18.04.2026
0,00 Kč
i-poradce.cz
INFORMAČNÍ PORTÁL
sk Slovenský Poradca
cs Český Poradce

ZDP po novele

– paušální režim, odpisy, opravy, slevy na dani

 

Úvod

Nejvýznamnější změny v rámci daňového balíčku 2023 týkající se ZDP jsou kromě možnosti využít mimořádných odpisů (týká se i majetku pořízeného a uvedeného do užívání v průběhu roku 2022 a 2023), např. mimo jiné:

– úprava paušálního režimu,

– valorizace hranice ročních příjmů fyzických osob vč. zaměstnanců (pro jeho další příjmy), které jsou předmětem daně z příjmů,

– windfall tax (daň z neočekávaných popř. mimořádných zisků) mimo jiné s 60 % sazbou po celé období 2023–2025 a s příjmovým testem pro banky ve výši 6 mld. Kč.

     Úprava paušálního režimu

Počínaje r. 2023 došlo zákonem č. 366/­2022 Sb., v § 2a zákona v souvislosti se zavedením 3 pásem paušálního režimu k některým podstatným změnám. V návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč se zvyšuje i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Nově se zavádí tři pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou jinak vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.

     Valorizace hranice ročních příjmů fyzických osob vč. zaměstnanců

Novela ZDP a daňových zákonů (daňový balíček 2023) zvýšila limit, kdy daňový poplatník nemusí podávat daňové přiznání (§ 38g odst. 1 ZDP):

Znění § 38g odst. 1 ZDP od 1. 1. 2023: Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč*), ale vykazuje daňovou ztrátu.

*) „15 000 Kč“ – pozn. autora – zřejmě chyba zákonodárce.

Od roku 2023 má povinnost podat daňové přiznání každý poplatník, který má roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a přesáhly za zdaňovací období 50 000 Kč (s výjimkou příjmů od daně osvobozených nebo zdaněných konečnou srážkovou daní). Daňové přiznání se však podává i v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 50 000 Kč, ale byla vykázána daňová ztráta. Původně platný limit – 15 000 Kč platil od roku 2004.

     Novela ZDP a daňových zákonů zvýšila limit, kdy daňový poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti, za podmínek uvedených v ZDP, nemusí podávat daňové přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP):

Znění § 38g odst. 2 ZDP od 1. 1. 2023: Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.

Zaměstnanci si za určitých podmínek mohou u svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daní. V písemné žádosti na předepsaném tiskopisu prohlašují, že nemají povinnost podat daňové přiznání. Například z důvodu podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti, kdy jejich roční příjmy nepřevyšují stanovený limit (v roce 2023 je to 20 000 Kč). Myslí se tím hrubé příjmy, ne dosažený zisk. Původně platný limit – 6 000 Kč platil od roku 2004.

     Windfall tax – daň z neočekávaných zisků

je reakcí vlády ČR na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy.

Dočasná mimořádná daň by měla platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let (tj. 2023–2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Windfall tax bude fungovat jako 60 % daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023–2025 a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj. 2018–2021) navýšeným o 20 %.

     Mimořádné odpisy 2022 a 2023

Už v roce 2021 v souvislosti s podporou podnikání byly v rámci proticovidových opatření znovu zavedeny zákonem č. 609/­2021 Sb. mimořádné odpisy, a to na majetek pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. Možnost uplatňovat mimořádné odpisy se vztahoval na hmotný majetek zařazený v první nebo druhé odpisové skupině, kdy majetek zařazený v první odpisové skupině bylo možné v tomto režimu odepsat za 12 měsíců a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině za 24 měsíců. Mimořádné odpisy se stanovily za kalendářní měsíce, a to tak, že majetek zařazený v první odpisové skupině se odepisoval rovnoměrně do 100 % vstupní ceny a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině se odepisoval v prvních 12 měsících do výše 60 % vstupní ceny a v následujících 12 měsících do 40 % vstupní ceny.

Nyní novela ZDP, zákon č. 366/­2022 Sb., opět znovuzavádí u vybraného majetku pořízeného do konce roku 2022 a 2023 možnost uplatnit mimořádné odpisy. Možnost odepsat majetek v 1. odpisové skupině během 12 měsíců (místo 3 let) a v 2. odpisové skupině během 24 měsíců (místo 5 let) má být rozšířena i na majetek pořízený v letech 2022 a 2023.

Odpisovatel musí být stejně jako v předchozí úpravě prvním vlastníkem majetku. Odepisování nelze přerušit. Uplatňování mimořádných odpisů je možností, nikoli povinností poplatníků. Výše uvedený hmotný majetek tedy může poplatník odpisovat podle obecného režimu, pokud se tak rozhodne.

     Zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise

Počínaje r. 2023 se od daně z příjmů osvobozuje zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise. Nárok na tuto odměnu členů volebních komisí je upraven následujícími zákony:

–  zákon č. 247/­1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

–  zákon č. 130/­2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

–  zákon č. 491/­2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

–  zákon č. 62/­2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

–  zákon č. 275/­2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky).

     Kulturní památky

Počínaje r. 2023 je do zákona doplněn nový § 38d, který reaguje na situaci vzniklou v důsledku chybné interpretace v oblasti památkové ochrany v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 20/­1987 Sb., o státní památkové péči.

Do 31. prosince 1987 byl účinný zákon č. 22/­1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona byla kulturní památkou každá věc, která naplňovala definici uvedenou v § 2 tohoto zákona. V té době existovaly státní seznamy památek, zápis do nich však měl pouze evidenční charakter a neměl tedy vliv na status věci jako památky, viz § 7 uvedeného zákona, kde je výslovně uvedeno, že chráněny jsou i památky do seznamů nezapsané. Dne 1. ledna 1988 nabyl účinnosti zákon č. 20/­1987 Sb., o státní památkové péči, který zrušil zákon č. 22/­1958 Sb. a v § 42 odst. 1 obsahoval přechodné ustanovení, podle kterého se za kulturní památky podle tohoto zákona považují kulturní památky zapsané do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších právních předpisů.

Podle nové právní úpravy už pro získání statusu kulturní památky nestačilo naplnit znaky uvedené v zákoně, ale byl zaveden institut prohlášení za kulturní památku, tedy kulturní památkou se věc stává na základě konstitutivního rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku, viz § 2 a 3 uvedeného zákona.

Podle nového zákona tedy může být věc kulturní památkou na základě dvou titulů, tj. na základě přechodného ustanovení uvedeného v § 42 odst. 1 tohoto zákona nebo na základě rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku podle § 3 tohoto zákona.

Podle § 30d odst. 1 nemovitá věc, která byla kulturní památkou podle zákona č. 22/­1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění účinném ke dni 31. prosince 1987, nebyla k 31. prosinci 1987 zapsaná do státního seznamu kulturních památek a nebyla prohlášena za kulturní památku podle zákona č. 20/­1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely daní z příjmů považuje za nemovitou kulturní památku, a to i ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, započatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, je-li taková nemovitá věc nabyta ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých od 1. ledna 2022 jiným způsobem než způsobem podle § 30 odst. 10.

     Osvobození vyplácených důchodů a penzí od daně z příjmů

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

Zatímco za kalendářní rok 2022 byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 16 200 Kč × 36 = 583 200 Kč, pak za kalendářní rok 2023 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 17 300 Kč × 36 = 622 800 Kč. S ohledem na tento limit bude převážná většina vyplácených důchodů v letošním roce osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.

Paušální režim

1.     Tři pásma paušálního režimu

Počínaje r. 2023 došlo zákonem č. 366/­2022 Sb., v § 2a zákona v souvislosti se zavedením 3 pásem paušálního režimu k některým podstatným změnám.

V jaké výši budou poplatníci platit zálohy v jednotlivých pásmech? Pro které poplatníky budou vhodná jednotlivá pásma?

V návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč se zvyšuje i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Nově se zavádí 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou jinak vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.

l   První pásmo je vhodné pro přihlášení poplatníka, jehož příjmy ze samostatné činnosti za předcházející zdaňovací období nepřesáhly 1 mil. Kč. Pokud se poplatník vejde do tohoto limitu, není rozhodné, z jaké samostatné činnosti jeho příjmy plynou. Toto pásmo je vhodné i pro přihlášení poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů, a poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů.

l   Druhé pásmo je vhodné pro přihlášení poplatníka, jehož příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti pocházejí (tedy jaké by k nim byly uplatnitelné paušální výdaje). Zvýšený limit 2 mil. Kč platí pro poplatníky, kteří měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů.

l   Do třetího pásma potom budou moci vstoupit všichni poplatníci, kteří splní podmínky vstupu do paušálního režimu, tedy, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč.

2.     Přerušení činnosti

Poplatník přeruší podnikatelskou činnost a přestal tak být poplatníkem v paušálním režimu.

Jak se posuzuje poplatník, pokud ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje?

Podle § 2a odst. 3 poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, je poplatníkem ve stejném pásmu paušálního režimu jako před přerušením této činnosti od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost znovu zahajuje.

3.     Změna zvoleného pásma paušálního režimu

Poplatník chce změnit pásmo zvoleného paušálního režimu.

Za jakých podmínek může poplatník zvolené pásmo paušálního režimu změnit?

Podle § 2a odst. 4 zvolené pásmo paušálního režimu se změní od prvního dne zdaňovacího období na:

a) nově zvolené pásmo paušálního režimu, pokud poplatník v paušálním režimu

1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro nově zvolené pásmo paušálního režimu a

2. podá správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, nebo

b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně za zdaňovací období bezprostředně předcházející tomuto zdaňovacímu období, pokud poplatník v paušálním režimu

1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro toto pásmo,

2. podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její vyšší výši z důvodu, že přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období, a

3. pásmo paušálního režimu se nezměnilo podle písmene a).

4.     Úprava základu daně

Poplatník přechází ze zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, do zdaňovacího období, kdy jeho daň paušální dani rovna není a poplatník vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů.

Jak má poplatník postupovat v roce 2023?

Počínaje r. 2023 se v souladu se zákonem č. 366/­2022 Sb., v § 23 odst. 8 závěrečné části poslední věta zrušuje. Zrušuje se tedy ustanovení, podle kterého se provádí úpravy základu daně v situaci, kdy poplatník přechází ze zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, do zdaňovacího období, kdy jeho daň paušální dani rovna není a poplatník vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Poplatník tak nebude mít povinnost při přechodu ze zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, do zdaňovacího období, ve kterém vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů, upravit základ daně za zdaňovací období, ve kterém vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, o hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů a o cenu nespotřebovaných zásob.

Zrušením daného ustanovení nemusí poplatník zjišťovat skutečný stav pohledávek, dluhů a zásob k poslednímu dni zdaňovacího období, za které má daň rovnu paušální dani a po kterém následuje zdaňovací období, ve kterém daň určuje na základě účetnictví nebo využívá výdaje procentem z příjmů.

5.     Očekávané nižší příjmy

V roce 0 má poplatník příjmy pro třetí pásmo. V roce 1 očekává nižší příjmy.

Kdy může poplatník přejít do jiného pásma?

Přejít prozatím nemůže, protože to zákon neumožní (k prvnímu dni roku 1 neplní podmínky, protože v předcházejícím roce 0 měl vysoké příjmy, tj. nad rozhodné příjmy pro první pásmo). Po celý rok 1 tak bude stále ve třetím pásmu a bude platit paušální zálohu pro třetí pásmo. Pokud v roce 1 skutečně dosáhne očekáváné nižší příjmy, od roku 2 může přejít do prvního pásma.

6.     Rozhodné příjmy

Poplatník má příjmy z podnikatelské činnosti a chce uplatňovat paušální výdaje.

Jaké jsou rozhodné příjmy pro jednotlivá pásma paušálního režimu?

Podle § 2a odst. 5 rozhodnými příjmy pro:

a) první pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše

1. 1 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou,

2. 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů, a

3. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů,

b) druhé pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše

1. 1 500 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, a

2. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů, a

c) třetí pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou.

7.     Ukončení paušálního režimu

Podnikatel ukončil podnikatelskou činnost.

Kdy poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu?

Podle § 2a odst. 8 poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím:

a) zdaňovacího období, ve kterém

1. přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, ledaže je jeho daň rovna paušální dani,

2. se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

3. se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nebo

4. nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo skončeno,

b) zdaňovacího období, které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu,

c) kalendářního měsíce, ve kterém přestane být

1. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění, nebo

2. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění,

d) kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo

e) kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.

8.     Traktory v obchodním majetku zemědělského podnikatele

Zemědělský podnikatel má ve svém obchodním majetku zahrnuty dva traktory. Poplatník vede daňovou evidenci a u obou traktorů uplatňuje daňové odpisy. Z důvodu nevyužití jednoho traktoru, pronajímá jej od roku 2020 jinému podnikateli. K 1. 1. 2023 tento traktor vyřadí z obchodního majetku, ale nadále jej bude pronajímat stejné osobě.

Jak má zemědělský podnikatel postupovat?

Vzhledem k tomu, že do konce roku 2022 byl pronajímaný traktor zařazen v obchodním majetku podnikatele, zdaňuje poplatník příjmy z nájmu dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP jako příjmy ze samostatné činnosti. Daňové odpisy si uplatní jako daňové výdaje k těmto příjmům.

Protože v roce 2023 poplatník movitou věc vyřadil z obchodního majetku, budou příjmy z nájmu traktoru zdaňovány dle § 9 ZDP. Poplatník může pokračovat v daňovém odpisování traktoru, anebo si může zvolit uplatnění paušálních výdajů k příjmům z nájmu ve výši 30 % z dosažených příjmů. V paušálních výdajích jsou již uplatněny i odpisy traktoru a tyto odpisy vede poplatník pouze evidenčně.

9.     Přechod z daňové evidence na uplatňování paušálních výdajů

Podnikatel část nemovité věci vložené do obchodního majetku nevyužívá k činnosti, z níž dosahuje příjmy ze samostatné činnosti, a proto tuto část nemovité věci od roku 2019 najímá jinému podnikateli k jeho podnikání. Podnikatel dosud vedl daňovou evidenci, ale od roku 2023 přechází na uplatnění paušálních výdajů.

Jak má podnikatel postupovat při přechodu z daňové evidence na uplatňování paušálních výdajů?

Do konce roku 2022 zdaňoval podnikatel příjem z nájmu nemovité věci jako součást příjmů z podnikání dle § 7 ZDP. Protože poplatník uplatňuje od roku 2023 výdaje procentem z příjmů a nevede účetnictví, neexistuje u něho od roku 2023 obchodní majetek a příjem z nájmu je proto u něho nutno zdanit dle § 9 ZDP, přičemž k těmto příjmům může uplatnit poplatník skutečné výdaje nebo paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů s jejich limitním omezením 600 000 Kč.

10.   Pohledávka za odběratelem a nezaplacená faktura

Podnikatel provozuje řemeslnou živnost a uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů. Ke dni 31. 12. 2022 ukončí své podnikání z důvodu déletrvající vážné nemoci. K tomuto dni eviduje pohledávku za odběratelem ve výši 48 000 Kč a nezaplacenou fakturu za opravu provozovny ve výši 52 000 Kč.

Jak má podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel musí upravit základ daně podle znění § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP za zdaňovací období roku 2022. V daňovém přiznání za rok 2022 bude zvýšen základ daně o výši pohledávky 48 000 Kč. Pokud tuto pohledávku obdrží poplatník uhrazenu v průběhu roku 2023 nebo později, nebude již příjem podléhat zdanění s odvoláním na znění § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. O neuhrazenou fakturu za opravu provozovny nemůže poplatník snížit základ daně, protože v rámci paušálních výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka.

11.   Pronájem garáže

Občan pronajal od února 2022 garáž za měsíční nájemné 1 500 Kč. Za nájem obdržel za zdaňovací období 2022 částku 16 500 Kč. Občan pobírá starobní důchod ve výši 20 600 Kč měsíčně a jiné příjmy nemá.

Jak má občan postupovat z hlediska daně z příjmů?

Nájem nemovité věci podléhá zdanění podle § 9 ZDP. Poplatník je povinen podat za zdaňovací období 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože jeho zdanitelný příjem převýšil částku 15 000 Kč ve smyslu § 38 odst. 1 ZDP. K dosaženým příjmům může uplatnit skutečné nebo paušální výdaje ve výši 30 % z dosažených příjmů z nájmu a dále z vypočtené daně z příjmů uplatní základní slevu na dani na poplatníka, takže jeho daňová povinnost bude nulová.

Pokud bude občan pokračovat v nájmu garáže i po celý rok 2023, pak za zdaňovací období 2023 dosáhnou příjmy z nájmu 18 000 Kč a občan nebude muset podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023 ve smyslu nového znění § 38 odst. 1 ZDP (výše zdanitelných příjmů nedosáhne limitní výše 50 000 Kč pro podání daňového přiznání).

12.   Splněné podmínky

Poplatník je přihlášen v roce 0 do třetího pásma záměrně i přesto, že by podle výše příjmů plnil podmínky i pro první pásmo.

Může poplatník přejít ze třetího do prvního pásma?

Takový poplatník může už od roku 1 přejít ze třetího do prvního pásma, neboť plní podmínky.

13.   Přerušení podnikání

Podnikatel, který uplatňuje paušální výdaje k příjmům z podnikání, odjíždí v listopadu 2022 mimo území ČR a předpokládá návrat až ve III. čtvrtletí 2023. Proto se rozhodne ke dni 31. 10. 2022 přerušit podnikání. K tomuto dni eviduje pohledávku za odběratelem ve výši 56 000 Kč a nezaplacenou fakturu za opravu provozovny ve výši 49 000 Kč.

Jak má podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel přeruší podnikatelskou činnost v roce 2022 a tuto neobnoví do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2022, a proto musí upravit základ daně podle znění § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP za zdaňovací období roku 2022. V daňovém přiznání za rok 2022 musí zvýšit základ daně o výši pohledávky 56 000 Kč. Pokud tuto pohledávku obdrží poplatník uhrazenu v průběhu roku 2023 nebo později, nebude již příjem podléhat zdanění s odvoláním na znění § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. O výši neuhrazeného dluhu však poplatník nemůže snížit základ daně, protože veškeré jeho výdaje jsou součástí uplatněných paušálních výdajů.

14.   Příjmy z řemeslného podnikání

Podnikatel podniká na základě živnostenského oprávnění (řemeslná živnost) a vede dobrovolně účetnictví. Z důvodu nevyužití některých objektů zahrnutých v obchodním majetku pro své podnikání, tyto objekty pronajímá. Za rok 2023 dosáhne z podnikání příjmy 1 400 000 Kč a skutečné výdaje 450 000 Kč a příjmy z nájmu ve výši 1 200 000 Kč, přičemž skutečné výdaje související s nájmem činí 480 000 Kč (odpisy, opravy). Poplatník uplatňuje paušální výdaje k příjmům z podnikání ve výši 80 %.

V jaké výši uplatní poplatník v roce 2023 paušální výdaje?

I když podnikatel uplatňuje k příjmům z řemeslného podnikání paušální výdaje, má i nadále obchodní majetek z důvodu vedení účetnictví. Vzhledem k tomu, že příjmy ze živnostenského podnikání a z nájmu nemovité věci zahrnuté do obchodního majetku jsou součástí jednoho dílčího základu daně dle § 7 ZDP, je nutno u obou druhů příjmů použít stejný způsob uplatnění výdajů.

Poplatník uplatní v roce 2023 následující paušální výdaje v rámci § 7 ZDP:

Druh příjmů

Příjmy v Kč

Výdaje v Kč

Řemeslná živnost

1 400 000

1 120 000

Nájem nemovité věci

1 200 000

 360 000

Celkem

2 600 000

1 480 000

 

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP u poplatníka za zdaňovací období 2023 vychází při uplatnění paušálních výdajů 1 120 000 Kč. Pokud by poplatník uplatňoval v rámci podnikání skutečné výdaje, musel by rovněž k příjmům z nájmu uplatnit skutečné výdaje, a jeho základ daně dle § 7 ZDP by činil:

(1 400 000 Kč – 450 000 Kč) + (1 200 000 Kč – 480 000 Kč) = 1 670 000 Kč.

15.   Úmrtí podnikatele

Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání uplatňuje výdaje procentem z příjmů ve výši 60 % z dosažených příjmů. Po dlouhodobém pobytu v nemocnici v červnu 2022 podnikatel zemřel, přičemž nestačil podat daňové přiznání za rok 2021. Z evidence příjmů a pohledávek podnikatele vyplývají následující údaje:

– souhrn zdanitelných příjmů za rok 2021 činí 950 000 Kč, není evidována žádná neuhrazená pohledávka,

– souhrn zdanitelných příjmů za období od ledna 2022 do dne úmrtí podnikatele činí 165 000 Kč a neuhrazené pohledávky činí 95 000 Kč.

Řízení o pozůstalosti je ukončeno dne 10. 2. 2023, zákonným dědicem se stává syn podnikatele.

Jak má syn podnikatele postupovat z hlediska daně z příjmů?

Osoba spravující pozůstalost (dědic – syn) je povinna podat za zemřelý daňový subjekt čtyři daňová přiznání: V termínu do tří měsíců od smrti zůstavitele podá řádné daňové přiznání za zdaňovací období roku 2021, ve kterém je vyčíslen základ daně ve výši 950 000 Kč – 60 % z 950 000 Kč = 380 000 Kč, přičemž po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka činí daň 29 160 Kč. Dále v tomtéž termínu podá za období od 1. 1. 2022 do dne předcházející den smrti poplatníka samostatné řádné daňové přiznání s vyčíslením základu daně 165 000 Kč – 60 % z 165 000 Kč = 66 000 Kč, daňová povinnost po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka je nulová.

Osoba spravující pozůstalost dále podá třetí řádné daňové přiznání za období ode dne smrti zůstavitele do konce roku 2022 v termínu dle § 136 DŘ do 1. 4. 2023 (v papírové formě), ve kterém promítne případné dodatečné příjmy a příslušnou výši paušálních výdajů (např. úhrada neuhrazené pohledávky). V tomto daňovém přiznání již není možno uplatnit základní slevu na dani na poplatníka.

Poslední, čtvrté řádné daňové přiznání podá osoba spravující pozůstalost za období od 1. 1. 2023 do dne předcházejícího skončení řízení o pozůstalosti, a to ve lhůtě do 30 dnů od skončení řízení o pozůstalosti. V tomto daňovém přiznání je nutno provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP, tj. zvýšení základu daně o neuhrazené pohledávky, pokud již nebyly uhrazeny do 9. 2. 2023.

16.   Příjmy ze zpracovaných příspěvků do odborných časopisů

Autor má v průběhu roku 2022 pouze příjmy ze zpracovaných příspěvků do různých odborných časopisů jednoho vydavatelství. Jiné zdanitelné příjmy nemá. Za měsíce únor až listopad převyšují honoráře vyplácené v jednotlivém měsíci částku 10 000 Kč a jejich souhrnná výše činí 488 000 Kč – k těmto příjmům uplatňuje poplatník paušální výdaje. Za měsíc leden a prosinec obdrží autorský honorář ve výši 9 800 Kč a 5 800 Kč, ze kterých srazí a odvede vydavatelství srážkovou daň ve výši 15 %. Poplatník uplatňuje v daňovém přiznání základní slevu na dani na poplatníka.

Jak má poplatník postupovat?

Základ daně dle § 7 ZDP činí u poplatníka za rok 2022:

488 000 Kč – 488 000 Kč × 0,4 = 292 800 Kč

Vypočtená daň z příjmů v daňovém přiznání:

292 800 Kč × 0,15 = 43 920 Kč

Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč je jeho daňová povinnost 13 080 Kč. Příjem po odpočtu výdajů (částka 292 800 Kč) se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Současně je z honorářů za dva měsíce odvedena plátcem srážková daň 2 340 Kč.

17.   Příjmy z překladatelské a tlumočnické činnosti

OSVČ, která má příjmy z překladatelské a tlumočnické činnosti a podniká na základě živnostenského oprávnění, dosáhne v roce 2023 roční příjem1 450 000 Kč.

Kolik zaplatí v paušálním režimu na paušální dani?

OSVČ zaplatí na paušální dani částku ve výši 74 496 Kč.

Odpisy

18.   Odpisy automobilu

Podnikatel koupil v červnu 2022 osobní automobil, tj. hmotný majetek zatříděný ve 2. odpisové skupině za 850 000 Kč.

Jak může podnikatel tento hmotný majetek odpisovat?

Automobil může podnikatel odpisovat podle § 31, 32 nebo podle § 30a zákona. Záleží na rozhodnutí podnikatele. Pokud se rozhodne automobil odpisovat podle § 30a zákona, musí od července 2022 po dobu prvních 12 měsíců do daňových výdajů uplatnit odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny, tj. do výše 510 000 Kč, a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatnit odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny tohoto hmotného majetku, tj. do výše 340 000 Kč.

19.   Odpisy nákladního automobilu

Podnikatel koupil v lednu 2022 nákladní automobil, tj. hmotný majetek zatříděný ve 2. odpisové skupině, který odpisoval podle § 30a zákona. V lednu 2023 provedl technické zhodnocení tohoto nákladního automobilu za 85 000 Kč.

Jak se technické zhodnocení tohoto hmotného majetku odpisuje?

Provedl-li podnikatel na automobilu odpisovaném podle § 30a zákona technické zhodnocení za 85 000 Kč, zatřídí toto technické zhodnocení do 2. odpisové skupiny a zahájí jeho odpisování podle § 31 nebo 32 zákona, a to sazbou nebo koeficientem v prvním roce odpisování. V daném případě představuje technické zhodnocení jiný majetek ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a) zákona.

20.   Tvorba rezervy při uplatnění mimořádných odpisů

Podnikatel zakoupil v březnu 2022 starší osobní automobil za cenu 250 000 Kč, vložil jej do obchodního majetku a uplatňuje u automobilu mimořádné odpisy dle § 30a ZDP (po dobu 24 měsíců). Od roku 2023 hodlá vytvářet zákonnou rezervu na opravu osobního automobilu po dvě zdaňovací období s předpokládaným provedením opravy v roce 2025.

Může podnikatel uplatnit i v případě uplatnění mimořádných odpisů daňově účinnou rezervu na opravu vozidla?

Podnikatel splňuje všechny podmínky pro uplatnění tvorby zákonné rezervy na opravu osobního automobilu a tvorba rezervy je daňově uznatelným výdajem podnikatele. Prostředky ve výši tvořené rezervy podnikatel musí vždy vložit na samostatný účet vedený u příslušné banky do termínu pro podání daňového přiznání. Dále je nutno zpracovat rozpočet opravy a vést inventární kartu rezervy.

21.   Provoz fotovoltaické elektrárny

Poplatník zahájil v letošním roce provoz fotovoltaické elektrárny umístěné na střeše rodinného domu s tím, že jde o provoz výrobny, ke které je vyžadována licence.

Jak bude poplatník zařízení odpisovat?

Pokud se jedná o odpisování fotovoltaické elektrárny, je stavební úprava střechy, nosná konstrukce a kabeláž pro rozvod elektrické energie z článků technickým zhodnocením rodinného domu. Vloží-li poplatník dům do obchodního majetku, stanoví vstupní cenu domu v souladu s § 29 zákona a zahájí odpisování domu podle § 31 nebo 32 zákona, tj. způsobem rovnoměrným nebo zrychleným. Ve smyslu § 28 odst. 6 zákona může poplatník uplatnit do daňových výdajů odpisy domu jen v poměrné výši. Příslušnou výši odpisů si může poplatník nechat posoudit správcem daně podle § 24b zákona o daních z příjmů. Citované ustanovení stanoví postup při závazném posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci používané zčásti k samostatné činnosti anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Upozorňuji, že za toto závazné posouzení poplatník uhradí poplatek 10 000 Kč, který je daňovým výdajem.

Součástí fotovoltaické elektrárny jsou i věci movité, tj. fotovoltaické panely, generátory, elektromotory a fotovoltaické články. I tyto věci movité poplatník vloží do obchodního majetku, stanoví jejich vstupní cenu v souladu s § 29 zákona a zahájí jejich odpis podle § 30b zákona, tj. rovnoměrně po dobu 240 měsíců.

22.   Mimořádné odpisy

Společnost s ručením omezeným pořídila nový osobní automobil v hodnotě 1 200 000 Kč bez DPH. Zaregistrovala ho v registru vozidel, zařadila ho do 2. odpisové skupiny a uvedla ho do užívání v lednu 2023. Účetní odpisy jsou stanoveny dle odpisového plánu jako rovnoměrné s délkou odpisování (životností) 5 let.

Jaké budou mimořádné odpisy dle § 30a ZDP ve srovnání s účetními a běžnými daňovými odpisy dle § 31 ZDP?

Tabulka odpisů – porovnání:

Rok

Účetní odpisy rovnoměrné – Kč

Daňové odpisy lineární – § 31 ZDP – Kč

Daňové odpisy mimořádné – § 30a ZDP – Kč

2023 (11 měsíců)

220 000

132 000

660 000

2024

240 000

267 000

500 000

2025

240 000

267 000

 40 000

2026

240 000

267 000

 

2027

240 000

267 000

 

2028

 20 000

 

 

Celkem

1 200 000

1 200 000

1 200 000

 

23.   Pořízení stroje dvěma podnikateli

Dva podnikatelé podnikající ve společnosti (do konce r. 2013 ve sdružení bez právní subjektivity) si do obchodního majetku pro podnikání pořídili stroj za 90 000 Kč. Každý zaplatil polovinu kupní ceny a každý z nich bude polovinu stroje odpisovat.

Jakým způsobem mají podnikatelé stroj odpisovat?

Každý z podnikatelů musí stroj do výše svého spoluvlastnického podílu zahrnout do obchodního majetku s tím, že každý z nich se rozhodne, jak bude svůj spoluvlastnický podíl odpisovat. Jeden z podnikatelů může zahájit odpisování ze vstupní ceny 45 000 Kč způsobem rovnoměrným, druhý z podnikatelů např. způsobem zrychleným. Záleží zcela na podnikatelích, jak se rozhodnou.

24.   Automobil v SJM

Manžel vložil do svého obchodního majetku osobní automobil, který patří do společného jmění manželů. Tento osobní automobil je využíván k samostatné činnosti obou manželů (příjmy u obou manželů jsou zdaňovány dle § 7 ZDP). Automobil není používán k soukromým účelům obou manželů – k tomu slouží druhý osobní automobil ve společném jmění manželů.

V průběhu zdaňovacího období 2022 jsou vynaloženy stálé provozní výdaje související s provozem osobního automobilu ve výši 128 000 Kč (jedná se o odpisy vozidla, opravy, zákonné a havarijní pojištění vozidla, dálniční známku ad.). Dle knihy jízd najel v roce 2022 podnikatel A (manžel) 15 000 km, tj. 60 % celkových najetých kilometrů a podnikatel B (manželka) 10 000 km, tj. 40 % celkových najetých kilometrů.

Jaké varianty mají manželé na optimalizaci daňové povinnosti?

Výpočet daňových výdajů u podnikatele A (manžel) a B (manželky):

Z hlediska výdajů na pracovní cesty manželů je nutno postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Do daňových výdajů manžela, který má vozidlo zahrnuto v obchodním majetku, se uplatní výdaje podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP ve skutečné výši na základě dokladů o nákupu pohonných hmot doložených knihou jízd. U manžela, který nemá vozidlo zahrnuto do svého obchodního majetku, lze postupovat dle jedné z následujících alternativ:

l    Alternativa A

Manžel, který uplatňuje do daňových výdajů při své samostatné činnosti poměrnou část stálých nákladů souvisejících s provozem vozidla, může do daňových výdajů zahrnout náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty doloženou knihou jízd. Náhradou výdajů za spotřebované pohonné hmoty se dle pokynu GFŘ D-22 k § 24 odst. 2 (bod 24) rozumí částka stanovená v závislosti na počtu ujetých kilometrů, nákupní ceně pohonných hmot a na údaji o spotřebě pohonných hmot pro kombinovaný provoz uvedeném výrobcem nebo dovozcem v technickém průkazu motorového vozidla. Není-li tento údaj v technickém průkazu motorového vozidla uveden, vypočítá se údaj o spotřebě pohonných hmot jako aritmetický průměr z údajů uvedených v technickém průkazu motorového vozidla. Sazbu základní náhrady v tomto případě již poplatník uplatnit nemůže.

 

Podnikatel A (manžel)

60 % × 128 000 Kč = 76 800 Kč
+ skutečně vynaložené výdaje na spotřebu pohonných hmot dle dokladů

Podnikatel B (manželka)

40 % × 128 000 Kč = 51 200 Kč
+ náhrada výdajů za spotřebované PHM dle technického průkazu a ceny za PHM

 

l    Alternativa B

Manžel, který nemá vozidlo zahrnuté do svého obchodního majetku a neuplatňuje poměrnou část stálých nákladů souvisících s provozem vozidla do svých nákladů, může k sazbě náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ještě uplatnit i sazbu základní náhrady v roce 2022 ve výši 4,70 Kč/km pro osobní automobil.

Podnikatel A (manžel)

60 % × 128 000 Kč = 76 800 Kč
+ skutečně vynaložené výdaje na spotřebu pohonných hmot dle dokladů

Podnikatel B (manželka)

Základní náhrada:
10 000 km × 4,70 Kč = 47 000 Kč
+ náhrada výdajů za spotřebované PHM dle technického průkazu a ceny za PHM

 

Z výše uvedeného příkladu vidíme, že z hlediska optimalizace daňové povinnosti je výhodnější alternativa A, kdy podnikatel B (manželka) dosáhne vyšších daňově uznatelných výdajů (podnikatel A má v obou alternativách stejné daňové výdaje). Pro zvolení jedné z alternativ si musíme vždy v každém konkrétním případě propočítat daňové náklady, které závisí na poměru ujetých kilometrů obou manželů a na výši stálých provozních nákladů, které se v alternativě A rozdělují mezi oba manžele.

25.   Odchod podnikatele do starobního důchodu a pokračování manželky v podnikání

Manžel se souhlasem manželky zahrnul v roce 2020 do svého obchodního majetku osobní automobil, který byl součástí společného jmění. Automobil odpisoval zrychleným způsobem ze vstupní ceny 579 000 Kč. V květnu 2023 ukončí podnikatel své podnikání z důvodu odchodu do starobního důchodu. V podnikání manžela pokračuje jeho manželka a vloží automobil do svého obchodního majetku.

Jak budou podnikatel a jeho manželka postupovat při odpisování automobilu?

Podnikatel v roce 2023 uplatní dle § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP poloviční výši ročních odpisů (4. rok daňového odpisování). Na manželku, která zahrne toto vozidlo do svého obchodního majetku a používá jej výhradně ke svému podnikání, se vztahuje znění § 30 odst. 10 písm. j) ZDP. Zde se uvádí, že ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel a při zachování způsobu odpisování pokračuje v odpisování manželka, která má v obchodním majetku hmotný majetek, který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželem. Manželka tedy rovněž uplatní za rok 2023 poloviční výši ročních odpisů (4. rok daňového odpisování).

26.   Modernizace stroje

Podnikatel vedoucí účetnictví koupil v loňském roce stroj v ceně 30 000 Kč a rozhodl, že tento stroj bude účetně odpisovat po dobu 7 let. V loňském roce činil účetní odpis 5 000 Kč. V letošním roce provedl podnikatel modernizaci stroje v ceně 100 000 Kč.

V loňském roce pořídil podnikatel drobný hmotný majetek, daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona byl účetní odpis ve výši 5 000 Kč.

Jak má podnikatel postupovat při odpisování?

V letošním roce, kdy provedl technické zhodnocení, bude vstupní cenou podle § 29 odst. 1 písm. f) součet ceny drobného dlouhodobého hmotného majetku pořízeného v loňském roce, tj. částka 30 000 Kč a hodnoty technického zhodnocení, tj. částka 100 000 Kč. Vstupní cenou bude tedy celková částka 130 000 Kč. Z této vstupní ceny zahájí podnikatel v letošním roce odpisování stroje podle § 31 nebo 32 zákona (sazbou nebo koeficientem pro první rok odpisování) a daňovým výdajem bude nadále výše tohoto daňového odpisu. Přitom je nutno pamatovat, že do daňových výdajů již podnikatel v loňském roce zahrnul 5 000 Kč a podle § 30 zákona se hmotný majetek odpisuje nejvýše do vstupní ceny. To znamená, že odpis podle § 31 nebo § 32 zákona lze uplatnit nejvýše do částky 125 000 Kč.

27.   Automobil, který je součástí SJM

V průběhu roku 2021 si zakoupili manželé osobní automobil za částku 590 000 Kč. Automobil je součástí společného jmění manželů. Automobil používá manžel rovněž k pracovním cestám v rámci svého podnikání. Podnikatel zahrne osobní automobil se souhlasem manželky do obchodního majetku, a to v první variantě od 1. 1. 2022 a ve druhé variantě od 1. 1. 2023.

Jak má podnikatel postupovat při obou variantách?

l   Zahrnutí do obchodního majetku 1. 1. 2022

Vstupní cenou, ze které bude podnikatel osobní automobil odpisovat počínaje zdaňovacím obdobím roku 2022, je pořizovací cena automobilu 590 000 Kč.

l   Zahrnutí do obchodního majetku 1. 1. 2023

Vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena stanovená na základě znaleckého posudku podle zákona o oceňování majetku. Např. osobní automobil bude oceněn ke dni vložení do obchodního majetku na částku 525 000 Kč. V tomto případě může podnikatel odpisovat automobil počínaje rokem 2023 pouze ze vstupní ceny 525 000 Kč.

V obou variantách je nutno daňové odpisy a veškeré provozní výdaje krátit v poměru počtu ujetých kilometrů osobním automobilem k podnikání k celkovému počtu ujetých kilometrů za zdaňovací období.

Oprava majetku

28.   Změna účtování z kalendářního roku na hospodářský rok

Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání vede účetnictví a od 1. 9. 2022 přechází na účtování z kalendářního roku na hospodářský rok. Rezervu na opravu nemovité věci vložené do obchodního majetku vytváří od roku 2020 rovnoměrně po dobu 3 let ve výši 70 000 Kč ročně na základě zpracovaného rozpočtu opravy. Provedení opravy je předpokládáno v roce 2023.

Jak má podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 a 2021 poplatník uplatnil jako daňový výdaj vytvořenou rezervu ve výši 70 000 Kč ročně. Poplatník podá přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2022 nejpozději do 2. 5. 2023 (v elektronické formě), ve kterém uvede dílčí základ daně z podnikání za období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022. Za zdaňovací období 2022 může pokračovat v tvorbě rezervy ve výši 70 000 Kč, kterou uplatní jako položku snižující základ daně v daňovém přiznání.

Za zdaňovací období 2023 podá podnikatel daňové přiznání nejpozději do 2. 5. 2024 (v elektronické formě), ve kterém uvede dílčí základ daně z podnikání za období hospodářského roku od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023. Ve zdaňovacím období 2023 dojde k čerpání rezervy na opravy.

29.   Tvorba rezervy na opravu oken a střechy

Občan zahájil v roce 2021 tvorbu rezervy na opravu oken a střechy v bytovém domě, který vlastní a ve kterém najímá byty. Příjmy z nájmu zdaňuje dle § 9 ZDP. Rezerva v celkové výši 162 000 Kč je tvořena po dobu 2 let, provedení opravy je předpokládáno v roce 2023. V daňovém přiznání za rok 2021 podávaném elektronicky do 2. 5. 2022 zahrnul poplatník jako daňový výdaj k příjmům z nájmu zdaňovaným dle § 9 ZDP částku vytvořené rezervy 81 000 Kč a peněžní prostředky deponoval na samostatném účtu u banky dne 25. 4. 2022. Za zdaňovací období roku 2022 (daňové přiznání podávané v papírové formě do 1. 4. 2023) však peněžní prostředky na tvorbu rezervy 81 000 Kč deponoval nedopatřením na samostatném účtu u banky až dne 24. 4. 2023.

Jak má poplatník postupovat?

Poplatník nedodržel podmínku uvedenou v § 7 odst. 4 ZoR, rezerva je vyhodnocena jako daňově neúčinný výdaj. Protože daňové přiznání za rok 2022 poplatník podal v papírové formě do zákonného termínu 1. 4. 2023 a lze předpokládat, že v něm zahrnul jako daňový výdaj i vytvářenou rezervu na opravu za rok 2022, bude muset podat dodatečně daňové přiznání za rok 2022 a zvýšit v něm základ daně o částku vytvořené rezervy za obě zdaňovací období 162 000 Kč.

30.   Rezerva na opravu fasády

Podnikatel vytváří rezervu na opravu fasády ve své provozovně od roku 2020 do roku 2022 v rovnoměrné částce dle stanoveného rozpočtu 99 000 Kč, tj. 33 000 Kč ročně. Předpokládané provedení opravy je počítáno v roce 2023. Prostředky ve výši tvořené rezervy jsou vždy vloženy na samostatný účet vedený u příslušné banky v termínu do podání daňového přiznání. S ohledem na volnou kapacitu dodavatele však tento zahájí provedení opravy již na podzim 2022.

Jak má podnikatel postupovat?

V § 7 odst. 5 ZoR se hovoří o předpokládaném zdaňovacím období, kdy má dojít k zahájení opravy, které se nepočítá do počtu zdaňovacích období pro účely výpočtu výše rezervy (nehovoří se zde o skutečném reálném zdaňovacím období). Podnikatel proto neporušil podmínky daňové uznatelnosti tvorby rezervy, když z důvodu volné kapacity dodavatele byla oprava zahájena v roce 2022, to je v posledním roce tvorby rezervy.

31.   Oprava budovy

Fyzická osoba, zabývající se zemědělskou činností, tuto činnost neprovozuje jako zemědělský podnikatel. Hodlá provést opravu budovy, ve které skladuje sklizené ovoce ze sadu.

Může občan vytvořit rezervu na opravu budovy, když zdaňuje příjmy z prodeje ovoce ze sadu dle § 10 ZDP?

Pokud fyzická osoba neprovozuje zemědělskou činnost jako zemědělský podnikatel podle zákona o zemědělství, nezdaňuje příjmy dle § 7 ZDP, ale zdaňuje příjmy ze zemědělské výroby podle § 10 ZDP. V ustanovení § 24 odst. 2 písm. i) ZDP se uvádí, že daňově uznatelnými výdaji jsou rezervy tvořené podle ZoR s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích podle § 10 ZDP. Fyzická osoba tak v tomto případě nemůže tvořit zákonnou rezervu na opravu.

32.   Koupě nákladního automobilu

Podnikatel zakoupil v roce 2022 nákladní automobil za částku 680 000 Kč, který vložil do svého obchodního majetku. Daňové odpisy hodlá uplatnit až od roku 2024, protože byl v roce 2022 a očekává, že bude i v roce 2023 v daňové ztrátě a uplatněním daňových odpisů nechce tuto daňovou ztrátu prohlubovat. Přesto se podnikatel rozhodl tvořit od roku 2023 rezervu na opravu automobilu po dobu 3 let v celkové výši 120 000 Kč.

Jak má podnikatel postupovat v daném případě?

Nezahájení daňového odpisování od roku 2022 s prvním uplatněním daňových odpisů až od roku 2024 po dobu 5 let nemá vliv na možnost zahájení tvorby rezervy na opravy vozidla od roku 2023. Počínaje zdaňovacím obdobím 2023 tak může podnikatel jako svůj daňový výdaj uplatnit tvorbu rezervy na opravu vozidla ve výši 40 000 Kč ročně po dobu tří let.

33.   Pořízení automobilu na finanční leasing

Podnikatel pořídil v roce 2019 osobní automobil formou finančního leasingu s dobou trvání leasingové smlouvy 54 měsíců. Po skončení leasingové smlouvy má být automobil převeden do vlastnictví nájemce za kupní cenu 5 000 Kč. Během trvání leasingové smlouvy hodlá uživatel vytvářet rezervu na opravy vozidla.

Může podnikatel vytvářet daňově účinné rezervy na opravu vozidla?

Podnikatel nemůže vytvářet daňově účinné rezervy na opravy vozidla během trvání leasingové smlouvy, protože to neumožňuje znění § 7 odst. 1 písm. a) ZoR. Rezervy může vytvářet jen poplatník, mající k hmotnému majetku právo vlastnické nebo pachtýř hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu. Po dobu trvání leasingové smlouvy je však vlastníkem vozidla leasingová společnost.

34.   Oprava střechy provozovny

Podnikatel vytváří od roku 2020 po dvě zdaňovací období rezervu na opravu střechy své provozovny, předpokládaný rozpočtový náklad opravy činí 120 000 Kč, zahájení opravy dle plánu oprav bylo stanoveno na rok 2022. Prostředky ve výši tvořené rezervy jsou vždy vloženy na samostatný účet vedený u příslušné banky v termínu do podání daňového přiznání. Podnikatel však zahájí opravu z provozních důvodů až v roce 2024. Podnikatel vede daňovou evidenci.

Jak má podnikatel postupovat?

Tvorba a zrušení rezervy:

–  rok 2020 tvorba rezervy 60 000 Kč – daňový výdaj

–  rok 2021 tvorba rezervy 60 000 Kč – daňový výdaj

–  rok 2022 neprovedení plánované opravy

–  rok 2023 zrušení vytvořené rezervy 120 000 Kč – zvýšení základu daně v daňovém přiznání

–  rok 2024 zaplacená faktura za skutečně provedenou opravu – daňový výdaj

35.   Oprava domu

Poplatník fyzická osoba – majitel domu má příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. V minulých 3 letech tvořil rezervu na opravu pronajímaného domu s tím, že letos došlo k opravě domu.

Jak bude pronajímatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Poplatník s příjmy podle § 9 zákona zruší rezervu na opravu pronajímané nemovité věci, tj. základ daně o výši této rezervy zvýší a do daňových výdajů následně uplatní částky vynaložené na provedenou opravu domu.

36.   Ukončení podnikatelské činnosti

Podnikatel vedoucí účetnictví ukončil v tomto roce podnikatelskou činnost. V nákladech má část vytvořené rezervy na opravy dílny a ve výnosech nevyinkasované nájemné za pronájem části dílny.

 Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Z hlediska daně z příjmů musí podnikatel na tiskopisu daňového přiznání výsledek hospodaření zvýšit o zůstatek vytvořené rezervy na opravu a snížit o nájemné, které mu nájemce ještě nezaplatil, tj. o příjmy příštích období.

37.   Pronájem bytů

Občan pronajímá byty v činžovním domě, který vlastní, a příjmy zdaňuje dle § 9 ZDP. Od roku 2021 vytváří rezervu na opravu činžovního domu s pronajímanými byty. Výše rezervy vychází z předpokládaného rozpočtového nákladu opravy 180 000 Kč, zahájení opravy dle plánu oprav stanoveno po dohodě s předpokládaným dodavatelem na rok 2024. V roce 2022 dojde ke zrušení firmy dodavatele a nový předpokládaný dodavatel předloží nový návrh ceny opravy na 210 000 Kč. Prostředky ve výši tvořené rezervy jsou vždy vloženy na samostatný účet vedený u příslušné banky v termínu do podání daňového přiznání.

Jak má poplatník postupovat při tvorbě rezervy?

Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, provede úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí. Proto za zdaňovací období 2022 a 2023 zahrne jako položku snižující základ daně při tvorbě rezervy po tři zdaňovací období částku 210 000 Kč : 3 = 70 000 Kč.

Tvorba rezervy bude tedy následující:

–  rok 2021 do daňového základu uplatněna tvorba rezervy 60 000 Kč

–  rok 2022 do daňového základu uplatněna tvorba rezervy 70 000 Kč

–  rok 2023 do daňového základu uplatněna tvorba rezervy 70 000 Kč

V roce 2024 v případě provedení opravy dodavatelem například za skutečnou cenu 225 000 Kč, bude tato částka daňovým výdajem. Fyzická osoba v daňovém přiznání zvýší základ daně o uplatněnou rezervu v letech 2021 až 2023 ve výši 200 000 Kč.

38.   Pronajímaná nemovitá věc

Matka vlastní polovinu nemovité věci a dvě děti mají po jedné čtvrtině. O celou pronajatou nemovitou věc pečuje matka, a proto jí děti nechávají celý příjem z nájmu, který matka sama celý zdaňuje.

Může si matka uplatnit celou výši odpisů pronajímané nemovité věci, případně i pojištění a rezervu na opravu celého domu?

Matka si může uplatnit veškeré doložené výdaje týkající se pronajímané nemovité věci, a to v plné výši, tedy i odpisy celého domu, pojištění domu a rezervu na jeho opravu. V daném případě však matka nemůže uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů.

Podle pokynu GFŘ D–22 pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku, ze kterého jim plynou zdanitelné příjmy podle § 7 nebo § 9 zákona.

39.   Rezerva na opravu traktoru

Zemědělský podnikatel od roku 2019 zahájil tvorbu rezervy na opravu traktoru. Má zpracovaný rozpočet opravy a inventární kartu rezervy, přičemž rezervu vytváří rovnoměrně po dobu 4 let. Opravu předpokládá provést v roce 2023. Prostředky ve výši tvořené rezervy vždy vloží na samostatný účet vedený u příslušné banky v termínu do podání daňového přiznání.

Je vytvářená rezerva daňově uznatelná?

Vzhledem k tomu, že traktor je zařazen do 2. odpisové skupiny, lze rezervu na opravu tvořit maximálně po tři zdaňovací období. V daném případě dochází k porušení podmínky uvedené v § 7 odst. 9 ZoR a výdaje na tvorbu této rezervy jsou výdaji nedaňovými.

40.   Prodej nájemního domu

V letošním roce majitel nájemního domu tento dům prodal, vedl záznamy o příjmech a výdajích z nájmu.

Jak má majitel domu postupovat z hlediska daně z příjmů?

Dojde-li k ukončení nájmu, musí pronajímatel, který vedl záznamy o příjmech a výdajích v souladu s § 9 odst. 6 zákona, základ daně zvýšit o případné pohledávky z titulu nájmu (např. nedoplacené nájemné, nevyčerpané rezervy na opravu pronajímaného domu). Dále pak musí základ daně snížit o případné dluhy (např. přeplacené nájemné, nezaplacené faktury na opravu pronajímaného domu) apod. Dále je možno jako daňový výdaj pronajímatele uplatnit i odpis pronajímaného domu. V případě, kdy pronajímatel dům prodal v průběhu zdaňovacího období, je třeba postupovat podle § 26 odst. 7 zákona, a do daňových výdajů uplatnit odpis podle § 31 nebo § 32 zákona v poloviční výši ročního odpisu.

Slevy na dani

41.   Vyplacené kompenzační bonusy

Manželka podnikatelka měla za příjem z podnikání ve výši 55 000 Kč a dále obdržela za všechna vyhlášená bonusová období kompenzační bonus podle zákona č. 461/­2020 Sb., o kompenzačním bonusu.

Započítávají se vyplacené kompenzační bonusy do limitu příjmů pro uplatnění slevy na manželku?

Příjem ve formě daňového bonusu je příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona. Pro uplatnění slevy na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona je jednou z podmínek nároku skutečnost, že vlastní příjmy manželky nepřesáhly roční hranici 68 000 Kč. Zákon taxativně vymezuje příjmy, které se do vlastního příjmu manželky nezapočítávají. Daňový bonus však mezi těmito nezapočitatelnými příjmy uveden není. Z uvedeného je zřejmé, že kompenzační bonus, který je definován jako daňový bonus, patří mezi příjmy započitatelné do vlastního příjmu manželky pro uplatnění této slevy. Pokud roční příjmy ze samostatné činnosti činí 55 000 Kč, a k tomu manželka čerpala kompenzační bonus za všechna vyhlášená bonusová období, potom její započitatelný příjem pro účely slevy na manželku přesáhl zcela jistě 68 000 Kč a manžel nemá na uplatnění slevy na manželku nárok.

42.   Zahájení účtování v hospodářském roce

Podnikatel s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona se rozhodl (splnil zákonem stanovené podmínky) a počínaje dnem 1. září 2022 zahájil účtování v hospodářském roce.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel bude postupovat následujícím způsobem:

–  vzhledem ke skutečnosti, že zdaňovacím obdobím poplatníka fyzické osoby je kalendářní rok, podává poplatník daňové přiznání vždy po ukončení příslušného zdaňovacího ob­dobí,

–  za zdaňovací období 2022 podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 6, 8, 9 a 10 za celé zdaňovací období 2022. Příjmy dílčího základu daně podle § 7 zákona, snížené o příslušné výdaje, uvede do daňového přiznání od 1. ledna do 31. srpna 2022,

–  za zdaňovací období 2023 podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 6, 8, 9 a 10 za celé zdaňovací období 2023. Příjmy dílčího základu daně podle § 7 zákona, snížené o příslušné výdaje, uvede do daňového přiznání od 1. září 2022 do 31. srpna 2023.

43.   Výpočet měsíční zálohy na daň

Manažer má měsíční stálou hrubou mzdu 180 000 Kč a učinil pro rok 2023 u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Jak má manažer postupovat při výpočtu měsíční zálohy na daň v roce 2023?

Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2023:

Údaje v Kč

Měsíce 1–12/­2023

Výše hrubé mzdy

180 000

Daň 15 %

24 194,40

Daň 23 %

4 301,92

Výše zálohy po zaokrouhlení

28 496

Základní sleva na dani na poplatníka

2 570

Záloha na daň

25 926

 

Poznámka k výpočtům v tabulce:

l  Výpočet daně ve výši 15 % vychází ze základu daně 161 296 Kč a daň činí:
161 296 Kč × 0,15 = 24 194,40 Kč

l  Výpočet daně ve výši 23 % vychází ze základu daně 180 000 Kč – 161 296 Kč = 18 704 Kč a daň činí: 18 704 Kč × 0,23 = 4 301,92 Kč

44.   Daňově uznatelná rezerva na opravy

Fyzická osoba pronajímá byty ve vlastním domě a příjmy z nájmu zdaňuje dle § 9 ZDP. Osoba zemřela dne 3. 12. 2022. Poplatník (pronajímatel) vytvářel daňově uznatelnou zákonnou rezervu na opravu fasády a střechy domu a ke dni smrti činila vytvořená rezerva 96 000 Kč. Řízení o pozůstalosti je ukončeno dne 15. 4. 2023 a oprávněným dědicem se stala manželka zůstavitele.

Jak má manželka postupovat z hlediska daně z příjmů?

Osoba spravující pozůstalost podá do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele za část zdaňovacího období od 1. 1. 2022 do 2. 12. 2022 řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede dílčí základ daně z příjmů dle § 9 ZDP a uplatní veškeré příslušející slevy na dani, nezdanitelné části základu daně, resp. položky odčitatelné od základu daně. Další řádné daňové přiznání podá osoba spravující pozůstalost do 1. 4. 2023 (v papírové formě) a to za období od 3. 12. 2022 do 31. 12. 2022 a poslední daňové přiznání za období od 1. 1. 2023 do 14. 4. 2023 podá osoba spravující pozůstalost ve lhůtě do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti. V těchto daňových přiznáních osoba spravující pozůstalost uplatní příjmy a výdaje související s nájmem bytů dle § 9 ZDP, ale nemůže již uplatnit ani slevu na dani, ani daňové zvýhodnění na dítě, ani nezdanitelnou část základu daně. V posledním daňovém přiznání za období od 1. 1. 2023 do 14. 4. 2023 je nutno provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, to znamená zvýšit základ daně o vytvořenou rezervu na opravu domu ve výši 96 000 Kč.

45.   Zaměstnání a dohoda o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatel

Zaměstnanec kromě hlavního zaměstnání u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani, ještě uzavřel dohodu o pracovní činnosti u druhého zaměstnavatele na dobu dvou měsíců od března do dubna 2023. Za březen je mu zúčtována odměna ve výši 3 999 Kč a za duben 4 000 Kč.

Jak má zaměstnance postupovat z hlediska daně z příjmů?

U druhého zaměstnavatele nemohl zaměstnanec učinit prohlášení k dani. Druhý zaměstnavatel za oba měsíce postupuje dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP. Pojistné bude uplatněno v dubnu, ale nebude uplatněno za měsíc březen.

Údaje v Kč

Březen 2023

Duben 2023

Odměna

3 999

4 000

Samostatný základ daně

3 999

4 000

Daň zvláštní sazbou daně

600

600

Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %)

0

440

Čistá odměna

3 399

2 960

 

Absurdní je v tomto případě skutečnost, že v dubnu je čistá odměna z dohody o 439 Kč nižší oproti měsíci březnu, přestože došlo ke zvýšení měsíční odměny o pouhou 1 Kč. Je to způsobeno odlišnými podmínkami pro uplatnění srážkové daně (uplatní se, pokud příjem nepřesáhne 4 000 Kč) a pro uplatnění pojistného (uplatní se, pokud příjem dosáhne alespoň částky 4 000 Kč).

46.   Poslední známá daňová povinnost?

Podnikatel uplatňuje slevu na 2 vyživované děti.

Co se rozumí pojmem poslední známá daňová povinnost?

Poslední známá daňová povinnost podle § 38a zákona je daň po uplatnění slev, včetně slevy podle § 35c zákona, tj. slevy na děti.

47.   Sleva na dani na manželku na mateřské dovolené

Manželka byla na neschopence a poté pobírala peněžitou pomoc v mateřství, jiné příjmy neměla.

Je možné uplatnit na ni slevu na dani, pokud neschopenka a peněžitá pomoc v mateřství ve zdaňovacím období přesáhnou zákonný limit?

Pokud se jedná o výše uvedené příjmy, tj. nemocenské dávky a peněžitou pomoc v mateřství, nejedná se o příjem uvedený v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, to znamená, že do vlastního příjmu manželky se tyto příjmy zahrnovat budou.

48.   Daňové zvýhodnění

Podnikatel měl daň po slevě podle § 35ba ve výši 4 000 Kč a vyživuje dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.

Jaké daňové zvýhodnění podnikatel uplatní?

Poplatník uplatní daňové zvýhodnění formou slevy na dani a daňového bonusu. Sleva na dani bude činit 4 000 Kč, daňový bonus 11 204 Kč. Požádá-li podnikatel o vyplacení daňového bonusu v daňovém přiznání, bude mu příslušným finančním úřadem vyplacen.

49.   Zkrácený pracovní úvazek

Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2023 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a dubnu 8 900 Kč a v říjnu 9 500 Kč (v těchto měsících obdrží zaměstnankyně k základní mzdě i čtvrtletní odměnu), v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 8 000 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden, duben a říjen 2023 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 8 650 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2023 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 103 800 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden, duben a říjen 2023 zachován.

50.   Dotace na zřízení kosmetického salonu

Podnikatelka dostala v letošním roce, od úřadu práce dotaci 60 000 Kč na zařízení kosmetického salonu z titulu podpory zaměstnanosti, žádné jiné příjmy neměla. Od příštího roku zahájí vlastní podnikatelskou činnost.

Může si podnikatelka uplatnit daňový bonus na vyživované děti?

Daňový bonus na vyživované děti si podnikatelka uplatnit nemůže, neměla příjem ve výši šestinásobku minimální mzdy s tím, že do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené. Jedná-li se o dotaci od úřadu práce, jde o plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, tedy o příjem, který je podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona od daňové povinnosti osvobozen. Dále je třeba pamatovat, že poplatnice zahájí podnikatelskou činnost až v příštím roce, tedy příjmy z podnikání podle § 7 zákona bude mít až v příštím roce.

51.   Autorský honorář

Zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti učinil pro rok 2023 u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů. Současně v roce 2023 obdrží jednorázový autorský honorář v částce 19 500 Kč za zpracovanou publikaci o zdravé výživě, která bude zveřejněna v roce 2024. Jiné zdanitelné příjmy občan nemá.

Jak má zaměstnance postupovat z hlediska daně z příjmů?

Zaměstnanec nemusí za rok 2023 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a může požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Vyplacený autorský honorář podléhá zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, ale ve smyslu znění § 38g odst. 2 ZDP poplatník s příjmy ze závislé činnosti s učiněným prohlášením k dani není povinen podat daňové přiznání, pokud jeho příjmy podle § 7 až § 10 ZDP nejsou vyšší než 20 000 Kč. V našem případě autorské honoráře za rok 2023 tak nebudou zdaněny.

52.   Příjmy z nájmu činžovního domu

Dne 20. května 2022 zemřel otec, který měl příjmy z nájmu činžovního domu získaného z restituce, pronajímaný dům zdědily děti.

Jak mají osoby spravující pozůstalost postupovat z hlediska daně z příjmů?

V souladu s § 239b daňového řádu podá osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za část zdaňovacího období, která uplynula ode dne 1. ledna 2022 do 19. května 2022. Do tohoto daňového přiznání uvede příslušné příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů a příslušné výdaje, nezdanitelné částky, odčitatelné položky a slevy na dani budou-li splněny zákonné podmínky pro jejich uplatnění. Dále pak osoba spravující pozůstalost podá řádné daňové přiznání za období od 20. května 2022 do 31. prosince 2022 a to 3. dubna 2023. Obdobně bude postupovat v dalších následujících zdaňovacích obdobích až do skončení řízení o pozůstalosti.

53.   Příjmy OSVČ

OSVČ má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění. V roce 2023 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2023 dosáhnou pouze 103 500 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Jiné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 2 studující děti.

Jak má OSVČ postupovat z hlediska daně z příjmů?

Poplatník vyčíslí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 základ daně 41 400 Kč a daň z příjmů 6 210 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit ani plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za rok 2023 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP 103 500 Kč nemůže si poplatník uplatnit daňový bonus na vyživované dvě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. A přitom stačí poplatníkovi zvýšit roční příjmy pouze o 300 Kč na částku 103 800 Kč, aby mohl uplatnit plnou výši daňového bonusu na dvě děti.

54.   Osobní asistentka

Zdravotně postižená osoba si platí osobní asistentku, která o ni pečuje.

Jak je to se zdaněním příjmů z výkonu osobní asistence? Započítává se tento příjem do příjmu asistentky sociální péče pro uplatnění slevy na dani manžela na manželku?

Příspěvek na péči, jako dávka státní sociální péče, je vyplácen přímo osobě, o kterou je pečováno (postižené osobě), která si poté hradí osobní asistenci. Z hlediska daně z příjmů je na straně pečující osoby uvedený příjem od daně osvobozen s podmínkou, že vykonávání této činnosti nemá charakter podnikání. Podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen mimo jiné příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona o sociálních službách. Jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud o zdravotně postiženou osobu pečuje osoba blízká, má příjem z titulu této péče od daně osvobozený. Pokud však o zdravotně postiženou osobu pečuje jiná fyzická osoba, je příspěvek na péči osvobozen od daně od 1. dubna 2019 do výše 19 200 Kč měsíčně. Nadlimitní příspěvek je zdanitelným příjmem podle § 7 nebo § 10 zákona.

Vzhledem k tomu, že u asistentky sociální péče, tj. osoby pečující, nemá příjem plynoucí z příspěvku charakter státem vyplácené dávky, nýbrž charakter příjmu za práci, kterou může vykonávat jak osoba blízká, tak i jakákoliv jiná sjednaná osoba, započítává se tento příjem do příjmu pečující osoby pro účely uplatnění slevy na dani na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, a to v plném rozsahu.

55.   Náhrada škody ušlého zisku

Podnikatel vede účetnictví.

Kdy má podnikatel zaúčtovat nárok na náhradu ušlého zisku? Již v okamžiku podání žaloby, nebo až na základě rozhodnutí soudu?

V případě vymáhání nároku na náhradu ušlého zisku soudní cestou bude okamžik zaúčtování příslušné pohledávky na účet 37x – Jiné pohledávky a závazky, doručením rozhodnutí soudu o platnosti tohoto nároku. Uvedená pohledávka se současně zaúčtuje ve prospěch účtu 6 – Výnosy a tím ovlivní i základ daně z příjmů podnikatele.

56.   Obchodní společnost se zahraničními partnery

Podnikatel provozuje obchodní činnost se zahraničními obchodními partnery. Cena je někdy sjednána v eurech, jindy v korunách.

Jak bude podnikatel vedoucí účetnictví postupovat?

Obchoduje-li podnikatel se zahraničními partnery, je třeba, aby si smluvní strany dohodly, v jaké měně bude úhrada sjednána. Bude-li úhrada sjednána v zahraniční měně, je třeba účetní doklad (např. fakturu či kupní smlouvu) doplnit o vyjádření příslušné sjednané ceny v Kč, tzn. o přepočet na Kč způsobem stanoveným účetními předpisy, tj. přepočtem, který si účetní jednotka stanovila ve svém vnitřním předpise.

Podnikatel v okamžiku vystavení nebo přijetí příslušného dokladu (faktury či kupní smlouvy) zaúčtuje pohledávku nebo dluh v ocenění denním nebo pevným kursem jako výnos, resp. náklad. Dojde-li k úhradě sjednané částky, zaúčtuje podnikatel příslušnou částku jako příjem, resp. výdaj s tím, že vyčíslí příslušné kursové rozdíly, tj. kursový zisk nebo kursovou ztrátu. Tento kursový zisk nebo kursová ztráta ovlivní výsledek hospodaření a tím i základ daně z příjmů v souladu s § 23 odst. 2 zákona o daních z příjmů.

Pro poplatníky vedoucí účetnictví zákon o daních z příjmů ve věci kursových rozdílů (zisků či ztrát) nestanoví zvláštní postup. Z tohoto důvodu postupují poplatníci v souladu s účetními předpisy. Kursové rozdíly ovlivní výsledek hospodaření, a tímto způsobem i základ daně z příjmů poplatníka, tzn. kursový zisk základ daně z příjmů zvýší, kursová ztráta základ daně sníží.

57.   Sleva na dani na manželku bez příjmů

Manželka je na mateřské dovolené a zároveň pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně.

Může si manžel podnikatel odečíst slevu na dani na manželku bez příjmů?

Z výčtu příjmů, které se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnují podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, je zřejmé, že invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně se do tohoto příjmu zahrnuje. Pokud příjmy manželky z invalidního důchodu převýšily limit 68 000 Kč, slevu na dani si manžel uplatnit nemůže.

58.   Dohoda o provedení práce

Student 5. ročníku VŠ pracoval ve firmě na dohodu o provedení práce, která byla sjednána na období od 1. ledna do 30. dubna a poté mu byla odměna vyplacena jednorázově v dubnu po sražení zálohy. Tento student ukončil řádné studium VŠ v červnu a v září nastoupil ve firmě do pracovního poměru a pracuje zde i v současnosti.

Jakou slevu na dani lze studentovi odečíst od daně z titulu studia?

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona lze uplatnit ve výši 335 Kč × počet měsíců, po které se poplatník soustavně připravoval na budoucí povolání podle § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Pokud poplatník v červnu ukončil studium na vysoké škole a v červenci nevykonával výdělečnou činnost podle § 10 citovaného zákona o státní sociální podpoře, lze uplatnit slevu ve výši 335 × 7 = 2 345 Kč.

59.   Zálohy na daň

Poplatník měl příjmy ze závislé činnosti ve výši 500 000 Kč a příjmy ostatní podle § 10 zákona ve výši 600 000 Kč.

Bude poplatník podle § 38a odst. 5 zákona platit zálohy na daň z příjmů v poloviční výši?

Poplatník zálohy podle § 38a platit nebude. Pro výpočet poslední známé daňové povinnosti se nezapočítávají ostatní příjmy podle § 10 zákona, jak stanoví § 38a odst. 1 zákona. Poplatník bude platit zálohy podle § 38h, tj. z příjmů ze závislé činnosti, které mu srazí a správci daně odvede zaměstnavatel.

 

§ 2a zákona č. 586/1992 Sb.

Poplatník v paušálním režimu

(1) Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

a) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období

1. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní před­pisy upravující důchodové pojištění,

2. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,

3. není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

4. není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a

5. není dlužníkem, vůči němuž by­lo zahájeno insolvenční řízení,

b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu,

c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, …

 

§ 7 zákona č. 593/1992 Sb.

Rezerva na opravy hmotného
majetku

(1) Rezervu na opravy hmotného majetku, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří

a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické, jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu, jsou státní organizací příslušnou hospodařit nebo s právem hospodařit s majetkem státu, jsou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření, jsou dobrovolným svazkem obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí, jsou podílovým fondem, jehož součástí hmotný majetek je, nebo jsou svěřenským fondem, jehož součástí hmotný majetek je, pokud tuto rezervu nevytváří pachtýř podle písmene b),

b) jsou pachtýři hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni,

c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního předpisu a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno.

 

 

§ 35d zákona č. 586/1992 Sb.

(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a na daňové zvýhodnění.

(2) Záloha na daň vypočtená po­dle tohoto zákona se sníží u poplat­níka s učiněným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině část­ky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) (dále jen „měsíční sleva na dani podle § 35ba“) a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c (dále jen „měsíční daňové zvýhodnění“)… 

…

(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

Zákony, právní předpisy
ZDP po novele
Cestovní náhrady
2023
obalka
100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady
Vyprodáno
Tištěná + e-verze
231,00 Kč
Elektronická verze
Nepřihlášen
Id
Heslo
REGISTRACE
Zapomněl jsem přihlašovací údaje
E-SHOP
E-mailové noviny
Ukázky zdarma
O Poradci
Úplné znění zákonů
Daňové výdaje
Vzory smluv a podání
Vydané publikace
Předplatné
Zákony 2026
Novinky
Aktuální nabídka
Kurzy
Měnová kalkulačka
Kontakty
Obchodní podmínky
Připomínky