Zdravotní pojištění
a minimum u zaměstnance

Pro které osoby jako zaměstnance neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu? Musí zaměstnavatel dodržet zákonné minimum i tehdy, když zaměstnanec pracuje u dalšího zaměstnavatele? Kdy se pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a dodržení minima sčítají příjmy z více dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr?

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude tímto tématem určitě odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé zejména v níže popisovaných případech pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.

Podle ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, obecně platí, že pojistné musí být zaměstnavatelem odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu (případně alespoň z jeho poměrné části), kterým je pro tyto účely minimální mzda.

Nicméně dle § 3 odst. 8 cit. zákona jsou z této povinnosti taxativním výčtem vyňaty tyto osoby - zaměstnanci:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c)  kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

d)  kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši,

e)  za které je plátcem pojistného stát,

f)  kteří jsou pouze příjemci odměny pěstouna,

za podmínky, že některá z výše uvedených skutečností (případně i na sebe navazujících), trvá po celé rozhodné období kalendářního měsíce. Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, období nemoci, rozsah pracovního úvazku, jiné zaměstnání apod. Zaměstnavatel však musí na vyžádání předložit kontrolnímu orgánu zdravotní pojišťovny doklad o skutečnosti, která jej bude při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc opravňovat k odvodu pojistného z vyměřovacího základu nižšího než 17 300 Kč (například se může jednat o doklad, na jehož základě bude zaměstnanec patřit mezi osoby, za které současně platí pojistné stát).

Jinými slovy, pokud je zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální mzda 17 300 Kč a současně není vyjmenován v některém z výše uvedených písmen a) až f), musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného buď:

1)  alespoň z minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč v případě, kdy zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc (se zohledněním dále popsaných podmínek) nebo

2)  nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, pokud se jedná o některou ze situací vyjmenovaných v § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., například tehdy, když zaměstnání trvá po část kalendářního měsíce (viz příklad č. 2).

SOUBĚŽNÉ PŘÍJMY - Minimální vyměřovací základ zaměstnance nemusí být dodržen ani tehdy, pokud je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou a zaměstnavateli formou čestného prohlášení potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2023 částka 2 722 Kč. Má zaměstnavatel zkoumat, zda zaměstnanec skutečně tyto zálohy platí? Nikoli. Pokud by k takové situaci došlo, tedy kdyby pojištěnec jako OSVČ alespoň minimální zálohy neplatil, řešila by tuto situaci v rámci výkonu své kontrolní činnosti příslušná zdravotní pojišťovna s pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou.

Minimum (resp. jeho poměrná část) nemusí být dodrženo například ani tehdy, pokud:

-    má zaměstnanec k dispozici doklad (potvrzení) o odvodu pojistného alespoň z minima jiným zaměstnavatelem,

-    úhrn příjmů u více zaměstnavatelů činí v rozhodném období kalendářního měsíce nejméně 17 300 Kč – v tomto případě je nutná průběžná součinnost dotčených zaměstnavatelů, spojená se vzájemným prokazováním dosažených příjmů, což bude zdravotní pojišťovna při kontrole vyžadovat,

-    je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce a zaměstnavatel má potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel (úřad) odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, analogicky i v situaci, kdy má zaměstnanec neplacené volno a pracuje v České republice pro jiného zaměstnavatele.

Ve všech výše uvedených případech se pojistné v zaměstnání odvádí z dosaženého příjmu, tedy i nižšího než 17 300 Kč, bez ohledu na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, případné neplacené volno či neomluvenou absenci, rozsah pracovního úvazku apod. Případně může být vyměřovací základ zaměstnance relevantně i nulový.

Minimum je zapotřebí dodržet

Jestliže se však zaměstnavatel legálně nedokáže vyhnout povinnosti dodržet u zaměstnance povinné zákonné minimum, pak musí při příjmu nižším než 17 300 Kč postupovat následovně:

1)  Provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu - při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc

Příklad 1

Zaměstnanec, na kterého se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s příjmem 16 200 Kč.

Z částky příjmu 16 200 Kč činí 13,5 % pojistného 2 187 Kč, jedna třetina (729 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 458 Kč) hradí zaměstnavatel.

Pojistné z rozdílové částky 1 100 Kč ve výši 149 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce).

Zaměstnanci bude sraženo:

     729 + 149 = 878 Kč

Zaměstnavatel odvede:      1 458 Kč

Celkem                            2 336 Kč

Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 16 200 Kč uzavřena (jako jediné zaměstnání) dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce – vždy za podmínky, že pracovněprávní vztah trvá celý kalendářní měsíc.

2)  Musí při odvodu pojistného dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu v duchu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) a odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.

Příklad 2

Pracovní poměr zaměstnance skončil dne 22. června 2023, hrubý příjem za tento měsíc činil 13 200 Kč.

Poměrná část minima v návaznosti na 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červnu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí:

(22 : 30) × 17 300 = 12 686,66 Kč

Protože dosažený příjem zaměstnance převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc červen částka 13 200 Kč.

Dopočet a doplatek pojistného by zaměstnavatel provedl tehdy, pokud by příjem za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v červnu nedosáhl částky 12 686,66 Kč.

Poznámka:

Podotýkáme, že povinnost úhrady doplatku do minima (nebo do poměrného minima) přechází na zaměstnavatele pouze v situacích definovaných v ustanoveních § 207 až 209 zákoníku práce, kdy se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Nulový vyměřovací základ

Ve zdravotním pojištění registrujeme nemálo situací, kdy není povinností zaměstnavatele pojistné na zdravotní pojištění hradit. Pojistné neodvede zaměstnavatel u pracovní smlouvy například tehdy, pokud zaměstnanec po celý kalendářní měsíc:

-    nepracuje z důvodu nemoci,

-    má jako překážku v práci na jeho straně ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby dle § 191 zákoníku práce,

-    je na mateřské nebo rodičovské dovolené,

-    má neplacené volno nebo neomluvenou absenci a zároveň patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ.

Jinak u dohod

Odlišně postupuje zaměstnavatel tehdy, pokud je sjednána dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. Je-li dosaženo příjmu potřebného pro vznik zaměstnání (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem), pak taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání. V případě trvající dohody a poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz dále), je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit.

Minimální vyměřovací základ řeší zaměstnavatel tehdy, pokud příjem:

-    u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč

-    u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 4 000 Kč

Pokud však zaměstnanec patří mezi výjimky dané ustanovením § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. (viz výše), je vyměřovacím základem zaměstnance skutečně dosažený příjem, tedy částka i nižší než 17 300 Kč.

Bez dopočtu do minima

Kdyby například dohoda o provedení práce trvala celý kalendářní měsíc a dosažený příjem by činil 10 400 Kč, neprováděl by zaměstnavatel dopočet do minima, ale pojistné by odvedl z částky 10 400 Kč například tehdy, kdyby:

-    byla zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem pojistného stát (resp. by pro tuto osobu neplatil minimální vyměřovací základ) nebo

-    osoba současně pracovala u jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo

-    osoba pracující na dohodu o provedení práce současně podnikala a platila by alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením aj.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se u téhož zaměstnavatele jedná o typově stejné dohody, pak se sčítají všechny příjmy.

Ing. Antonín Daněk

§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.
cit. na straně 68

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.

(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,