ZDP po novelách
Daňoví rezidenti ČR jsou poplatníci, kteří mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Jedná se o neomezenou daňovou povinnost – § 2 odst. 2 zákona.
Poplatníkem může být i osoba nezletilá nebo osoba, které soud omezil svéprávnost. Za tyto osoby pak v otázkách daňových jedná jejich zákonný zástupce.
Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či najatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (samostatnou činnost, zaměstnání apod.).
Stálý byt tedy nemusí být vždy pouze trvalé bydliště poplatníka. Pro účely daně z příjmů není rozhodující, zda je poplatník v bytě přihlášen k pobytu či nikoli, ale zda skutečně v bytě bydlí. Při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.
Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo 3) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v ČR (§ 2 odst. 2) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.
Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (zdaňovacím období), a to buď souvisle, nebo v několika obdobích. Do doby 183 dnů se započítává každý i započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR.
Od pojmu „bydliště“ je třeba odlišit pojem „trvalý pobyt“. Místem trvalého pobytu se podle § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů, rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Výklad pojmu bydliště byl rozebrán v příspěvku KV KDP č. 517/21.03.18. Generální finanční ředitelství odsouhlasilo závěr, že pokud poplatník prokáže, že se trvale zdržoval ve dvou stálých bytech, a pro účely daně z příjmů tedy měl dvě bydliště, bude příjem z prodeje kteréhokoliv z těchto stálých bytů při splnění ostatních podmínek ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona osvobozen od daně z příjmů. Doplnilo, že bydliště je právní pojem označující adresu místa, kde se fyzická osoba hodlá trvale zdržovat. Jestliže se někde pouze zdržuje bez úmyslu zdržovat se zde trvale, pak o skutečné bydliště nejde. Pojem bydliště je vymezen v § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů jako místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Dále pak pokyn GFŘ D–59 ve vysvětlivce k § 2 zákona o daních z příjmů upřesňuje, co se rozumí stálým bytem.
Daňoví nerezidenti jsou poplatníci, kteří nemají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle nezdržují nebo pokud tak stanoví mezinárodní smlouvy. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky a nikoli na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. U těchto poplatníků se jedná o omezenou daňovou povinnost – § 2 odst. 3 zákona.
Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství v pokynu D–59:
– dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo odst. 3 zákona) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období,
– zákon obsahuje dvě kritéria pro určení daňového rezidentství, kdy naplnění jen jednoho z nich stačí ke vzniku rezidenství, žádné nemá přednost a testovat je vždy potřeba obě kritéria. Podle toho, o jaké kritérium se jedná, je následně posuzováno samotné období, kdy je poplatník rezidentem. Jakmile je tedy např. naplněno kritérium obvyklého zdržování se, osoba je podle zákona rezidentem České republiky po celý kalendářní rok, a to bez ohledu na to, zda v ČR má či nemá bydliště,
– u států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, se v případě, kdy fyzická osoba naplní kritéria daňového rezidentství dle vnitrostátních právních předpisů obou smluvních států, použijí pro určení daňového rezidentství kritéria uvedená v příslušné smlouvě.
Ing. Eva Sedláková
1.1 Náhrada za služebnost
Poplatník uzavřel smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě v souladu s energetickým zákonem. Inženýrská síť je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Dle smlouvy je povinný povinen strpět výkon práva. Současně na základě Dohody o jednorázové náhradě za omezení užívání nemovitosti uzavřené podle energetického zákona, mu byla uhrazena jednorázová náhrada za omezení v užívání nemovitosti.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
Podle § 4 odst. 1 písm. za) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozen mimo jiné příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů.
V daném případě nedošlo ke zřízení služebnosti ze zákona ani rozhodnutím státního orgánu, ale smlouvou, z toho důvodu je příslušný příjem zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů.
Pokud se týká jednorázové náhrady za omezení v užívání nemovitosti obdržené na základě Dohody o jednorázové náhradě za omezení užívání nemovitosti, podle § 24 odst. 9 energetického zákona vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. V případě vyplacení této náhrady lze postupovat podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, tj. jde o příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozený.
1.2 Příjem plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí
Poplatník nepodnikatel uzavřel v době kratší než 5 let od nabytí podílu ve společnosti s ručením omezeným smlouvu o smlouvě budoucí na prodej podílu na společnosti s ručením omezeným, na základě které bude uzavřena smlouva o prodeji podílu až po 5 letech od nabytí.
Je příjem plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí od daně osvobozen?
Příjem plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na prodej podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží do pěti let od nabytí obchodního podílu, bude příjmem zdanitelným, osvobození od daně se na něj nevztahuje.
Příjem plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na prodej účasti ve společnosti s ručením omezeným, který poplatník obdrží po pěti letech od nabytí obchodního podílu, bude příjmem od daně osvobozeným.
V daném případě není rozhodující, kdy byl budoucí prodej podílu uskutečněn, ale zda poplatníkovi plynul příjem z tohoto prodej do pěti let nebo po pěti letech od nabytí podílu.
1.3 Příjem z prodeje nemovitostí
V usnesení o dědictví je uvedeno, že zůstavitelka přikázala synovci, aby nejpozději do 12 měsíců po skončení dědického řízení prodal její nemovitosti s tím, že si část příjmů z tohoto prodeje ponechá a zbytek příjmu z prodeje mu zůstavitelka přikázala do 3 měsíců od prodeje vyplatit několika dalším odkazovníkům v určité, jí stanovené výši. Otázkou je, jak se dívat na příjem z prodeje nemovitostí u synovce, který nikoliv ze své vůle, ale z vůle zůstavitelky, resp. na její příkaz, musel nemovitosti prodat a takto získaný příjem rozdělit mezi sebe a ostatní odkazovníky. Otázkou je, zda příjem z prodeje nemovitostí je příjem synovce, na který by nebylo možné vztáhnout osvobození, a z tohoto příjmu by měl zaplatit daň z příjmů nebo zda je to příjem z nabytí dědictví, který je od daně osvobozen.
Jaké je správné řešení?
V daném případě zůstavitelka zřídila odkazy, a to i ve vztahu ke svému synovci. V případě dalších odkazů, jejichž splnění bylo přikázáno synovci, jde o tzv. pododkazy (§ 1599 občanského zákoníku). Příkaz, že odkazy (respektive pododkazy) mají být financovány z prodeje nemovitosti, povahu odkazu nemění.
Synovec je odkazovníkem ve vztahu k určeným nemovitým věcem jako celku. To, že musel nemovitosti prodat a výtěžek rozdělit mezi sebe a další odkazovníky, nelze vnímat jako stanovení příkazu ve smyslu § 1569 odst. 1 občanského zákoníku.
V daném případě příjem z prodeje nemovitých věcí představuje bezúplatný příjem z nabytí odkazu ve smyslu § 4a písm. a) zákona o daních z příjmů, a to i ve vztahu k synovci. Rozdělený příjem z prodeje nemovitých věcí bude na straně synovce a ostatních odkazovníků příjmem od daně osvobozeným podle § 4a písm. a) zákona.
1.4 Příjem z prodeje podílu
Poplatník vlastní více než pět let podíl v obchodní společnosti, nabývací cena činila 100 000 Kč. V lednu loňského roku svůj podíl navýšil vložením nemovité věci v hodnotě 300 000 Kč s tím, že v březnu letošního roku celý podíl v obchodní společnosti prodal.
Jak postupovat z hlediska daně z příjm?
Nabývací cena původního podílu je 100 000 Kč.
Nabývací cena podílu při vkladu 300 000 Kč.
Celková nabývací cena podílu je 400 000 Kč.
Zvýšení nabývací ceny podílu činí z celkové nabývací ceny podílu 75 %. To znamená, že 75 % příjmu z prodeje podílu na obchodní společnosti bude zdanitelným příjmem (daňovým výdajem je nabývací cena, tj. částka 300 000 Kč), 25 % příjmu z prodeje podílu na obchodní společnosti bude od daně osvobozeno.
1.5 Nemovitá věc vyčleněna do svěřenského fondu
Fyzická osoba vyčlení nemovitou věc do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti. Otázkou je, jak se bude postupovat v případě splnění časového testu pro osvobození stanoveného v § 4 odst. 1 písm. b) zákona při následném prodeji této nemovité věci obmyšleným fyzickou osobou, tj. bude-li se do časového testu započítávat i doba, kdy příslušná nemovitá věc byla vyčleněna do majetku svěřenského fondu.
Jak postupovat v dané situaci?
Po dobu, po kterou byla nemovitá věc vyčleněna do svěřenského fondu, nemá nikdo vlastnické právo k takové nemovité věci (ani zakladatel, ani obmyšlený, ani svěřenský správce).
Získá-li obmyšlený po splnění stanovených podmínek nemovitou věc ze svěřenského fondu, kterou následně prodá, časový test stanovený § 4 odst. 1 písm. b) zákona začne běžet od vydání majetku svěřenským fondem obmyšlenému, tj. od okamžiku kdy k věci nabude vlastnictví.
V daném případě nelze uplatnit zápočet z titulu dědictví od zůstavitele v řadě přímé obsažený v § 4 odst. 1 písm. b) zákona (tj. ustanovení, které stanoví, že časový test 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byla předmětná nemovitá věc ve vlastnictví zákonem stanoveného zůstavitele). Důvodem je skutečnost, že obmyšlený věc nezdědil [to plyne i ze samostatného osvobození podle § 4a písm. b) zákona].
1.6 Příjem z prodeje členského práva v bytovém družstvu
Poplatník zdědil v loňském roce členské právo v bytovém družstvu po otci, který byl členem družstva 20 let. V letošním roce hodlá členské právo prodat, aniž by příjem z prodeje použil na obstarání své bytové potřeby.
Jak bude poplatník postupovat z hlediska daně z příjmů?
Příjem z prodeje členského práva v bytovém družstvu, bude od daně z příjmů fyzických osob osvobozen.
1.7 Příjem z úplatného vzdání se oprávnění z věcného břemene
Povinný a oprávněný uzavřeli dohodu, na základě které, zanikne věcné břemeno zapsané v katastru nemovitostí již před 10 lety, přičemž povinný zaplatí částku odpovídající ocenění věcného břemene podle znaleckého posudku. V katastru se věcné břemeno vymaže vkladem.
Jak se příjem z úplatného vzdání se oprávnění z věcného břemene zdaňuje?
Příjem z úplatného vzdání se oprávnění z věcného břemene není od daně z příjmu osvobozen, jde o příjem podle § 10 zákona.
1.8 Sbírka pro pozůstalé
Po delší těžké nemoci zemřel člen pracovního týmu. Jelikož po sobě zanechal dvě malé nezletilé děti, rozhodli se spolupracovníci ze svého (tj. z jejich čisté mzdy) rodině pomoci finančně tak, že uspořádali mezi sebou sbírku. Veřejná sbírka realizována nebyla, trvalo by to velmi dlouho.
Musí rodina bývalého kolegy příjem zdanit?
Sbírka (tím není myšlena jen oficiální veřejná sbírka) pro pozůstalé po kolegovi má charakter humanitárního, resp. charitativního účelu. Tento příjem je podle § 4a písm. k) zákona na straně příjemců od daně z příjmů osvobozen.
1.9 Příjem z titulu majetkového prospěchu
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci používá na pracovní cesty automobil, který si vypůjčil od rodičů. Otázkou je, zda podnikatel může uplatnit paušální výdaj na dopravu a zda mu vzniká nepeněžní příjem v podobě majetkového prospěchu z výpůjčky auta od rodičů.
Jaké je správné řešení?
Jedná-li se o majetkový prospěch z titulu výpůjčky automobilu od rodičů, je tento bezúplatný příjem od daně z příjmů osvobozen podle § 4a písm. m) bod 1 zákona. Paušální výdaj na dopravu u vozidla vypůjčeného uplatnit nelze, nejedná se o vozidlo vlastní, ani o vozidlo najaté, tj. není splněna zákonem stanovená podmínka.
Při pracovní cestě vozidlem vypůjčeným musí poplatník postupovat v souladu s § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona. Daňovým výdajem je v daném případě náhrada za spotřebované pohonné hmoty.
1.10 Daňový výdaj v případě prodeje podílu
Poplatník, fyzická osoba – nepodnikatel, vložil vlastní dům do obchodní společnosti. Dům postavil před 3 roky svépomocí, doklady nemá (účty a faktury si neschovával).
Jakou nabývací cenu může uplatnit jako daňový výdaj v případě prodeje podílu?
V tomto případě poplatník nabývací cenu stanovit nemůže. Zákon v § 24 odst. 7 výslovně stanoví, že daňovým výdajem jsou doložené výdaje spojené s výstavbou nemovité věci.
Vzhledem k tomu, že poplatník tyto doklady nemá, nebude moci doložit hodnotu nabývací ceny podílu a v případě jeho prodeje tedy neuplatní žádné výdaje.
V tomto a v případech podobných, lze poplatníkům doporučit, aby nemovité věci vybudované ve vlastní režii, kdy nemají k dispozici potřebné doklady pro doložení výdajů spojených s výstavbou, vkládali do obchodních společností až po uplynutí zákonného časového limitu pěti let.
1.11 Půdní prostory
Vlastníci bytových jednotek, členové společenství vlastníků jednotek se rozhodli, že prodají půdní prostory, umožní tím zájemcům o bydlení výstavbu nových bytů a získané prostředky použijí na opravu střechy a výtahů.
Budou příjmy z prodeje od daně osvobozeny, když byty vlastní již více než 5, resp. 10 let?
V případě, že půdní prostory nejsou vymezeny jako nebytová jednotka, která je ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek, nelze ji převést na jiné osoby. V daném případě mohou současní vlastníci bytových jednotek uzavřít s novým stavebníkem smlouvu o výstavbě. Při uzavření této smlouvy je možno postupovat dvojím způsobem.
Stavebník se ve smlouvě o výstavbě zaváže uhradit stávajícím vlastníkům bytových jednotek za umožnění výstavby dohodnutou částku. Předmětná částka nebude příjmem za prodej nebytových prostor, ale finančním vypořádáním. Na straně jednotlivých vlastníků bytových jednotek se bude jednat o ostatní příjem podle § 10 zákona.
Další možností je, že ve smlouvě o výstavbě se stavebník zaváže na své náklady provést a zaplatit opravy střechy a výtahů. V tomto případě se bude na straně vlastníků jednotek jednat o nepeněžní příjem, který je podle § 4a písm. o) zákona od daně z příjmů osvobozen.
1.12 Převod nemovité věci
V letošním roce otec se synem sepsali smlouvu, na základě které, otec převedl na syna nemovitou věc – rodinný dům, a současně byl otci zřízen výměnek spočívající v bezúplatném trvalém bydlení do konce jeho života, poskytování smluvně vymezených služeb spojených s bydlením (úklid, nakupování, odvoz k lékaři, zajištění pošty).
Podléhají takto získané příjmy u smluvních stran dani z příjmů fyzických osob?
Z hlediska daně z příjmů se v případech, kdy je sepsána smlouva na převod nemovité věci a současně i smlouva o zřízení výměnku, tj. převod majetkového práva s dohodnutým protiplněním, nejedná o bezúplatný převod a příjmy takto získané podléhají u obou smluvních stran dani z příjmů fyzických osob podle § 10 zákona. V daném případě, kdy nemovitá věc bude převedena z otce na syna s tím, že bude současně sjednán výměnek mezi otcem jako oprávněným ze zřizovaného výměnku a synem jako povinným ze zřizovaného výměnku, pak u otce (výměnkáře) bude zdanitelným příjmem hodnota výměnku.
Jako výdaj na dosažení tohoto příjmu si otec může uplatnit doloženou hodnotu nemovité věci, kterou na syna převedl. U syna, na kterého byla nemovitá věc převedena, je zdanitelným příjmem hodnota nemovité věci, kterou získal a výdajem je pak hodnota výměnku. Při oceňování tohoto nepeněžního příjmu je nutno vycházet z ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, tj. zákona o oceňování majetku.
1.13 Poplatník v paušálním režimu
Poplatník je v paušálním režimu v prvním pásmu. V letošním roce měl jeden příjem podle § 6 ve výši 18 000 Kč s tím, že ho bude mít i v následujícím roce. Z tohoto příjmu mu byla plátcem sražena záloha na daň.
Zůstane poplatník v paušálním režimu nebo ho musí ukončit?
Plyne-li poplatníkovi ve zdaňovacím období jak příjem ze samostatné činnosti, tak i příjem ze závislé činnosti zdaňovaný zálohovou daní, nejsou tyto skutečnosti důvodem pro ukončení paušálního režimu, ale jeho daň z příjmů za zdaňovací období nemůže být paušalizována, protože paušální daň paušalizuje pouze daň z příjmů ze samostatné činnosti.
Poplatník, který vstoupil platně do paušálního režimu a následně mu v průběhu zdaňovacího období plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona, s výjimkou příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně, živnost neukončil ani nepřerušil, zůstává i dále v paušálním režimu včetně povinnosti platit měsíční paušální zálohy. Jeho daň na konci zdaňovacího období není rovna paušální dani, neboť nejsou splněny zákonné podmínky pro stanovení paušální daně uvedené v § 7a zákona.
Poplatník je povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy jak ze závislé činnosti, tak i ze samostatné činnosti, a na základě tohoto daňového přiznání bude daň vyrovnána (na skutečnou daň z příjmů se započtou jak zaplacené paušální zálohy, tak zálohy ze závislé činnosti sražené plátcem daně). Poplatník je rovněž povinen podat přehledy o příjmech a výdajích příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně se započtením paušálních záloh zaplacených správci daně na veřejná pojistná.
1.14 Příjem z postoupení pohledávky
V roce 2025 poplatník koupil pohledávku s nominální hodnotou 100 000 Kč za 80 000 Kč a tuto částku v roce 2025 uhradil. Koncem roku 2025 tuto pohledávku prodal za 90 000 Ks tím, že příjem z prodeje obdržel až v roce 2026.
Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
Zdanitelným příjmem v souladu s § 23 odst. 13 zákona v r. 2025, kdy došlo k prodeji, resp. postoupení, pohledávky je částka 90 000 Kč a podle § 10 odst. 5 zákona výdajem v r. 2025 je částka 80 000 Kč.
Zákon v § 10 odst. 5 stanoví mimo jiné, že u příjmů podle § 10 odst. 1 písm. b), tj. i u příjmů z postoupení pohledávky, je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, kterým je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.
Pod pojmem věc se v souladu s občanským zákoníkem rozumí věci movité, nemovité, cenné papíry (§ 489 občanského zákoníku), věci hmotné i nehmotné. Nehmotnou věcí je i pohledávka.
1.15 Příjem z prodeje pozemku
Poplatník prodal v r. 2026 pozemek, který vlastnil před 1. lednem 2021 s tím, že příjem použil na koupi bytu. Oznámení správci daně provedl.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
Příjem z prodeje pozemku je od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona ve znění do konce r. 2020, poplatník pozemek vlastnil déle než 5 let [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona ve znění do konce r. 2020 nestanovil, že příjem z prodeje pozemku je od daně osvobozen bude-li využit na obstarání, resp. uspokojení, bytové potřeby].
1.16 Ochranné nápoje
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracujícím v lese ochranné nápoje, tj. vodu a v zimě čaj. Vzhledem ke skutečnosti, že pracoviště je velmi rozsáhlé nemůže jim nápoje dopravovat přímo na pracoviště, a proto se se zaměstnanci dohodl a na základě podrobně vypracované vnitřní směrnice poskytuje zaměstnancům v zimních měsících měsíčně vypočítanou finanční částku na nákup těchto nápojů.
Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
Na straně zaměstnanců není hodnota ochranných nápojů předmětem daně v souladu s § 6 odst. 7 písm. b) zákona.
Na straně zaměstnavatele jsou výdaje na pořízení ochranných nápojů daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona. Dále pak § 24 odst. 2 písm. x) stanoví, že daňovým výdajem jsou paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8.
1.17 Finanční deriváty
Poplatník obchoduje s finančními deriváty. Otázkou je, jak se při zdanění postupuje a jak přepočítat z výpisu z účtu vedeného brokerem cizí měnu na českou.
Jaké je správné řešení?
Finanční deriváty jsou v souladu s občanským zákoníkem věci nehmotné movité s tím, že příjmy fyzické osoby plynoucí z obchodování s těmito deriváty jsou ostatními příjmy podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o daních z příjmů, za předpokladu, že se nejedná o příjem podle § 7 zákona. Základem daně (resp. dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje na jeho dosažení podle § 10 odst. 4 zákona.
Kromě investované částky je výdajem např. poplatek brokerovi za zprostředkování obchodu. Při přepočtu cizí měny na českou pro uvedení příjmů a výdajů do daňového přiznání se postupuje v souladu s § 38 zákona.
1.18 Odborné školení z titulu prohlubování kvalifikace
Zaměstnavatel uhradil pro zaměstnance odborné školení z titulu prohlubování kvalifikace související s jeho pracovní náplní ve výši 2 000 Kč, včetně oběda.
Co bude daňovým výdajem zaměstnavatele? Jak se bude postupovat na straně zaměstnance?
Na straně zaměstnance budou částky vynaložené zaměstnavatelem na školení, které je prohlubováním kvalifikace zaměstnance, od daňové povinnosti osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Náhrady cestovních výdajů vyplacené zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti se školením, které je z hlediska zákoníku práce výkonem závislé činnosti, nebudou na straně zaměstnance předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona, a to do výše stanovené zákoníkem práce pro zaměstnance odměňovaného platem, tj. do výše zákonných maximálních limitů. Obdobně předmětem daně nebude na straně zaměstnance ani hodnota bezplatného stravování na školení, tj. hodnota oběda.
Částky, které jsou na straně zaměstnance od daně osvobozeny, nebo nejsou předmětem daně se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění a tedy pojistné se z těchto příjmů neodvádí.
Na straně zaměstnavatele bude daňovým výdajem zaplacené školení v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona o daních z příjmů, a to včetně výdajů spojených s obědem zaměstnance. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude i mzda zaměstnance, na kterou má zaměstnanec po dobu prohlubování kvalifikace nárok v souladu se zákoníkem práce.
Daňovým výdajem zaměstnavatele budou výdaje spojené s pracovní cestou zaměstnance, tj. např. vyplacené stravné (zaměstnavatel je oprávněn stravné krátit, protože zaměstnanci uhradil oběd), výdaje spojené s dopravou zaměstnance na místo školení, případně další doložené výdaje zaměstnance v souladu se zákoníkem práce. Výdaje spojené s pracovní cestou zaměstnance jsou na straně zaměstnavatele výdaji daňovými v souladu s § 24 odst. 2 písm. zh) zákona.
1.19 Prodej podílu
Poplatník fyzická osoba – nepodnikatel, vložil vlastní dům do obchodní společnosti. Dům si postavil před více jak pěti lety.
Jakou nabývací cenu může uplatnit jako daňový výdaj v případě prodeje podíl?
Nabývací cena podílu na obchodní společnosti se v souladu s § 24 odst. 7 zákona stanoví obdobně, jako by se stanovila hodnota nepeněžního příjmu (§ 3 odst. 3).
Nemovitá věc se ke dni vkladu do obchodní společnosti ocení podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky č. 441/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1.20 Poskytnutí masáže
Na straně zaměstnanců jsou osvobozena od daně nepeněžní plnění ve formě pořízení služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení.
Jak se bude postupovat v případě poskytování masáží?
V případě osvobození příjmu zaměstnance z titulu poskytnutí masáže je třeba rozlišit, o jakou masáž se jedná. Bude-li se jednat o masáže zdravotního nebo léčebného charakteru, musí být pro splnění podmínek pro osvobození daného příjmu od daně tyto masáže zaměstnavatelem zajištěny ve zdravotnickém zařízení. Zákon o daních z příjmů pojem zdravotnické zařízení nedefinuje, je třeba vycházet ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. Ten v § 2 stanoví, že poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona a v § 4, že zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb. Podle § 11 zákona o zdravotních službách poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Podle § 19 zákona o zdravotních službách příslušný správní orgán zaznamená udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb. V souladu s § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona budou tedy poskytnuté příspěvky na masáže zdravotního nebo léčebného charakteru zajištěné zaměstnavatelem pro zaměstnance u osoby, která je poskytovatelem zdravotních služeb (tj. ve smyslu zákona tzv. zdravotnickým zařízením) od daně osvobozeny.
Bude-li se jednat o masáže poskytované v rámci plnění spočívajících v použití tělovýchovného nebo sportovního zařízení, bude dané nepeněžní plnění na straně zaměstnanců od daně osvobozeno podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona.
V daném případě bude postačovat, že daná služba (i masáž) bude zajištěna v zařízení, jehož předmětem činnosti je tělovýchovná nebo sportovní činnost. Například vstupenky do bazénového centra, nebo posilovny, kdy součástí poskytovaných služeb je též masáž klasická, baňková, reflexní, čínská, masáž lávovými kameny, anebo tzv. sportovní masáž apod. Tzn., že v případě, kdy bude nepeněžní příspěvek zaměstnanci poskytnut za účelem použití sportovního zařízení, jehož součástí bude např. i sportovní, relaxační, případně i jiná masáž, bude tento příspěvek od daně osvobozen, a to bez ohledu na odbornou způsobilost poskytovatele těchto masérských služeb.
Dále podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona budou od daně osvobozeny též např. masáže v rámci úhrady nákladů na sportovní akci pořádanou zaměstnavatelem, např. v rámci sportovních víkendových pobytů apod.
Bude-li se jednat o masáž zajištěnou zaměstnancům v rámci příspěvku na rekreační pobyt nebo zájezd (v rámci tzv. balíčku), bude zmíněné nepeněžní plnění spočívající v použití rekreace nebo zájezdu, včetně masáže, osvobozeno od daně u zaměstnanců podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona.
Z výše uvedeného postupu je zřejmé, že od daně není osvobozen nepeněžní příspěvek poskytnutý zaměstnanci z titulu masáže jen v případě, budou-li masáže smluvně zajištěny zaměstnavatelem pro zaměstnance (např. na pracovišti zaměstnavatele nebo v kosmetickém či masážním studiu apod.) fyzickou osobou, která má k této činnosti sice živnostenské oprávnění, ale není registrována jako poskytovatel zdravotních služeb.
1.21 Odměna za výkon funkce prokuristy
Společník obchodní společnosti je jmenován do funkce prokuristy, a to ve dvou obchodních společnostech A a B. U obchodní společnosti A je v pracovním poměru, se zařazením do pozice obchodního ředitele, u obchodní společnosti B funkci vykonává jako advokát. U obchodní společnosti A má od 1. ledna letošního roku uzavřenou smlouvu o prokuře se stanovenou roční paušální odměnou. Odměna za výkon funkce je podle smlouvy krácena v případě, že dotyčný by byl déle jak půl roku v pracovní neschopnosti. Mimo odměnu nemá nárok na jakékoliv další náhrady. Smlouva o prokuře se týká vnějšího zastupování obchodní společnosti. Ve smlouvě je umožněno využívat konkrétní přidělené vozidlo pro výkon funkce prokuristy i pro soukromé účely. V pracovní smlouvě je, stejně jako jiným zaměstnancům, dále umožněno užívání firemních vozidel, a to pouze v souvislosti s výkonem práce, není přiděleno konkrétní vozidlo.
Jak postupovat v případě zdanění odměn za výkon funkce prokuristy?
Občanský zákoník v § 450 stanoví, že udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno. Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že jde o prokuru. Uděluje-li podnikatel prokuru pro některou pobočku svého obchodního závodu nebo pro některý z několika svých obchodních závodů, označí výslovně pobočku nebo obchodní závod.
Z hlediska daně z příjmů lze obecně uvést, že při zdanění příjmu prokuristy je pro způsob zdanění rozhodující právní vztah uzavřený mezi obchodní společností nebo podnikatelem a prokuristou. Bude-li odměna za funkci prokuristy vyplacena na základě pracovně právního, resp. obdobného vztahu, bude se na straně prokuristy jednat o příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů. V případě, že by odměna byla vyplacena za právní službu např. advokátovi, který obchodní společnost, či podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku, zastupuje, jednalo by se na straně advokáta – prokuristy, o příjem podle § 7 zákona.
V případě, že jde o příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, je třeba ještě pamatovat na § 6 odst. 6 zákona. Podle citovaného ustanovení příjmem prokuristy bude také částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo 0,5 % vstupní ceny jedná-li se o nízkoemisní vozidlo anebo 0,25 % vstupní ceny jedná-li se o bezemisní vozidlo, za každý i započatý kalendářní měsíc bezplatného poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.
1.22 Výdaje, spojené s nákupem samostatných věcí movitých
Nemocnice prodala lékaři, který vede daňovou evidenci, část obchodního závodu – zařízenou ordinaci, ve které zůstala i zdravotní sestra. Cena za prodaný majetek, včetně odstupného za převod sestry, byla sjednána jednou částkou, kterou lékař zaplatil.
Jak poplatník uplatní zaplacenou částku do daňových výdajů?
V případě pořízení více složek majetku poplatníkem, který vede daňovou evidenci, je třeba postupovat podle § 7b odst. 3 zákona. V daném případě je třeba ocenit jednotlivé složky koupeného majetku podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších předpisů. Cena jednotlivých složek koupeného majetku se stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle uvedených předpisů. Podle ocenění jednotlivých složek koupeného majetku se poté příslušné výdaje uplatní do výdajů daňových v souladu s § 24 zákona. Základní podmínkou pro uplatnění uvedených výdajů do výdajů daňových je skutečnost, že se jedná o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Výdaje, spojené s nákupem samostatných věcí movitých do 80 000 Kč, lze uplatnit do výdajů daňových při jejich zaplacení, výdaje spojené s nákupem samostatných věcí movitých nad 80 000 Kč, případně i nákup vlastní ordinace, tj. nebytové jednotky, lze uplatnit do výdajů daňových prostřednictvím odpisů podle § 31 nebo § 32 zákona, výdaje spojené s pořízením práv, která jsou nehmotným majetkem, lze uplatnit do výdajů daňových při jejich zaplacení, odstupné lze uplatnit do výdajů daňových při zaplacení.
1.23 Dluhy u stavební činnosti z titulu tzv. pozastávek
Dluhy u stavební činnosti z titulu tzv. pozastávek odsouhlasených ve smlouvách o dílo budou uvolněny při splnění různých podmínek bez konkrétního data (např. po odstranění vad a nedodělků, po uplynutí určité doby bezporuchového provozu technologií, po uplynutí záruční doby atd.). Na fakturách jsou uvedeny celkové částky a datum splatnosti, které bylo dodrženo pro větší část dluhu. Otázkou je, zda lze posuzovat tyto dluhy – pozastávky tak, že doba splatnosti není konkrétně určena, a tudíž ještě neuplynula zákonná lhůta 30 měsíců.
Jaké je správné řešení?
V daném případě je třeba zákonnou lhůtu 30 měsíců počítat od doby, kdy měla být příslušná částka uhrazena, tj. např. od okamžiku odstranění vad a nedodělků, od uplynutí sjednané doby bezporuchového provozu technologií, od uplynutí záruční doby apod.
Pokud např. k odstranění vad a nedodělků došlo 20. února 2026, pak 30 měsíční lhůta stanovená § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zákona o daních z příjmů začala běžet od 20. února 2026. Nebude-li závazek uhrazen v r. 2028, bude muset poplatník základ daně zdaňovacího období 2028 o výši předmětného dluhu zvýšit.
1.24 Vyčlenění pohledávky do svěřenského fondu
Poplatník daně z příjmů fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, vyčlení do svěřenského fondu pohledávku, o které nebylo účtováno. Otázkou je, zda se v letech 2014 a 2015 muselo postupovat podle § 23 odst. 13 zákona.
Musel poplatník o hodnotu pohledávky zvýšit v těchto letech základ daně?
Ustanovení § 23 odst. 13 zákona se vztahuje na postoupení nebo vklad pohledávky, což vyčlenění pohledávky do svěřenského fondu není. Nepostupoval-li poplatník podle bodu 16. přechodných ustanovení novely č. 267/2014 Sb., ustanovení § 23 odst. 13 zákona se v r. 2014 nepoužilo.
Poplatník však v r. 2014 musel pamatovat, že výdaje spojené se vznikem vyčleněné pohledávky nejsou ve smyslu § 24 odst. 1 výdaji daňovými. Z toho důvodu musel poplatník v r. 2014 v souladu s § 5 odst. 6 zákona zvýšit základ daně o příslušné výdaje vynaložené na vznik této pohledávky.
Počínaje r. 2015 se v souladu s § 21f odst. 1 zákona na vyčlenění majetku do svěřenského fondu a zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti hledí jako na vklad do obchodní korporace. Z toho vyplývá, že počínaje r. 2015 se v případě vyčlenění pohledávky do svěřenského fondu již postupuje podle § 23 odst. 13 zákona, tj. základ daně se o hodnotu pohledávky zvýší.
1.25 Výdaje spojené s pořízením zásob
Fyzická osoba nepodnikatel, nakoupí zásobu materiálu v době, kdy ještě nepodniká. Tento poplatník zahájí za 2 až 3 roky poté podnikatelskou činnost. Nakoupené zásoby materiálu hodlá použít pro podnikání s tím, že by je zhodnotil svojí podnikatelskou činností a poté prodal jako výrobek s montážní prací.
Lze výdaje spojené s pořízením příslušných zásob uplatnit do výdajů daňových v rámci podnikání?
Uplatnit výdaje spojené s nákupem zásob materiálu 2 až 3 roky před zahájením podnikatelské činnosti do daňových výdajů v rámci podnikání možné není. Zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 7 stanoví, že u poplatníka s příjmy podle § 7, tj. ze samostatné činnosti (tedy i z podnikatelské činnosti) a 9 (tj. z nájmu) se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.
V daném případě však lze postupovat podle § 23 odst. 4 písm. e) zákona o daních z příjmů. Prodá-li podnikatel dokončený výrobek, do zdanitelných příjmů zahrne příjem z prodeje snížený o prokazatelně vynaložené výdaje spojené s nákupem zásob materiálu, které nemohl při zahájení podnikatelské činnosti uplatnit do výdajů daňových.
1.26 Nepeněžní plnění
Poplatník si pro své podnikatelské aktivity najal budovu s tím, že nájem byl sjednán na dobu neurčitou se smluvenou několikaměsíční výpovědní lhůtou pro obě smluvní strany. Nájemce na základě písemného souhlasu pronajímatele odpisoval technické zhodnocení provedené nad rámec nájemného. Po 7 letech byla smlouva vypovězena. Při ukončení nájmu pronajímatel nájemci zůstatkovou cenu neuhradil.
Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
V uvedeném případě pronajímatel do zdanitelných příjmů zahrne nepeněžní plnění. Toto nepeněžní plnění se podle § 23 odst. 6 zákona na straně pronajímatele ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, tj. podle § 31 odst. 1 písm. a) zákona, nebo znaleckým posudkem.
O částku nepeněžního příjmu pronajímatel zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu budovy v souladu s § 29 zákona a bude pokračovat v odpisování budovy ze zvýšené ceny.
Nájemce může do daňových výdajů v roce ukončení nájmu uplatnit polovinu roční výše odpisu. Zůstatkovou cenu již do daňových výdajů uplatnit nemůže v souladu s § 24 odst. 2 písm. tb) zákona.
1.27 Postoupení nájemní smlouvy
Podnikatel, který odpisoval technické zhodnocení najaté budovy, ukončil nájem s tím, že pronajímatel mu zůstatkovou cenu odpisovaného technického zhodnocení neuhradil. Pronajímatel uzavřel smlouvu s dalším nájemcem, který v nájemní smlouvě bude pokračovat (došlo k postoupení nájemní smlouvy) s tím, že prvnímu nájemci zaplatí zůstatkovou cenu technického zhodnocení. Pronajímatel dá písemný souhlas druhému nájemci, aby zaplacené technické zhodnocení odpisoval.
Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
V uvedeném případě postoupení nájemní smlouvy zahrne první nájemce zůstatkovou cenu technického zhodnocení do daňových výdajů do výše přijaté náhrady od druhého nájemce v souladu s § 24 odst. 2 písm. tb) zákona.
Druhý nájemce může zahájit odpisování technického zhodnocení najatého majetku podle § 28 odst. 3 zákona. Vstupní cenou bude příslušná částka hrazená prvnímu nájemci.
V daném případě vlastník nemá nepeněžní příjem, nejedná se o ukončení nájmu, ale o postoupení nájemní smlouvy. Ustanovení § 1895 a násl. občanského zákoníku týkající se postoupení smlouvy stanoví, že nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.
1.28 Daňové přiznání
Podnikatel a jeho spolupracující manželka se rozhodli podat daňová přiznání za minulý rok tak, že manželka podá přiznání do konce června (vzala si daňového poradce) a manžel podnikatel podal daňové přiznání do konce března.
Je tento postup možný?
Postup manželů není v rozporu s daňovým řádem. Podle § 136 daňového řádu daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty.
Každý z manželů je samostatný právní subjekt a záleží zcela na jeho rozhodnutí, jak bude při podávání daňového přiznání postupovat.
1.29 Nesplacený podíl na zisku
Veřejná obchodní společnost měla 4 společníky. Jeden z nich letos činnost ve společnosti ukončil s tím, že veřejná obchodní společnost mu vyplatila nesplacený podíl na zisku ve výši 400 000 Kč.
Bude vyplacená částka podléhat dani z příjmů?
Příjem, který společník veřejné obchodní společnosti obdrží jako nesplacený podíl na zisku, tj. vypořádací podíl, se na straně společníka veřejné obchodní společnosti nezdaňuje v souladu s § 10 odst. 1 písm. g) zákona, protože tento příjem byl již zdaněn jako podíl na zisku veřejné obchodní společnosti podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona.
1.30 Bezúplatný příjem manželů
Manželé dostali do společného jmění manželů od bratra manželky bytovou jednotku. Otázkou je, zda bude tento dar podléhat na straně manžela, resp. švagra, dani z příjmů fyzických osob.
Jaké je správné řešení?
Podle § 713 občanského zákoníku povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.
V daném případě jde o dar, tj. bezúplatný příjem manželů, od švagra, resp. od bratra sestře, který bude od daně z příjmů osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona.
1.31 Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracujícího manžela
Manželka – podnikatelka rozšířila podnikání a od června jí v obchodní činnosti vypomáhal manžel, také podnikatel. Do podnikání vložili oba manželé společné finanční prostředky a společnou práci. Otázkou je, zda lze použít § 13 zákona a uvést manžela od června jako spolupracující osobu, a zda předmětem dělení budou příjmy a výdaje připadající na období od 1. června až do konce prosince, nebo příjmy a výdaje za celý rok a zda na spolupráci musí sepsat smlouvu. Vzhledem k vysoké počáteční investici se manželka dostane do ztráty.
Jaké je správné řešení?
Jestliže manžel od června skutečně spolupracoval s manželkou, která má příjmy z podnikání, rozdělí manželka na manžela poměrnou část příjmů a výdajů, jak stanoví zákon, tzn. maximálně 7 × 45 000 = 315 000 Kč. Pokud podnikatelská činnost manželky skončí ztrátou, lze na spolupracujícího manžela rozdělit i poměrnou část ztráty, neboť zákon o daních z příjmů stanoví, že se rozdělují příjmy a výdaje, tedy i v případě, kdy výdaje jsou vyšší než dosažené příjmy a podnikatelská činnost skončí ztrátou. Spolupracující manžel poté může uplatnit odpočet ztráty podle § 34 zákona o daních z příjmů, tj. po dobu pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje (resp. ve 2 předcházejících letech).
Předmětem rozdělení příjmů a výdajů na spolupracujícího manžela budou příjmy a výdaje za celé zdaňovací období, nikoli jen příjmy a výdaje za období od června, kdy došlo k zahájení spolupráce. Zákon o daních z příjmů takovýto postup nestanoví, pouze při spolupráci manželů kratší než jeden rok umožňuje uplatnit na spolupracující osobu maximálně 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Při rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osobu není třeba, aby si manželé mezi sebou sepisovali smlouvu, zákon o daních z příjmů takou povinnost nestanoví.
1.32 Společné jmění manželů – rodinný domek
Manželé měli ve společném jmění manželů rodinný domek, v jehož části manžel podnikal, a proto měl domek zahrnutý v obchodním majetku. Manžel zemřel a manželka domek prodala.
Jedná se na straně manželky o zdanitelný příjem podle § 10 zákona?
V daném případě společné jmění manželů smrtí manžela zaniklo, domek prodává manželka, která ho neměla zahrnutý ve svém obchodním majetku.
Pokud manželka splní zákonem stanovené podmínky pro osvobození příjmů z prodeje rodinného domu podle § 4 zákona, jedná se o příjem od daně osvobozený.
1.33 Úprava základu daně
Podnikatel vedoucí účetnictví srazil ze mzdy zaměstnanců v loňském roce pojistné ve výši 25 000 Kč a toto pojistné neodvedl příslušné pojišťovně do konce ledna letošního roku. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů a z hlediska účetních předpisů, když pojistné zaplatil až v květnu letošního roku.
Jaké je správné řešení?
Srazil-li podnikatel vedoucí účetnictví ze mzdy zaměstnanců v minulém roce pojistné ve výši 25 000 Kč a toto pojistné neodvedl příslušné pojišťovně do 31. ledna letošního roku, musel výsledek hospodaření za loňský rok zvýšit o částku 25 000 Kč v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 5 zákona.
Zaplatil-li zaměstnavatel toto pojistné v květnu letošního roku, bude částka 25 000 Kč prakticky daňovým nákladem letošního roku, kdy došlo k jejímu zaplacení a kdy podnikatel základ daně o zaplacenou částku 25 000 Kč sníží podle § 23 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona.
Uvedený postup není účetním případem, jedná se pouze o úpravu základu daně zaměstnavatele na tiskopisu daňového přiznání.
1.34 Příjem ze společného jmění manželů
Manželé v roce 2025 prodali nemovité věci. Manželka tyto nemovité věci vlastnila déle než 12 let ve výlučném vlastnictví a manžel je nabyl až notářským zápisem o rozšíření SJM v roce 2024. V nemovité věci nebydleli.
Musí manžel polovinu příjmu zdanit?
Na straně manžela by příjem z prodeje podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona osvobozen nebyl. Vzhledem však ke skutečnosti, že jde o příjem ze společného jmění manželů, manželka předmětné nemovité věci vlastnila déle než 5 let (nabyla je před r. 2020) a podle § 10 odst. 2 zákona se příjmy zdaňují u jednoho z nich, bude příjem podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona ve znění do konce r. 2020 osvobozen. Zákonné podmínky pro osvobození splnila manželka.
1.35 Základ daně z prodeje akci
Poplatník prodal v lednu akcie, z prodeje měl příjem 130 000 Kč, v dubnu prodal opět akcie, a to se ztrátou 12 000 Kč (ani v jednom případě nesplnil podmínky pro osvobození těchto příjmů od daně).
Kolik činí dílčí základ daně podle § 10 zákona?
Dílčím základem daně u ostatních příjmů bude částka:
130 000 – 12 000 = 118 000 Kč.
V tomto případě se jedná o jeden druh příjmu, kde je možno kompenzovat zisk a ztrátu v průběhu jednoho zdaňovacího období.
1.36 Dodatečné daňové přiznání
Podnikatel fyzická osoba, který vede účetnictví, v loňském roce podal řádné daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, kde uvedl jako spolupracující osobu svoji manželku. Zisk ze svého podnikání rozdělil v poměru 50:50 (manželka zdanila 450 000 Kč za roční spolupráci). V letošním roce podnikatel našel nezaúčtovanou pohledávku, a proto podal dodatečné daňové přiznání za minulý rok. V tomto dodatečném daňovém přiznání opravil svůj základ daně, s tím, že manželce jako spolupracující osobě ponechal částku původní, tj. 450 000 Kč. Poplatník zaplatil daň z dodatečného daňového přiznání, včetně vyměřeného penále. Po podání dodatečného daňového přiznání finanční úřad provedl kontrolu a teď chce, resp. prý musí doměřit spolupracující manželce rozdíl (do maximální částky 540 000 Kč), který vznikl z dodatečného zvýšení základu daně podnikateli. Finanční úřad vychází z názoru, že poměr, který si poplatníci stanovili při řádném daňovém přiznání, nelze změnit.
Je daný postup správný?
Pokud na skutečnost, že nebyla zaúčtovaná pohledávka do výnosů, přišel podnikatel sám, podal dodatečné daňové přiznání, mohl výši rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku podle § 13 zákona v tomto případě změnit (zákon o daních z příjmů takový postup nezakazuje). Podnikatel tedy mohl základ daně zvýšit pouze ve svém dodatečném daňovém přiznání a manželka by tedy dodatečné daňové přiznání již nepodávala. Postup podnikatele byl správný.
Pokud by na chybu přišel až správce daně při kontrole, pak by musel zvýšit základ daně na straně obou manželů, a to ve výši rozdělení příjmů a výdajů, pro které se manželé rozhodli v řádném daňovém přiznání. Správce daně totiž není oprávněn rozhodnutí poplatníků o výši rozdělení příjmů a výdajů, vyjádřené v řádném daňovém přiznání, měnit.
1.37 Jiné příjmy spolupracujících osob
Podnikatel vykonával celý rok výdělečnou činnost za spolupráce manželky. Syn ukončil v červnu studium a k 1. září se přihlásil na OSSZ, ZP i FU jako spolupracující osoba. Podle § 13 zákona nelze rozdělit příjmy a výdaje na osoby, které byly uplatněny jako vyživované.
Jak správně postupovat při rozdělení příjmů?
Jestliže v daném zdaňovacím období byla spolupracující osobou manželka a syn, lze rozdělit na tyto dvě spolupracující osoby celkem 180 000 Kč za rok.
Pokud se jedná o syna, je třeba pamatovat, že syn zahájil spolupráci až od září, tzn., že za 4 měsíce spolupráce matky a syna, lze na oba rozdělit 4 × 15 000 = 60 000 Kč. Limit pro syna by tedy měl být nižší než 60 000 Kč.
1.38 Uplatnění daňového zvýhodnění
Do konce června uplatňoval otec na studující dceru daňové zvýhodnění. Koncem června se dcera vdala a od 1. července žije s narozenou dcerou a s manželem, který také studuje a nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani na manželku. Novomanželé bydlí s rodiči manžela a daňové zvýhodnění na dceru nemůže uplatnit ani rodič manžela, protože není jeho dítětem. Otec dceru nadále finančně podporuje, hradí náklady na její potřeby. Otázkou je, zda si otec může na dceru nadále uplatňovat daňové zvýhodnění, když stále hradí náklady na její potřeby, i když už dcera žije s dítětem a manželem v rodinném domě s jeho rodiči, tj. jak správně chápat pojem společně hospodařící domácnost ve smyslu § 21e zákona o daních z příjmů.
Jaké je správné řešení?
Uzavře-li dítě manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35bb. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35bb, může daňové zvýhodnění za podmínek daných § 35c odst. 8 zákona uplatnit rodič dítěte, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.
Jedná-li se o společně hospodařící domácnost, zákon o daních z příjmů v § 21e odst. 4 stanoví, že společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Trvalost spolužití není dotčena tím, že se člen společně hospodařící domácnosti přechodně zdržuje mimo ni. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění, rozhodující je společné finanční hospodaření. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství v pokynu D-59 k § 38l odst. 3 zákona, osoba může být příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti (jde i o stanovisko publikované pod č. 34/1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu). Uvedené stanovisko vychází ze skutečnosti, že musí jít o soužití trvalé.
Rozhodující pro uplatnění daňového zvýhodnění na studující vdanou dceru s dítětem je, zda dcera žije trvale s otcem, nebo trvale žije s manželem a společně uhrazují náklady na své potřeby, případně by mohla též spolu s manželem trvale žít s manželovými rodiči. Jde-li o trvalé žití dcery s manželem nebo s jeho rodiči, čemuž dotaz nasvědčuje (pravděpodobně se nejedná o to, že by se dcera přechodně zdržovala mimo společně hospodařící domácnost s otcem), otec si daňové zvýhodnění na dceru uplatnit nemůže, i když dceru finančně podporuje. Judikatura se přiklání velmi často k tomu, že pro existenci uvedené společné domácnosti je rozhodující nejen to, že osoby společně uhrazují náklady na své potřeby, ale i to, že spolu také trvale žijí.
1.39 Poskytnutí dotace
Zemědělský podnikatel požádal v r. 2025 Státní zemědělský intervenční fond o přiznání dotace, jedná se o nenárokovou dotaci na provoz, poplatník nevěděl, jakou částku dostane a zdali mu vůbec bude přiznána. O poskytnutí této dotace bylo rozhodnuto až ve 2. čtvrtletí r. 2026 kdy ji poplatník i obdržel. Správce daně v současné době požaduje, aby poplatník podal za r. 2025 dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů a dotaci zdanil.
Je postup správce daně správný?
Přijaté dotace na straně poplatníků daně z příjmů, kteří nevedou účetnictví, jsou zdanitelným příjmem (nejsou-li od daňové povinnosti osvobozeny podle § 4) v tom zdaňovacím období, kdy je poplatník obdrží.
Podá-li žádost o dotaci poplatník vedoucí účetnictví a je-li na základě podání této žádosti zcela jisté, že dotaci obdrží (má právní nárok na poskytnutí dotace), pouze není známa její přesná výše, pak o takové pohledávce účtuje v souladu s § 10 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný § 10 odst. 7 vyhlášky stanoví, že položka – Dohadné účty aktivní, obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše. To zn., že taková pohledávka ovlivní výsledek hospodaření a tím i základ daně z příjmů [nejedná-li se o dotaci od daňové povinnosti osvobozenou v souladu s § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů].
V případě, že se však jedná o nenárokovou dotaci a poplatníkovi nebylo do konce zdaňovacího období, ve kterém o dotaci požádal, známo, zda dotaci obdrží a pokud ji obdrží, tak v jaké výši, pak postupuje podle § 3 odst. 1 zákona o účetnictví. Ten stanoví mimo jiné, že účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí; není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. Zákon o účetnictví tedy nestanoví, že bez ohledu na jiné skutečnosti se musí vždy účtovat do stejného účetního období náklady a s nimi související výnosy. Nelze-li zásadu účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, se kterým časově a věcně souvisí, z objektivních důvodů dodržet, lze účtovat i v účetních obdobích, v nichž byly uvedené skutečnosti zjištěny.
Pokud tedy poplatník v roce podání žádosti nevěděl, zda dotaci vůbec obdrží, nemohl o ní účtovat ve výsledku hospodaření. O takové „podmíněné pohledávce“ mohl účtovat pouze na podrozvahovém účtu nebo ji mohl uvést v příloze k účetní závěrce. To znamená, že taková pohledávka ve zdaňovacím období, kdy poplatník podal žádost, neovlivní výsledek hospodaření, tedy ani základ daně z příjmů. O poskytnuté dotaci poplatník poté účtuje až v období, kdy bylo rozhodnuto, že ji obdrží, resp. kdy ji již obdržel (tj. v r. 2026), čímž ovlivní i základ daně r. 2026.
1.40 Hodnota zásob do daňových výdajů
Manželka svoji podnikatelskou činnost k 30. červnu ukončila. Manžel v této činnosti od 3. července pokračuje. Otázkou je, jak to bude se zásobami, které měla manželka podle inventarizace k datu ukončení činnosti, tj. zda si může jejich hodnotu uplatnit do daňových výdajů manžel, který je převzal v případě, že manželé mají majetek ve společném jmění manželů.
Jak postupovat v dané situaci?
Manžel si hodnotu zásob do svých daňových výdajů uplatnit nemůže, manžel předmětné zásoby nezaplatil. Pokud jsou zásoby ve společném jmění manželů, manželka je ani manželovi nemůže prodat.
Manželka musí základ daně upravit podle § 23 odst. 8 zákona, tj. o hodnotu příslušných zásob zvýšit. Dále je nejvhodnější postupovat podle zákona, který pro tento případ stanoví, že do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně.
To znamená, že manželka uvede do svého daňového přiznání zisk spojený s prodejem příslušných zásob, i když je fyzicky prodá manžel.
Manžel ve své evidenci příjmů rozdělí přijaté částky na příjem z titulu prodaných zásob, který bude příjmem podle § 10 na straně manželky, a zbývající část příjmu bude příjmem manžela podle § 7 zákona o daních z příjmů. Manželka poté do daňového přiznání uvede zisk z prodeje zásob.
Pokud např. příjem z prodeje zásob bude činit 200 000 Kč, manželka zvýšila základ daně při přerušení činnosti o 90 000 Kč z důvodu neprodaných zásob, uvede manželka do příjmů podle § 10 zákona částku 110 000 Kč.
1.41 Doměřena spotřební daň
Poplatníkovi vedoucímu účetnictví, který účtuje v hospodářském roce, byla doměřena spotřební daň s tím, že poplatník se proti platebnímu výměru odvolal. Otázkou je, kdy bude poplatník vedoucí účetnictví o této doměřené spotřební dani účtovat jako o daňovém nákladu, tj. v okamžiku doručení platebního výměru na spotřební daň, okamžikem odvolání proti platebnímu výměru nebo doručením rozhodnutí správce, ve kterém správce rozhodne o odvolání proti platebnímu výměru.
Jak postupovat v dané situaci?
Daňovým výdajem jsou podle § 24 odst. 2 písm. ch) také spotřební daně s tím, že na straně poplatníka vedoucího účetnictví se v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) zákona pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření.
Podle pokynu GFŘ D-59 k § 23 odst. 2 zákona, se pro zjištění základu daně uplatní částky ovlivňující základ daně k rozhodnému datu, kterým je v daném případě datum oznámení rozhodnutí správce daně, resp. den, kdy je rozhodnutí správce daně o doměření spotřební daně poplatníkovi doručeno.
1.42 Příjem z prodeje automobilu
Manželé měli ve společném jmění manželů automobil. Manžel měl tento automobil zahrnutý v obchodním majetku. Manžel v loňském roce podnikání ukončil a nyní automobil prodává.
Jak bude příjem z prodeje zdaněn.
Příjem z prodeje automobilu bude příjmem podle § 10 zákona plynoucím ze společného jmění manželů, s tím, že tento příjem bude muset do daňového přiznání uvést manžel, protože měl automobil v obchodním majetku. Daňovým výdajem bude zůstatková cena automobilu.
1.43 Neuhrazený dluh po uplynutí 30 měsíců
Podnikatel před 2 lety zhotovil zakázku s tím, že ve smlouvě o dílo má sjednáno, že objednatel je oprávněn zadržet z platby část úhrady ve výši 5 % z ceny díla jako pozastávku po dobu 60 měsíců od předání díla. To znamená, že k pohledávce podnikatele bude mít objednatel 60 měsíců nedoplatek.
Bude muset podnikatel objednatel o tento neuhrazený dluh po uplynutí 30 měsíců zvýšit svůj základ daně?
K hrazení dluhu objednatelem po uplynutí 60 měsíců od předání díla je třeba si uvědomit, že pro zvýšení základu daně o hodnotu dluhu podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zákona je rozhodující splatnost dluhu.
Byla-li splatnost sjednána tak, že nastane po 60 měsíců od předání díla, bude se na straně objednatele lhůta 30 měsíců počítat až od uplynutí této sjednané doby.
1.44 Dílčí základ daně
Fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti má příležitostně i příjmy z derivátů, konkrétně obchoduje s forwardy, u kterých někdy dosáhne zisku, jindy ztráty, celkově jde však o obchody mírně ziskové. Dále též obchoduje se swapy, kde je situace obdobná.
Jak stanovit dílčí základ daně podle § 10 zákona?
Příjmy plynoucí poplatníkovi z příležitostného obchodování s deriváty jsou příjmem podle § 10 zákona. V daném případě se bude postupovat podle § 10 odst. 4, který stanoví mimo jiné, že jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.
Budou-li ve zdaňovacím období příjmy z prodeje derivátů vyšší, než kolik činily výdaje spojené s jejich pořízením, vykáže poplatník dílčí základ daně v § 10 zákona. Dosáhne-li ztráty, bude se jednat o ztrátu nedaňovou.
1.45 Výměna všech oken v domě
Společenství vlastníků jednotek provádí výměnu všech oken v domě za plastová. Někteří vlastníci bytů si však vyměnili okna už v předcházejících letech sami a z toho důvodu jim společenství vlastníků jednotek doložené výdaje uhradí.
Bude se v daném případě jednat o zdanitelný příjem?
V daném případě se jedná o ostatní příjem podle § 10 zákona s tím, že se použije ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) zákona. Toto ustanovení stanoví, že do základu daně nezahrnují příjmy, které souvisejí s výdaji neuznanými jako výdaje daňové, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů.
Jednalo-li by se však o poplatníka, který byt pronajímá a částku zaplacenou za výměnu oken uplatnil do daňových výdajů k příjmům z nájmu, musel by příslušnou částku od společenství vlastníků jednotek zahrnout do zdanitelných příjmů.
1.46 Úroky z úvěrů
Ze starého úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 300 000 Kč. Z nového úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 150 000 Kč.
Jak postupovat v daném případě?
U nového úvěru poplatník může uplatnit všechny zaplacené úroky, vyčerpá tak limit 150 000 Kč.
Do celkového limitu úroků 300 000 Kč, který platí pro součet úroků z úvěrů, zbývá 150 000 Kč.
Ze starého úvěru tak poplatník bude moci uplatnit jako odpočet pouze polovinu, tj. 150 000 Kč. Celkem si poplatník odečte v úhrnu od základu daně 300 000 Kč.
1.47 Vzájemné darování
Manželé koupili v r. 2000 do společného jmění manželů dva domy. V roce 2020 se rozvedli, společné jmění manželů vypořádali tak, že majetek rozdělili napůl, tzn., že získali každý ideální polovinu každého domu. V letošním roce si navzájem darovali každý polovinu domu, tzn., že nyní má každý z nich jeden dům.
Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?
Jde o vzájemné darování, z hlediska daně z příjmů se v daném případě jedná o směnu v souladu s § 21c odst. 2 zákona.
Vzhledem ke skutečnosti, že nemovité věci poplatníci vlastní již od r. 2000, je příjem ze směny v letošním roce od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona.
1.48 Dar a nezdanitelná část základu daně
Na darovací smlouvě je jako dárce uveden manžel. Podmínky pro nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 zákona jsou splněny.
Může si část nezdanitelné částky uplatnit i manželka?
Nezdanitelnou část základu daně ve výši poskytnutých darů může za podmínek podle § 15 odst. 1 zákona uplatnit i manželka, za předpokladu, že manželé mají majetek ve společném jmění manželů. Manželé se musí dohodnout, kdo z nich a jakou část hodnoty daru uplatní.
1.49 Prodej budovy zahrnuté v obchodním majetku
Podnikatel prodal budovu zahrnutou v obchodním majetku, kterou používal jak pro podnikání, tak i pro osobní potřebu. Příjem z prodeje činil 1 000 000 Kč, zůstatková cena je 700 000 Kč a do daňových výdajů podnikatel v minulých zdaňovacích obdobích neuplatnil část odpisů ve výši 50 000 Kč z důvodu využívání budovy i pro osobní potřebu.
Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Podnikatel bude postupovat následujícím způsobem:
– do zdanitelných příjmů zahrne částku, za kterou budovu prodal, tj. v uvedeném případě 1 000 000 Kč, sníženou o neuplatněné odpisy, tj. o částku 50 000 Kč, tedy částku 950 000 Kč,
– do daňových výdajů zahrne zůstatkovou cenu ve výši 700 000 Kč.
1.50 Zůstatková cena prodané budovy
Podnikatel odpisoval se souhlasem vlastníka 10 let technické zhodnocení najaté budovy. V letošním roce byl nájem ukončen s tím, že podnikatel si budovu od vlastníka koupil.
Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
Vlastník budovy – prodávající, uplatní do daňových výdajů zůstatkovou cenu prodané budovy (pokud se nejedná o příjem od daně osvobozený), v daném případě vlastník nemá nepeněžní příjem.
Podnikatel sečte zůstatkovou cenu technického zhodnocení s kupní cenou v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) zákona a zahájí odpisování podle § 31 nebo § 32 zákona sazbou nebo koeficientem v prvním roce odpisování.
1.51 Nepeněžní příjem a základ daně
Otec – podnikatel prodal zboží synovi, také podnikateli, a to za cenu vyšší, než je cena obvyklá.
Jaký je postup z hlediska daně z příjmů?
V daném případě se jedná o osoby jinak spojené – blízké. Z hlediska daně z příjmů je u syna daňovým výdajem pouze výdaj v ceně obvyklé.
Pokud by však syn zaplatil otci cenu nižší, než je cena obvyklá, jednalo by se na straně otce o nepeněžní příjem a správce daně by upravil, tj. zvýšil, otci základ daně podle výše uvedeného ustanovení zákona, pokud by nebyl rozdíl uspokojivě doložen.
1.52 Výše nájemného
Jediný společník společnosti s ručením omezeným pronajímá vlastní budovu právě této společnosti.
Jak stanovit výši nájemného?
Na straně společníka se jedná o příjmy z nájmu podle § 9 zákona. Nájemné je třeba určit s ohledem na § 23 odst. 7 zákona, neboť se jedná o osoby kapitálově spojené. Jestliže by např. pronajímatel pronajal obchodní společnosti budovu za cenu vyšší, než je cena obvyklá, pak z hlediska daně z příjmů je na straně společnosti s ručením omezeným daňovým výdajem nájemné pouze v ceně obvyklé.
Pokud však nájemce (společnost s ručením omezeným) zaplatí pronajímateli cenu nižší, než je cena obvyklá, může se zvýšit základ daně pronajímatele o zjištěný rozdíl, pokud rozdíl není uspokojivě doložen.
Řešení č. 1.1 až 1.52 zpracovala Ing. Eva Sedláková (IV/2026)
