Zdravotní pojištění a otcovská poporodní péče jako překážka v práci

Kdy lze také nárokovat otcovskou poporodní péči jako dávku nemocenského pojištění? Jak ovlivňuje čerpání otcovské stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění? Může se čerpání otcovské projevit ve zdravotním pojištění při odvodu pojistného osobou samostatně výdělečně činnou?

Zákonem č. 358/­2022 Sb., účinným od 1. 12. 2022, se rozšířil se okruh příjemců otcovské poporodní péče. Záměrem nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci, mateřství či jiné okolnosti ztratí krátkodobě výdělek. Jednou z dávek nemocenského pojištění je i otcovská. Nárok na otcovskou poporodní péči se od 1. 12. 2022 vztahuje i na otce, jejichž dítě se narodí mrtvé nebo zemře v období 6 týdnů ode dne narození. Tato změna má umožnit rodičům postiženým touto vážnou událostí snáze se vyrovnávat s nastalou tragickou situací. Matka dítěte má v případě úmrtí dítěte nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Psychický stav má nepochybně značný negativní vliv na řádný výkon zaměstnání, proto je důležité zajistit i otci možnost pracovního volna s náhradou příjmu ze zaměstnání.

S účinností od 1. prosince 2022 má v souladu s ustanovením § 38a odst. 2 zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nárok na otcovskou pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem:

•    se narodilo mrtvé,

•    zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.

Jestliže se narodí mrtvé dítě nebo zemře v období 6 týdnů ode dne jeho narození, platí zejména tyto podmínky:

•    Otec musí nastoupit na otcovskou trvající po dobu dvou týdnů do 6 týdnů ode dne porodu. Jestliže je mezi úmrtím dítěte a koncem 6. týdne ode dne narození dítěte méně než 14 dnů, může otec nastoupit na otcovskou v období 14 dnů ode dne úmrtí dítěte.

•    Narodí-li se dvojčata, přičemž jedno z nich je mrtvé, náleží otcovská v rozsahu 2 × 2 týdnů, jednak z důvodu péče o živé dítě, jednak z důvodu narození mrtvého dítěte.

V souvislostech zdravotního pojištění je pro zaměstnavatele důležitá jednoslovná změna v § 191 zákoníku práce, která má od 1. 12. 2022 přímý vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Otcovská snižující minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část

Z obecného pohledu je pro účely zdravotního pojištění důležité právě znění ustanovení § 191 zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.

A právě tematika vlivu této změny, tedy rozšíření okruhu důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance o otcovskou bude formou příkladů předmětem další analýzy. Jedná se o zaměstnance pracujícího na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy a podmínky platné při odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

Příklad 1

Zaměstnanec čerpal otcovskou v období 12. 7. – 25. 7. a za měsíc červenec mu zaměstnavatel zúčtoval hrubý příjem 10 220 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (17 : 31) × 17 300 = 9 487,09 Kč

kde

PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

17 = počet kalendářních dnů trvání výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce července (tedy mimo období čerpání otcovské)

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

17 300 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. 1. 2023

Pmin = 9 487,09 × 0,135 = 1 281 Kč

Pmin = minimální pojistné

Za měsíc červenec musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné za tohoto zaměstnance alespoň z vyměřovacího základu 9 487,09 Kč, tj. minimálně v částce 1 281 Kč. Odvodem pojistného ze zúčtovaného hrubého příjmu 10 220 Kč je zabezpečen odvod pojistného podle zákona, dopočet do hodnoty měsíčního minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč se v takových případech neprovádí.

Příklad 2

Příjem zaměstnance čerpajícího otcovskou v období 12. 7. – 25. 7. činil 8 800 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 17 kalendářních dnů výkonu práce v měsíci červenci činí zmíněných 9 487,09 Kč.

Při sazbě 13,5 % z částky 9 487,09 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 281 Kč. S ohledem na příjem 8 800 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 188 Kč. Jedna třetina (396 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (792 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 687,09 Kč (9 487,09 – 8 800), tj. 93 Kč. Doplatek 93 Kč je sražen zaměstnanci.

Z celkové částky pojistného 1 281 Kč je zaměstnanci sraženo 489 Kč (396 + 93), zaměstnavatel hradí 792 Kč.

Z obecného pohledu platí, že povinnost úhrady doplatku do zákonného minima přechází na zaměstnavatele pouze tehdy, když se jedná o překážky v práci na jeho straně podle § 207 až 209 zákoníku práce. Nejčastěji se jedná o situaci, kdy zaměstnavatel podle § 209 nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

K výše uvedenému je zapotřebí zdůraznit, že pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.

Příklad 3

Podnikatel platil od ledna 2023 jako OSVČ měsíčně minimální zálohy 2 722 Kč. V dubnu podal Přehled o výši daňového základu, ve kterém si vypočetl novou výši zálohy 2 988 Kč. Se zaměstnavatelem uzavřel pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek na období od 1. 1. 2023 do 30. 9. 2023. Z důvodu čerpání otcovské činil jeho příjem za červenec 7 890 Kč.

Za měsíc červenec odvede zaměstnavatel pojistné z vyměřovacího základu 7 890 Kč. Dopočet do minima dle příkladu č. 2 zaměstnavatel neprovádí z toho důvodu, že pojištěnec platí jako OSVČ alespoň minimální zálohy na pojistné (od dubna fakticky vyšší než minimální), čímž je v daném souběhu zajištěno minimum v podnikatelské činnosti. Vyměřovací základ zaměstnance proto může být relevantně i nižší než 9 487,09 Kč.

Aby mohl zaměstnavatel takto postupovat, musí mít k dispozici čestné prohlášení zaměstnance o tom, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Další okolnosti snižující minimum u zaměstnance

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Mimo již definované důležité osobní překážky na straně zaměstnance (viz výše) se ještě jedná o tyto případy:

-    zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce)

-    zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce

a)  osobou, za kterou platí pojistné stát,

b)  osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/­P podle zvláštního právního předpisu,

c)  osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d)  osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

K řešené tematice závěrem dodáváme, že období čerpání otcovské poporodní péče nemá žádný vliv na placení záloh anebo při ročním zúčtování na snížení minimálního vyměřovacího základu u OSVČ.

Ing. Antonín Daněk