Zdravotní pojištění a dohody o pracovní činnosti - nově

Jak se v uplynulých letech vyvíjela výše rozhodné částky u dohod o pracovní činnosti? U kterých osob jako zaměstnanců nemusí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ? Ke kterým datům se přihlašují a odhlašují zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti?

Ve zdravotním pojištění platí,

že pokud není u zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) dosaženo od ledna 2023 příjmu zakládajícího účast na zdravotním pojištění 4 000 Kč, pak pro zaměstnavatele nevznikají v této souvislosti žádné povinnosti. Současně také platí, že pokud nemá pojištěnec řešen svůj pojistný vztah zaměstnáním, například formou DPČ, nastupuje pro něj povinnost řešit svoji situaci se zdravotní pojišťovnou, kde se může zaregistrovat buď jako osoba samostatně výdělečně činná (případně výkonem činnosti v režimu paušální daně) nebo může být za něj plátcem pojistného stát. Nevyužije-li ani jednu z těchto možností, stává se ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s měsíční povinností placení pojistného v částce 2 336 Kč (od 1. 1. 2023). Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, například výkonem výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo také Spojeném království ve smyslu koordinačních nařízení EU č. 883/­2004 a 987/­2009 nebo využití institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině.

Naopak, je-li výší příjmu dosaženo částky 4 000 Kč, přihlašuje zaměstnavatel osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvádí pojistné podle zákona.

Podle nařízení vlády České republiky č. 290/­2022 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 hodnotu 38 294 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0530. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2023 ve výši 40 324 Kč.

„Rozhodná částka“ příjmu 4 000 Kč, platná pro kalendářní měsíc roku 2023, za který se pojistné odvádí, vychází pro účely zdravotního pojištění právě z hodnoty průměrné mzdy. Doprovodně je tato změna podpořena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/­2022 Sb., kde s účinností od 1. ledna 2023 je částka 4 000 Kč stanovena jako rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Výše rozhodné částky se v uplynulých letech vyvíjela následovně:

-    400 Kč v roce 2008

-    2 000 Kč v letech 2009 – 2011

-    2 500 Kč v letech 2012 – 2018

-    3 000 Kč v letech 2019 - 2020

-    3 500 Kč v letech 2021 a 2022

PŘI PLACENÍ POJISTNÉHO U DPČ (více DPČ u téhož zaměstnavatele) postupuje zaměstnavatel s účinností od 1. ledna 2023 následovně:

1)  Zúčtovaný příjem je nižší než 4 000 Kč

Zaměstnání nevzniká, zdravotní pojištění se neplatí, pojištěnec si řeší svůj pojistný vztah některou ze zákonných variant – například jiným zaměstnáním, zakládajícím účast na zdravotním pojištění.

2)  Zúčtovaný příjem činí alespoň 4 000 Kč a současně je nižší než 17 300 Kč

V tomto případě musí zaměstnavatelpřihlédnout ke skutečnosti, zda se na tuto osobu vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu či nikoliv.

a) minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen (§ 3 odst. 8 z.č. 592/­1992 Sb.):

-    zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu (tedy i nižšího než 17 300 Kč) bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu,

-    pojistné se odvede ze skutečné výše příjmu i v případě, kdy je zaměstnanec současně OSVČ a platí v roce 2023 měsíční zálohy nejméně v částce 2 722 Kč, což doloží zaměstnavateli čestným prohlášením.

b)  minimální vyměřovací základ musí být dodržen:

-    zaměstnavatel zabezpečí od zúčtování mzdy za leden 2023 odvod pojistného za příslušný kalendářní měsíc v částce 2 336 Kč (13,5 % z minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč),

-    pojistné z rozdílu mezi minimální mzdou 17 300 Kč a zúčtovaným příjmem uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. V případě, kdy by byla výše příjmu nižší než minimální mzda zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele dle § 207 až 209 zákoníku práce, přešla by povinnost úhrady doplatku na zaměstnavatele.

3)  Zúčtovaný příjem dosahuje nejméně 17 300 Kč

Pojistné se odvádí v souladu se zákonem ve výši 13,5 % ze zúčtovaného příjmu, v roce 2023 (a pravděpodobně i v dalších letech) bez omezení horní hranicí.

Minimum nemusí být dodrženo

Lze konstatovat, že pokud je zaměstnanci pracujícímu na dohodu (dohody) o pracovní činnosti zúčtován hrubý příjem nejméně 4 000 Kč (a současně méně než 17 300 Kč), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu. Vyměřovací základ takového zaměstnance může tedy být i nižší než 17 300 Kč.

Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je zákonné minimum (minimální mzda 17 300 Kč, případně poměrná část minima), musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů resp. dokumentů:

-    potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

-    doklad resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, podle § 7 odst. 1 z.č. 48/­1997 Sb. (doklad o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.). Pozor na potřebu dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc.

-    čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nebo je OSVČ s placením alespoň minimálních záloh apod.

Pokud zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné z příjmu nižšího než povinné minimum, pak musí mít k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje a tento doklad předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Odvod pojistného z příjmu nižšího než minimální měsíční vyměřovací základ nebo jeho poměrná část je z finančního hlediska výhodný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.

ZÁVĚR

Povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnance pojistné vzniká resp. zaniká za podmínek uvedených v ustanovení § 8 odst. 2 z.č. 48/­1997 Sb., podle kterých zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny. U zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí podle písmene d) této právní úpravy, že zaměstnavatel:

-    přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni nástupu do zaměstnání, kterým je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal sjednanou práci vykonávat a

-    odhlašuje zaměstnance dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Podmínkou pro použití tohoto postupu je příjem zaměstnance na DPČ alespoň ve výši 4 000 (nebo u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč) bez ohledu na skutečnost, jak dlouho zaměstnání v kalendářním měsíci trvalo. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti, nebo také dohod o provedení práce, u jednoho zaměstnavatele.

Ing. Antonín Daněk

§ 7 zákona č. 48/1997 Sb.

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

c) příjemce rodičovského příspěvku;

d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;

e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;

f)  osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,

g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby , a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),

h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení;…