Zdravotní pojištění a studenti
nejen jako brigádníci

Jak postupuje zaměstnavatel při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v případě, když je studium ukončeno v průběhu měsíce? Může být ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem student starší 26 let? Které kódy používá zaměstnavatel při zaměstnávání studentů?

Výpomoci studentů zaměstnavatelé rádi využívají i z toho důvodu, že ve zdravotním pojištění neplatí pro tyto osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ, což je z finančního hlediska výhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnaného studenta. To znamená, že vyměřovacím základem může být částka relevantně i nižší než 17 300 Kč. Aby však zaměstnavatel mohl při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím odvodu pojistného takto postupovat, musí mít oporu ve formě potvrzení o studiu vystaveného příslušnou školou.

Krátkodobé nebo dlouhodobé zaměstnání

I když zaměstnavatelé často sjednávají se studenty brigády na kratší dobu, zejména na období školních prázdnin, nejsou výjimkou situace, kdy se jedná o dlouhodobější pracovněprávní vztah. V případě déletrvajícího zaměstnání si však musí zaměstnavatel důsledně hlídat, aby byl student stále nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Z tohoto důvodu je nutné průběžné dokládání (obnovování) vystaveného potvrzení o studiu, platnost tohoto potvrzení bývá časově omezena. Nikdy nelze vyloučit alternativu, že by student mohl v průběhu zaměstnání studium ukončit nebo přerušit, což by situaci u zaměstnavatele (a také u zaměstnance) zcela zásadním způsobem změnilo – viz dále uvedený příklad č. 1.

ZAMĚSTNANEC A ZAMĚSTNÁNÍ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ - Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 z. č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.

Při zaměstnávání studentů platí, že zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele vzniká:

1)  u pracovní smlouvy při jakékoli výši zúčtovaného příjmu

2)  u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč

3)  u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pro vznik zaměstnání u dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce nerozhoduje, zda tato dohoda trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část či dokonce jeden den, podstatná je dosažená výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

Příklad 1

Zaměstnaný student doručil fakultě, na níž je zapsán, písemné prohlášení o zanechání studia ke dni 5. 5. 2023. Zaměstnavatelem zúčtovaný hrubý příjem za měsíc květen činil 12 600 Kč.

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z celkové výše minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, nýbrž nejméně z jeho poměrné části v návaznosti na počet kalendářních dnů, kdy tento zaměstnanec již nebyl evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož se jedná o celkem 26 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“, vypočte se poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, takto:

PČ min VZ = (26 : 31) × 17 300 = 14 509,67 Kč

kde:

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

26 = počet kalendářních dnů v měsíci květnu, ve kterých již zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny zařazen ve „státní kategorii“

31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

17 300 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2023

Při sazbě 13,5 % z částky 14 509,67 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 959 Kč (14 509,67 × 0,135). S ohledem na příjem (12 600 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 701 Kč. Jedna třetina (567 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 134 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem, musí ještě provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 909,67 Kč, tj. 258 Kč. Tento doplatek, tedy 258 Kč, je podle zákona sražen zaměstnanci, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Z celkové částky pojistného 1 959 Kč je zaměstnanci sraženo 825 Kč (567 + 258), zaměstnavatel uhradí 1 134 Kč.

Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem

Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej podle písmene d) stejného zákonného ustanovení přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že příjem zúčtovaný za rozhodné období kalendářního měsíce zakládá účast na zdravotním pojištění (viz výše).

Nutnost oznámení „státní kategorie“

Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání s kódem „P“ současně i kód „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání (dle příkladu č. 2 zaměstnanec například začne studovat na vysoké škole – bez ohledu na formu studia).

Pokud student končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by de facto ukončil evidenci studenta – pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, zpravidla v souvislosti s tzv. posledními prázdninami nebo při dovršení 26 let věku zaměstnance.

Příklad 2

Zaměstnanec pracující na pracovní poměr vykonal na vysoké škole dne 8. 6. státní závěrečnou zkoušku. Oznámí zaměstnavatel kódem „F“ tuto skutečnost ke dni 8. 6. nebo k 30. 6.? Je tento zaměstnanec v kategorii plátcem pojistného stát i v měsíci červnu, ačkoliv studium skončilo již 8. 6. a zaměstnanec tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc?

Jiný zaměstnanec pracující na pracovní poměr je zapsán ke studiu dne 3. 7. a doručil zaměstnavateli potvrzení o zahájení studia s tímto datem. Oznámí zaměstnavatel kódem „G“ tuto skutečnost s datem 3. 7. nebo 1. 7.? Je tento zaměstnanec v kategorii plátcem pojistného stát už v měsíci červenci, ačkoliv studium započalo až 3. 7. a zaměstnanec tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc?

Jak stanovit měsíční vyměřovací základ v obou zmiňovaných případech?

K jednotlivým případům.

Z hlediska ukončení nezaopatřenosti ve zdravotním pojištění vycházíme v tomto případě z ustanovení § 14 odst. 2 písm. b) z. č. 117/­1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na vysoké škole považuje také (celý) kalendářní měsíc, v němž dítě řádně ukončilo studium na vysoké škole. Kód „F“ se tedy použije k datu 30. 6. V měsíci červnu nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen, počínaje odvodem pojistného za měsíc červenec už ano.

Pro počátek „státní kategorie“ je rozhodující datum zápisu ke studiu, takže se kód „G“ použije k datu 3. 7. Protože evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, netrvala po celý kalendářní měsíc červenec, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část tohoto minima, tedy za 1. 7. – 2. 7. v hodnotě 1 116,12 Kč [(2:31) × 17 300], kdy zaměstnanec ještě nebyl ve „státní kategorii“.

STUDENTI DOKTORSKÉHO STUDIA - S účinností od 1. ledna 2018 došlo k rozšíření skupiny „státních pojištěnců“. V § 7 odst. 1 z. č. 48/­1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a) resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

V dalších příkladech si v právních podmínkách roku 2023 ukážeme postup zaměstnavatele při řešení různých situací u studentů.

Příklad 3

Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu na měsíce červenec až září s příjmem 2 800 Kč.

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 4 000 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. Pojistné bude činit 378 Kč (13,5 % z 2 800 Kč).

Příklad 4

Student pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti od 2. ledna do 31. srpna s příjmem převyšujícím v každém měsíci 4 000 Kč. V dubnu však měl méně práce a dosažený příjem činí 3 870 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci dubnu není osoba z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnancem, odhlásí zaměstnavatel studenta jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 3. a poté jej znovu přihlásí kódem „P“ k datu 1. 5. Za měsíc duben nebude odvedeno žádné pojistné, v ostatních měsících je vyměřovacím základem dosažený příjem. Odhlášením na měsíc duben nevznikne studentovi ve zdravotním pojištění problém, protože jeho pojistný vztah je průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Příklad 5

Příjem studenta na dohodu o provedení práce činil od ledna nanejvýš 10 000 Kč. Tento pracovněprávní vztah byl od 1. července změněn na pracovní smlouvu s příjmem 10 000 Kč.

Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce nezakládal od ledna povinnost placení pojistného. Co se týká pracovní smlouvy, zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni, který je v této pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce, tedy k 1. 7. Od července bude vyměřovacím základem 10 000 Kč.

Příklad 6

Dne 15. 5. nastoupila studentka na dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou do 30. 6. s příjmy převyšujícími v květnu i červnu 4 000 Kč. Zaměstnavatel ji přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 15. 5. prostřednictvím kódů „P“ a „G“. Při odhlášení k 30. 6. byl použit pouze kód „O“. Znovu nastoupí do pracovního poměru 1. 9. Má zaměstnavatel použít při přihlášení opět kódy „P“ a „G“ nebo postačí už pouze kód „P“?

Při řešení prvního zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti je použitý postup správný, v souvislosti se skončením zaměstnání byl použit pouze kód „O“, neboť státní kategorie „student“ trvala. Zda k datu 1. 9. použít kromě kódu „P“ i kód „G“ bude záležet na tom, jestli žena pokračuje ve studiu. Pokud ano, pak zaměstnavatel musí podle zákona kód „G“ použít [§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/­1997 Sb.], i když se to může na první pohled jevit jako nadbytečné. Tuto skutečnost, tedy trvající studium, musí zaměstnankyně zaměstnavateli dokladovat. Mezitím mohlo dojít k ukončení studia – v tomto případě by však bylo povinností ženy oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně osobně (v období 1. 7. – 31. 8. nebyla zaměstnána).

Příklad 7

Zaměstnavatel sjednal se studentem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 18. 7. do 26. 8. Za měsíc červenec mu zúčtoval 2 980 Kč a za měsíc srpen 4 500 Kč.

Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc červenec (nedosahuje 4 000 Kč), u příjmu za měsíc srpen ve výši 4 500 Kč platí následující:

-    zaměstnavatel odvede pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,

-    v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 8.) a „O“ (k datu 26. 8.),

-    zaměstnanec bude za srpen započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Příklad 8

Student je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem 10 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu bytu ve výši 36 000 Kč ročně a rovněž příležitostné příjmy podle § 10 z. č. 586/­1992 Sb.

Protože žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá, neplatí student a ani jeho zaměstnavatel žádné pojistné.

Příjmy z nájmu nepodléhají odvodu pojistného tehdy, pokud nemovitost není zapsána v obchodním majetku.

BRIGÁDNICKÁ PRÁCE V ZAHRANIČÍ - Jestliže je student jazykově zdatný, může jít během studia pracovat do zahraničí, kdy je zapotřebí primárně rozlišit výkon výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/­2004 a 987/­2009 (případně ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenu dvoustrannou mezistátní smlouvu a sociálním zabezpečení, například s USA, Sýrií nebo Tureckem) a práci v tzv. třetích zemích.

Student si na období letních prázdnin dohodl brigádu ve Francii. Ještě před odjezdem by si měl zjistit podrobné informace o práci, kterou bude ve Francii vykonávat. Hlavně to, zda je podle tamních předpisů o sociálním zabezpečení považována za zaměstnání a tedy zakládá účast na veřejném zdravotním pojištění.

Pokud bude uzavřen pracovní poměr s odvodem zdravotního pojištění, musí se student na dobu zaměstnání ve Francii předem odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění. Ve Francii obdrží příslušný doklad – u brigády by to asi nebyl Evropský průkaz zdravotního pojištění, ale spíše jen papírové Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz. Tímto dokladem by se student prokazoval ve Francii při případném ošetření a měl by zde nárok na plnou péči.

Jestliže však o zaměstnání nepůjde a student se tak nestane se z titulu zaměstnání francouzským pojištěncem, zůstane pojištěncem českým. Při ošetření ve Francii by se prokazoval českým průkazem pojištěnce, který je zároveň průkazem evropským, a měl by zde nárok na nezbytnou péči. Pro ošetření je vždy žádoucí vyhledat veřejné zdravotnické zařízení, napojené na místní systém pojištění. Platil by spoluúčast a další poplatky jako francouzští pojištěnci. V nesmluvním zdravotnickém zařízení by musel částku uhradit celou. V takovém případě je vhodné uzavřít komerční cestovní zdravotní pojištění (pojištění léčebných výloh).

Bude-li student ve Francii pojištěn, pak po ukončení výdělečné činnosti oznamuje své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům v oblasti zdravotního pojištění.

Rozhodne-li se student pracovat v tzv. třetí zemi, tedy mimo státy výše uvedené a mimo státy v režimu dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení řešící i oblast zdravotního pojištění, zůstává i nadále účasten v českém systému veřejného zdravotního pojištění. A jelikož je studentem, ve zdravotním pojištění „státním pojištěncem“, může kdykoli přijet zpět do České republiky a bude zde mít v případě potřeby standardní nárok na plnou péči.

STUDENT – OSVČ

Rozhodne-li se student začít během studia podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něj ve zdravotním pojištění především tyto postupy:

-    nejpozději do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení (případně ukončení) samostatné výdělečné činnosti. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.),

-    v roce zahájení této samostatné výdělečné činnosti (2023) není povinností platit zálohy na pojistné,

-    podat v roce 2024 zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu za rok 2023.

V případě kladného hospodářského výsledku (daňového základu) za rok 2023 bude student platit od měsíce podání Přehledu v roce 2024 zálohy na pojistné. Výše této zálohy však může nižší než minimum stanovené pro ty OSVČ, pro které toto minimum platí.

Ing. Antonín Daněk

§ 8 zákona č. 48/1997 Sb.
cit. na straně 8

Povinnost platit pojistné

(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn, (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna") s výjimkou záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečné činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, jejichž placení upravuje zákon upravující daně z příjmů. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:

a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3);

b) zahájení samostatné výdělečné činnosti [§ 5 písm. b)];

c) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c);

d) ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil podle odstavce 4 u příslušné zdravotní pojišťovny;

e) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. d);

f)  návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit;

g) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec

1. byl v cizině zdravotně pojištěn,

2. v uvedeném období mu nebyly poskytnuty hrazené služby,

3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle odstavce 4.

Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině.

(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje...