (podepsal) u zaměstnavatele prohlášení k dani ve stanovené lhůtě

Nutnou podmínkou pro uplatnění základní slevy na dani podle § 35ba v měsíční výši a ostatních slev na dani v měsíční výši podle § 35ba odst. 1 písm. c) až e) ZDP je, zda se jedná o poplatníka (občana), který učinil (podepsal) u svého zaměstnavatele (plátce daně z příjmů ze závislé činnosti) tzv. „Prohlášení k dani“.

Lhůty pro podpis Prohlášení

Lhůty, ve kterých musí občan učinit (podepsat) Prohlášení k dani, jsou uvedeny v § 38k odst. 4 ZDP. Poplatník musí učinit Prohlášení k dani do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušný kalendářní rok.

Další podmínky

Jak vyplývá z ustanovení § 38k odst. 6, poplatník (tzn. zaměstnanec) může učinit Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 na stejné období (tzn. měsíc) kalendářního roku pouze u jednoho plátce (tzn. zaměstnavatele).

Lhůta pro prokázání nároku na slevu na dani podle § 35ba příslušnými doklady

Pouhé učinění (podpis) Prohlášení k dani není postačující podmínkou pro poskytnutí příslušné slevy na dani podle § 35ba písm. c) až f) ZDP. Poplatník musí též prokázat svůj nárok na poskytnutí slevy na dani příslušnými doklady.

Lhůty pro prokázání rozhodných skutečnosti jsou stanoveny následovně:

• Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly (§ 38k odst. 1).

• Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání (38k odst. 1).

• Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba prokazuje poplatník plátci daně rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně.

Postup zaměstnavatele (§ 38k odst. 1)

• K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku (tj. 1. dni) byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba splněny, učiní-li poplatník současně Prohlášení podle § 38k odst. 4, anebo tyto skutečnosti v již učiněném prohlášení současně uvede.

• Výjimka: Pokud však zaměstnanec učiní prokazatelně Prohlášení k dani ve lhůtě 30 dnů po vstupu do zaměstnání, popřípadě každoročně nejpozději do 15. února, přihlédne zaměstnavatel k prokázaným skutečnostem již ode dne nástupu do zaměstnání, popřípadě ve druhém případě již při výpočtu zálohy na daň za měsíc leden běžného kalendářního roku, jak vyplývá z § 38k odst. 4 ZDP.

• V § 38k odst. 1 ZDP byla ponechána věta, že k předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány. Toto je však významné už jen pro případy uplatnění daňového zvýhodnění na zletilé dítě dle § 35c ZDP, neboť sleva na dani pro studenty byla v § 35ba ZDP od roku 2024 zrušena.

Postup při uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) až e) ZDP v měsíční výši lze rozdělit na následující situace:

1) jedná se o zaměstnance, který je daňovým rezidentem v ČR,

2) jedná se o zaměstnance, který není daňovým rezidentem v ČR.

1) V případě zaměstnance, který je daňovým rezidentem v ČR:

- Jedná se o zaměstnance, který má příjmy ze závislé činnosti ve smyslu § 6, ze kterých se sráží záloha na daň podle § 38h.

- Má učiněné (podepsané) Prohlášení k dani v příslušné lhůtě.

• Postup:

> Zaměstnavatel poskytne měsíční slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) až e), pokud jsou splněny příslušné podmínky.

> Sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) se v měsíční výši neposkytuje.

- Nemá učiněné (podepsané) Prohlášení k dani v příslušné lhůtě.

• Postup:

> Zaměstnavatel neposkytne měsíční slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) až e).

> Sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) se v měsíční výši neposkytuje.

Upozornění:

- Některé výjimky platí v případě příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí, popřípadě pokud jde mzda k tíži stálé provozovny umístěné v zahraničí.

2) V případě zaměstnance, který není daňovým rezidentem v ČR:

- Jedná se o zaměstnance, který má příjmy ze závislé činnosti ve smyslu § 6, ze kterých se sráží záloha na daň podle § 38h.

- Má učiněné (podepsané) Prohlášení k dani v příslušné lhůtě.

• Postup:

> Slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) až e) se v měsíční výši neposkytnou.

> Sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) se v měsíční výši neposkytuje.

- Nemá učiněné (podepsané) Prohlášení k dani v příslušné lhůtě.

• Postup:

> Zaměstnavatel neposkytne měsíční slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) až e).

> Sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) se v měsíční výši neposkytuje.

Sleva na dani v případě zastavené exekuce

Počínaje rokem 2022 lze využít nový druh slevy na dani uvedený v § 35 odst. 4 ZDP. Jedná se o slevu na dani za zastavenou exekuci v souvislosti s novelou zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád.

Novela exekučního řádu uložila povinnost exekutorům, aby do 3 měsíců od nabytí její účinnosti vyzvali oprávněné ke složení zálohy na náklady exekuce u následujících vymáhaných pohledávek:

• vymáhaných v exekučních řízeních podle exekučního řádu, přičemž toto řízení probíhala po dobu alespoň 3 let přede dnem nabytí účinnosti novely,

• v době zahájení řízení se jednalo o pohledávku oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství,

• současně v těchto řízeních v posledních 3 letech přede dnem účinnosti novely nebylo nic vymoženo.

Oprávněný bude následně vyzván, aby složil ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy zálohu na náklady exekuce. Nesloží-li oprávněný ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví.

V této souvislosti pak vzniká oprávněnému možnost uplatnit odpovídající částku slevy na dani.

Po praktické stránce je možné tuto slevu uplatnit až po skončení roku, a to buď u zaměstnavatele v rámci žádosti o roční zúčtování, nebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů. V případě, pokud poplatník chce uplatnit tuto slevu na dani u zaměstnavatele, byl za tímto účelem vydán vzor č. 4 Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (formulář MFin 5457/B), který nahradil předchozí vzor č. 3 uvedené Žádosti.

Daň z příjmů lze tak snížit o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká nízkých pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané maximální hodnoty. To znamená, že maximální výše slevy na dani za jednu exekuci činí maximálně 450 Kč.

Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, lze tedy snížit o slevu za zastavenou exekuci. Zákon o daních z příjmů však stanovuje pro tuto novou slevu za zastavenou exekuci podmínky, které vychází z novely exekučního řádu:

• Výše slevy odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb. z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.

Jak vyplývá například z § 55 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, exekutor exekuci zastaví, nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce.

Slevu za zastavenou exekuci však lze uplatnit pouze za zdaňovací období, ve kterém exekutor náhradu oprávněnému přizná. Pokud tedy poplatníkovi nevznikne za příslušné období daňová povinnost v dostatečné výši, slevu na dani za zastavenou exekuci nebude mít vůči jaké dani z příjmů uplatnit a sleva tím pádem takříkajíc „propadne státu“. V takovém případě oprávněný věřitel nezíská za zastavenou exekuci prakticky žádnou kompenzaci na dani z příjmů.

Co je důležité

Zaměstnanec musí prokázat nárok na tuto slevu usnesením o zastavení exekuce [§ 38l odst. 2 písm. e) ZDP]. Ustanovení § 35 odst. 4 ZDP přitom nerozlišuje, zda se jedná o zaměstnance (poplatníka), který je nebo není daňovým rezidentem ČR.

Daňové zvýhodnění na děti (§ 35c)

• Nárok na daňové zvýhodnění

Legislativní rámec

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě se poskytuje poplatníkům, kteří vyživují dítě, které s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti, a to při splnění podmínek uvedených v § 35c ZDP.

Kdo může uplatnit nárok na daňové zvýhodnění

• Nárok na daňové zvýhodnění může uplatnit i poplatník, který pobírá starobní důchod, při splnění podmínek uvedených v § 35c ZDP. Obdobně v případě poplatníka, který pobírá předčasný starobní důchod nebo tzv. „předdůchod“, který pobírá z finančních prostředků ze svého doplňkového penzijního spoření.

• Nárok na daňové zvýhodnění může uplatnit v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období pouze jeden z poplatníků, pokud se jedná o situaci, kdy dítě vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více poplatníků (například manželé, kteří jsou rodiči dítěte, k této problematice viz podrobněji dále v textu).

• Nárok na daňové zvýhodnění na děti mohou uplatnit i poplatníci, kteří nemají příjem ze závislé činnosti (pokud mají jiný zdroj příjmů), popřípadě pokud pobírali příjem ze závislé činnosti jen po část roku.

• Nárok na daňové zvýhodnění má i poplatník, který není daňovým rezidentem v ČR, za předpokladu splnění podmínky, že úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů, s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35c odst. 5).

• Upozornění: Daňové zvýhodnění může uplatnit pouze poplatník, který s vyživovaným dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti a je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

• Podmínkou není, že se jedná o dítě, které má české státní občanství. V případě, kdy dítě nemá přidělené rodné číslo (například z důvodu, že se narodilo v zahraničí), v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se uvádí datum narození ve tvaru DD.MM.RRRR

• Nárok na „měsíční daňové zvýhodnění“ formou měsíční slevy na dani podle § 35c, případně formou měsíčního daňového bonusu, má:

• pouze poplatník s příjmy zdaňovanými podle § 6 ZDP, tedy poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 35d odst. 1),

• který je daňovým rezidentem v ČR (§ 38h odst. 13),

• při splnění podmínky, že učinil (podepsal) Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 u svého zaměstnavatele, a současně splnil další podmínky, uvedené v zákonu o daních z příjmů.

Kdo nemůže uplatnit nárok na daňové zvýhodnění

Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník, který není daňovým rezidentem ČR a není ani daňovým rezidentem jiného členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. To znamená po praktické stránce, že daňové zvýhodnění nemůže uplatnit fyzická osoba, která je například z Ukrajiny, obvykle se zdržuje na území ČR, avšak podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění není daňovým rezidentem v ČR. Obdobně v případě fyzické osoby, která je daňovým rezidentem například Ruska, Číny, Vietnamu, USA, Kanady, a vzhledem k odchodu Velké Británie z EU, též daňový rezident Velké Británie.

• Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník, se kterým vyživované dítě nežije ve společně hospodařící domácnosti (například v případě rozvedených manželů).

• Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník na dítě, které se dle § 35c nepovažuje za vyživované dítě.

• Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky a který uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.

Výše daňového zvýhodnění v roční výši

Výše daňového zvýhodnění je stanovena odstupňovaně v závislosti na počtu vyživovaných dětí. S účinností od kalendářního roku 2021 platí následující částky:

- na jedno vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti ve výši 15 204 Kč ročně,

- na druhé vyživované dítě ve výši 22 320 Kč ročně,

- na třetí a každé další dítě ve výši 27 840 Kč ročně.

Pro 2026 nedošlo ke změně výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě.

Vzhledem k uvedené progresi to znamená, že v případě, pokud poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více dětí, částka daňového zvýhodnění se úměrně zvyšuje. Počínaje třetím dítětem však zůstává jednotlivá částka na další dítě již konstantní ve výši 27 840 Kč. To znamená, že v případě, pokud poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti po celý kalendářní rok:

• 2 děti, daňové zvýhodnění je poskytnuto ve výši 37 524 Kč = 15 204 Kč + 22 320 Kč,

• 3 děti, daňové zvýhodnění je poskytnuto ve výši 65 364 Kč = 15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč,

• 4 děti, daňové zvýhodnění je poskytnuto ve výši 93 204 Kč = 15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč × 2,

• 5 dětí, daňové zvýhodnění je poskytnuto ve výši 121 044 Kč = 15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč × 3,

• atd.

- Vyživované děti se v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzují sice společně, ale u každého poplatníka se tento postup aplikuje odděleně.

- Například u druha se dohromady posuzují jen děti, které má s družkou, a případně jeho vlastní děti, nikoliv však děti, které má družka z dřívějšího vztahu.

- Sčítání dětí pro účely daňového zvýhodnění se tak provádí vždy z pohledu poplatníka a do součtu lze zahrnout pouze ty děti, které jsou jeho vyživovanými, tj. splňují podmínky uvedené v ustanovení § 35c odst. 6 ZDP. K uvedenému postupu lze nalézt bližší informace na webové stránce Finanční správy ČR pod odkazem „Daňové zvýhodnění u zaměstnavatele“ ze dne 22. ledna 2015.

Omezení výše daňového zvýhodnění (horní limit)

Celkový počet dětí, na které lze uplatnit daňové zvýhodnění, není omezen. To znamená, že není omezena výše daňového zvýhodnění, pokud je poskytnuta jako sleva na dani.

Omezení daňového bonusu (horní a dolní limit)

Daňový bonus si lze pro lepší názornost představit jako pomyslnou „zápornou daň“. Tedy částku, kterou poplatník nikoliv odvádí státu, ale naopak ji obdrží od státu, ovšem za předpokladu splnění příslušných podmínek. Omezení je stanoveno ustanovením § 35c odst. 3 ZDP nepřímo, a to limitní výší daňového bonusu, který bylo možné poskytnout maximálně ve výši 60 300 Kč ročně (horní limit) nebo pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč (dolní limit). Od roku 2021 však byl zrušen horní limit 60 300 Kč. Oproti tomu dolní limit ve výši 100 Kč zrušen nebyl (§ 35c odst. 3).

Další omezení daňového bonusu se týká nízko-příjmových poplatníků. Daňový bonus nemůže uplatnit poplatník, jehož příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti (podnikání) nedosáhly alespoň 6násobku minimální mzdy. Do této částky se nezapočítávají příjmy uvedené v § 35c odst. 4 ZDP (například příjmy osvobozené od daně uvedené v § 4 nebo zařazené pod § 6 odst. 9).

Příklad 28

Zaměstnanec dosáhl za rok 2026 příjmy ze závislé činnosti ve výši 306 310 Kč. Daň 15 % vypočtená z této částky zaokrouhlené na 100 Kč dolů, je ve výši 45 945 Kč = 306 300 Kč × 0,15. Po odečtení základní slevy vychází částka daně 15 105 Kč = 45 945 Kč – 30 840 Kč. Pokud občan bude uplatňovat daňové zvýhodnění na 1 dítě, pak výsledná daň bude ve výši 0 Kč = 15 105 Kč – 15 105 Kč. Daňový bonus bude ve výši 15 204 Kč – 15 105 Kč = 99 Kč. Občanovi však bude přiznán daňový bonus ve výši 0 Kč, neboť nedosáhl dolního limitu výše daňového bonusu ve výši 100 Kč.

Příklad 29

Zaměstnanec dosáhl stejné příjmy jako v předchozím příkladu. Uplatňuje ale daňové zvýhodnění na 4 děti, tj. ve výši 93 204 Kč. Daňový bonus vychází v částce 93 204 Kč – 15 105 Kč = 78 099 Kč. Zaměstnanci náleží nárok na daňový bonus ve výši 78 099 Kč, neboť horní limit 60 300 Kč byl od roku 2021 zrušen.

Příklad 30

Zaměstnanec má v roce 2026 celkové příjmy ze závislé činnosti nezdaněné srážkovou daní ve výši 134 400 Kč. Zaměstnanec má nárok na daňový bonus, pokud bude uplatňovat daňové zvýhodnění, neboť jeho příjmy dosáhly 6násobku minimální mzdy (6 × 22 400 Kč).

Zvýšení daňového zvýhodnění na dvojnásobek

• Jak vyplývá z ustanovení § 35c odst. 7 ZDP, v případě, pokud se jedná o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se daňové zvýhodnění na toto dítě na dvojnásobek (například z roční částky 15 204 Kč se zvýší na 30 408 Kč, pokud poplatník vyživuje 1 dítě). V případě, pokud poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více dětí, z nich jedno dítě je držitelem průkazu ZTP/P, pak pořadí dětí si stanovuje poplatník, neboť zákon o daních z příjmů žádné pořadí podle věku dětí (které je první, druhé, třetí apod.) nestanoví. To znamená, že nelze automaticky pro tyto daňové účely považovat nejstarší dítě na „první dítě“. Pokud bude poplatník chtít využít daňové optimalizace, pak dítě, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, bude uvádět jako poslední v pořadí, čímž získá vyšší nárok na daňové zvýhodnění, než kdyby toto dítě uváděl jako první dítě. Jedná se o legální daňovou optimalizaci.

• Maximální výše celkového daňového bonusu v částce 60 300 Kč ročně byla počínaje rokem 2021 zrušena, což může být výhodné v případě, pokud poplatník vyživuje více dětí, nemá vysoký příjem a případně má i dítě s průkazem ZTP/P.

Příklad 31

Poplatník má dvě děti, staršího syna, který se narodil v roce 2012 a mladší dceru, která se narodila v roce 2014 a je držitelkou průkazu ZTP/P. U obou dětí jsou v roce 2026 splněny podmínky, že žijí s poplatníkem ve společné domácnosti a jedná se o vyživované děti ve smyslu definice uvedené v § 35c ZDP. Výsledek: Poplatník může za rok 2026 uplatnit daňové zvýhodnění v roční výši 15 204 Kč na syna a daňové zvýhodnění na dceru ve výši dvojnásobku, tj. 22 320 Kč × 2 = 44 640 Kč, protože jde o dítě, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Celkem jde o daňové zvýhodnění ve výši 59 844 Kč = 15 204 Kč + 44 640 Kč. Obdobně by vyšel tento výsledek i v případě, pokud by se v daném případě dcera, která je držitelem průkazu ZTP/P, narodila dříve než syn a byla „prvorozeným dítětem“.

Příklad 32

Poplatník má tři děti, dva syny, kteří se narodili v roce 2015 a dceru, která se narodila v roce 2018 a je držitelkou průkazu ZTP/P. U všech dětí jsou v roce 2026 splněny podmínky, že žijí s poplatníkem ve společné domácnosti a jedná se o vyživované děti ve smyslu definice uvedené v § 35c ZDP.

Výsledek: Poplatník může za rok 2026 uplatnit daňové zvýhodnění v roční výši 15 204 Kč na prvního syna, 22 320 Kč na druhého syna a daňové zvýhodnění na dceru ve výši dvojnásobku, tj. 27 840 Kč × 2 = 55 680 Kč, protože jde o dítě, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Celkem jde o daňové zvýhodnění ve výši 93 204 Kč = 15 204 Kč + 22 320 Kč + 55 680 Kč. Obdobně by vyšel tento výsledek i v případě, pokud by se v daném případě dcera, která je držitelem průkazu ZTP/P, narodila dříve, než synové a byla „prvorozeným dítětem“.

Daňové dopady

- Výše daňové úspory při uplatnění daňového zvýhodnění není do určité míry závislá na základu daně, neboť na rozdíl například od částek snižujících základ daně podle § 15 ZDP daňové zvýhodnění ovlivňuje přímo výši daně.

- V určitých případech může částka daňového zvýhodnění na vyživované děti přesáhnout částku daně, sníženou o slevy na dani podle § 35ba. V takovém případě dochází ke vzniku pomyslné „záporné daně“. Nebo přesněji řečeno, ke vzniku daňového bonusu ve smyslu § 35c odst. 3 ZDP: „Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a § 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem“.

- Výše daňové úspory je závislá na tom, na kolik dětí poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění.

Daňové zvýhodnění v poměrné výši

• Daňové zvýhodnění lze poskytnout poplatníkovi ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky (§ 35c odst. 10 ZDP). Rozhodující pro vznik nároku poplatníka na daňové zvýhodnění je tedy splnění požadovaných podmínek k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce.

• Z tohoto základního pravidla, tzn. „splnění požadovaných podmínek k prvnímu dni měsíce“ však existují výjimky. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci:

> ve kterém se dítě narodilo,

> nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo

> ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Příklad 33

Poplatník chce uplatnit daňové zvýhodnění v následujících případech. Dítě se narodilo 15. září, dítě bylo osvojeno dne 18. září, dítě bylo dáno do pěstounské péče dne 30. září. Ve všech uvedených případech lze při splnění všech ostatních podmínek uplatnit daňové zvýhodnění na tyto děti již za měsíc září.

Příklad 34

Zletilé dítě ukončilo studium a přestalo splňovat podmínku soustavné přípravy na budoucí povolání dne 31. srpna 2026. Za měsíc srpen daňové zvýhodnění ještě náleží. Za měsíc září 2026 nárok na daňové zvýhodnění na toto dítě poplatníkovi již nenáleží, neboť k prvnímu dni měsíce září nebyly splněny potřebné podmínky.

Změna počtu vyživovaných dětí nebo nesplnění podmínek v průběhu roku

Vzhledem k tomu, že výše daňového zvýhodnění se odvíjí od počtu vyživovaných dětí žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, bude docházet k tomu, že výše daňového zvýhodnění se může měnit (zvyšovat či snižovat) v závislosti na tom, zda se počet vyživovaných dětí zvýšil nebo snížil. Obdobně v případě, pokud některé dítě začne/přestane v průběhu roku splňovat podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění.

Příklad 35

Poplatník vyživuje začátkem roku 2026 dvě děti. Pro lepší názornost můžeme předpokládat, že starší dítě je syn (první dítě), mladší dítě je dcera (druhé dítě). V průběhu kalendářního roku 2026, například k 31. srpnu 2026 však jedno z dětí (syn) přestane být z pohledu daně z příjmů vyživovaným dítětem. Znamená to, že daňové zvýhodnění na druhé dítě v roční výši 22 320 Kč bude náležet jen v poměrné výši za měsíce leden až srpen 2026, v částce 14 880 Kč = 22 320 Kč / 12 × 8. Na první dítě bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč ročně. Celkem bude činit daňové zvýhodnění 30 084 Kč = 15 204 Kč + 14 880 Kč.

Z uvedeného vyplývá, že:

• na syna (první dítě) bude náležet daňové zvýhodnění za 8 měsíců ve výši 8 × (15 204 Kč / 12) = 10 136 Kč,

• na dceru (druhé dítě) bude náležet daňové zvýhodnění za 12 měsíců ve výši 8 × (22 320 Kč / 12) + 4 × (15 204 Kč / 12) = 19 948 Kč.

• Celkem daňové zvýhodnění bude činit 30 084 Kč (pro kontrolu lze provést zjednodušeně výpočet: 15 204 Kč + 22 320 Kč / 12 × 8 = 30 084 Kč).

Příklad 36

Poplatník vyživuje začátkem roku 2026 celkem tři děti. Jedno z těchto dětí (zletilý syn) přestane být vyživovaným dítětem ke dni 30. června 2026. Nejstarší dítě je zletilý syn, prostřední dítě je dcera a nejmladší dítě je nezletilý syn.

Z uvedeného vyplývá, že:

• na zletilého syna (první dítě) bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 6 × (15 204 Kč / 12) = 7 602 Kč,

• na dceru (druhé dítě) bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 6 × (22 320 Kč / 12) + 6 × (15 204 Kč / 12) = 18 762 Kč, neboť jen v období od ledna do června je považováno za druhé dítě pro účely daňového zvýhodnění,

• na nezletilého syna (třetí dítě) bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 6 × (27 840 Kč / 12) + 6 × (22 320 Kč / 12) = 25 080 Kč, neboť jen v období od ledna do června je považováno za třetí dítě pro účely daňového zvýhodnění, v období od července do prosince je jen druhým dítětem.

Celkem bude činit daňové zvýhodnění 51 444 Kč = 7 602 Kč + 18 762 Kč + 25 080 Kč

Pro porovnání lze provést následující úvahu. Pokud by nedošlo ke změně, zaměstnanec by měl na 3 děti nárok na daňové zvýhodnění ve výši 65 364 Kč = 15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč. Vzhledem k tomu, že třetí dítě přestalo po dobu 6 měsíců splňovat podmínky, daňové zvýhodnění se snížilo o částku odpovídající těmto 6 měsícům, tj. 6 × 27 840 Kč / 12 = 13 920 Kč. Porovnáním rozdílu částek 65 364 Kč – 51 444 Kč vychází stejný výsledek, tj. částka 13 920 Kč. Pro rychlou kontrolu lze také provést zjednodušeně následující výpočet: 15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč / 12 × 6 = 51 444 Kč.

Příklad 37

Poplatník vyživuje začátkem roku 2026 dvě děti. V únoru 2026 se však rodina rozšíří o narozená dvojčata. Starší dvě děti jsou synové, narozená dvojčata jsou dcery.

Z uvedeného vyplývá, že:

• na prvního syna bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč,

• na druhého syna bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 22 320 Kč,

• na první dceru bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 11 × (27 870 Kč / 12) = 25 520 Kč,

• na druhou dceru bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 11 × (27 870 Kč / 12) = 25 520 Kč.

Celkem bude činit daňové zvýhodnění 93 204 Kč = 15 204 Kč + 22 320 Kč + 2 × 27 840 Kč.

Vyživované dítě a rodinné vztahy

Uplatnění daňového zvýhodnění není z pohledu rodinných vztahů omezováno jen na děti z biologického hlediska vlastní. Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě, které splňuje podmínky uvedené v § 35c odst. 6 ZDP. Můžeme si je nyní přiblížit. Z pohledu rodinných vztahů se za vyživované dítě poplatníka pro účely daňového zvýhodnění považuje dítě:

• vlastní,

• osvojenec,

• dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,

• od 1. 1. 2015 též dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči,

• dítě druhého z manželů,

• vlastní vnuk (vnučka) nebo vnuk (vnučka) druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Uvedené pojmy bude vhodné blíže osvětlit.

Dítě druhého z manželů

Jedná se o situaci, kdy jeden z manželů není biologickým rodičem a nejedná se o dítě osvojené. Poplatník je tedy ve vztahu k tomuto nevlastnímu dítěti jeho „otčímem“ (pokud jde o manžela), anebo jeho „macechou“ (pokud jde o manželku).

Kupříkladu muž, který má z předchozího manželství/vztahu nezletilou dceru, se ožení se ženou, která má z předchozího manželství/vztahu zletilého syna. Muž se tedy stává pro nevlastního syna otčímem a žena se stává pro nevlastní dceru macechou. Z jejich pohledu se jedná tak o dítě druhého z manželů.

• Státní občanství manželů: Samozřejmě může nastat i situace, kdy manželství je uzavřeno s cizím státním příslušníkem. S uzavřením manželství je pak spojena možnost získání českého státního občanství podle zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR. Z pohledu uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě však i nadále nerozhoduje státní občanství manžela (manželky), ale skutečnost, zda jde o daňového rezidenta ČR anebo o daňového nerezidenta. Může nastat i situace, kdy například zaměstnanec uzavře manželství s cizinkou a stane se tak nevlastním otcem dítěte, které doposud nemělo státní občanství ČR. Pro vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, však není stanoveno, že musí mít české státní občanství, ani nemusí mít přidělené rodné číslo. Pro úplnost lze zmínit, že zákon č. 186/2013 Sb. uvádí v § 18, že manželé mohou podat společnou žádost o udělení státního občanství ČR, do níž mohou zahrnout své děti.

• Společná domácnost a územní podmínka: V této souvislosti je možné zdůraznit, že není ani stanovena podmínka, že se jedná o dítě žijící ve společné domácnosti na území ČR. Ustanovení § 35c v tomto ohledu jednoznačně rozšiřuje tuto územní podmínku na „společně hospodařící domácnost na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP“. Jako příklad lze uvést situaci, kdy manžel dlouhodobě pobývá na území ČR, kde pobírá příjmy ze zaměstnání, a jeho manželka s dětmi pobývá v jiném členském státě EU. Oba manželé jsou přitom daňovými nerezidenty v ČR. I nadále se však jedná o společně hospodařící domácnost. Problém by však mohl nastat například tehdy, pokud by si daňový rezident ČR vzal za manželku ženu z Ukrajiny, která by i nadále z pohledu mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění zůstala daňovým rezidentem Ukrajiny (ovšem mohl by nastat i případ, kdy její středisko životních zájmů se takto přesunulo do ČR a stala se tak daňovým rezidentem v ČR).

Příklad 38

Snoubenci uzavřeli v roce 2026 manželství. Z předešlého manželství však nastávající manžel má nezletilého syna a nastávající manželka má zletilou dceru, která však studuje v zahraničí. Manžel je tedy ve vztahu k nevlastní dceři jejím otčímem, manželka je ve vztahu k nevlastnímu synovi jeho macechou. Manželka je státním příslušníkem státu, který není členským státem EU ani státu tvořícího EHP. Společně hospodařící domácnost mají na území ČR (děti, na které chtějí uplatnit daňové zvýhodnění, s nimi musí žít ve společné domácnosti, ale to neznamená, že musejí mít všichni stejné trvalé bydliště). Oba manželé jsou daňovými rezidenty v ČR, kde mají středisko životních zájmů a stálý byt (byt je ve vlastnictví manžela).

Doplnění:

• Na základě definice „manžela“, uvedené v § 21e ZDP je za „manžela“ případně „manželku“ pro účely daně z příjmů považován též partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

Převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se pro účely daňového zvýhodnění považuje (pokyn GFŘ D–59):

• dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

• dítě, jehož rodič zemřel, a

• dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Definici pojmu „dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů“ je však možné nalézt i v jiných právních předpisech. Například v ustanovení § 20 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,

• v ustanoveních § 7 odst. 10, § 45 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Osvojení (adopce) dítěte se až do 31. 12. 2013 řídilo zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině. Od 1. 1. 2014 platí pro osvojení pravidla uvedená v novém občanském zákoníku (§ 794 až § 854). Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou aspoň základy takového vztahu (§ 795). Osvojit lze zletilé i nezletilé dítě (§ 796). Dítě získává příjmení osvojitele (§ 835). Osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení (§ 851). O osvojení nezletilého rozhoduje soud na návrh osvojitele. O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k návrhu se připojí zletilý, který má být osvojen (§ 796).

Osvojení nelze zrušit po uplynutí 3 let od rozhodnutí o osvojení. Toto však neplatí v případě, pokud je osvojení v rozporu se zákonem (§ 840). V případě, je-li to v zájmu dítěte, může soud na návrh osvojitele rozhodnout i před uplynutím doby 3 let od rozhodnutí o osvojení, že je osvojení nezrušitelné.

Pěstounská péče je forma péče, která nahrazuje péči rodičů. Až do 31. 12. 2013 se řídila pěstounská péče rovněž zákonem o rodině (§ 45a). Od 1. 1. 2014 se však řídí novým občanským zákoníkem (§ 958 až § 970). Jedná se o státem garantovanou formu náhradní rodinné péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů. Osoba pěstouna musí poskytovat záruku řádné výchovy dítěte. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech, k výkonu mimořádných záležitostí žádá souhlas zákonného zástupce dítěte. Pěstounská péče náhradní rodinnou péčí v případech, kdy rodiče dítěte neumí, nechtějí nebo nemohou o své dítě osobně pečovat. Rodiče dítěte mají právo se s dítětem osobně a pravidelně stýkat i právo na informace o dítěti, ledaže soud z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodne jinak. Biologičtí rodiče neztrácejí svoje rodičovské povinnosti, například vyživovací povinnost a vědí, kde dítě vyrůstá (§ 960 a § 961). Mají též právo rozhodovat o podstatných záležitostech, které se dítěte týkají (například volba školy).

Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí (§ 970). Dítě nabývá plné svéprávnosti (§ 30):

• zletilostí (zletilost se nabývá dovršením 18. roku věku),

• před nabytím zletilosti přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství,

• přiznat lze soudem na návrh nezletilého svéprávnost nezletilému, pokud nezletilý dosáhl věku 16 let a pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého (§ 37).

Pěstounská péče může být soudem zrušena z důležitých důvodů. Pěstounská péče je placená. Dávky pěstounské péče jsou upraveny v zákonu č. 359/1999 Sb., ve znění novely provedené zákonem č. 401/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013 (až do 31. 12. 2012 byly dávky pěstounské péče upraveny zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů).

Poručenství jako forma péče, která nahrazuje péči rodičů, se rovněž řídila až do 31. 12. 2013 zákonem o rodině (§ 78). Od 1. 1. 2014 se poručenství řídí pravidly uvedenými v novém občanském zákoníku (§ 928 až § 942). Poručenství je zvláštní druh opatrovnictví, pro případ, že nezletilé dítě nemá zákonného zástupce. Tato situace nastává tehdy, pokud:

• rodiče zemřeli,

• nemají plnou způsobilost k právním úkonům,

• byli zbaveni rodičovských práv.

Poručník dítě vychovává, zastupuje a spravuje jeho záležitosti místo rodičů. Poručenství nelze ztotožnit s pojmem opatrovnictví. Zatímco opatrovnictví nad nezletilými dětmi znamená, že opatrovníkovi je svěřen výkon pouze některých práv a povinností za rodiče, který může být buď dlouhodobý anebo naopak jen krátkodobý, s poručenstvím je spjat výkon všech práv a povinností, která jinak náleží rodičům.

Základním posláním poručníka je ochrana práv a zájmů nezletilého dítěte. Poručník má nezletilého zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů a také ho vychovávat. Povinnost vychovávat nezletilé dítě však neznamená povinnost osobní péče o dítě, i když samozřejmě poručník o dítě osobně pečovat může. Funkce poručníka nezakládá vyživovací povinnost k dítěti.

Pokud jde o výběr osoby poručníka, pokud to není v rozporu se zájmy dítěte, má soud ustanovit poručníkem především toho, koho doporučili rodiče. Jestliže rodiče tímto způsobem nikoho nedoporučí, pak je na místě, pokud je to možné, aby byl poručníkem ustanoven někdo z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině. V případě, že se nenajde žádná taková osoba, soud ustanoví poručníkem jinou fyzickou osobu. Občanský zákoník připouští i možnost, aby poručníky nezletilého dítěte byli ustanoveni i manželé (§ 932).

Poručenství zaniká (§ 935):

• v případě, nabude-li alespoň jeden z rodičů poručence rodičovskou odpovědnost, popřípadě nabude-li schopnost ji vykonávat,

• v případě, nabude-li dítě svéprávnosti nebo je-li osvojeno,

Poručenská funkce zaniká:

• smrtí poručníka nebo

• rozhodnutím soudu o zproštění poručníka jeho funkce nebo o odvolání poručníka.

Pokud jde o příslušná rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, jsou uvedeny v § 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jedná se například o:

• Rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby (blíže viz § 953 nového občanského zákoníku: „Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka“).

• Rozhodnutí soudu o osvojení dítěte (blíže viz § 796 nového občanského zákoníku).

• Rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele (blíže viz § 824 nového občanského zákoníku),

• Rozhodnutí soudu o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením (blíže viz § 826 nového občanského zákoníku: „Po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy byl souhlas k osvojení dán, může být osvojované dítě předáno osvojiteli do péče před osvojením. O takovém předání rozhoduje na návrh osvojitele soud“),

• Rozhodnutí soudu o jmenování fyzické osoby poručníkem (blíže viz § 928 nového občanského zákoníku: “Není-li tu žádný z rodičů, který má a vůči dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, soud jmenuje dítěti poručníka“),

• Rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu (blíže viz § 958 nového občanského zákoníku: „Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče pěstounovi“).

• Rozhodnutí soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči (blíže viz § 963 nového občanského zákoníku: „Soud může dítě svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounské péče“).

• Rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o péči o dítě.

Příklad 39

Nezletilé a zletilé osvojené (adoptované) dítě

Poplatník má tři děti, vlastního syna, který se narodil dne 15. června 2026, nezletilou holčičku, kterou osvojil (adoptoval) v měsíci únoru 2026, a dále zletilou dceru, kterou osvojil v roce 2014 v době, kdy byla ještě nezletilá. Výsledek: Poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění, které se týká nezletilé adoptované dcery, která s ním však žije ve společně hospodařící domácnosti, a je ve smyslu § 35c vyživovaným dítětem. Poplatník může také uplatnit daňové zvýhodnění na vlastního nezletilého syna. V obou případech však lze uplatnit daňové zvýhodnění pouze v poměrné výši, odpovídající počtu měsíců v roce 2026, ve kterých bylo splněno, že se jedná o vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Vzhledem k tomu, že syn se narodil v průběhu června, lze pro tyto účely započítat 7 měsíců (tzn. včetně měsíce června), ve kterých je splněno, že se jedná o vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Na osvojenou nezletilou dceru může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění za 11 měsíců, tj. období únor až prosinec. Daňové zvýhodnění lze v daném případě uplatnit již za měsíc, ve kterém se dítě narodilo anebo ve kterém došlo k osvojení (adopci).

Poplatník může také uplatnit daňové zvýhodnění na adoptovanou dceru, která je již zletilá, za předpokladu, že dcera splňuje podmínky uvedené v § 35c odst. 5 písm. b) ZDP (to znamená, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, nepřesáhla věk 26 let apod.) a žije s ním ve společně hospodařící domácnosti. Daňové zvýhodnění bude činit:

• na zletilou dceru ve výši 15 204 Kč,

• na osvojenou nezletilou dceru ve výši 20 460 Kč (výpočet: 20 460 Kč = 22 320 Kč / 12 měsíců × 11 měsíců),

• na narozeného syna ve výši 16 240 Kč na syna (výpočet: 16 240 Kč = 27 840 Kč / 12 měsíců × 7 měsíců).

Celkem daňové zvýhodnění na všechny vyživované děti je ve výši 51 904 Kč = 15 204 Kč + 20 460 Kč + 16 240 Kč.

Příklad 40

Nezletilé a zletilé dítě druhého z manželů (nevlastní syn, nevlastní dcera).

Zaměstnankyně má z prvního manželství dceru, které je 16 let. Zaměstnankyně se podruhé vdala a se svým současným manželem se dohodla na tom, že daňové zvýhodnění na dceru bude uplatňovat u svého zaměstnavatele manžel. Výsledek: Tento postup je možný. V tomto případě uplatnil daňové zvýhodnění na „vyženěnou“ dceru poplatník, který není jejím biologickým rodičem, ale je pouze otčímem (nevlastním otcem).

Daňové zvýhodnění lze uplatnit nejenom na dítě vlastní, ale i na dítě nevlastní. Podmínkou je, že se jedná o dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a jedná se o dítě druhého z manželů. Není tedy dáno omezení v tom, zda se jedná o dítě zletilé nebo nezletilé. V případě, pokud by se jednalo o dítě zletilé, bylo by potřeba ověřovat též splnění dalších podmínek, tj. zda se jedná o dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře [§ 35c odst. 6 písm. b) ZDP].

Příklad 41

Poručník nezletilého dítěte.

Zaměstnankyně se stala od 5. února 2026 poručníkem nezletilé dcery své sestry. Její sestra i manžel sestry zemřeli při autonehodě. V tomto případě zaměstnankyně rovněž může uplatnit daňové zvýhodnění na toto nezletilé cizí dítě, neboť se jedná o dítě, které má v péči, která nahrazuje péči rodičů. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již od měsíce února 2026, kdy se stala poručníkem (opatrovníkem) dítěte. Zaměstnankyně má ještě nezletilého syna, takže na dceru své sestry může uplatnit daňové zvýhodnění jako na druhé dítě, ve výši 22 320 Kč / 12 × 11 = 20 460 Kč.

Příklad 42

Budoucí osvojitel.

Manželé se rozhodli pro osvojení nezletilého dítěte, které je umístěno v kojeneckém ústavu. Na základě rozhodnutí příslušného orgánu jim bylo dítě svěřeno do zatímní péče jako budoucím osvojitelům. Pro daňové účely lze tuto péči považovat za péči nahrazující péči rodičů. Znamená to, že je možné uplatnit na toto dítě daňové zvýhodnění, i když ještě nedošlo k osvojení (adopci). Poplatník, který bude uplatňovat daňové zvýhodnění, prokáže nárok příslušným rozhodnutím o svěření dítěte do péče budoucím osvojitelům a čestným prohlášením, že dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti. Nárok na daňové zvýhodnění lze uplatnit již za kalendářní měsíc, ve kterém bylo nezletilé dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Příklad 43

Pěstoun a dítě svěřené do pěstounské péče s průkazem ZTP/P

Manželé se starají o své vlastní 2 nezletilé děti. Dále jim bylo svěřeno od března 2026 do pěstounské péče nezletilé dítě, kterému byl již dříve přiznán průkaz ZTP/P. Jedná se o nezletilé dítě, takže nemá přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně. Vzhledem k tomu, že v případě, pokud o vyživované dítě pečuje ve společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může uplatnit daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich, dohodli se manželé následovně: Daňové zvýhodnění na vlastní 2 děti uplatní manžel. Daňové zvýhodnění na dítě v pěstounské péči uplatní manželka. Uvedený postup je samozřejmě možný. Daňové zvýhodnění bude v následující výši: na 2 vlastní děti ve výši 15 204 Kč (první dítě) a 22 320 Kč (druhé dítě), na dítě v pěstounské péči (třetí dítě) v dvojnásobné výši, tj. 2 × 27 840 Kč / 12 × 10 = 46 400 Kč (§ 35c odst. 7).

Příklad 44

Pěstoun a dítě, které dosáhlo plné svéprávnosti

Manželé pečují o dvě vlastní děti a další dítě mají svěřené do pěstounské péče. Dítě, které mají svěřené do pěstounské péče, dosáhlo zletilosti v dubnu 2026. Žije však s nimi i nadále ve společně hospodařící domácnosti a připravuje se na budoucí povolání studiem.

V uvedeném případě lze zmínit změnu v uplatňování daňového zvýhodnění, kterou přinesla novela zákona o daních z příjmů (zákon č. 267/2014 Sb.) s účinností již za zdaňovací období 2014. Podle § 970 nového občanského zákoníku pěstounská péče zaniká, nabude-li dítě plné svéprávnosti a nejpozději zletilostí. Pokud je tedy dítě svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu do pěstounské péče, okamžikem nabytí svéprávnosti nebo zletilostí tato péče zaniká a nejedná se tak již o „péči nahrazující péči rodičů“. V takovém případě nebylo možné až do roku 2013 již uplatňovat daňové zvýhodnění na toto dítě, i když ostatní podmínky uvedené v § 35c ZDP byly splněny.

Novelou, provedenou zákonem č. 267/2014 Sb. však bylo doplněno, že za vyživované dítě se považuje též „dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči“.

Znamená to, že v daném případě uvedené dítě, které dosáhlo zletilosti, a již není v pěstounské péči, je pro účely daně příjmů i nadále „vyživovaným dítětem“. Pokud žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, není mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, ani nedovršilo věk 26 let, a v daném případě splňuje podmínku, že se připravuje soustavně na budoucí povolání, může poplatník (již bývalý pěstoun) uplatnit na toto dítě daňové zvýhodnění.

Příklad 45

Zletilé dítě s invalidním důchodem.

Zaměstnankyně pečuje o svoje dvě zletilé děti, které s ní žijí ve společně hospodařící domácnosti. První dítě má přiznaný invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně, druhé dítě má přiznaný invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně. V případě, pokud první zletilé dítě nedosáhlo věk 26 let a studuje, lze přiznat daňové zvýhodnění. Na druhé zletilé dítě však již nelze uplatnit daňové zvýhodnění, z důvodu, že mu byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně.

Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

• Nebo po skončení kalendářního roku:

• v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění (§ 38k odst. 5 a odst. 7 ZDP) nebo

• v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

Daňový nerezident ČR:

• Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

• Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35c odst. 5 ZDP).

• Upozornění: Daňové zvýhodnění může uplatnit pouze poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě tedy nemůže například využít zaměstnankyně, která obvykle pobývá na území ČR, avšak podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je daňovým rezidentem Ukrajiny (z důvodu, že má na Ukrajině středisko životních zájmů a stálý byt).

• Vyživované dítě a společně hospodařící domácnost

Další podmínky

Poplatník, který chce uplatnit daňové zvýhodnění, musí kromě jiného splnit následující podmínky:

1) Společná domácnost a územní podmínka: Dítě s poplatníkem žije ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost však nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (například pokud dítě studuje vysokou školu v ČR a pobývá na kolejích anebo studuje na škole v zahraničí).

2) Státní občanství manželů: V případě dítěte druhého z manželů samozřejmě může nastat i situace, kdy manželství je uzavřeno s cizím státním příslušníkem. S uzavřením manželství je pak spojena možnost získání českého státního občanství podle zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR. Z pohledu uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě však i nadále nerozhoduje státní občanství manžela (manželky), ale skutečnost, zda jde o daňového rezidenta ČR anebo o daňového nerezidenta. Může nastat i situace, kdy například zaměstnanec uzavře manželství s cizinkou a stane se tak nevlastním otcem dítěte, které doposud nemělo státní občanství ČR. Pro vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, však není stanoveno, že musí mít české státní občanství, ani nemusí mít přidělené rodné číslo. Pro úplnost lze zmínit, že zákon č. 186/2013 Sb. uvádí v § 18, že manželé mohou podat společnou žádost o udělení státního občanství ČR, do níž mohou zahrnout své děti.

3) Více poplatníků: V případě, pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

4) Musí být splněno, že se jedná o vyživované dítě ve smyslu definice uvedené v § 35c ZDP.

Společně hospodařící domácnost

Pojem „společně hospodařící domácnost“ je definován v § 21e ZDP: „Společně hospodařící domácností se rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“.

V této souvislosti je možné zdůraznit, že není stanovena podmínka, že se jedná o dítě žijící ve společné domácnosti na území ČR. Ustanovení § 35c odst. 1 v tomto ohledu jednoznačně rozšiřuje tuto územní podmínku na „společně hospodařící domácnost na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP“.

Nutnou podmínku, aby se jednalo o společně hospodařící domácnost, není shodné trvalé bydliště členů domácnosti, ani shodná státní příslušnost. Tato situace může nastat například v případě, kdy spolu žijí druh a družka, mají odlišná trvalá bydliště, anebo jde o manžele, kteří z různých důvodů si ponechali svoje rozdílná trvalá bydliště beze změny. Lze si rovněž představit situace, kdy se jedná o osoby s různou státní příslušností a jeden z nich má například trvalé bydliště v cizině (zaměstnanec má dítě s přítelkyní, která má trvalé bydliště například na Slovensku). Pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, nezáleží již na tom, zda vyživované dítě je daňovým rezidentem ve stejném státě jako poplatník, který na toto dítě uplatňuje daňové zvýhodnění.

Podrobnější právní stanoviska k pojmu „společně hospodařící domácnost“ lze nalézt například v rozhodnutí Krajského soudu v Praze čj. 43 Af 7/2018-39.

Příklady

• Pokud rodiče například nemají shodné trvalé bydliště s dítětem, nemusí to znamenat, že nemají společně hospodařící domácnost. Záleží na jejich shodném prohlášení, zda spolu trvalé žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

• Samozřejmě může nastat i situace, kdy rodiče a dítě mají stejné trvalé bydliště, avšak nemají společně hospodařící domácnost. Může to nastat například v případě dětí, které mají vlastní rodinu a společnou domácnost s rodiči fakticky zrušili.

• V případě společně hospodařící domácnosti rozhoduje faktický stav. Problém při určení, zda dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, nastává v případě manželů, kteří se rozvádějí. Pro určení doby, kdy došlo ke zrušení společně hospodařící domácnosti, není rozhodující, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o rozvodu manželství, ale doba, kdy fakticky došlo ke zrušení společně hospodařící domácnosti, což může být o značnou dobu dříve. Lze v této souvislosti konstatovat, že podmínku společně hospodařící domácnosti s dítětem nesplňuje rodič, který na dítě platí výživné a dítě je svěřeno do péče druhého z rodičů. Pokud by došlo k obnovení společně hospodařící domácnosti, což lze doložit čestným prohlášením obou rodičů, lze daňové zvýhodnění uplatnit, opět za podmínky, že daňové zvýhodnění uplatňuje ve stejném kalendářním měsíci jen jeden z rodičů.

Dítě ve střídavé péči

Splnění podmínky, že dítě žije „ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem“ je rovněž komplikované v případě, pokud se jedná o již rozvedené manžele, kteří mají dítě ve střídavé péči. Od 1. 1. 2014 je střídavá péče upravena v novém občanském zákoníku, konkrétně viz ustanovení § 907: „Soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte“. Při střídavé péči nastává situace, kdy dítě je po určitou dobu u jednoho z rodičů a po určitou dobu je u druhého z rodičů. Nejedná se o stav, kdy dítě sdílí současně dvě společně hospodařící domácnosti.

Zde je důležité tuto situaci řešit v závislosti na tom, s kterým rodičem a ve kterých měsících dítě fakticky sdílelo společně hospodařící domácnost. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale v domácnosti.

Příslušnost dítěte k domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů, jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (tedy i dítě) může ale být příslušníkem pouze jedné domácnosti. To znamená, že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců.

To znamená, že mohou nastat tyto situace:

1) Rodiče dítěte, které je svěřeno do střídavé výchovy, uzavřou dohodu, že toto dítě i nadále bude žít v domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden z rodičů, druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude.

2) Jinou variantou je, že každý z rodičů bude uplatňovat daňové zvýhodnění, ale pouze po dobu, ve kterém je dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců. Nesmí ale docházet ke dvojímu uplatňování daňového zvýhodnění ve stejném období (kalendářním měsíci).

Vhodný je postup, kdy daňové zvýhodnění na dítě je uplatněno nikoliv v průběhu roku, ale až po skončení roku, buď v rámci žádosti zaměstnance o provedení ročního zúčtování anebo s pomocí daňové přiznání za příslušný kalendářní rok. Vždy je vhodné doložit příslušným čestným prohlášením, že dítě s poplatníkem (rodičem) žilo v příslušné době ve společně hospodařící domácnosti a daňové zvýhodnění neuplatňuje ve stejných měsících jiný poplatník (druhý z rodičů). Lze doporučit, aby zaměstnanec doložil, že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, popřípadě, že je uplatňuje, ale jen po určitou dobu (například jeho čestným prohlášením). V případě, pokud je tento druhý z rodičů zaměstnán, také potvrzením jeho zaměstnavatele.

Jestliže se rodiče nedohodnou na způsobu uplatňování daňového zvýhodnění v případě dítěte svěřeného do střídavé výchovy, je řešením, aby si tyto daňové záležitosti vypořádali nikoliv pomocí žádosti o provedení ročního zúčtování u svého zaměstnavatele, nýbrž podáním svých daňových přiznání.

Novela občanského zákoníku zrušuje od 1. 1. 2026 střídavou péči a nahrazuje původní znění § 907 odst. 1 takto: „Dohodnou-li se na tom rodiče, soud rozhodne, že dítě zůstává v péči obou rodičů, aniž by určoval rozsah péče o dítě každého z nich“.

Dítě dočasně mimo domov

Porušením podmínky společně hospodařící domácnosti není, pokud se dítě zdržuje dočasně mimo společně hospodařící domácnost, například z důvodu studia. Může se však jednat i o situaci, kdy je dítě dlouhodobě hospitalizováno v nemocnici, popřípadě je v zahraničí, například z důvodu studia na zahraniční škole. Vazba k rodině však trvá a rysy společně hospodařící domácnosti jsou zachovány.

Příklad 46

Zaměstnanec uzavřel manželství se ženou, která má státní příslušnost v Norsku a je daňovým rezidentem ČR, kde manželé spolu žijí. Tato žena má zletilou dceru ve věku do 26 let, která studuje na zahraniční vysoké škole mimo ČR. Tato žena chce uplatnit daňové zvýhodnění na svoji dceru.

Skutečnost, že její dcera studuje v zahraničí, nemusí znamenat, že nesdílí se svojí matkou společně hospodařící domácnost.

Dítě nesdílí s poplatníkem domácnost

Daňové zvýhodnění nelze uplatnit, pokud dítě nesdílí s poplatníkem společně hospodařící domácnost z důvodu, že nezletilé dítě:

• bylo odňato z péče rodičů a svěřeno rozhodnutím soudu do náhradní péče třetích osob nebo

• na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní nebo ochranné výchovy je umístěno v dětském domově nebo v jiném ústavu pro mládež (§ 971 až § 975 nového občanského zákoníku).

Příklad 47

Dítě umístěné do dětského domova a ústavní péče

Nezletilé dítě bylo na základě předběžného opatření soudu umístěno v květnu 2026 do dětského domova. Od září 2026 byla u něj nařízena ústavní výchova.

Pobyt dítěte v zařízení kolektivní péče, v případě, je – li soudem rozhodnuto o ústavní výchově, nelze považovat za krátkodobý pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost. Dítě po dobu ústavní výchovy nežije s rodiči ve společně hospodařící domácnosti. Znamená to tedy, že daňové zvýhodnění poplatník (rodič) nemůže na toto dítě uplatnit. Podmínky, za kterých soud může rozhodnout o ústavní výchově, jsou uvedeny v § 971 nového občanského zákoníku. Ústavní výchovu nařizuje soud tehdy, jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit a dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Dítě, které je na základě rozhodnutí soudu svěřeno do ústavní péče a umístěno v dětském domově, může pobývat mimo toto zařízení pouze dočasně. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 30 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Příklad 48

Rozvedené manželství a společné dítě s družkou, která má cizí státní příslušnost.

Rozvedený zaměstnanec má jedno nezletilé dítě (syna), na které platí bývalé manželce od roku 2019 výživné. S dítětem se setkává pravidelně za 14 dní na víkend, dítě je svěřeno do výchovy matce. Zaměstnanec žije v ČR ve společně hospodařící domácnosti s cizinkou, se kterou má nezletilou dceru. Cizinka má státní příslušnost členské země EU nebo členské země EHP, nemá však trvalé bydliště na území ČR.

Tento zaměstnanec nemá v příslušných letech vůbec nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě (syna), a to z důvodu, že syn s ním již nežije ve společně hospodařící domácnosti. Zaměstnanec však má nárok na daňové zvýhodnění na nezletilou dceru (jedná se o jeho vlastní dítě), neboť je splněna společně hospodařící domácnosti. V zásadě není vyloučeno, aby daňové zvýhodnění uplatnila na dceru i jeho matka, avšak pokud se jedná o daňového nerezidenta, tak může uplatnit daňové zvýhodnění jen za splnění další podmínky, kterou je výše příjmů alespoň 90 % ze zdrojů na území ČR, uvedené v § 35c odst. 5. V případě, že se jedná o daňový bonus, tak při splnění rovněž podmínky výše příjmů odpovídající nejméně 6násobku minimální mzdy, uvedené v § 35c odst. 4. Lze však rovněž usuzovat, že v daném případě by cizinka mohla prokázat, že se obvykle zdržuje v ČR, má zde stálý byt i středisko životních zájmů a je tak daňovým rezidentem ČR.

Příklad 49

Rozvedené manželství.

Zaměstnanec má jedno nezletilé dítě. Manželství bylo rozvedeno v červnu 2026 (nabytí právní moci usnesení o rozvodu manželství). Společně hospodařící domácnost však byla zrušena již v měsíci lednu 2026. Zaměstnanec platí bývalé manželce výživné, dítě je svěřeno do výchovy matce.

Tento zaměstnanec nemá v roce 2026 nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, a to z důvodu, že dítě s ním nežije ve společně hospodařící domácnosti. Nárok by mohl uplatit pouze za měsíc leden 2026, za podmínky, že tento nárok neuplatňuje za uvedený měsíc matka dítěte. Pro splnění podmínky společně hospodařící domácnosti postačuje, pokud je splněna na začátku měsíce, nikoliv však na konci příslušného měsíce.

Příklad 50

Více poplatníků v domácnosti a vyživované dítě

Rozvedená zaměstnankyně má jedno nezletilé dítě, které se narodilo v roce 2018. Nezletilé dítě bylo po rozvodu svěřeno do její péče. Rozvod proběhl v roce 2026.

Tato zaměstnankyně může uplatňovat nárok na daňové zvýhodnění v roční výši, protože v každém kalendářním měsíci roku 2026 bylo splněno, že vyživované dítě s ní žije ve společně hospodařící domácnosti. Na druhou stranu je však nutné pamatovat, že ve stejném měsíci kalendářního roku může uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě pouze jeden z rodičů dítěte. Pokud by tedy bývalý manžel v roce 2026 uplatňoval daňové zvýhodnění na vyživované dítě v kalendářních měsících, kdy s ním žilo ve společně hospodařící domácnosti, pak by tato zaměstnankyně nemohla uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě v roční výši, ale pouze v poměrné výši, odpovídající počtu měsíců, ve kterých neuplatnil daňové zvýhodnění bývalý manžel.

Příklad 51

Manželé, vlastní dítě a nevlastní dítě, rozdělení pro daňové účely

Zaměstnankyně má z předchozího vztahu dceru, které je 16 let. Dále má druhé dítě (syna), kterému je 10 let a třetí dítě (syna), kterému je 5 let. Tyto 2 děti má se svým současným manželem. Dohodli se, že dceru bude uplatňovat jako vyživované dítě matka dítěte u svého zaměstnavatele. Syny uplatní jako vyživované děti manžel.

Tento postup je možný. Rodiče splnili podmínku, že na dítě, které s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti, může uplatnit daňové zvýhodnění ve stejném období jen jeden z nich. V tomto případě uplatnila daňové zvýhodnění na dceru její matka, a daňové zvýhodnění na syny uplatnil otec. Na jedno z dětí bude možné uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč, na druhé dítě daňové zvýhodnění ve výši 22 320 Kč a na třetí dítě daňové zvýhodnění ve výši 27 840 Kč. Na výši daňového zvýhodnění nemá vliv, pokud manželé uplatňují daňové zvýhodnění tak, že si pro účely daně z příjmů „děti rozdělí“. Z ustanovení § 35c odst. 1 ZDP totiž vyplývá zásada, že v případě „je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady“.

Manželé se však mohli dohodnout i jinak. Daňové zvýhodnění mohl na obě děti uplatnit manžel, a to jak na vlastní syny, tak na „vyženěnou nevlastní dceru“. Daňové zvýhodnění lze uplatnit nejenom na vlastní dítě, ale i na dítě nevlastní, pokud jde o dítě druhého z manželů. V daném případě je podmínka manželství splněna. Samozřejmě to neznamená, že by rodič mohl uplatnit daňové zvýhodnění na dítě jen za předpokladu, že jde o rodiče, kteří jsou manželé. Na vlastní vyživované dítě žijící ve společné domácnosti lze uplatnit daňové zvýhodnění i v případě, pokud rodiče nejsou manželé (pokud jsou splněny i další podmínky, v závislosti na tom, zda jde o dítě nezletilé nebo zletilé).

Příklad 52

Druh, družka, vlastní dítě a nevlastní dítě

Zaměstnanec žije s přítelkyní. Jedná se tedy o vztah „druh“, „družka“. S přítelkyní má nezletilého syna. Přítelkyně má z předchozího manželství nezletilou dceru a také zletilou dceru (2 děti). V daném případě zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění jen na syna, i když s jeho matkou neuzavřel manželství, protože je jeho biologickým otcem. Přítelkyně může uplatnit daňové zvýhodnění jak na syna, tak na svoje dcery, protože se jedná o její vlastní děti. Samozřejmě stále platí, že na dítě, které s poplatníky žije ve společně hospodařící domácnosti, může uplatnit daňové zvýhodnění ve stejném období jen jeden z nich. Lze si dále povšimnout, že zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění jen ve výši na první dítě (syna), i když z pohledu jeho přítelkyně jde o její třetí dítě. Pokud by však uzavřeli manželství, například v průběhu měsíce června 2026, pak by počínaje měsícem červenec 2026 mohl daňové zvýhodnění uplatňovat zaměstnanec i na nevlastní dcery, a to ve výši pro druhé dítě a pro třetí dítě. Toto by mohlo být výhodné například v situaci, kdy jeho přítelkyně (manželka) nemá zdanitelné příjmy anebo má jen nízké zdanitelné příjmy dle § 6 nebo § 7, a nemohla by uplatnit daňový bonus, protože tyto její příjmy nedosáhly 6násobku minimální mzdy (§ 35c odst. 4).

Příklad 53

Vlastní manželské a nemanželské dítě a domácnost.

Zaměstnanec je ženatý, s manželkou mají tři zletilé děti, které studují. Zaměstnanec však žije od roku 2024 s přítelkyní, se kterou se mu v červnu 2026 narodila dcera. V daném případě nemůže zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění v roce 2026 na svoje tři manželské děti, a to z důvodu, že s nimi nežije ve společně hospodařící domácnosti. Může však uplatnit daňové zvýhodnění na svoje nemanželské dítě (dceru), neboť v tomto případě je podmínka společně hospodařící domácnosti s dítětem splněna. Okolnost, že nežije s přítelkyní v manželském svazku, není podstatná, neboť na nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vlastní dítě tato skutečnost nemá vliv. Nárok na daňové zvýhodnění náleží již od měsíce června, kdy se nemanželské dítě narodilo.

Příklad 53

Úmrtí rodiče a poručník

Osamělá zaměstnankyně má nezletilou dceru a zletilého syna, který studuje střední školu a je svobodný. Zdanitelné příjmy nemají. Matka dětí zemřela dne 17. července 2026. Poručníkem (opatrovníkem) nezletilé dcery se stali její teta a strýc, kteří jsou manželé, a to od měsíce 15. října 2026. Oba mají příjem ze závislé činnosti.

V daném případě mohla matka dětí uplatňovat daňové zvýhodnění za měsíce leden až červenec 2026. Společně hospodařící domácnost zanikla dnem úmrtí matky. Skutečnost, že podmínka společně hospodařící domácnosti nebyla v druhé polovině měsíce července splněna, není podstatná. Daňové zvýhodnění může v daném případě na neteř uplatnit její strýc nebo teta, a to z důvodu, že jim bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou je společně hospodařící domácnost s těmito dětmi. Daňové zvýhodnění mohou uplatnit za měsíce říjen až prosinec 2026. Stále platí zásada, že na dítě, které s poplatníky žije ve společně hospodařící domácnosti, může uplatnit daňové zvýhodnění ve stejném období jen jeden z nich.

Ve vztahu ke zletilému synovci však obdobně učinit nemohou, i když žijí ve společně hospodařící domácnosti. Důvodem je, že nejsou jeho poručníky. Poručníka může mít pouze nezletilé dítě (§ 935 nového občanského zákoníku).

• Vyživované dítě a věk dítěte

Vyživované dítě

Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě, které splňuje podmínky uvedené v § 35c ZDP. Kromě již uvedených podmínek, které se týkaly rodinných vztahů, je nutné splnit též další podmínky, uvedené v § 35c.

Musí se jednat:

a) o dítě, které je nezletilé,

b) o dítě, které je zletilé, až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,

2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Zda se jedná o „zletilé dítě“ je nutné posuzovat podle § 30 nového občanského zákoníku: „Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství“.

Z uvedeného vyplývá, že nový občanský zákoník rozlišuje mezi zletilostí a a svéprávností. Zletilosti, na rozdíl od svéprávnosti, lze nabýt zásadně dovršením 18. roku věku. Význam času je pak vyjádřen v § 601 nového občanského zákoníku „Nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, nabude se nebo vznikne počátkem toho dne. Podmiňuje-li zánik určitého práva vznik jiného práva ve vzájemné návaznosti, nastává oboje v týž okamžik“.

Pokud jde o podmínky uvedené v § 35c odst. 6, týkají se vztahů poplatníka k dítěti a věku dítěte. Není stanoveno, že nezletilé či zletilé dítě musí být občanem ČR a muselo by tudíž mít rodné číslo. V případě, pokud dítě nemá rodné číslo, protože není státním občanem ČR (nebo se narodilo v zahraničí), vyplňuje se v daňovém přiznání jeho datum narození ve tvaru DD.MM.RRRR. Ve formuláři MFin 5457 Prohlášení k dani (vzor č. 26) však na toto není pamatováno, a je vyžadováno vyplnění rodného čísla dítěte. Uvedené pak koresponduje s povinností plátců daně týkajících se obsahových náležitostí mzdového listu. V ustanovení § 38j odst. 2 ZDP je mimo jiné uvedeno, že mzdový list musí obsahovat jméno a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění.

Vyživované nezletilé dítě

• V případě nezletilého dítěte, pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, týkající se biologického či jiného vztahu mezi poplatníkem a nezletilým dítětem, již nejsou stanoveny další podmínky pro prokázání, že se jedná o vyživované dítě poplatníka. Podmínkou je pouze „společně hospodařící domácnost“ a to na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP. S tím pak souvisí skutečnost, že nezletilé dítě je vyživovaným dítětem bez ohledu na výši příjmů, které dosahuje, ať už ze závislé činnosti (například na základě dohody o provedení práce), anebo z jiných zdrojů (například ostatní příjmy dle § 10, případně příjmy ze samostatné výdělečné činnosti podle § 7, pokud jde například o příjmy profesionálních sportovců, příjmy modelek, hereček, influencerek atd.)

• Výjimkou by byla pouze situace, kdy dítě žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči, kdy v takovém případě další podmínkou pro uplatnění daňového zvýhodnění je, že rodiče dítěte nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli uplatnit daňové zvýhodnění, a dítě žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči.

Vyživované zletilé dítě

V případě, pokud jde o zletilé dítě, kterému nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a to až do dovršení věku 26 let, je nutné pro prokázání, že se jedná o vyživované dítě poplatníka, splnit některou z těchto podmínek:

1. jedná se o dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

2. dítě se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost, ovšem pouze z těchto důvodů:

• pro nemoc,

• úraz.

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti provádějí Okresní správy sociálního zabezpečení (§ 8 zákona č. 582/1991 Sb.). Příslušný formulář „Potvrzení o neschopnosti nezaopatřeného dítěte soustavně se připravovat na budoucí povolení nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ lze nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, pod odkazem „Formuláře“.

Lze v této souvislosti uvést, že za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem důchodu pro invaliditu 3. stupně (§ 20 odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb.).

Daňové zvýhodnění nelze uplatnit také:

• Na zletilé dítě, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (dříve plný invalidní důchod), i když se soustavně připravuje na budoucí povolání. Pro daňové účely je rozhodující, zda dítěti byl přiznán invalidní důchod, avšak nikoliv, zda ho pobírá. Daňové zvýhodnění nenaleží poprvé za kalendářní měsíc, na jehož počátku je splněno, že zletilému dítěti byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

• Upozornění: Z uvedeného vyplývá, že naopak lze daňové zvýhodnění uplatnit na zletilé dítě, které pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně (dříve částečný invalidní důchod), pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo splňuje podmínku, že se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání pouze z důvodů nemoci nebo úrazu, popřípadě je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Rovněž lze, a to pouze teoreticky, uplatnit daňové zvýhodnění na nezletilé dítě i v případě, pokud je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně. Ovšem po praktické stránce platí, že na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně má nárok mimo jiné osoba, která dosáhla aspoň věku 18 let (§ 42 zákona č. 155/1995 Sb.). Takže tato možnost je pro nezletilé dítě nemožná.

• Na dítě, na které jsou rozdělovány příjmy a výdaje z důvodu, že se jedná o spolupracující osobu podle § 13 ZDP (obráceně řečeno, příjmy a výdaje nelze rozdělovat na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je uplatňováno daňové zvýhodnění na toto vyživované dítě).

• Vyživované dítě a manželství

Z občanského zákoníku vyplývá, že vyživovací povinnost mají nejenom rodiče k dětem, ale i manželé vzájemně k sobě (§ 697, § 760). Pokud tedy dítě uzavře manželství, přestává být z pohledu tohoto zákona vyživovaným dítětem, neboť vyživovací povinnost přechází na manžela (manželku) tohoto dítěte.

Zákon o daních z příjmů obsahuje pro tento případ výjimku, kdy lze uplatnit daňové zvýhodnění i na dítě, které uzavřelo manželství, pokud jsou splněny příslušné další podmínky. Je možné ještě připomenout, že podle § 30 občanského zákoníku nezletilé dítě nabývá uzavřením manželství plné svéprávnosti, nikoliv však zletilosti! Jinak řečeno, zletilostí dítě nabývá plné svéprávnosti, avšak nabytí plné svéprávnosti nemusí znamenat, že dítě nabývá zletilosti. Viz například přiznání plné svéprávnosti nezletilému, který dosáhl věku 16 let (§ 37 občanského zákoníku).

Podmínky

Z ustanovení § 35c odst. 8 ZDP vyplývá, že v případě, pokud uzavře zletilé dítě, ve věku před dovršením 26 let, manželství, a toto dítě nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, v případě, žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani na manželku (manžela) při splnění podmínek uvedených v § 35bb. V případě, pokud nemá manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani na manželku při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit:

• rodič (ženatého či vdaného) dítěte nebo

• poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů (například v případě osvojeného dítěte je takovým poplatníkem adoptivní rodič).

V obou případech je podmínkou, že ženaté či vdané dítě s tímto poplatníkem nadále žije ve společně hospodařící domácnosti (například z důvodu, že studuje). Toto nastoluje pak otázku, zda v případě, kdy oba manželé nemají dostatečné příjmy, mohou být oba dva považováni za vyživované děti. Ovšem to by představovalo řešit komplikovanou situaci, zda tito manželé nemají svoji společně hospodařící domácnost, nýbrž každý z nich patří do jiné společně hospodařící domácnosti (se svými rodiči). Ovšem pak v principu nelze vůbec uplatnit slevu na dani podle § 35bb ZDP.

Lze si povšimnout, že skutečnost, zda nemá druhý z manželů dostatečné příjmy, z nich lze uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b), lze zjistit až po skončení příslušného kalendářního roku. V principu to tedy znemožňuje uplatnit daňové zvýhodnění na ženaté/provdané dítě podle § 35c odst. 8 v průběhu roku formou měsíčního daňového zvýhodnění.

V porovnání s uplatněním daňového zvýhodnění na vnuka/vnučku podle § 35c odst. 6 je v případě uplatnění daňového zvýhodnění na ženaté/vdané dítě podle § 35c odst. 8 podstatný věk (musí se jednat o zletilé dítě).

Dostatečné příjmy

Pojmu „dostatečné příjmy manžela/manželky“ je nutné rozumět tak, zda druhý z manželů (zjednodušeně řečeno, ten z manželů, který není z pohledu rodičů vyživovaným dítětem), má příjmy, ze kterých vypočtenou daň lze po uplatnění všech slev na dani podle § 35ba rovněž uplatnit slevu na dani na manžela/manželku. Pokud druhý z manželů má takové dostatečné příjmy, pak rodič vyživovaného dítěte daňové zvýhodnění na toto ženaté/vdané dítě uplatnit nemůže. Rodič tohoto vyživovaného dítěte tudíž musí zkoumat, jaké příjmy má jeho zeť (tj. manžel jeho dítěte), popřípadě jeho snacha (tj. manželka jeho dítěte).

Výše uvedené zní jistě velmi složitě. Pro názornost lze tuto situaci popsat následujícím schématem:

• Rodič nebo adoptivní rodič ve společně hospodařící domácnosti s ženatým či provdaným dítětem, na které uplatňuje daňové zvýhodnění.

• Dítětem je ženatý zletilý syn:

> Jeho manželka je bez dostatečných příjmů, z nichž lze uplatnit slevu na dani na jejího manžela podle § 35bb.

> Ženatý syn splňuje podmínky uvedené v § 35c odst. 6 písm. b), tzn. věk do 26 let, nemá přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo jsou důvody uvedené v § 35c odst. 6 písm. b) bod 2. a 3.

• Dítětem je vdaná zletilá dcera:

> Její manžel je bez dostatečných příjmů, z nichž lze uplatnit slevu na dani na jeho manželku podle § 35bb.

> Vdaná dcera splňuje podmínky uvedené v § 35c odst. 6 písm. b), tzn. věk do 26 let, nemá přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo jsou důvody uvedené v § 35c odst. 6 písm. b) bod 2. a 3.

Příklad 54

Ženatý syn, snacha bez příjmů, oba studují

Rodiče žijí ve společně hospodařící domácnosti se synem, který se v roce 2024 oženil. Synovi je 24 let. Jeho manželce (z pohledu rodičů jde o snachu) je 20 let. Oba studují na vysoké škole a nemají žádné zdanitelné příjmy. V tomto případě jsou splněny podmínky pro to, aby jeden z rodičů uplatnil na ženatého syna daňové zvýhodnění jako na vyživované dítě. Rodiče stále žijí se svým synem ve společně hospodařící domácnosti, syn nepřesáhl věk 26 let, nemá přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, soustavně se připravuje na budoucí povolání a jeho manželka nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohla uplatnit slevu na dani podle § 35bb ZDP na manžela, jehož vlastní příjmy za rok 2026 nepřesáhly 68 000 Kč. Současně je splněno, že dítě ženatého syna vymezené pro uplatnění slevy na manžela žije s nimi ve společně hospodařící domácnosti.

Příklad 55

Vdaná dcera, zeť nemá příjmy

Rodiče žijí ve společně hospodařící domácnosti s dcerou, která se v roce 2025 vdala v měsíci červnu. V době sňatku jí bylo 25 let. Dcera i její manžel (z pohledu rodičů se jedná o zetě) studují na vysoké škole. V červenci 2026 dcera dosáhla věku 26 let. Opět je zde možnost, aby jeden z rodičů uplatnil na provdanou dceru daňové zvýhodnění. V tomto případě jsou podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění splněny jen do měsíce července 2026, kdy dcera dosáhla věku 26 let. I když stále studuje na vysoké škole, nemá přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a žije ve společně hospodařící domácnosti s rodiči, dosažení věku 26 let je omezující podmínkou pro možnost uplatnění daňového zvýhodnění na dítě, které uzavřelo manželství.

Příklad 56

Vdaná adoptivní dcera, zeť nemá příjmy

Rodiče žijí ve společně hospodařící domácnosti s dcerou, která se v roce 2026 v lednu provdala. V době sňatku jí bylo 23 let. Dcera není jejich vlastním dítětem, je adoptivní dcerou. Adoptivní dcera i její manžel (z pohledu rodičů se jedná o zetě) studují na vysoké škole. Dcera řádně ukončila studium na vysoké škole v měsíci dubnu 2026. Do zaměstnání nastoupila od 1. srpna 2026. Do té doby žila ve společně hospodařící domácnosti s rodiči. Její manžel stále studuje na vysoké škole. Opět je zde možnost, aby jeden z rodičů uplatnil na provdanou dceru daňové zvýhodnění. V tomto případě jsou podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění splněny jen do měsíce května 2026, neboť doba soustavné přípravy na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje i kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole. Doba soustavné přípravy na budoucí povolání je rovněž jednou z omezujících podmínek pro možnost uplatnění daňového zvýhodnění na dítě, které uzavřelo manželství. Skutečnost, že dcera není vlastním dítětem, ale jedná se o osvojené dítě, nemá vliv na možnost uplatnění daňového zvýhodnění. V daném případě platí, že pro daňové účely se za vyživované dítě považuje i osvojené dítě (adoptované dítě). Z ustanovení § 35c odst. 8 ZDP vyplývá, že daňové zvýhodnění může uplatnit též poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů.

Příklad 57

Vdaná adoptivní dcera, uzavření manželství v průběhu roku, manžel má příjmy

Rodiče žijí ve společně hospodařící domácnosti s adoptivní dcerou, která se v roce 2026 dne 10. července provdala a od té doby žije ve společně hospodařící domácnosti jen s manželem. V době sňatku jí bylo 23 let. Dcera studuje na vysoké škole. Její manžel studium již ukončil a má v roce 2026 příjmy ze závislé činnosti, na základě, kterých může uplatnit na svoji manželku slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. V uvedeném případě byly podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na dceru splněny jen do měsíce července 2026. Jednak přestala být splněna podmínka společně hospodařící domácnosti s rodiči, jednak již není splněno, že manžel dcery nemá dostatečné příjmy, z nichž by nemohl uplatnit na manželku slevu na dani podle § 35ba. Počínaje měsícem srpen tedy rodiče nemohou na dceru uplatnit daňové zvýhodnění.

Příklad 58

Ženatý syn, rodiče nejsou manželé

Rodiče, kteří nejsou manželé, žijí ve společně hospodařící domácnosti se synem, který se v roce 2026 dne 14. ledna oženil. Stále však žije ve společně hospodařící domácnosti s rodiči. Dne 10. dubna 2026 dosáhl věku 26 let. Studium na vysoké škole ukončil řádně v květnu 2026 a do zaměstnání nastoupil v listopadu. Od listopadu již nemá společně hospodařící domácnost s rodiči. Jeho manželka ještě studuje na vysoké škole a nemá v roce 2026 příjmy, na základě, kterých by mohla uplatnit na svého manžela slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. V uvedeném případě byly podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění u rodičů splněny do měsíce dubna 2026, v jeho průběhu syn dosáhl věku 26 let (avšak nikoliv ke dni 1. dubna). Pro možnost uplatnění daňového zvýhodnění není podstatné, že rodiče nejsou manželé a žijí ve společně hospodařící domácnosti ve vztahu jako druh a družka. Podstatné je to, že se jedná o jejich vlastní dítě, které s nimi sdílí společně hospodařící domácnost.

Příklad 59

Ženatý syn jako spolupracující osoba

Obdobná situace, jako v předchozím případě. Otec má příjmy z podnikání a chce tyto příjmy a výdaje rozdělit na ženatého syna jako na spolupracující osobu. Zde je nutné postupovat v souladu s podmínkami, uvedenými v § 13 ZDP. Jednou z podmínek je, že spolupracující osoba musí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Tato podmínka však přestala být splněna v měsíci listopad. Další z podmínek je, že příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c a 35d ZDP. Otec by tedy nesměl uplatnit daňové zvýhodnění na ženatého syna. Což na druhou stranu neznamená, že by daňové zvýhodnění v měsících leden až duben nemohl uplatnit druhý z rodičů dítěte (matka), který příjmy a výdaje dle § 13 ZDP na dítě nerozděluje. V těchto případech je však nutno dávat pozor na skutečnost, že i osoba, která je spolupracující osobu, je z pohledu § 10 zákona č. 117/1995 Sb. považována za osobu samostatně výdělečně činnou (vykonává výdělečnou činnost).

• Daňové zvýhodnění na vnuka nebo vnučku

Podmínky

• Jak vyplývá z ustanovení § 35c odst. 6 ZDP, za vyživované dítě se považuje též vlastní vnuk (vnučka) nebo vnuk (vnučka) druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Daňové zvýhodnění tedy mohou za určitých podmínek uplatnit i prarodiče (dědeček, babička). Taková situace nastane například tehdy, pokud rodiče vyživovaného dítěte mají příjmy podle § 6 nebo § 7 nižší než 6násobek minimální mzdy, a tudíž nemohou uplatnit daňový bonus dle § 35c odst. 4 ZDP.

• Opět si lze povšimnout, že skutečnost, zda rodiče nemají dostatečné příjmy, z nich lze uplatnit daňové zvýhodnění na vnuka/vnučku, lze zjistit až po skončení příslušného kalendářního roku. V principu to tedy znemožňuje uplatnit daňové zvýhodnění na vnuka/vnučku podle § 35c odst. 6 v průběhu roku formou měsíčního daňového zvýhodnění.

• Pro prarodiče to znamená zkoumat, zda rodiče dítěte mají či nemají dostatečné příjmy (tj. syn či snacha, popřípadě zeť či snacha mají či nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli uplatnit daňové zvýhodnění).

• Stále platí podmínka, že vyživované dítě žije s poplatníkem (babičkou/dědečkem) ve společně hospodařící domácnosti (§ 35c odst. 1)!

Vybrané skutečnosti, které nemají vliv

• Pro uplatnění daňového zvýhodnění na vnuka (vnučku) nemá vliv, zda jeho (její) prarodiče pobírají starobní důchod, předčasný důchod nebo invalidní důchod, popřípadě předdůchod.

• Možnost uplatnit daňové zvýhodnění mají i prarodiče, pokud nejsou daňovými rezidenty v ČR. Daňový nerezident ale může uplatnit daňové zvýhodnění jen v daňovém přiznání. V uvedeném případě by problém spočíval v prokázání podmínky, zda dítě žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči. Další problém by mohl spočívat ve splnění podmínky alespoň 90 % příjmů ze zdrojů na území ČR).

• Není podstatné, zda rodiče dítěte jsou starší 26 let, zda studují nebo jsou v evidenci Úřadu práce. Podstatné je to, že rodiče dítěte nemají dostatečné příjmy.

• Není podstatné, zda rodiče dítěte jsou starší 26 let. Vnuk (vnučka) však nesmí být starší 26 let.

• Není podstatné, zda dítě (vnuk, vnučka) má státní občanství ČR a přidělené rodné číslo.

Příklad 60

Zaměstnanec a nezletilá vnučka ve společně hospodařící domácnosti

Zaměstnanec by chtěl uplatnit u zaměstnavatele daňové zvýhodnění na svoji vnučku Jitku, které je 5 let. Její rozvedená matka (dcera zaměstnance), které je 28 let, je bez práce a pobírá pouze sociální dávky. Pokud zaměstnanec tvoří s vnučkou Jitkou společně hospodařící domácnost, pak může tento zaměstnanec uplatnit v příslušných měsících daňové zvýhodnění dle § 35c a 35d ZDP. Podmínka, že vnučka žije se zaměstnancem ve společně hospodařící domácnosti, vyplývá z § 35c odst. 1.

Pokud zaměstnanec Prohlášení k dani neučinil (nepodepsal) včas, popřípadě nárok na daňové zvýhodnění uplatnil později, při ročním zúčtování může uplatnit daňové zvýhodnění buď roční výši, popřípadě v poměrné výši, pokud potřebné podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění nebyly splněny v každém kalendářním měsíci dotyčného roku.

Lze si povšimnout, že pro nárok zaměstnance na daňové zvýhodnění na vnučku není podstatné, jaký je věk rodičů dítěte. Daňové zvýhodnění je v daném případě uplatňováno na vnučku, která je nezletilým dítětem, její matka je však starší 26 let a ani nestuduje.

Příklad 61

Zaměstnanec a zletilý vnuk ve společně hospodařící domácnosti

Zaměstnanec by chtěl uplatnit u zaměstnavatele daňové zvýhodnění na svého vnuka Ondřeje, kterému je 18 let od dubna 2026. Studuje na střední škole 3. ročník, a během roku si přivydělává na základě dohody o pracovní činnosti. Střední školu má ukončit maturitou v roce 2027. Jeho matka zemřela při autonehodě a otec je ve vězení. Vnuk žije ve společně hospodařící domácnosti se svými prarodiči, oba jsou starobní důchodci, pobírají příjem ze závislé činnosti.

Postup: Pokud prarodiče tvoří se zletilým vnukem společně hospodařící domácnost, pak může tento prarodič uplatnit v příslušných měsících daňové zvýhodnění na vnuka dle § 35c a 35d ZDP. Lze si povšimnout, že pro nárok zaměstnance na daňové zvýhodnění na vnučku není podstatné, že prarodiče jsou starobní důchodci. Daňové zvýhodnění je v tomto případě uplatňováno na vnuka, který je zletilým dítětem. Skutečnost, že si vnuk během studia po celý rok přivydělává v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, není na překážku, neboť se nejedná o poslední kalendářní rok studia na střední škole. Podstatné je, že vnuk nedosáhl věku 26 let.

Příklad 62

Obdobná situace, jako v předchozím případě. Vnuk však studuje 4. ročník střední školy. Studium měl řádně zakončit v květnu 2026 maturitou. Maturitu však neudělal a má stanoven opravný termín v měsíci září 2026. Během července ani srpna si nevydělával. Postup: Zde bude rozhodující pro uplatnění daňového zvýhodnění doba, po kterou se zletilý vnuk připravoval na budoucí povolání studiem. Podle § 81 školského zákona platí, že žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. V případě, pokud nevykonal maturitní zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Obdobně to platí v případě, kdy je studium zakončeno absolutoriem na konzervatoři (§ 90). Podle zákona o státní sociální podpoře se za dobu soustavné přípravy považuje i doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia, pokud nebyla po celý měsíc vykonávána výdělečná činnost v rozsahu podle § 10 zákona. Zaměstnanec tedy může uplatnit na vnuka daňové zvýhodnění v měsících leden až srpen 2026.

Příklad 63

Prarodiče žijí ve společně hospodařící domácnosti s nezletilou vnučkou a jejími zletilými rodiči. Matka dítěte je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek, otec dítěte studuje na vysoké škole a přivydělává si na dohodu o pracovní činnosti. Za rok 2026 dosáhl příjmy ze závislé činnosti ve výši přesahující 6násobek minimální mzdy. Otec dítěte má tedy dostatečné příjmy (ve výši 180 000 Kč), aby mohl uplatnit daňové zvýhodnění na svoji dceru, a to formou slevy na dani nebo daňového bonusu. Prarodiče tudíž nemohou již toto daňové zvýhodnění na vnučku uplatnit.

Pokud doplníme číselné propočty, tak z částky 180 000 Kč vychází daň ve výši 27 000 Kč. Po snížení o základní slevu na dani 30 840 Kč vychází daň ve výši 0 Kč. Otec dítěte má tedy nárok na daňový bonus ve výši 15 204 Kč. Pokud měl podepsané Prohlášení k dani, tak tento nárok mohl uplatňovat již formou měsíčních daňových bonusů.

Příklad 64

Obdobná situace, jako v předchozím příkladu. Liší se v tom, že otec dítěte dosáhl za rok 2026 příjmy podle § 6 nižší, než je 6tinásobek minimální mzdy. Jiné příjmy, které by se zahrnovaly pro daný účel do uvedeného úhrnu příjmů, neměl. Nelze mu tedy přiznat daňové zvýhodnění, v daném případě formou daňového bonusu (§ 35c odst. 4 ZDP). Prarodiče (jeden z nich) tedy mohou uplatnit daňové zvýhodnění na nezletilou vnučku, která s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti.

Příklad 65

Daňové zvýhodnění chce uplatnit na vnučku její nevlastní dědeček, který žije s babičkou v manželství. Oba jsou starobními důchodci. Babička má dceru, která je samoživitelkou, otec vnučky je neznámý. Dcera dosáhla věku 36 let a momentálně je bez zdanitelných příjmů, pobírá pouze příjmy osvobozené od daně z příjmů. Vnučka dosáhla v dubnu 2026 zletilosti a studuje na střední škole. V uvedeném případě i tento dědeček může uplatnit daňové zvýhodnění na svoji nevlastní vnučku, pokud tato vnučka s ním žije ve společně hospodařící domácnosti a její rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění na svoji dceru uplatnit. Z pohledu dědečka nejde sice o jeho vlastní vnučku, ale o vnučku jeho manželky, avšak za vyživované dítě se považuje též „vnučka druhého z manželů“. Skutečnost, že vnučka dosáhla zletilosti, nemá vliv, protože je „zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání“. Další podstatnou skutečností je, že rodiče vnučky nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Poněkud odlišná situace by mohla nastat, pokud by zde byl otec vnučky, který by sice s ní nežil ve společně hospodařící domácnosti, avšak měl dostatečné příjmy, ze kterých by bylo možné daňové zvýhodnění uplatnit. Otec uvedené vnučky by však daňové zvýhodnění uplatnit nemohl, neboť nesplňuje podmínku, že s dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti, tedy nikoliv z důvodu, že nemá dostatečné příjmy.

• Vyživované dítě a soustavná příprava na budoucí povolání

Doba soustavné přípravy na budoucí povolání

V případě zletilého dítěte jde o důležitou podmínku, která pokud není splněna, daňové zvýhodnění nelze uplatnit (až na některé výjimky, například nemoc, úraz). Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v § 12 až 15 zákona č.117/1995 Sb. Platí přitom některé odlišnosti při posuzování studia na střední škole a studia na vysoké škole. Nyní k základní definici.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje (§ 12):

a) studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou:

1. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání,

2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, pokud je dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb. nebo pokud má v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením, prováděná podle předpisů o zaměstnanosti (viz zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti),

c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice, výjimky uvedené výše pod písmenem a) bodů 1 a 2 platí obdobně (uplatní se od roku 2018),

d) studium na zahraniční vysoké škole, uskutečňovaném na území ČR, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR; zahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v tomto cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému daného domovského státu a která v tomto domovském státě poskytuje vzdělání, jehož absolvováním se v tomto domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání,

e) studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území ČR tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR,

f) studium v ČR, které je podle § 15 zákona č. 117/1995 Sb. svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na středních a vysokých školách v ČR a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium,

g) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR v případě, že:

1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu EU, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu EU, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školské docházky podle školského zákona, nebo

2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území ČR při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států.

h) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,

i) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů (§ 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních).

Výdělečnou činností se na základě § 10 zákona rozumí činnost:

a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,

b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,nebo

c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

• Studium na střední škole a konzervatoři

Studiem na středních školách se rozumí studium

a) na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,

b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,

c) na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.

V případě středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol je dále uvedena podmínka, že jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení. Tuto skutečnost si lze ověřit na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy www.msmt.cz, v odkazu „Vzdělávání“, „Školský rejstřík“, „Rejstřík škol a školských zařízení“.

Střední školy:

Středními školami se na základě ustanovení § 7 a § 91 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon rozumějí gymnázia, střední odborné školy (SOŠ), střední odborná učiliště (SOU). Podrobný výčet středních škol je pak uveden ve vyhlášce č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.

Školní rok a školní prázdniny:

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání tímto dnem.

Definici školního roku pak lze nalézt v § 24 zákona č. 561/2004 Sb. Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku.

Školní rok se člení:

- na období školního vyučování a

- období školních prázdnin.

Období školního vyučování se dělí na pololetí. Podrobnosti týkající se organizace školního roku pak jsou uvedeny ve vyhlášce č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku. Proč tento detailní popis organizace školního roku je důležitý.

Pro daňové účely je významné zejména období hlavních školních prázdnin, tj. obvykle období od 1. července do 31. srpna (drobná změna nastává v případě, pokud na tyto dny nebo dny sousedící připadne sobota nebo neděle). Dále se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i doba školních prázdnin souvisejících se studiem v cizině, i když se jejich doba bude lišit od doby školních prázdnin v ČR.

V případě středoškolských studentů je důležité rozlišovat, o jaké období hlavních školních prázdnin se jedná. Zmínit lze například tyto možnosti:

— Hlavní školní prázdniny mezi jednotlivými školními roky, kdy se nejedná o „poslední školní prázdniny“ po skončení střední školy. To znamená, že po skončení jednoho školního roku student pokračuje ve studiu v dalším školním roce (například postupuje z 1. ročníku do 2. ročníku).

— Hlavní školní prázdniny připadající na kalendářní rok, ve kterém dochází k ukončení studia na střední škole (například student ukončí 4. ročník v případě čtyřletého studia). Tato varianta se pak rozpadá na několik dalších podvariant:

• Student po skončení hlavních školních prázdnin pokračuje ve studiu na vysoké škole.

• Student po skončení hlavních školních prázdnin pokračuje ve studiu, avšak nikoliv na vysoké škole.

• Student již po skončení hlavních školních prázdnin nepokračuje v dalším studiu.

• Student neuspěje u maturitní zkoušky a absolvuje ji až v opravném termínu v září.

Výdělečnou činnost studenta během období školních prázdnin (v případě vysokoškolského studenta v období po ukončení studia na vysoké škole) je pak nutné posuzovat tak, jak je definována pro tyto účely výdělečná činnost v § 10 zákona č. 117/1995 Sb.:

— Činnost v ČR, která zakládá účast na nemocenském pojištění (například pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, za určitých podmínek též dohoda o provedení práce).

— Činnost OSVČ (ve smyslu, který tomuto pojmu přikládá zákon o důchodovém pojištění). Viz § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

— Činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také:

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu (například období od 01. 07. 2026 do 31. 08. 2026),

b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium (například období od 20. 05. 2026 do 30. 06. 2026);

c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále v zákonu stanoveno jinak (například období od 01. 07. 2026 do 31. 08. 2026).

Kdy není doba hlavních školních prázdnin soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání:

Dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže:

a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona,

b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,

d) poslední ročník studia probíhal za trvání služebního poměru.

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

Pozor je tedy nutné dávat například na situace, kdy dítě ukončí studium na střední škole a v období školních prázdnin je po celý kalendářní měsíc (například srpen) v evidenci na úřadu práce nebo má letní brigádu.

Mezidobí mezi ukončením střední školy a zahájením studia na vysoké škole pak řeší § 14 zákona č. 117/1995 Sb. V tomto ustanovení je též řešeno období po skončení vysoké školy, případně období mezi ukončením studia na jedné vysoké škole a zahájením studia na jiné vysoké škole.

• Studium na vysoké škole

Studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách (§ 12 odst. 3):

• v bakalářském,

• magisterském a

• doktorském studijním programu.

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

Uchazeč o studium na vysoké škole se stává studentem dnem zápisu do studia, osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Důležitá je též informace o tom, kdy se studium považuje za ukončené. Zákon č. 111/1998 Sb. rozlišuje:

• přerušení studia

• a ukončení studia.

Pro stručnou informaci však lze konstatovat, že v případě přerušení studia není osoba studentem (§ 54, § 61).

Forma studia vyjadřuje, zda se jedná o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci. Bližší informace lze pak nalézt v zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Bakalářský studijní program je popsán v § 45, magisterský studijní program v § 46, doktorský studijní program v § 47. Akademický rok (obdoba školního roku na střední škole) začíná v den, který určí rektor, a trvá 12 kalendářních měsíců (§ 52).

Studium na vysoké škole se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu (§ 55).

Další způsoby ukončení studia jsou pak popsány v § 56 (např. zanechání studia, vyloučení ze studia).

Za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na vysoké škole se považuje také:

• doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

• kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud:

• dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10,

• ani není po celý kalendářní měsíc vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání.

V případě vysokoškolských studentů mohou též nastat případy, kdy student ukončí studium na vysoké škole, a je přijat ke studiu na jiné vysoké škole. Toto mezidobí řeší § 14 zákona č. 117/1995 Sb.: „Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole“.

Co se týká posuzování tříměsíčního mezidobí mezi jednotlivými studii, jaké období se tím rozumí, zákon toto přímo neřeší. Půjde tedy o situace, kdy student skončí jednu VŠ a začne studovat od nového akademického roku novou VŠ, anebo po skončení bakalářského studia naváže na studium magisterské, ale může též skončit jednu VŠ a od dalšího akademického roku nastoupí na jinou VŠ.

Jako příklad takové situace lze uvést vysokoškolského studenta, který v červnu 2026 ukončí po 2 letech studium na VŠ a od října 2026 nastoupí na téže nebo jiné VŠ do prvního ročníku. Období 3 kalendářních měsíců mezi oběma studii mu bude rovněž uznána za soustavnou přípravu na budoucí povolání (bez ohledu na skutečnost, zda předchozí skončení vysokoškolského studia nebylo spojeno s jeho úspěšným zakončením).

Přerušení studia

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje též doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená [§ 14 odst. 2 písm. d)]. Standardně se v případě rodičovské dovolené jedná o období, než dítě dosáhne věku 3 let (§ 196 zákoníku práce). Mateřskou dovolenou upravuje § 195 zákoníku práce.

• Studium na vyšší odborné škole a jednoleté kurzy cizích jazyků

Studium na vyšší odborné škole je považováno za studium na střední škole (§ 12 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb.). Ovšem po stránce praktické to znamená, že studium na vyšší odborné škole formou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia není považováno za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 (např. pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti) nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Pokud by však občan studoval vyšší odbornou školu formou denního studia [§ 25 zákona č. 561/2004 Sb., § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb.], pak se jedná o soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání.

Jednoleté kurzy cizích jazyků

Jednoleté kurzy cizích jazyků jsou právně upraveny v § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a podrobněji popsány ve vyhlášce č. 19/2014 Sb. Příslušné vzdělávací zařízení vydává účastníkům kurzu osvědčení o úspěšném ukončení studia. Seznam těchto vzdělávacích zařízení lze nalézt na webových stránkách MŠMT www.msmt.cz, kde stačí zadat do vyhledávacího okénka text „jednoleté kurzy cizích jazyků“.

– Celkový přehled a příklady

Z uvedeného vyplývá, že uplatnění daňového zvýhodnění na studující zletilé dítě není nijak jednoduchým úkolem. Je nutné sledovat několik podmínek, které se vzájemně proplétají, a současně existují některé výjimky z pravidel, případně výjimky z těchto výjimek, které tento analytický proces dále komplikují.

Pro orientaci lze příslušná hlediska popsat následovně:

Soustavná příprava na budoucí povolání:

- studium na střední škole:

• pouze denní forma studia,

• v případě dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia jen za podmínky, že dítě není v době takového studia výdělečně činné v rozsahu dle § 10 zákona a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

• jedná se o dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a nedovršilo věk 26 let.

- studium na vysoké škole:

• jedná se o dítě, které v příslušném měsíci ještě nedovršilo věk 26 let,

• jedná se o dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Studium na střední škole a ukončení studia:

• Řádné ukončení středoškolského studia (maturitní zkouškou nebo absolutoriem):

> dítě v dalším studiu nepokračuje – daňové zvýhodnění náleží do 30. června. Při splnění podmínek uvedených v § 13 lze daňové zvýhodnění uplatnit až do 31. srpna (školní prázdniny následující po skončení studia).

> Dítě pokračuje bez přerušení studiem na vysoké škole – daňové zvýhodnění náleží po celý kalendářní rok, bez ohledu na to, zda je dítě výdělečně činné.

• Jiné ukončení studia:

> Dítě vykoná maturitní zkoušku nebo absolutorium až v opravném termínu v září a dále nestuduje – daňové zvýhodnění náleží do 31. srpna, pokud dítě nebude po celý kalendářní měsíc vykonávat výdělečnou činnost nebo bylo vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání.

> Dítě vykoná maturitní zkoušku nebo absolutorium až v opravném termínu v září a dále bezprostředně pokračuje ve studiu na vysoké škole – daňové zvýhodnění náleží po celý kalendářní rok.

> Dítě ukončí střední školu v průběhu doby školního vyučování (například v průběhu března) – přestává být vyživovaným dítětem od následujícího kalendářního měsíce (dubna).

Studium na vysoké škole a ukončení studia:

• Řádné ukončení vysokoškolského studia (závěrečnou zkouškou):

> Daňové zvýhodnění náleží ještě jeden následující kalendářní měsíc po této zkoušce, pokud nebude po celý kalendářní měsíc vykonávat výdělečnou činnost nebo v evidenci uchazečů o zaměstnání.

> Dítě pokračuje studiem na jiné vysoké škole – daňové zvýhodnění náleží po celý kalendářní rok, pokud se jednalo o studium bezprostředně navazující (mezi ukončením a zahájením jsou nejdéle 3 měsíce).

• Přerušení vysokoškolského studia:

> Daňové zvýhodnění lze uplatňovat po dobu, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.

> V ostatních případech jen do měsíce, ve kterém dítě přerušilo vysokoškolské studium.

Příklady – Studium na střední škole

Příklad66

Ukončení středoškolského studia, poplatník nepokračuje v dalším studiu.

Student střední školy v květnu 2026 odmaturoval. Maturita vykonána dne 26. května 2026. Od 1. června 2026 nastoupil do zaměstnání, v pracovněprávním vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění. V uvedeném případě se doba soustavné přípravy na budoucí povolání posoudí podle § 13 zákona č.117/1995 Sb. Doba od úspěšného vykonání maturitní zkoušky do konce období školního vyučování školního roku (zde doba od 26. května 2026 do 30. června 2026) je považována za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání [§ 13 odst. 2 písm. b)]. Výjimku tvoří období školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia.

V uvedeném případě není důležité, že student vykonával výdělečnou činnost po celý červen. Výdělečná činnost se totiž v daném případě, kdy došlo k ukončení středoškolského studia, posuzuje až pro období školních prázdnin, na základě § 13 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb. Období hlavních školních prázdnin již nelze považovat v daném případě za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, a to z důvodu, že byla po celý měsíc červenec a srpen vykonávána výdělečná činnost, která zakládala účast na nemocenském pojištění. Daňové zvýhodnění na dítě lze v roce 2026 uplatnit pouze za měsíce leden až červen 2026.

Pozor však na výjimku v daném případě, pokud by student po skončení střední školy ve stejném roce začal studovat na vysoké škole!! V takovém případě by se i období školních prázdnin v uvedeném případě považovalo za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, i když byl student po skončení středoškolského studia výdělečně činný. Toto vyplývá ze závěrečné věty uvedené v ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb.

Příklad 67

Ukončení středoškolského studia, poplatník nepokračuje v dalším studiu.

Student střední školy v květnu 2026 odmaturoval. Od 5. srpna 2026 nastoupil do zaměstnání, v pracovněprávním vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění. V uvedeném případě se jedná o období školních prázdnin, které bezprostředně navazuje na ukončení studia na střední škole. Student vykonával v srpnu výdělečnou činnost v rozsahu podle § 10 zákona, avšak nikoliv po celý kalendářní měsíc. Daňové zvýhodnění lze uplatnit až do měsíce srpna, na základě § 13 odst. 2 písm. b) a c). Ustanovení § 13 odst. 3 se nepoužije.

Příklad 68

Obdobná situace, jako v předchozím případě. Odlišnost však spočívá, že student po skončení střední školy zahájil studium na vysoké škole, ještě v roce 2026, kdy složil maturitní zkoušku na střední škole. V případě vysokoškolského studia se mohlo jednat o studium prezenční, distanční nebo kombinované, studijní program bakalářský nebo magisterský (případně doktorský). Celý rok 2026 je považován za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem. Ke skutečnosti, že student v období hlavních školních prázdnin vykonával výdělečnou činnost, se v tomto případě nepřihlíží. Viz poslední větu ustanovení § 13 zákona č. 117/1995 Sb.: „Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole“. Daňové zvýhodnění tedy náleží za kalendářní rok 2026.

Příklad 69

Středoškolský student (studentka) má příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, která není podnikáním (například příjmy zpěvačky, zpěváka, textaře, hudebníka nebo jiné příjmy vyplývající z autorského zákona). V roce 2026 dosáhl z této činnosti příjmy ve výši 582 000 Kč, z toho největší část příjmů obdržel na základě činnosti vykonávané během školních prázdnin. Uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Nejedná se o příjmy zdaněné srážkovou daní podle zvláštní sazby daně. Ve školním roce 2025/2026 ukončil 3. ročník střední školy a od září 2026 studuje ve 4. ročníku střední školy (školní rok 2026/2027). V roce 2026 dosáhl věk 18 let. Má rovněž příjmy ze závislé činnosti, kterou vykonává pro zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc září až listopad 2026 na základě dohody o pracovní činnosti.

Student vykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 10 zákona č. 117/1995 Sb. V uvedeném případě, i když by byl student považován za OSVČ pro účely důchodového pojištění, není důležitá skutečnost, že vykonává výdělečnou činnost po celý kalendářní měsíc (měsíce). Z ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) vyplývá, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu.

Na studenta lze tedy uplatnit daňové zvýhodnění. Na uplatnění daňového zvýhodnění nemá vliv, že student teprve v průběhu roku 2026 dosáhl věku 18 let a stal se zletilým. Rovněž nemá vliv, že pobíral zdanitelné příjmy jen po část roku. Lze jen doplnit, že v případě nezletilého dítěte není stanovena do doby, kdy dosáhne zletilosti, podmínka, že se soustavně připravuje na budoucí povolání.

Příklad 70

Středoškolský student, občan ČR, studuje na střední škole v ČR. Středoškolské studium řádně ukončil v květnu 2026. Předpokládejme, že studium na vysoké škole zahájil až v roce 2027, a to při zaměstnání. V ČR dosahoval během školních prázdnin (červenec, srpen 2026) příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o provedení práce, která nezaložila účast na nemocenském pojištění. Od září 2026 nastoupil u tohoto zaměstnavatele do pracovního poměru. V roce 2027 dosáhne věk 21 let.

Nárok na daňové zvýhodnění je za měsíce leden až srpen 2026.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje doba od úspěšného skončení závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška vykonána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku. To znamená období do 30. června 2026. Dále se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo na dobu od úspěšného skončení závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška vykonána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyúčtování školního roku, nestanoví-li zákon jinak. To znamená období od 1. července do 31. srpna 2026.

Jinak zákon stanoví v případě, pokud student vykonával po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona. Student v tomto případě však vykonával závislou činnost v červenci a v srpnu na základě dohody o provedení práce, která v uvedeném případě nezaložila účast na nemocenském pojištění (měsíční odměna nižší než 12 000 Kč). Od září 2026 se však nejedná o dobu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem, i když po skončení střední školy pokračuje ve studiu na vysoké škole. Důvodem je okolnost, že se nestal studentem vysoké školy v roce 2026, kdy ukončil střední školu, ale až v roce následujícím. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu (§ 14 odst. 2 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb.). Zde však zahájení studia na vysoké škole nenavazovalo bezprostředně na ukončení studia na střední škole.

§ 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Výdělečná činnost

(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost

a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,

c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.

(3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, započte se v tom rozhodném období, v němž byl vyplacen. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice pro první den rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným pro účely daně z příjmů.

§ 14 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani není po celý kalendářní měsíc vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání,

c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,

d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.

Zákoník práce s komentářem

Zákoník práce po novelách

Odměňování zaměstnanců
změny podle nové směrnice EU

EET 2.0 – změny v daních

DPH ve stavebnictví v roce 2026

ZÁKONY 2026

616,00 Kč

616,00 Kč

Zákoník práce s komentářem

Zákoník práce po novelách

Odměňování zaměstnancůzměny podle nové směrnice EU

EET 2.0 – změny v daních

DPH ve stavebnictví v roce 2026

ZÁKONY 2026

616,00 Kč

616,00 Kč

Odměňování zaměstnanců
změny podle nové směrnice EU