Zdravotní pojištění a 29 dní v únoru

Jednou za čtyři roky má únor 29 dní. Jak se může tato specifická okolnost projevit v právních podmínkách roku 2024 v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění a při řešení pojistného vztahu v situacích trvajících například jeden nebo dva kalendářní dny?

Příklad 1

Zaměstnanec začal pracovat na dohodu o pracovní činnosti jako své jediné zaměstnání dne 5. 2. a za měsíc únor mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 14 000 Kč.

Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto rozhodného období je kalendářní den.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 25 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci únoru, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 16 293,10 Kč [(25 : 29) × 18 900].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 16 293,10 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 200 Kč (16 293,10 × 0,135). S ohledem na příjem 14 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 890 Kč. Jedna třetina (630 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 260 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 293,10 Kč, tj. 310 Kč.

Tento doplatek hradí zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele). Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Z celkové částky pojistného 2 200 Kč je zaměstnanci sraženo 940 Kč (630 + 310) a zaměstnavatel uhradí 1 260 Kč.

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní, dny.

Příklad 2

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy dne 29. 2. a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za tento den, tj. za kalendářní měsíc únor, 580 Kč. Musí zaměstnavatel provádět dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 651,72 Kč [(1 : 29) × 18 900], když zaměstnanec v tomto měsíci současně pracoval ještě u jiného zaměstnavatele?

Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje (příjem za únor 580 Kč), nemusí provádět dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že:

1)  obdrží potvrzení o výši příjmu v měsíci únoru od jiného zaměstnavatele a úhrnná výše zúčtovaných příjmů bude činit při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nejméně 18 900 Kč nebo

2)  bude disponovat potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance (a to i za měsíc únor) pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Při řešení takového případu dle bodu 1) je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že pro účel placení pojistného a dodržení zákonného minima se sčítají příjmy zaměstnance zakládající povinnost zaměstnavatele platit pojistné. Nicméně, vždy je zapotřebí, aby výše zúčtovaných příjmů byla u zaměstnavatele prokazatelně doložena. Při splnění podmínek v bodě 1) odvede zaměstnavatel pojistné ze zúčtované hrubé mzdy 580 Kč.

Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu by se neprováděl ani v případě:

-    kdyby se jednalo o zaměstnance – osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. nebo

-    kdyby si tento zaměstnanec současně platil měsíční zálohy na pojistné jako OSVČ nejméně v částce 2 968 Kč, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením.

Pokud by však nebylo doloženo potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele v rozhodném období kalendářního měsíce února a ani potvrzení dle bodu 2), přičemž by zaměstnanec nespadal do kategorie osob, pro které minimum neplatí, musel by být proveden dopočet (a doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Příklad 3

Člen statutárního orgánu akciové společnosti nastoupí do funkce dne 29. 2., přičemž první odměna za výkon funkce bude zúčtována až do měsíce června.

Protože je známo, že osoba bude mít příjem z titulu výkonu funkce, bude jako zaměstnanec přihlášena u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 29. 2.

V měsíci únoru musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda musí být za jeden kalendářní den výkonu funkce (trvání zaměstnání) dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu či nikoli. Za měsíc únor by se neplatilo žádné pojistné tehdy, pokud by člen statutárního orgánu splňoval některou z podmínek uvedených v předcházejícím příkladě.

Pokud by však byl zaměstnavatel povinen dodržet za měsíc únor poměrnou část minimálního vyměřovacího základu, muselo by být odvedeno pojistné z poměrné části minima 651,72 Kč (viz předcházející příklad) v částce 88 Kč. K minimu ve zdravotním pojištění musí zaměstnavatel přihlížet i v dalších měsících.

Příklad 4

Student vysoké školy dovršil 26 let dne 2.2. Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc únor a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku? Provede se dopočet do minimálního vyměřovacího základu, přesáhne-li příjem na dohodu o pracovní činnosti 4 000 Kč?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že po dovršení věku 26 let přestává stát pojistné platit. Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí v daném měsíci alespoň 4 000 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako [(27 : 29) × 18 900] a činí tedy 17 596,55 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci únoru této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 17 596,55 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být reálně i nižší, než minimální měsíční vyměřovací základ 18 900 Kč.

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci únoru příjmu alespoň 4 000 Kč, nevznikl by jí v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah - de facto pro celý tento kalendářní měsíc - by vyřešily dva dny registrace ve „státní kategorii“.

Podle § 7 odst. 1 písm. r) z. č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 cit zákona; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Příklad 5

Zaměstnanec onemocní dne 29. února.

Při odvodu pojistného za měsíc únor musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 28 kalendářních dnů trvání výkonu práce, tj. mimo jeden den nemoci, ve výši 18 248,27Kč [(28 : 29) × 18 900].

Příklad 6

Zaměstnanec současně podniká jako OSVČ, přičemž samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem jeho příjmů, zálohy tedy neplatí. Zaměstnání je ukončeno v úterý dne 27. 2., od měsíce března se tak podnikatelská činnost stává jediným zdrojem příjmů pojištěnce.

Je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, pak má takový podnikatel ve zdravotním pojištění tyto dvě výhody:

1)  není povinností placení záloh jako OSVČ,

2)  při odvodu pojistného za rozhodného období kalendářního roku nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ, ale pojistné se vypočte (a jednorázově uhradí do osmi dnů po podání Přehledu) sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Aby mohl pojištěnec jako podnikatel uplatnit tato dvě zvýhodnění, musí být v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu a současně musí zaměstnání trvat po celý kalendářní měsíc.

Protože zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc únor, musí být již za tento měsíc dodržen ze strany OSVČ minimální vyměřovací základ (tedy zaplacena alespoň minimální záloha 2 968 Kč), neboť nejsou naplněny podmínky stanovené v § 3a odst. 3 písm. b) z. č. 592/1992 Sb. včetně dovětku.

Příklad 7

Zaměstnanec si průběžně platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, od ledna 2024 v částce 2 552 Kč jako 13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč. Na den 29. 2. uzavřel dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč.

Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem například jednodenní dohodu o provedení práce s příjmem převyšujícím 10 000 Kč, přihlásí osobu jako zaměstnance na tento jediný den a odvede pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu. Z titulu tohoto jednodenního zaměstnání bude mít osoba vyřešený ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah po celý příslušný kalendářní měsíc. Pro oznámení takového jednodenního zaměstnání slouží ve zdravotním pojištění kód „Q“, obdobně jako například při jednodenním svědčení u soudu.

Protože se pojištěnec stal v měsíci únoru (byť jen na jeden den) zaměstnancem, nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů, což znamená, že se musí na zdravotní pojišťovně z této kategorie pro měsíc únor odhlásit. Jestliže zaplatil příslušné pojistné (což mohl učinit v období od 1. 2. do 8. 3.) bude mít nárok na jeho vrácení, případně se může tato platba započítat s pohledávkami zdravotní pojišťovny v dalším období, tedy v situaci, kdyby se pojištěnec od března opět stal osobou bez zdanitelných příjmů.

U dohod o provedení práce se budou sčítat příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele a u více zaměstnavatelů, kdy pro každou situaci je stanovena rozhodná částka příjmu neboli limit, od kterého se bude odvádět sociální pojištění – jedná se o částky 10 500 Kč a 17 500 Kč. Účinnost těchto změn je od 1. 7. 2024. V tuto chvíli nelze jednoznačně dovodit, jak se tyto změny projeví ve zdravotním pojištění, zřejmě bude důležité výkladové stanovisko bude důležité výkladové stanovisko anebo bude přijata legislativní změna.

Příklad 8

Pojištěnec ukončil zaměstnání na základě pracovní smlouvy dne 2. 2., v těchto dvou kalendářních dnech měl neomluvenou absenci přecházející z měsíce ledna. Na Úřadě práce se jako uchazeč o zaměstnání zaregistroval dne 29. února.

Jelikož se na zaměstnance vztahovala v měsíci únoru povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum, v tomto případě jeho poměrnou část za celkem 2 kalendářní dny trvání zaměstnání, zaplatí zaměstnanec zaměstnavateli pojistné ve výši 176 Kč [(2 : 29) × 18 900 × 0,135], které zaměstnavatel odvede v rámci hromadné platby za všechny zaměstnance za tento měsíc.

Ing. Antonín Daněk

§ 5 zákona č. 48/1997 Sb.

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou

1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

6. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl...