Zdravotní pojištění
a zaměstnavatelé
a zaměstnavatelé
Zaměstnavatelé představují rozhodující přispívatele do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění, proto se na ně zdravotní pojišťovny v rámci své kontrolní činnosti prioritně zaměřují.
Jde o to, aby zaměstnavatelé pojistné řádně platili, to znamená včas a současně se zahrnutím všech zákonem stanovených složek příjmu do vyměřovacího základu zaměstnance.
VYMĚŘOVACÍM ZÁKLADEM ZAMĚSTNANCE pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob ve smyslu § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nejsou od této daně osvobozeny, a které zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. Naopak, podle zákona o daních z příjmů do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří příjmy nepodléhající dani nebo od daně osvobozené podle 3 odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9.
DO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ZAMĚSTNANCE SE NEZAHRNUJÍ rovněž plnění, která jsou uvedena jako výjimky v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to bez ohledu na skutečnost, že podléhají zdanění. V tomto ustanovení nalezneme taxativním výčtem přehled plnění, nezahrnovaných do vyměřovacího základu zaměstnance, kdy se jedná o:
a) náhrady škody podle zákoníku práce (dále jen „ZP“),
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů (především ZP) odměny při skončení funkčního období podle zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze,
c) věrnostní přídavek horníků,
d) odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e) jednorázovou sociální výpomoc,poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů, vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů (především ZP) odměny při skončení funkčního období podle zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze,
c) věrnostní přídavek horníků,
d) odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e) jednorázovou sociální výpomoc,poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů, vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
U plnění, uvedenými pod písmeny a) – f), se jedná o výjimky, z těchto příjmů se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, třebaže podléhají zdanění. Z pohledu placení pojistného je v tomto případě zařazení mezi výjimky nadřazeno zdaňování příslušného příjmu.
DO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU SE ZAPOČÍTÁVAJÍ I PŘÍJMY ZÚČTOVANÉ zaměstnanci po skončení zaměstnání. Tato problematika je upravena v § 3 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, rovněž zahrnují příjmy podle odstavců 1 – 3 této právní úpravy, zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Mezi tyto příjmy řadíme například plnění z titulu konkurenční doložky. V podstatě jedinou výjimku, kdy se pojistné z příjmů této povahy neplatí, představuje výše zmíněné ustanovení § 3 odst. 2 písm. f) z. č. 592/1992 Sb. – jedná se o plnění poskytnuté poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
MINIMUM NEPLATÍ ve zdravotním pojištění pro ty zaměstnance, kteří jsou vyjmenováni v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., kdy se především jedná o osoby, za které platí pojistné stát. U ostatních osob – zaměstnanců však musí být zaměstnavatelem při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ 8 000 Kč dodržen. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, tj. 8 000 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace podle § 207 až § 209 ZP, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Při jednodenním zpoždění
úhrady pojistného ve výši
100 000 Kč činí penále 50 Kč.
úhrady pojistného ve výši
100 000 Kč činí penále 50 Kč.
Pokud se ze zákonných důvodů
(§ 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb.) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku pojistného do této poměrné části. Veškeré doplatky do minimálního vyměřovacího základu resp. do jeho poměrné části nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele.
zúčtovaný příjem zaměstnance je nižší než 8 000 Kč a zaměstnanec doloží potvrzení od jiného zaměstnavatele, který za zaměstnance odvádí pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu (výši příjmu není nutno v takovém případě uvádět),
příjem zaměstnance sice nedosahuje minimální mzdy, kdy je současně tento zaměstnanec zaměstnán u dalšího zaměstnavatele s příjmem taktéž nižším než minimální mzda, ale v součtu příjmů je za rozhodné období kalendářního měsíce dosaženo alespoň částky 8 000 Kč (výši příjmu nutno navzájem dokladovat).
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE – rozhodným obdobím pro stanovení maximálního vyměřovacího základu je kalendářní rok, přičemž se nepřihlíží k době trvání zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti v tomto kalendářním roce. Rozhoduje zásadně výše vyměřovacího základu (úhrnu vyměřovacích základů) zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (50 % příjmů po odpočtu výdajů). To znamená, že maximální vyměřovací základ zaměstnance ani OSVČ se nesnižuje na poměrnou část, jak je tomu za konkrétně stanovených podmínek u minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců i OSVČ. V roce 2012 se nemění konstrukce výpočtu maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i OSVČ, který je stanoven na úrovni 72násobku průměrné mzdy.
PŘÍJEMCI DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti může zaměstnavatel oznámit zdravotní pojišťovně za použití kódů „N“ resp. „K“ období pobírání dávek nemocenského pojištění tohoto bývalého zaměstnance. Jelikož však není zákonnou povinností zaměstnavatele tyto změny zdravotní pojišťovně oznamovat, nemohou se pojištěnci v této věci na (již bývalého) zaměstnavatele spolehnout a ve vlastním zájmu by měli tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně, aby jim ve zdravotním pojištění nevznikl problém z důvodu pojištěním nekrytého období. Počátek nemoci zaměstnance v ochranné lhůtě není totožný se zahájením pobírání dávek nemocenského pojištění a i v roce 2012 jsou tyto dávky vypláceny až od 22. kalendářního dne nemoci.
ODLIŠNOSTI ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ – třebaže došlo v uplynulém období k poměrně výraznému sblížení z hlediska (ne)zahrnování jednotlivých příjmů (plnění) do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přetrvávají i nadále vcelku výrazné odlišnosti mezi oběma druhy pojištění, kdy mezi specifika zdravotního pojištění patří u zaměstnance například odvod pojistného:
z minimálního vyměřovacího základu resp. z jeho poměrné části (viz výše),
formou dopočtu do minimálního vyměřovacího základu,
z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno),
z titulu vykázané neomluvené absence,
v případě stávky.
s možností uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu za konkrétně stanovených podmínek a další.
Ze skutečné výše příjmu odvádí zaměstnavatel pojistné
i tehdy, jestliže zaměstnanec doloží zaměstnavateli potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele, kdy se nejčastěji jedná o tyto varianty:
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE – rozhodným obdobím pro stanovení maximálního vyměřovacího základu je kalendářní rok, přičemž se nepřihlíží k době trvání zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti v tomto kalendářním roce. Rozhoduje zásadně výše vyměřovacího základu (úhrnu vyměřovacích základů) zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (50 % příjmů po odpočtu výdajů). To znamená, že maximální vyměřovací základ zaměstnance ani OSVČ se nesnižuje na poměrnou část, jak je tomu za konkrétně stanovených podmínek u minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců i OSVČ. V roce 2012 se nemění konstrukce výpočtu maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i OSVČ, který je stanoven na úrovni 72násobku průměrné mzdy.
To znamená, že zaměstnavatelé budou řešit v tomto kalendářním roce odvod pojistného do maxima 1 809 864 Kč (72 x 25 137). Maximální výše zálohy OSVČ v roce 2012 činí 20 361 Kč [(1 809 864: 12) x 0,135] a je poprvé splatná od měsíce, ve kterém OSVČ podá v roce 2012 Přehled za rok 2011.
PŘÍJEMCI DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti může zaměstnavatel oznámit zdravotní pojišťovně za použití kódů „N“ resp. „K“ období pobírání dávek nemocenského pojištění tohoto bývalého zaměstnance. Jelikož však není zákonnou povinností zaměstnavatele tyto změny zdravotní pojišťovně oznamovat, nemohou se pojištěnci v této věci na (již bývalého) zaměstnavatele spolehnout a ve vlastním zájmu by měli tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně, aby jim ve zdravotním pojištění nevznikl problém z důvodu pojištěním nekrytého období. Počátek nemoci zaměstnance v ochranné lhůtě není totožný se zahájením pobírání dávek nemocenského pojištění a i v roce 2012 jsou tyto dávky vypláceny až od 22. kalendářního dne nemoci.
ODLIŠNOSTI ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ – třebaže došlo v uplynulém období k poměrně výraznému sblížení z hlediska (ne)zahrnování jednotlivých příjmů (plnění) do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přetrvávají i nadále vcelku výrazné odlišnosti mezi oběma druhy pojištění, kdy mezi specifika zdravotního pojištění patří u zaměstnance například odvod pojistného:
Výjimky z těchto zásad naleznete v jednotlivých ustanoveních § 3 z. č. 592/1992 Sb.
(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
(11) Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.
účinnost 1. 1. 2015
(12) Pro stanovení vyměřovacího základu u státního zaměstnance platí odstavce 1 až 9 obdobně.
(13) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů16a) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f). Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně.
(14) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz,...
se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a příslušné zdravotní pojišťovny tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
V roce 2012 se nemění konstrukce
výpočtu maximálního vyměřovacího
základu zaměstnance i OSVČ,
který je stanoven na úrovni
72násobku průměrné mzdy.
výpočtu maximálního vyměřovacího
základu zaměstnance i OSVČ,
který je stanoven na úrovni
72násobku průměrné mzdy.
ZÁKLADNÍ POVINNOSTÍ KAŽDÉHO ZAMĚSTNAVATELE je hradit pojistné za své zaměstnance příslušné zdravotní pojišťovně (pojišťovnám) včas a ve správné výši, a to sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu. Při opožděné úhradě pojistného vzniká penále, jehož aktuální sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. To znamená, že při jednodenním zpoždění úhrady pojistného ve výši 100 000 Kč činí penále 50 Kč.
ZÁVĚR – Pokud zaměstnavatel opakovaně a dlouhodobě neplatí pojistné, může se dostat do situace, kdy orgány činné v trestním řízení začnou přezkoumávat, zda toto jednání plátce naplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle ustanovení § 241 trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
ZÁVĚR – Pokud zaměstnavatel opakovaně a dlouhodobě neplatí pojistné, může se dostat do situace, kdy orgány činné v trestním řízení začnou přezkoumávat, zda toto jednání plátce naplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle ustanovení § 241 trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Ing. Jiří Hálek
§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.
Vyměřovací základ
(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;
b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14)
d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),
b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14)
d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.
(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud
(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud
a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,
b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,
c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).
b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,
c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).
(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
(11) Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.
účinnost 1. 1. 2015
(12) Pro stanovení vyměřovacího základu u státního zaměstnance platí odstavce 1 až 9 obdobně.
(13) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů16a) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f). Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně.
(14) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz,...
se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a příslušné zdravotní pojišťovny tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
Aktuálně
Pracovní právo
Chyby a pokuty
Odměňování
Bezpečnost na pracovišti
Odvody
Pracovní cesta
