Po datu 1. 1. 2015 se sice již nenavyšuje vyměřovací základ zaměstnance z důvodu poskytnutého neplaceného volna nebo vykázané neomluvené absence, nicméně minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, musejí být u zaměstnance (a zaměstnavatele) dodrženy i v takových případech. Jedinou, obecně platnou výjimku představují osoby nebo situace, vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V právních podmínkách platných ve zdravotním pojištění v roce 2023:

-    je v § 3 odst. 1 zákona č. 592/­1992 Sb. formulován vyměřovací základ zaměstnance, kdy se do vyměřovacího základu zahrnou i příjmy, které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, pokud by podléhaly zdanění v České republice,

-    je v navazujícím § 3 odst. 2 taxativně stanoven výčet plnění, ze kterých se zdravotní pojištění neplatí,

-    se pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, použijí v § 3 výše uvedené odstavce 1 a 2 obdobně,

-    je povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zakotvena v § 3 odst. 4 ve spojení s odstavcem 6 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že od 1. 1. 2023 je minimálním vyměřovacím základem zaměstnance nejméně minimální mzda (v hodnotě 17 300 Kč) za podmínky, že:

–  zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc,

–  musí být zaměstnavatelem u zaměstnance dodržena, přičemž,

–  není ve hře žádná okolnost, která by toto minimum snižovala na poměrnou část podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb. a

–  zaměstnanec nepatří mezi výjimky uvedené v § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

1. Minimální vyměřovací základ

Proberme si nyní v právních podmínkách roku 2023 některé ze situací, ve kterých hraje u zaměstnance roli minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část.

?  Příklad 1

Souběžné příjmy u jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec, na kterého se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s příjmem 14 000 Kč. Současně má u téhož zaměstnavatele uzavřenu ještě dohodu o pracovní činnosti, kde příjem činí 5 000 Kč. Podléhají oba příjmy odvodu pojistného?

Při řešení odvodu pojistného zaměstnavatelem vycházíme primárně ze skutečnosti, že:

–   pro účely placení pojistného se každý pracovněprávní vztah posuzuje samostatně

–   se sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, což je v dané situaci příjem jak z pracovního poměru, tak z dohody o pracovní činnosti.

Zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu 19 000 Kč, čímž je zajištěn postup podle zákona.

?  Příklad 2

Pokles příjmu na dohodu o pracovní činnosti pod rozhodnou částku

Zaměstnanec má uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dva pracovněprávní vztahy. V měsíci březnu došlo u zaměstnance k situaci, že příjem u dohody o pracovní činnosti poklesl na částku 3 900 Kč, u pracovní smlouvy činil i v tomto měsíci příjem 15 200 Kč. Jakým způsobem musí zaměstnavatel na vzniklou situaci reagovat?

Pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti poklesne od 1. 1. 2023 pod 4 000 Kč, pak se pro zaměstnavatele vždy zcela zásadním způsobem mění situace, neboť částka nižší než 4 000 Kč nezakládá povinnost placení pojistného. Jelikož tak jediným příjmem podléhajícím povinnosti placení pojistného zůstává částka 15 200 Kč, musí zaměstnavatel provést za měsíc březen dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, platného od 1. 1. 2023, následovně:

Ve vazbě na hodnotu minimální mzdy 17 300 Kč odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 100 Kč:

(17 300 – 15 200) × 0,135 = 284 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 17 300 = 2 336 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(15 200 × 0,135) : 3 = 684 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 684 + 284 = 968 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 336 – 968 = 1 368 Kč

I když se při tomto souběhu příjmů neodvádí pojistné z dohody o pracovní činnosti, neprovádí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně žádné oznámení (neodhlašuje zaměstnance), protože zaměstnanec je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy.

Kdyby se však jednalo o dohodu o pracovní činnosti jako jediný pracovněprávní vztah, byl by zaměstnanec na měsíc březen odhlášen, bez ohledu na to, jestli pro něj platí minimální vyměřovací základ či nikoli.

?  Příklad 3

Příjmy u dvou zaměstnavatelů nedosahující minima

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů formou zkráceného pracovního úvazku na základě pracovních smluv s příjmy 12 000 Kč a 7 000 Kč. Jakým způsobem se řeší odvod pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ?

Ačkoliv příjem nedosahuje ani v jednom zaměstnání minimální mzdy, součet hrubých mezd však minimální vyměřovací základ převyšuje, což znamená, že každý ze zaměstnavatelů odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. Stejně jako v následujícím příkladě je však nutností spolupráce obou zaměstnavatelů, neboli zaměstnavatelé si musejí navzájem dokladovat výši příjmu zaměstnance. Tento doklad, opravňující zaměstnavatele k odvodu pojistného ze skutečné výše příjmu (tedy bez dopočtu do zákonného minima), by byl předložen případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

?  Příklad 4

Více příjmů a dopočet do minima

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů, vždy na dohodu o pracovní činnosti, s příjmy 6 000 Kč a 6 600 Kč. Protože není v úhrnu příjmů dosaženo částky 17 300 Kč, provádí dopočet a doplatek pojistného do částky minimálního vyměřovacího základu (na základě zaměstnancova pověření) zaměstnavatel s vyšším příjmem. Jak řeší pověřený zaměstnavatel odvod pojistného?

Zaměstnavatel, u kterého má pracovník příjem 6 600 Kč, odvede pojistné ve výši 891 Kč. Zaměstnanci se strhne 297 Kč, zaměstnavatel uhradí 594 Kč. Protože je tento zaměstnavatel pověřen odvodem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, strhne zaměstnanci ještě částku pojistného ve výši 635Kč, což je 13,5 % z rozdílu 17 300 – (6 600 + 6 000). Jelikož pojistné ve druhém zaměstnání (hrubý příjem 6 000 Kč) představuje dle zákona 810 Kč (270 Kč platí zaměstnanec a 540 Kč zaměstnavatel), je v příslušném měsíci již zabezpečen odvod pojistného v minimální zákonné výši. Zaměstnanec tedy úhrnem zaplatí 1 202 Kč (297 + 635 + 270), zaměstnavatelé pak1 134 Kč (594 + 540).

U zaměstnance probíhají veškeré platby prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.

?  Příklad 5

Minimální vyměřovací základ a dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 6. ledna do 20. července s příjmem převyšujícím v každém z těchto měsíců aktuální výši minimálního vyměřovacího základu. Výjimkou je pouze měsíc březen, ve kterém zaměstnanec onemocní, a dosažený příjem činí 3 650 Kč. Musí být zaměstnanec na měsíc březen odhlášen?

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 6. 1. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci březnu nevznikne z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnání, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 28. 2. a opětovně jej přihlásí k datu 1. 4. V souvislosti s ukončením dohody použije kód „O“ s datem 20. 7.

Na základě této situace nemá osoba v měsíci březnu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, proto musí být v tomto měsíci registrována u zdravotní pojišťovny buď jako:

a)  zaměstnanec v jiném zaměstnání, zakládajícím účast na zdravotním pojištění nebo

b)  osoba samostatně výdělečně činná s placením alespoň minimálních záloh 2 722 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením, anebo

c)  osoba, za kterou platí pojistné stát (například poživatel některého z důchodů).

Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec na měsíc březen osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny a zaplatit pojistné v částce 2 336 Kč.

Kdyby však zaměstnanec začal v měsíci březnu pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), dokladoval by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která by jej od uvedeného data zaevidovala jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát.

n

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění i pro:

–   osoby jako zaměstnance, účastné všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/­2009],

–   cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky,

–   případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.

Zaměstnáním z pohledu zdravotního pojištění není například sjednaná dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 000 Kč nebo dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (a posouzení osoby jako zaměstnance) sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

2. Zásady platné při řešení dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima

V souvislosti s výpočtem výše doplatku pojistného a jeho následným odvodem zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vycházet především z těchto podmínek:

–   nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu,

–   doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu mezi minimální mzdou a dosaženým příjmem platí v plné výši zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

–   má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda (zakládající účast na zdravotním pojištění), pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

–   odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek,

–   pokud se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb. – viz dále) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části,

–   doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele,

–   dopočet do minima nebo do jeho poměrné části se provádí u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 000 Kč (a současně nižším než 17 300 Kč),

–   dopočet do minima nebo do jeho poměrné části se provádí u dohody o provedení práce při příjmu více než10 000 Kč (a současně nižším než 17 300 Kč),

–   v případě uzavřené pracovní smlouvy se dopočet a doplatek pojistného provádí vždy, pokud zúčtovaný hrubý příjem nedosahuje minima 17 300 Kč.

3. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

–   zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),

–   zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

–   zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce:

a) osobou, za kterou platí pojistné stát,

b) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

c) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d) osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

?  Příklad 6

Dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minima

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dne 28. 3. 2023 a za měsíc březen mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 14 000 Kč. Jak řeší zaměstnavatel odvod pojistného v situaci, když zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc?

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 28 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí15 625,80 Kč [(28 : 31) × 17 300].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 15 625,80 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 110 Kč (15 625,80 × 0,135). S ohledem na příjem 14 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 890 Kč. Jedna třetina (630 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 260 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 625,80 Kč, tj. 220 Kč. Při úhradě tohoto doplatku platí podmínky již výše uvedené.

Z celkové částky pojistného 2 110 Kč je zaměstnanci sraženo850 Kč (630 + 220), zaměstnavatel hradí 1 260 Kč.

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní, dny.

?  Příklad 7

Nemoc kratší než celý kalendářní měsíc

Může nastat situace, kdy zaměstnanec nemá žádný příjem, přičemž není nemocný po celý kalendářní měsíc? Jak postupuje zaměstnavatel při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance?

Hned na začátku roku 2023 může dojít k tomu, že zaměstnanec onemocní například v pondělí dne 2. 1. 2023 a bude nemocný minimálně do konce ledna, neboli dne 1. 1. ještě nemocen není, přičemž v zaměstnání nemá vykázaný žádný příjem.

V tomto případě je zaměstnanec povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za kalendářní den 1. 1., kdy ještě nebyl práce neschopným, a to z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Tento postup vychází z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb.

To znamená, že pojistné bude podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci (31) činit:

(1 : 31) × 17 300 × 0,135 = 76 Kč (po zaokrouhlení)

Tímto způsobem se nepostupuje u těch zaměstnanců, u nichž nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

?  Příklad 8

Nemoc trvající po celý kalendářní měsíc

Zaměstnanec je nemocen po celý kalendářní měsíc. Jak se v takovém případě snižuje minimální vyměřovací základ?

Pokud je zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy nemocen po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce, je za této situace postup zaměstnavatele následující:

–   z titulu nemoci nevzniká v tomto případě povinnost placení pojistného ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci, minimální vyměřovací základ se tak snižuje na 0 Kč (výjimkou je situace, když je do takového měsíce zúčtována odměna – pojistné se odvádí ze skutečné výše odměny),

–   nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje,

–   jelikož trvá u zaměstnance pracovněprávní vztah, započítává jej zaměstnavatel do celkového počtu zaměstnanců na předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele – s nulovým vyměřovacím základem,

–   i v případě nemoci má zaměstnanec svůj pojistný vztah v příslušném kalendářní měsíci vyřešen.

Kdyby byla do takového měsíce zúčtována odměna například 2 000 Kč, činil by vyměřovací základ 2 000 Kč, žádný dopočet by se neprováděl.

V kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nemoc zahájí a zároveň ukončí, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za podmínky, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele) tato povinnost vztahuje.

Poznámka

Při sjednání některé z dohod musí být osoba jako zaměstnanec odhlášena na kalendářní měsíc v situaci, kdy příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč.

?  Příklad 9

Student je nezaopatřeným dítětem maximálně do 26 let věku – nejedná se o studenta staršího 26 let věku podle § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/­1997 Sb.(viz dále uvedená Poznámka)

Student vysoké školy dovršil 26 let dne 2. 5. 2023.

Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc květen a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku? Provede se dopočet do minimálního vyměřovacího základu, přesáhne-li příjem na dohodu o pracovní činnosti 4 000 Kč?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že po dovršení věku 26 let přestává stát pojistné platit. Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí alespoň 4 000 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit za měsíc květen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 29 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“, kdy již osoba není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako (29 : 31) × 17 300 a činí tedy 16 183,87 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci květnu této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 16 183,87 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být reálně i nižší než celoměsíční minimální vyměřovací základ 17 300 Kč.

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci květnu příjmu alespoň 4 000 Kč, nevznikl by jí v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah – de facto pro celý tento kalendářní měsíc – by vyřešily dva dny registrace studenta ve „státní kategorii“.

Poznámka

V § 7 odst. 1 zákona č. 48/­1997 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2018 doplněno písmeno r), podle kterého je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 cit zákona; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

?  Příklad 10

Odměna člena statutárního orgánu

Člen statutárního orgánu akciové společnosti nastoupil do funkce dne 13. 3. 2023, přičemž první odměna za výkon funkce (vyšší než minimální mzda) bude zúčtována do měsíce října 2023. Jak se řeší zdravotní pojištění ode dne nástupu do funkce?

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec bude mít za výkon funkce příjem, přihlásí zaměstnavatel zaměstnance kódem „P“ ke dni nástupu do funkce, tj. k 13. 3. V měsíci březnu musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda musí být za 19 kalendářního dnů trvání zaměstnání dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu či nikoli. Za měsíc březen by se neplatilo žádné pojistné tehdy, pokud by člen statutárního orgánu:

–   byl současně zaměstnán v jiném zaměstnání a akciové společnosti by předložil potvrzení o tom, že tento zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo

–   současně podnikal jako OSVČ a platil by alespoň minimální zálohy, což by akciové společnosti doložil čestným prohlášením nebo

–   patřil mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb., což by akciové společnosti taktéž dokladoval.

Kdyby nebyla splněna ani jedna z těchto tří možností, muselo by být za měsíc březen odvedeno pojistné z poměrné části minima 10 603,22 Kč [(19 : 31) × 17 300]. Pojistné ve výši 1 432 Kč (10 603,22 × 0,135) by hradil zaměstnanec, odvedl zaměstnavatel. Kdyby se v případě výkonu funkce fakticky jednalo o jediné zaměstnání, musel by být minimální vyměřovací základ dodržen i v následujících měsících. Nicméně za měsíc říjen již bude pojistné řádně odvedeno v souladu se zákonem.

4. K minimu se nepřihlíží

V roce 2023 nemusí být minimální vyměřovací základ zaměstnance 17 300 Kč dodržen například v těchto situacích:

–   pokud se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát, resp. pokud pro osobu neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. – za podmínky, že registrace v některé z těchto skupin osob trvá po celý kalendářní měsíc,

–   jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což zaměstnavateli doloží písemným potvrzením, případně si zaměstnavatelé mohou (resp. musejí) navzájem dokladovat výši příjmu, jak je výše uvedeno – v situaci, kdy je v úhrnu příjmů minimální vyměřovací základ dodržen,

–   v případě tzv. nekolidujícího zaměstnání (s příjmem maximálně 8 650 Kč), tedy při zaměstnání osoby, současně registrované na Úřadě práce po celý kalendářní měsíc jako uchazeče o zaměstnání,

–   zaměstnanec je současně OSVČ a zaměstnavateli formou čestného prohlášení doloží, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2023 částka 2 722 Kč. Kdyby pojištěnec alespoň minimální zálohy neplatil, řeší tuto situaci zdravotní pojišťovna s fyzickou osobou jako podnikatelem. Na vyměření (a v případě nezaplacení vymáhání) svých pohledávek mají zdravotní pojišťovny od 1. 12. 2011 již deset let.

–   v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence trvajících celý kalendářní měsíc nebo jen část daného měsíce, pokud se jedná o osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle již citovaného ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

Vyměřovacím základem je u těchto osob (zaměstnanců) vždy skutečně zúčtovaný příjem, který může být i nižší než 17 300 Kč, případně může být i v nulové hodnotě.

5. Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů (OBZP)

Minimální mzda hraje roli i při stanovení výše pojistného osobě bez zdanitelných příjmů. Za OBZP se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

–   nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a

–   není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a ani

–   není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/­2004 a 987/­2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Naopak, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci OBZP.

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného OBZP představuje od 1. 1. 2023 částku 2 336 Kč.

OBZP platí pojistné (obdobně jako OSVČ při placení záloh) nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

6. Kdo je ve zdravotním pojištění OBZP?

Mezi OBZP tak patří například:

-    žena v domácnosti, která:

a) není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát,

b) nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně  o dvě děti do 15 let věku,

c) nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění,

d) není v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.,

-    pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 000 Kč a na dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. V této souvislosti platí, že tyto příjmy se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání nesčítají (nebylo dosaženo potřebné výše příjmu a nejedná se o stejný typ dohody), ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

-    pojištěnec u činnosti nezakládající účast na zdravotním pojištění (například členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise plnící úkoly podle volebních zákonů)

-    student školy, která nebyla ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například některé jazykové ­školy),

-    student střední nebo vysoké školy v cizině, která nebyla rozhodnutím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR postavena na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR, oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině nebylo provedeno,

-    student starší 26 let [s výjimkou studenta doktorského studia staršího 26 let při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.],

-    nezaměstnaný, který není v evidenci Úřadu práce,

-    osoba pracující v cizině mimo státy Evropské unie (a mimo Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Spojené království) pro cizího zaměstnavatele. To znamená, že taková osoba není výdělečně činná podle výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie.

-    člen náboženského řádu bez příjmu aj.,

-    trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samostatně nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.

Pojištěnec, který chce být zařazen jako OBZP, je povinen přihlásit se u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, sdělit své jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, rodné číslo a platit pojistné.

Ing. Antonín Daněk