Zdravotní pojištění a minimum plátců pojistného v roce 2022
Jaký je smysl minimálního vyměřovacího základu ve zdravotním pojištění? U kterých pracovněprávních vztahů řeší zaměstnavatel minimální vyměřovací základ? Jaké podmínky platí u minima při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností?
Dlouhodobou zvláštnost zdravotního pojištění představuje minimální vyměřovací základ, platný pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) a pro osoby samostatně výdělečně činné. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů).
S účinností od 1. ledna 2022 se zvýšila minimální mzda na 16 200 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2022 z této nové částky. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2022 při trvání zaměstnání po celé rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 2 187 Kč (13,5 % z 16 200 Kč).
Minimální vyměřovací základ řeší i podnikatelský sektor. OSVČ, jejichž samostatná výdělečná činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů a platí pro ně ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou povinny platit alespoň minimální zálohy.
Tyto zálohy se k 1. 1. vždy zvyšují. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2022 se vypočte jako 13,5 % z poloviny tzv. průměrné mzdy 38 911 Kč, tedy z částky 19 455,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2022 na 2 627 Kč (v roce 2021 činila minimální záloha 2 393 Kč).
Smyslem stanoveného minima je zabezpečit odvod pojistného zaměstnavateli i osobami samostatně výdělečně činnými alespoň v minimální povinné výši, jinak by byla příjmová stránka systému (s ohledem na tu výdajovou) o nezanedbatelné pojistné ochuzena, což by se návazně projevilo i na straně výdajů, kde by musely být tyto scházející prostředky nahrazeny z jiných zdrojů, z celospolečenského hlediska případně na úkor jiných oblastí.
Zbývající dvě skupiny plátců, tedy osoby bez zdanitelných příjmů a stát (platící pojistné za tzv. „státní pojištěnce“ – osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) minimum fakticky neřeší, neboť:
• u osob bez zdanitelných příjmů je platba pojistného (nikoli minimální pojistné) trvale stanovena sazbou 13,5 % z minimální mzdy a
• u osob, za které hradí pojistné stát, je vyměřovací základ určen od 1. 1. 2022 částkou 14 570 Kč s měsíční výší pojistného zdravotním pojišťovnám 1 967 Kč.
ZAMĚSTNÁNÍ
V právních podmínkách platných ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2022:
• je v § 3 odst. 1 z. č. 592/1992 Sb. formulován vyměřovací základ zaměstnance, kdy se do vyměřovacího základu zahrnou příjmy, které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, pokud by podléhaly zdanění v České republice,
• je v navazujícím § 3 odst. 2 taxativně stanoven výčet plnění, ze kterých se zdravotní pojištění neplatí, například se jedná o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce,
• se pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, použijí v § 3 výše uvedené dvě odrážky použijí obdobně,
• je povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zakotvena v § 3 odst. 4 ve spojení s odstavcem č. 6. To znamená, že od 1. 1. 2022 je minimálním vyměřovacím základem zaměstnance minimální mzda (v hodnotě 16 200) za podmínky, že:
– zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc,
– musí být zaměstnavatelem povinné minimum dodrženo, přičemž,
– není ve hře žádná okolnost, která by toto minimum snižovala na poměrnou část podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb. a
– zaměstnanec nepatří mezi výjimky uvedené v § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.
Pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel platí:
– z příjmů na základě pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká a pojistné se neplatí u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl za kalendářní měsíc příjmu 3 500 Kč.
– u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 3 500 Kč,
– u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
Minimální vyměřovací základ tak řeší zaměstnavatelé:
– u pracovní smlouvy vždycky,
– u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 500 Kč a
– u dohody o provedení práce až při příjmu vyšším než 10 000 Kč.
Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Zaměstnání vždy řeší pojistný vztah, neboli pokud je pojištěnec zaměstnán, nemůže mu vzniknout ve zdravotním pojištění problém z hlediska řešení pojistného vztahu, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny.
V souvislosti s odvodem pojistného z minimálního vyměřovacího základu je zapotřebí vzít v úvahu zejména tyto důležité okolnosti:
– nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc
– tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
– doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu mezi dosaženým příjmem a minimálním vyměřovacím základem, platí v plné výši buď zaměstnanec nebo zaměstnavatel – tuto částku pojistného nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem,
– má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění nižší než minimální mzda, pak se tyto pro účel placení pojistného a dodržení zákonného minima sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.
– odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek
– minimum platí i pro osoby ze zahraničí zaměstnané u českého zaměstnavatele, ať už se jedná o osoby ze států podléhajících režimu koordinace dle nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 (tedy o osoby ze států Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska), anebo o cizince z tzv. třetí země atd.
SAMOSTATNÁ VÝDĚLEČNÁ ČINNOST
Jestliže pojištěnec podniká jako OSVČ, přičemž se na něho vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, hradí zdravotní pojišťovně alespoň minimální zálohy, což je v roce 2022 již výše uvedená částka 2 627 Kč.
Zahajuje-li pojištěnec v roce 2022 svoji samostatnou výdělečnou činnost, může si v tomto roce platit i vyšší zálohu než 2 627 Kč. Pokud je však letošní rok druhým či několikátým rokem výkonu samostatné výdělečné činnosti, pak platí od měsíce podání Přehledu zdravotní pojišťovně zálohy podle výsledků své podnikatelské činnosti, dosažených v roce 2021. To znamená, že platí v roce 2022 zálohy v částce 2 627 Kč anebo vyšší. Minimum 2 627 Kč platí i osoba činná v režimu paušální daně, kdy v rámci částky 5 994 Kč jsou v roce 2022 uhrazeny daň i obě veřejnoprávní pojistná.
Minimum při souběžných příjmech
V praxi se vyskytují případy, kdy příjem zaměstnance, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, nedosahuje minimální mzdy. Musí být zájmem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, aby bylo pojistné za rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnání) nebo kalendářního roku (samostatná výdělečná činnost) odvedeno v souladu se zákonem, neboť nedodržení minimálního vyměřovacího základu lze ze strany zdravotní pojišťovny v rámci kontroly placení pojistného u zaměstnavatele snadno zjistit porovnáním výše příjmu v zaměstnání a evidencí takového zaměstnance jako osoby samostatně výdělečně činné.
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění nelze sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti. Naopak, právní úprava platná ve zdravotním pojištění jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání, nebo v samostatné výdělečné činnosti.
Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, pak:
– musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč, tedy včetně případného doplatku pojistného do tohoto zákonného minima
– není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné, ale pojistné zaplatí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu – podmínkou pro použití tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc (resp. kalendářní rok)
Kdyby si pojištěnec zvolil jako hlavní zdroj příjmů samostatnou výdělečnou činnost, pak platí následující:
– jako OSVČ musí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, v roce 2022 tedy nejméně v částce 2 627 Kč,
– v zaměstnání se odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč (zaměstnavatel disponuje čestným prohlášením zaměstnance, že si jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy).
I když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a zálohy na pojistné se neplatí, musí pojištěnec řádně plnit oznamovací povinnost, to znamená oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení resp. ukončení své samostatné výdělečné činnosti.
Z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.
Zaměstnanci a podnikatelé bez minima
Právní úprava zdravotního pojištění v níže uvedených ustanoveních z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance) a OSVČ, na které se povinnost platit pojistné ze zákonného minima nevztahuje. Toto zvýhodnění je zakotveno v ustanovení § 3 odst. 8 cit. zákona (pro zaměstnance) a v ustanovení § 3a odst. 3 (pro OSVČ).
§ 3 odst. 8
Minimální vyměřovací základ (v roce 2022 minimální mzda 16 200 Kč) neplatí pro osobu:
a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P;
b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;
d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e) za kterou je plátcem pojistného stát,
f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem;
§ 3a odst. 3
Minimální vyměřovací základ (v roce 2022 měsíční částka 19 455,50 Kč jako 50 % průměrné mzdy 38 911 Kč, při výkonu podnikatelské činnosti po celý rok 2022 pak 233 466 Kč) neplatí pro osobu:
a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c) – viz výše,
b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
c) za kterou je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob 50 % jejich daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.
Ing. Jiří Hálek
