Jelikož je důsledkem chyby i uplatnění (resp. možné uplatnění) sankce ze strany zdravotní pojišťovny, upozorníme na postupy v situacích, kdy zaměstnavatel svým počínáním porušil zákon anebo může být ze strany zdravotní pojišťovny důvodné podezření, že k porušení zákona došlo. Rovněž uvedeme v některých situacích i správné postupy, aby se zaměstnavatelé porušení zákona vyvarovali a zdravotní pojišťovna tak nebude mít k použití sankce důvod. Nicméně, v bodě č. 13 jsou pro „výstrahu“ zmíněny možné sankce za porušení příslušných ustanovení zákonů zdravotního pojištění č. 48/­1997 Sb. a 592/­1992 Sb. ve formě uložení pokuty s uvedením horních hranic této sankce. Platí zásada, že dlužné pojistné a penále je zdravotní pojišťovna ze zákona povinna plošně uplatňovat a v případě nezaplacení vymáhat vůči všem plátcům-dlužníkům, zatímco pokutu za porušení zákonných povinností s ohledem na okolnosti a dle charakteru provinění uložit může, ale také nemusí.

1. Nepřihlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny

Kromě řádného placení pojistného podle zákona je jednou z nejdůležitějších povinností subjektů působících v oblasti zdravotního pojištění řádné plnění oznamovací povinnosti. Sdělování nových skutečností resp. oznamování změn má význam z hlediska validity dat v informačních systémech zdravotních pojišťoven. Relevantnost těchto údajů ovlivňuje jak povinnost platit pojistné nebo platby pojistného od státu, tak garantuje nárok na úhradu hrazených služeb podle podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění.

Případné evidenční nesrovnalosti mohou mít, a mnohdy i reálně mají, negativní dopady jak na zaměstnavatele nebo jejich zaměstnance, tak i na občany jako fyzické osoby, kdy problémové situace musejí řešit pracovníci zdravotních pojišťoven v přímé součinnosti s těmi, jichž se dotýkají.

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění se na zaměstnavatele vztahuje povinnost sdělovat zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě například nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání.

1.1   Přihlašování a odhlašování zaměstnanců

K plnění oznamovací povinnosti slouží ve zdravotním pojištění formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele (včetně Poučení k tomuto formuláři), jehož prostřednictvím oznamuje zaměstnavatel příslušné změny, některé za předpokladu, že mu tyto zaměstnanec řádně oznámí.

Plnění oznamovací povinnosti již (od 1. 1. 2008) není vázáno na účast zaměstnance na nemocenském pojištění, ale zdravotní pojištění má svoji speciální právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je mj. uvedeno, že ve vyjmenovaných případech se například považuje za den:

nástupu zaměstnance do zaměstnání:

- den nástupu k výkonu služby

- den započetí práce pro družstvo

- den, kdy je v případě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce poprvé po uzavření některé z těchto dohod zahájen výkon sjednané práce

- den nástupu do funkce

- den, od kterého náleží odměna za výkon funkce

- den zařazení do práce u osob odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody aj.

skončení zaměstnání:

- den skončení pracovního poměru

- den skončení služebního poměru

- den skončení členství v družstvu

- den, jímž uplynula doba, na kterou byla sjednána dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce

- den skončení výkonu funkce

- den, od kterého nenáleží odměna za výkon funkce

- den odvolání z výkonu práce u osob odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody aj.

Z obecného pohledu lze konstatovat, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Příklad 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od úterý 1. května 2018, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání ve středu dne 2. května.

V návaznosti na ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance v rámci osmidenní lhůty u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 5. 2018.

Zpravidla nemusí být důvodem pro uložení pokuty zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti například tato situace: Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovněprávní vztah zakládající účast na zdravotním pojištění, je tedy povinen přihlásit tohoto zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele k placení pojistného té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Zaměstnavatel však tuto povinnost nesplní (například zapomene), nicméně pojistné za tohoto zaměstnance řádně odvádí. Třebaže byl porušen zákon, nevznikla zdravotní pojišťovně finanční újma, proto lze v takovém případě očekávat benevolentnější postoj zdravotní pojišťovny, samozřejmě s přihlédnutím ke skutečnosti, zda je jedná o první (nebo již několikáté) nesplnění zákonné povinnosti.

1.2   Evropská unie a oznamovací povinnost ve zdravotním pojištění

Pokud se zaměstnavatel se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky rozhodne zaměstnávat zaměstnance ze zahraničí, pak musí prioritně vycházet ze skutečnosti, zda se jedná o osobu z některého ze států, na které se vztahuje působnost koordinačních nařízení Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/­2009] nebo bude zaměstnávat cizince z tzv. „třetí“ země.

Poznámka

Členským státem jsou v dalším textu míněny státy Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska.

Zakládá-li pracovněprávní vztah osoby bez trvalého pobytu na území ČR účast na zdravotním pojištění, považuje se tato osoba za zaměstnance. Za této situace se zaměstnanec stává pojištěncem veřejného zdravotního pojištění v ČR a na jeho zaměstnavatele se vztahují stanovené zákonné povinnosti, zejména pak oznamování veškerých změn a povinnost odvádět za tohoto zaměstnance pojistné. Pokud si zaměstnanec sám nezvolil zdravotní pojišťovnu, na což má z titulu zaměstnání jako účastník našeho systému právo, plní zaměstnavatel oznamovací povinnost u místně příslušných úřadoven VZP ČR. Každý zahraniční zaměstnanec obdrží bezplatně od zvolené zdravotní pojišťovny průkaz pojištěnce, a to prostřednictvím zaměstnavatele, který odpovídá za správnost údajů na tomto průkazu. Tímto průkazem se pak prokazuje při čerpání zdravotní péče péče (hrazených služeb) v České republice nebo v jiných státech s působností koordinačních pravidel EU.

V souvislosti se členstvím ČR v Evropské unii platí ve vazbě na zaměstnávání osob při použití kódů „A“, „E“ a „C“ následující:

kód „A“ – v podmínkách VZP ČR (u ostatních zdravotních pojišťoven se postupuje obdobně) se prostřednictvím tohoto kódu přihlašuje zaměstnavatel k platbě pojistného za svého zaměstnance – občana členského státu. Tento kód se však použije při druhém a dalším nástupu do zaměstnání u zaměstnance z členského státu. Pro první přihlášení takového zaměstnance se použije kód „E“ (viz dále).

kód „E“ – použije zaměstnavatel namísto kódu „P“ pro první přihlášení zaměstnance bez trvalého pobytu – občana členského státu. Do kolonky číslo pojištěnce se uvede pohlaví M (muž), Z (žena) a datum narození. Má-li zaměstnanec nezaopatřené rodinné příslušníky, upozorní jej zaměstnavatel, že je musí přihlásit ke zdravotnímu pojištění.

kód „C“ – použije zaměstnavatel namísto kódu „P“ pro první přihlášení zaměstnance bez trvalého pobytu z jiných zemí než ze členského státu (tzv. „třetí“ země). Do kolonky pro číslo pojištěnce se uvede pohlaví M (muž), Z (žena) a datum narození.

Při skončení pracovněprávního vztahu je zaměstnanec z členského státu i ze „třetí“ země odhlašován kódem „O“ stejně jako ostatní zaměstnanci.

Netrvá-li účast zaměstnance ze státu podléhajícího režimu koordinace na veřejném zdravotním pojištění z jiného důvodu, je povinen odevzdat prostřednictvím zaměstnavatele český Evropský průkaz zdravotního pojištění. Současně s ukončením zdravotního pojištění živitele (výdělečně činné osoby) zaniká i účast na veřejném zdravotním pojištění pro jeho nezaopatřené rodinné příslušníky. Ti se zpravidla následně vracejí do systému zdravotního pojištění v místě bydliště a rovněž vracejí vystavené Evropské průkazy zdravotního pojištění.

Na rozdíl od podmínek platných podle koordinačních nařízení Evropské unie:

–  nejsou se zaměstnanými osobami ze „třetích zemí“ pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci

–  ukončením zaměstnání končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že takové osobě nevznikají po skončení zaměstnání žádné další nároky (například při onemocnění v ochranné lhůtě nebo při pobírání podpory v nezaměstnanosti apod.)

Příklad 2

Ukrajinský zaměstnanec pracoval na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, která skončila dnem 31. 3. 2018. Dne 23. 3. onemocněl a nemoc pokračovala i v měsíci dubnu.

Zaměstnavatel odhlásí zaměstnance dnem skončení pracovního poměru, tedy k datu 31. 3. 2018, současně se vrací průkaz pojištěnce. Počínaje dnem 1. 4. 2018 již nemá tento bývalý ukrajinský zaměstnanec nárok na rozsah hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

2. Neoznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem

Skutečnosti rozhodné pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné jsou velmi důležité, neboť za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2018 měsíční platbu pojistného od státu ve výši 969 Kč. Kdo plní tuto důležitou povinnost?

Zaměstnavatel oznamuje příslušné skutečnosti tehdy, jsou-li mu známy. To znamená, že pokud je pojištěnec zaměstnán a sdělí tuto informaci svému zaměstnavateli, ten ji pak dále oznamuje zdravotní pojišťovně prostřednictvím příslušných kódů. Na zaměstnance (pojištěnce) přechází tato povinnost tehdy, pokud danou skutečnost svému zaměstnavateli nesdělil nebo pokud zjistí, že zaměstnavatel zaměstnancem oznámenou změnu dále nepostoupil zdravotní pojišťovně.

Pokud však není zdravotní pojišťovně vznik tohoto nároku oznámen, nemůže platbu od státu (viz výše) obdržet, a to ani zpětně, takže nenávratně přichází o prostředky, na které má ze zákona nárok, což může vůči provinilci „kompenzovat“ uložením pokuty. Každou takovou skutečnost je zapotřebí zdravotní pojišťovně okamžitě (tedy i se zpožděním) sdělit.

Neoznámení nebo opožděné oznámení takové skutečnosti je pod sankcí, proto je potřebné oznámení provést bezprostředně poté, jakmile je zaměstnavateli daná informace známa a příslušným dokladem doložena.

Příklad 3

Stát je plátcem pojistného za studenta vysoké školy pouze do 26 let věku, kdy jedinou výjimku představuje od 1. 1. 2018 ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/­1997 Sb. Pokud tedy student v průběhu studia dovrší daný věk, automaticky přestává být v registru zdravotní pojišťovny veden jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát, nadále bude zpravidla registrován jako osoba bez zdanitelných příjmů a bude si každý měsíc hradit částku pojistného sám. Je tomu tak i v případě, že 26. narozeniny připadnou na první den v měsíci?

Den, kdy student dovrší 26 let, je posledním dnem ve „státní kategorii“. Kdyby student dovršil 26 let kupříkladu dne 1. října, byl by ve zdravotním pojištění ještě dne 1. 10. osobou, za kterou platí pojistné stát, a tudíž by mu u zdravotní pojišťovny nevznikl v tomto měsíci problém. Nicméně pokud by nadále studoval, musel by si od listopadu řešit svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny.

2.1   Používání více kódů současně

Přijímá-li zaměstnavatel zaměstnance s nárokem na zařazení do „státní kategorie“, oznamuje zdravotní pojišťovně nejen nástup zaměstnance do zaměstnání, ale i skutečnost, že za tohoto zaměstnance je současně plátcem pojistného i stát. Kupříkladu se jedná o nástup studenta během studia na brigádu v období prázdnin (kódy „P a „G“), nebo zaměstnávání poživatele důchodu (kódy „P“ a „D“), případně ženy na rodičovské dovolené (kódy „P“ a „M“). K nástupu zaměstnance vedeného u úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání použije zaměstnavatel současně kódy „P“ a „I“ Jestliže zaměstnanec skončí zaměstnání a zároveň je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, použije zaměstnavatel k příslušnému datu kódy „O“ a „J“.

Pokud žena nastupuje na mateřskou dovolenou a zároveň končí pracovní poměr, použijí se současně kódy „M“ a „O“. V případě pokračování pracovního poměru oznámí zaměstnavatel pouze nástup na mateřskou dovolenou kódem „M“.

Je-li zaměstnanci přiznán důchod a současně rozváže pracovní poměr, použije zaměstnavatel k oznámení ukončení zaměstnání kód „O“ a na dalším řádku oznámí kódem „D“ začátek povinnosti státu platit pojistné.

2.2   Důchodci ze Slovenska

Zajímavé postavení mají v českém systému veřejného zdravotního pojištění někteří slovenští důchodci. Poživatel slovenského důchodu, kterému byl přiznán důchod, a u kterého byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. 1. 1993 u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území společného státu, je také v českém veřejném zdravotním pojištění považován za osobu hrazenou státem. To však platí až v případě, že se z titulu zaměstnání stane pojištěncem účastným českého systému veřejného zdravotního pojištění. Při nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání použije zaměstnavatel na Hromadném oznámení zaměstnavatele kódy „P“ a „D“, při ukončení zaměstnání takové osoby pak kódy „O“ a „H“.

Poznámka

Pokud končí zaměstnání poživatel důchodu z českého systému důchodového zabezpečení, oznamuje zaměstnavatel pouze ukončení zaměstnání.

2.3   Žadatel o starobní důchod

Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví zpravidla tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 zákona č. 582/­1991 Sb. V tomto tiskopise bývá uvedeno datum výplaty starobního důchodu, požadované zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelná i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ. Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení. Například, kdyby zaměstnavatel oznámil přiznání důchodu kódem „D“ k datu 9. 3., přičemž by poté zjistil, že důchod byl přiznán až k 24. 3., použil by na jednom formuláři kód „H“ s datem 9. 3. a současně kód „D“ s datem 24. 3.

2.4   Mateřská a rodičovská dovolená

V případě, že žena ukončí mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pobírání rodičovského příspěvku a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem „U“ ukončení povinnosti státu platit pojistné, neboť žena byla kódem „P“ přihlášena již dříve.

Jestliže na skončení mateřské dovolené (pobírání peněžité pomoci v mateřství) bezprostředně navazuje výplata rodičovského příspěvku nebo rodičovská dovolená, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět. Oznámí kódem „U“ až ukončení buď pobírání rodičovského příspěvku nebo ukončení rodičovské dovolené podle toho, která kategorie končí později, neboť v obou případech je za osobu plátcem pojistného stát.

Pokud se však v daném časovém období objeví „mezera“, musí zaměstnavatel na tuto situaci průběžně reagovat použitím kódů „U“ (například ukončení mateřské dovolené) a „M“ (počátek pobírání rodičovského příspěvku).

2.5   Celodenní osobní a řádná péče

Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání osobu celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a zúčtuje-li jí příjem zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele následující:

–  přihlásí se k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem „P“ ke dni nástupu do zaměstnání

–  současně na dalším řádku oznámí (může oznámit) zdravotní pojišťovně ztrátu nároku na platbu pojistného státem (kódem „T“) ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání – za předpokladu, že tato osoba byla jako „pečující“ u zdravotní pojišťovny do dne zahájení zaměstnání registrována (například se sama přihlásila, takže by se primárně měla sama i odhlásit)

–  ke dni skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“

Při nástupu zaměstnance do zaměstnání neoznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně skutečnost, že se jedná o osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče. Aby však mohl v případě příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ 12 200 Kč odvádět pojistné bez dopočtu do tohoto zákonného minima, musí mu zaměstnanec vystavit čestné prohlášení o tom, že podmínky celodenní osobní a řádné péče splňuje.

2.6   Ukončení studentské brigády

Pokud student například končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení pracovního poměru kódem „O“. V těchto případech nepoužívá kód „F“, kterým by de facto ukončil evidenci pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, například v souvislosti s tzv. posledními prázdninami. Kdyby student úspěšně maturoval v květnu, v dalším studiu by již nepokračoval a následně by nastoupil do zaměstnání od 1. července, použil by zaměstnavatel kód „P“ k datu 1. 7. a případně kód „F“ k datu 30. 6. (jelikož pojištěnec není 30. 6. zaměstnancem, měl by splnit oznamovací povinnost sám). Při nástupu do zaměstnání v měsíci červenci kdykoli po datu 1. 7. by byl zdravotní pojišťovně kromě kódu „P“ oznámen kód „F“ k 31. 7., protože zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc červenec.

3. Neoznámení změny původně ohlášených skutečností

Základní povinností zaměstnavatele je sdělit v rámci plnění oznamovací povinnosti zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává, obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Pro tento účel vyplňuje zaměstnavatel formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“.

Poměrně často však zaměstnavatelé zapomínají na nutnost oznamování změny některého z ohlášených údajů. Nové údaje jsou důležité například pro další bezproblémovou komunikaci mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou. Mimoto jsou rovněž zaměstnavatelé povinni oznamovat ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Nezbytností je taktéž vedení průkazné evidence o zúčtovaném hrubém příjmu (vyměřovacím základu) zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny (rekapitulace výplatních listin, mzdové listy) a o uskutečněných platbách pojistného. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel – hromadný plátce povinen výše uvedené skutečnosti doložit.

4. Neoznámení změny v průběhu zaměstnání

Mezi základní povinnosti zaměstnance patří sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Zejména s ohledem na placení pojistného se jedná o záležitost veskrze dominantní. Zaměstnanci si mnohdy neuvědomují, že změní-li v průběhu zaměstnání zdravotní pojišťovnu, jsou povinni oznámit zaměstnavateli tuto skutečnost od osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Zaměstnanec tímto sdělením dává zaměstnavateli signál k přesměrování plateb pojistného od příslušného kalendářního měsíce ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které se rozhodl přestoupit.

V praxi dochází k případům, kdy zaměstnanec neoznámí, (nebo opožděně oznámí) svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny, v důsledku čehož zaměstnavatel po určitou dobu odvádí pojistné nesprávné zdravotní pojišťovně.

Zdravotní pojišťovna, které měla platba správně náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. k 20. dni následujícího kalendářního měsíce) pohledávku na pojistném včetně nároku na penále. Naopak, u zdravotní pojišťovny, které platba nepatří, vzniká takto přeplatek na pojistném. Vzniklou situaci nelze vyřešit tím způsobem, že by si pojišťovny příslušnou částku pojistného mezi sebou navzájem převedly, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn.

Jak má zaměstnavatel reagovat, když mu zaměstnanec oznámí změnu zdravotní pojišťovny opožděně, anebo když sám takovou skutečnost zjistí?

Zaměstnavatel musí učinit následující:

–  velmi vhodné je urychleně doplatit pojistné správné zdravotní pojišťovně (dnem úhrady dlužného pojistného v plné výši přestává běžet penále)

–  přihlásit a odhlásit zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven

–  požádat o vrácení přeplatku na pojistném se zdůvodněním

–  podat opravné Přehledy – oběma zdravotním pojišťovnám

–  může požádat o prominutí vyměřeného penále

Ačkoliv je v této souvislosti v postoji zdravotních pojišťoven při posuzování žádosti o prominutí takto vzniklého penále určitá benevolence (peníze fakticky byly v systému veřejného zdravotního pojištění, avšak u nesprávné zdravotní pojišťovny), zdůrazňuji nutnost postupu zaměstnavatele podle dikce zákona, nehledě na pracnost spojenou s následným řešením takové situace.

4.1   Aktuálně platné podmínky pro změnu zdravotní pojišťovny

Podle aktuálně platného znění ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a § 11a zákona č. 48/­1997 Sb. lze od 1. 9. 2015 změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí, tedy k 1. 1. nebo k 1. 7. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.

To znamená, že přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec byl přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího. Ve druhém a čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně podat nelze.

Změnit zdravotní pojišťovnu k jiným – než výše uvedenému – datům 1. 1. resp. 1. 7. kalendářního roku může pojištěnec pouze v přesně vyjmenovaných případech. Oproti obecně platné úpravě je pojištěnec oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, pokud:

a) zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn, vstoupila do likvidace, nebo

b) byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěn, zavedena nucená správa, nebo

c) došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn,

a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k události vyjmenované v písmenech a) až c).

4.2   Právo zaměstnavatele

Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci (nebo i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem – zaměstnancem. Zaměstnavatel vždy může podat žádost o prominutí vyměřeného penále. Pokud zdravotní pojišťovna takové žádosti nevyhoví, případně jí vyhoví pouze částečně, tedy částku penále k úhradě sníží, může zaměstnavatel uplatňovat takto vzniklou škodu vůči zaměstnanci. V takových situacích se může zaměstnanec snadno vyvinit tehdy, pokud dokladem od zaměstnavatele prokáže, že mu změnu zdravotní pojišťovny řádně oznámil.

5. Nesprávný výpočet výše pojistného

Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně případného započtení dalších složek příjmu podle zákona, kdy je současně jeho další zákonnou povinností správně vypočtené pojistné zdravotní pojišťovně v zákonné lhůtě uhradit.

Jak se vypočítá výše pojistného a jak se zaokrouhlují srážky zaměstnance a zaměstnavatele?

Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, kdy tímto rozhodným obdobím je u zaměstnance kalendářní měsíc. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Takto vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance odvádí. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru.

Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.

Příklad 4

Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 27 000 Kč

zaměstnavatel po zaokrouhlení
odvede pojistné    0,135 × 27 000 =    3 645 Kč

zaměstnanci strhne
z platu           3 645 : 3 =   1 215 Kč

zaměstnavatel uhradí ze svých
prostředků    3 645 –1 215 = 2 430 Kč

Tento postup lze však použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu. Je-li zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ 12 200 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, za předpokladu, že se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima. Jednou z nesprávných variant výpočtu výše pojistného je situace, kdy zaměstnavatel:

–  vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně

–  vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru

Tímto postupem dochází ke „korunovým“ rozdílům, v konečné fázi v neprospěch zaměstnavatele, odvádějícího tak zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak je stanoveno zákonem. Z hlediska členění celkové částky pojistného na platbu sraženou zaměstnanci a částku placenou zaměstnavatelem je zapotřebí vycházet z ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel. Zaokrouhlování těchto částek není zákonem stanoveno, proto:

–  nelze zaokrouhlovat částky pojistného ve výši 4,5 % a 9 %

–  je zapotřebí vycházet z jedné třetiny, resp. ze dvou třetin

Z hlediska podílu zaměstnance a zaměstnavatele na této celkové úhradě je v praxi nejpoužívanější variantou situace, kdy zaměstnavatel:

–  jednu třetinu z celkové částky pojistného (sraženou zaměstnanci) zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru, byť tento postup zákon neukládá, a

–  sám ze svých prostředků pak zaplatí rozdíl mezi takto vypočtenou jednou třetinou a celkovou výší pojistného, placeného za zaměstnance

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/­1992 Sb. je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/­1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále je ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

6. Neprovedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu

Z pohledu zaměstnavatele je placení pojistného na zdravotní pojištění složitější v případech, kdy je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrná část, přičemž se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.

Jak má zaměstnavatel správně řešit odvod pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance?

V takových případech musí zaměstnavatel správně posoudit, zda pro zaměstnanou osobu platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, či nikoli. Pokud má zaměstnavatel k dispozici doklad, na jehož základ nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb., pak je vyměřovacím základem dosažený příjem a žádný dopočet se neprovádí. Takovým dokladem je například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, nebo potvrzení o studiu, a tento doklad předloží zaměstnavatel i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Vždy je však potřebné dbát na to, aby příslušný doklad svojí platností pokryl celé období trvání zaměstnání – například potvrzení o studiu bývá časově omezeno.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že nedodržel při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část, musí neprodleně vypočítat a uhradit scházející pojistné a za příslušný kalendářní měsíc/měsíce podat zdravotní pojišťovně opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele.

Jaké zásady musí zaměstnavatel respektovat při placení pojistného za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ nebo jeho poměnou část?

6.1   Minimum nemusí být dodrženo

Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění musí být zaměstnavatelem odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kdy z této povinnosti jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P

b) kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání

c) kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku

d) kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2018 nejméně v částce 2 024 Kč)

e) za které je plátcem pojistného stát

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

6.2   Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb. pak taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

–  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce)

–  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

–  zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce

a) osobou, za kterou platí pojistné stát,

b) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,

c) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d) osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Základní zásady, platné při odvodu pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance:

- pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/­1992 Sb.) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být návazně zajištěn odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve smyslu podmínek výše uvedených;

- nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci poměrné části minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu;

- tento doplatek hradí zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele;

- doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec nebo zaměstnavatel – tuto částku pojistného nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem;

- odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek;

- doplatky do poměrné části minimálního vyměřovacího základu nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele;

- poměrná část minima musí být dodržena i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů;

- jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. – viz bod 6.1), odvádí zaměstnavatel pojistné vždy ze skutečné výše zúčtovaného příjmu.

6.3   Dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu

Dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (případně do poměrné části minimálního vyměřovacího základu) provádějí zaměstnavatelé zejména v těchto situacích:

Zaměstnání na základě pracovní smlouvy

Příjmy z pracovní smlouvy vždy podléhají povinnosti placení pojistného, neboť se jedná o příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP, ovšem mimo výjimek vyjmenovaných právní úpravou. Těmito výjimkami jsou zejména příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance podle § 3 odst. 2 zákona č. 592/­1992 Sb. nebo příjmy osob, které se nepovažují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodů 1 až 7 zákona č. 48/­1997 Sb., jakož i příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené, nebo také kupříkladu příjmy z nájmu.

Ve zdravotním pojištění se nepracuje s pojmem tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 2 500 Kč), pojistné se odvádí, případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ.

Úhrn příjmů nižší než 12 200 Kč

Dopočet pojistného do minima 12 200 Kč se provádí v případě zaměstnání trvajícího po celý kalendářní měsíc.

Příklad 5

Hrubý příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti činí 9 000 Kč.

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2018 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:

(12 200 – 9 000) × 0,135 = 432 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 12 200 = 1 647 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(9 000 × 0,135) : 3 = 405 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 405 + 432 = 837 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 647 – 837 = 810 Kč

Dle ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/­1992 Sb. platí tento doplatek prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, což je v praxi drtivá většina případů. Na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady tohoto doplatku pouze v situacích vyjmenovaných v § 207 až 209 zákoníku práce, kdy se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Odměny členů statutárních orgánů

Odměny členů statutárního orgánu jsou příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1. ZDP. Ani u odměn členů statutárních orgánů nehraje rozhodná částka 2 500 Kč žádnou roli. Jediná výjimka, kdy se pojistné z odměn za výkon funkce neplatí, je výkon funkce v orgánu družstva za podmínek, že funkcionář – člen družstva – bez pracovněprávního vztahu k družstvu je členem orgánu družstva (vykonává v tomto orgánu práci – funkci), je tímto družstvem odměňován a jeho příjem nedosáhl 2 500 Kč.

Plnění charakteru funkčních požitků

Funkčními požitky rozumíme odměnu za výkon funkce, a to od poslanců a členů vlády až po odměny za výkon funkce v orgánech obcí, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách apod.

Funkční požitky již sice nejsou od 1. 1. 2014 postaveny na roveň příjmům ze závislé činnosti (jsou takzvaně „podřazeny“ režimu příjmů ze závislé činnosti), nicméně jejich specifikace zůstává i nadále v § 6 odst. 10 ZDP.

Povinnosti placení pojistného podléhají i velmi nízké zúčtované příjmy povahy funkčních požitků, zdaňované podle § 6 ZDP, tedy i příjmy například nižší než 2 500 Kč.

Dohoda o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč

Z pohledu zdravotního pojištění se zaměstnavatelé u dohody o pracovní činnosti nezabývají problematikou placení pojistného tehdy, nedosáhne-li zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance částky 2 500 Kč. Naopak, činí-li tento příjem alespoň 2 500 Kč, považuje se tato osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance se všemi souvisejícími důsledky, vyplývajícími z této skutečnosti pro zaměstnavatele.

Z dosažené výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 2 500 Kč a současně nižšího než 12 200 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

–  má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky 12 200 Kč v rozhodném období kalendářního měsíce dosaženo – nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat) nebo

–  je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 024 Kč (v roce 2018), což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo

–  zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. (viz dále), například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

V opačném případě, tedy při příjmu nižším než 12 200 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do povinného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc dle výše uvedeného Příkladu č. 5.

Poznámka

V důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč řeší zaměstnavatelé od tohoto data minimální vyměřovací základ i u dohod o provedení práce, avšak pouze při příjmu převyšujícím na tuto dohodu (ev. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) v kalendářním měsíci 10 000 Kč.

Příjmy společníka s.r.o. a komanditisty

Pro společníky společnosti s ručením omezeným (a komanditisty komanditní společnosti) platí ve zdravotním pojištění obecná pravidla pro účast na zdravotním pojištění. Pokud jsou těmto osobám zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 ZDP, považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, a to bez ohledu na charakter tohoto příjmu – příjem za práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu nebo i bez něho, funkční požitek apod. Jestliže tato osoba vykonává práci pro společnost a je jí zúčtován příjem, který je předmětem daně z příjmů podle § 6 ZDP, považují se tyto osoby z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance se všemi povinnostmi zaměstnavatele, tedy zejména přihlásit tuto osobu u zdravotní pojišťovna jako zaměstnance a odvádět pojistné podle zákona.

Souběh zaměstnání s podnikáním

Jak se ve zdravotním pojištění posuzuje pro účely placení pojistného hlavní a vedlejší zdroj příjmů?

V podstatě záleží na skutečnosti a individuálním posouzení pojištěnce, kdy hlavním zdrojem příjmů mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Tyto důležité skutečnosti uvádí pojištěnec jednak při plnění oznamovací povinnosti (při zahajování podnikání a případné další komunikaci se zdravotní pojišťovnou), jednak v modifikované podobě na titulní straně Přehledu, každoročně podávaného OSVČ, a to se zatržením měsíců, ve kterých pro něho nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.

Při souběhu zaměstnání s podnikáním převažuje varianta, ve které je podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů. Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč, tedy nejméně v částce 1 647 Kč, přičemž zaměstnání musí trvat po celý kalendářní měsíc. V samostatné výdělečné činnosti nemusí být zákonné minimum dodrženo, není povinností pojištěnce (zaměstnance) platit zálohy na pojistné.

Zaměstnavatele tak začíná samostatná výdělečná činnost jeho zaměstnance fakticky zajímat až tehdy, pokud příjem v zaměstnání poklesne pod 12 200 Kč, případně je při souběhu zaměstnání s podnikáním takový příjem sjednán. Zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy při vyměřovacím základu nižším než 12 200 Kč tehdy, pokud mu zaměstnanec vystaví čestné prohlášení o tom, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ. Nemá-li zaměstnavatel takové prohlášení, provádí při souběhu příjmů příslušný dopočet.

Podotýkám, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

Zaměstnávání osob podle koordinačních nařízení Evropské unie

U osob ze států Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska (dále jen „členský stát“), se při jejich zaměstnávání postupuje podle koordinačních nařízení EU č. 883/­2004 a 987/­2009. Jednou ze základních zásad této nadnárodní právní úpravy je princip jednoho pojištění, který spočívá ve skutečnosti, že osoba je pojištěna (účastna všech systémů sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území vykonává zaměstnání, případně podniká. Pokud je taková osoba zaměstnána v České republice a zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR je jediným zaměstnáním této osoby ve smyslu výše uvedených koordinačních nařízení EU, je z tohoto důvodu účastna všech systémů sociálního zabezpečení (a tedy i zdravotního pojištění) v ČR. Je vhodné, aby dotyčná osoba potvrdila tuto skutečnost českému zaměstnavateli čestným prohlášením.

Je-li osobě z členského státu, například zaměstnanému Polákovi, zúčtován na základě pracovní smlouvy příjem 10 000 Kč, musí český zaměstnavatel zajistit odvod pojistného z minima 12 200 Kč proto, že tato osoba podléhá českým právním předpisům platným ve zdravotním pojištění.

Zaměstnanci ze „třetích“ zemí

Osoby z tzv. „třetích“ zemí, tedy mimo výše uvedené státy podléhající režimu koordinace (členské státy), jsou účastny českého systému veřejného zdravotního pojištění pouze po dobu zaměstnání u českého zaměstnavatele. Pokud například ukrajinský občan pracuje na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 6 000 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet.

6.4   Nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část i tehdy, pokud zaměstnání nebo „státní kategorie“ netrvají celý kalendářní měsíc. Další okolností, která snižuje minimum zaměstnance na poměrnou část, je například nemoc jako jedna z překážek v práci na jeho straně podle § 191 zákoníku práce.

V takovém případě se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb., kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl a musí být při odvodu pojistného dodržena. V těchto souvislostech zaměstnavatelé řeší:

a) výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu

Zaměstnanec byl nemocen v období 7. 6. – 28. 6. 2018

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (8 : 30) × 12 200 = 3 253,33 Kč

kde

PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

8 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce června (tedy období mimo nemoci)

30 =    počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

12 200 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2018

Pmin = 3 253,33 × 0,135 = 440 Kč

Pmin = minimální pojistné

Poznámka

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, zaokrouhluje se až pojistné, eventuálně penále – obojí vždy na celou korunu směrem nahoru.

b) dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu

Tento dopočet a doplatek pojistného se nejčastěji provádí při zkráceném pracovním úvazku nebo u dohody o pracovní činnosti, a od 1. 1. 2017 také u dohody o provedení práce.

V případě nemoci v období 9. 5. – 24. 5. činil za měsíc květen příjem zaměstnance při zkráceném pracovním úvazku na základě pracovní smlouvy 2 000 Kč.

Při sazbě 13,5 % z částky 2 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 270 Kč. Jedna třetina (90 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (180 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 903,22 Kč, vypočtené jako [(15 : 31) × 12 200 – 2 000], tedy 527 Kč. (Číslovka 15 představuje počet kalendářních dnů trvání výkonu práce v měsíci květnu, tedy mimo nemoc). Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce, např. tzv. částečná nezaměstnanost), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku v plné výši na zaměstnavatele.

Z celkové částky pojistného 797 Kč tak zaplatí zaměstnanec 617 Kč (90 + 527) a zaměstnavatel 180 Kč.

c) odvod pojistného ze skutečně dosaženého příjmu

Jedná se o situaci, kdy vyměřovací základ převyšuje vypočtenou poměrnou část minima a může být nižší než aktuální hodnota minimální mzdy 12 200 Kč.

V případě nemoci v období 9. 5. – 24. 5. (viz předcházející situace) činil příjem zaměstnance za květen 6 480 Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné v částce 875 Kč (6 480 × 0,135), čímž je zajištěn postup podle zákona.

Důležité upozornění

Příslušný dopočet se neprovádí u osob nebo situací vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. – zde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem, fakticky bez ohledu na dobu trvání nemoci, například u osob, za které platí pojistné stát. Toto platí i v případě tzv. speciálních situací – viz další bod.

6.5   Speciální situace

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec není nemocný po celý kalendářní měsíc, přičemž mu za tento měsíc není zúčtován žádný příjem?

Určitou zvláštností při placení pojistného na zdravotní pojištění v případě nemoci zaměstnance je situace, kdy je zaměstnanec nepřetržitě nemocen například od 2. 5. 2018 (středa) až do konce května, neboli dne 1. 5. 2018 nemocen není, přičemž v zaměstnání nemá vykázaný žádný příjem.

Pokud tedy zaměstnanec onemocní dne 2. 5., je nemocný po celý zbytek května a za den 1. 5. nemá žádný příjem, je povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za tento kalendářní den, kdy ještě nebyl práce neschopným, a to z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že pojistné bude podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci (31) činit:

(1 : 31) × 12 200 × 0,135 = 54 Kč (po zaokrouhlení)

Tento postup vychází taktéž z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb.

Kdyby však byla zaměstnanci zúčtována za 1. květen 2018 náhrada mzdy nebo platu anebo by měl příjem ve výši alespoň 393,54 Kč, odvedlo by se pojistné standardním způsobem z této částky a popisovaný dopočet by se již neprováděl.

Poznámka

Stejně by se postupovalo i v případě, kdyby například dne 2. 5. 2018 nastoupila žena na mateřskou dovolenou.

 

7. Úhrada neprovedená nebo nesprávně identifikovaná

Zaměstnavatel musí dbát i na to, aby platbu pojistného odvedl na správný účet (určený zdravotní pojišťovnou pro hromadné platby za zaměstnance) a pod správným variabilním symbolem.

Plátce postupuje v rozporu s platnou právní úpravou tehdy, pokud platí pojistné:

–  opožděně, tj. po dni splatnosti, kterým je u zaměstnavatele za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. den následujícího kalendářního měsíce a u samoplátce nejpozději 8. den následujícího kalendářního měsíce, vždy připsáním úhrady na účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

–  v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, případně neplatí pojistné vůbec

–  pod špatným variabilním symbolem (hromadný plátce – zaměstnavatel správně poukazuje platby pod variabilním symbolem IČ, případně pod číslem přiděleným zdravotní pojišťovnou, u samoplátců je tímto identifikátorem rodné číslo),

–  na špatný účet.

Kterákoliv z výše uvedených chyb způsobuje komplikaci jak plátci (tomu především), tak zdravotní pojišťovně. U plátce tak dochází ke vzniku dlužného pojistného a současně běží penále, výjimkou je v tomto směru úhrada pojistného pod nesprávným variabilním symbolem – viz dále.

Při chybném placení eviduje zdravotní pojišťovna nesprávně poukázané platby. V rámci výkonu kontrolní činnosti zdravotní pojišťovna příslušný rozpor zjistí a následně musejí být na základě žádosti zaměstnavatele nesprávně poukázané platby dohledány a správně přiřazeny. Proto by mělo být řádné placení pojistného prioritní starostí každého plátce, a pokud plátce sám chybu zjistí, měl by ve vlastním zájmu neprodleně kontaktovat zdravotní pojišťovnu.

7.1   Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání

Dochází k případům, kdy je bývalému zaměstnanci zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém již osoba není zaměstnancem zaměstnavatele, jedná se tedy o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání.

V případě příjmů (odměn) zúčtovaných po skončení zaměstnání by měl zaměstnavatel vždy zpozornět tehdy, pokud zaměstnanec ukončil zaměstnání například ke dni 31. 12. a do některého z dalších měsíců následujícího roku je zúčtován nějaký příjem. Vzhledem k tomu, že datum 1. 1. je standardním dnem pro změnu zdravotní pojišťovny, je v takových případech nanejvýš žádoucí si ověřit, zda bývalý zaměstnanec k datu 1. 1. skutečně nezměnil zdravotní pojišťovnu, neboť tato okolnost nemusí být zaměstnavateli známa.

Protože osoba již není zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli v případě dodatečně zúčtovaného příjmu povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a ani započítávat tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Nicméně částky vyměřovacího základu a příslušného pojistného na tento Přehled patří.

7.2   Chybný variabilní symbol nebo účet

Jestliže zaměstnavatel uhradí pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, pak platí, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že platbu na účet zdravotní pojišťovny provedl, byť pod nesprávným variabilním symbolem. Taková platba se plátci samozřejmě nemůže přiřadit, to znamená, že se objeví mezi platbami neidentifikovatelnými nebo se případně přiřadí jinému plátci. Proto musí zaměstnavatel písemně požádat o převedení příslušné platby na správný variabilní symbol, vhodné je platbu doložit výpisem z účtu. Obdobně se postupuje i v případech, kdy je úhrada provedena na nesprávný účet. K takovým situacím dochází například tehdy, pokud je OSVČ současně zaměstnavatelem, a platbu za zaměstnance poukáže na účet určený pro individuální plátce.

7.3   Platba jiné instituci

Zdravotní pojišťovna nemůže v žádném případě tolerovat či zohlednit, pokud plátce – byť nedopatřením – provede úhradu jiné instituci, například Okresní správě sociálního zabezpečení. V takovém případě vždy vzniká dluh na pojistném se souvisejícím penále. I v tomto případě by měl plátce urychleně doplatit reálný dluh, ve věci vyměřeného penále lze požádat zdravotní pojišťovnu o jeho prominutí.

7.4   Jak řešit chybu?

Na chybnou nebo neprovedenou úhradu pojistného může přijít buď sám plátce nebo ji může zjistit zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti. Je nabíledni, že pokud se u plátce jeví dluh na pojistném, pak zdravotní pojišťovnu tato skutečnost výsostně zajímá, neboť jednou z jejích důležitých úředních povinností je důsledným výkonem kontrolní a následně vyměřovací a vymáhací činnosti zajistit přísun finančních prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění. Proto zdravotní pojišťovna může například telefonicky, sdělením zaslaným na e-mailovou adresu nebo i prostřednictvím sms zprávy plátce upozornit na zjištěnou nesrovnalost nebo mu může zaslat vyúčtování, ze kterého vyplyne existence dluhu na pojistném a návazně na penále.

Je-li vyrozumění ze strany zdravotní pojišťovny opodstatněné, tedy relevantní, pak by měl plátce situaci bezodkladně řešit, tedy buď požádat zdravotní pojišťovnu o převedení platby na správný účet (jedná-li se o úhradu v rámci finančního toku zdravotní pojišťovny) nebo promptně doplatit dlužné pojistné, pokud platba z jakéhokoli důvodu prokazatelně chybí. Po dokončení celé transakce je vhodné požádat zdravotní pojišťovnu o zaslání vyúčtování (pokud sama takto neučiní), ze kterého bude patrný stav po provedení příslušné korekce. Ostatně pro vlastní klid čas od času nezaškodí nechat si takové vyúčtování zaslat.

Ideálním výstupem při porovnání pohledávek a plateb je situace, kdy ze zaslaného vyúčtování nevyplynou ani závazky ani pohledávky. Zkrátka, u pojistného i penále měly být nulové hodnoty, což je signálem, že platíte pojistné, případně zálohy na pojistné, včas a ve správné výši. Koneckonců ani (malý) přeplatek svým způsobem nevadí a není přílišným rizikem, neboť případný nárok na jeho vrácení se s účinností od 1. 12. 2011 promlčuje až za deset let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

Jestliže však plátce konstruktivně nezareaguje na odůvodněnou výzvu zdravotní pojišťovny, pak přichází na scénu fáze vyměřovacího procesu. Zdravotní pojišťovna vůči dlužníkovi buď zahájí správní řízení a následně vystaví platební výměr (platební výměry – na dlužné pojistné a na penále) nebo využije institutu výkazu nedoplatků. Písemnost s kulatým razítkem je nejvyšším a posledním varováním, po kterém následuje nekompromisní vymáhání dlužných, tedy neuhrazených, částek.

7.5   Odvod pojistného podle koordinačních pravidel Evropské unie

Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/­2009 jsou osoby ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu Lichtenštejnska a ze Švýcarska účastny všech systémů sociálního zabezpečení, tedy i zdravotního pojištění, ve státě, ve kterém jsou výdělečně činné.

Má-li zaměstnavatel se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR v úmyslu zaměstnávat zaměstnance – občany z některého ze členských států, musí nejprve zjistit, zda tento zaměstnanec nemá současně další příjmy ze zaměstnání v jiné zemi (zemích).

V případě, že další příjmy vykazuje (zpravidla se jedná o stát, kde má tato osoba trvalé bydliště), musí tento zaměstnanec v rámci možností co nejdříve předložit českému zaměstnavateli přenositelný dokument A1, deklarující skutečnost, že zaměstnanec nadále podléhá právním předpisům příslušného státu včetně zdravotního pojištění.

Zjednodušeně řečeno, zaměstnává-li český zaměstnavatel občana Rakouska s trvalým pobytem na území Rakouska a tento zaměstnanec předloží českému zaměstnavateli přenositelný dokument A1, vystavený rakouskou stranou, podléhá rakouský zaměstnanec na základě této skutečnosti zdravotnímu pojištění v Rakousku.

Pokud by nastala situace, že by český zaměstnavatel nesprávně odváděl pojistné na zdravotní pojištění za tohoto zaměstnance české zdravotní pojišťovně, musel by nejprve neprodleně přesměrovat platby pojistného příslušné zdravotní pojišťovně (instituci provádějící zdravotní pojištění) v členském státě, dále doplatit této zdravotní pojišťovně dlužné pojistné a postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění v tomto státě.

Následně by zpětně odhlásil zaměstnance a současně by požádal českou zdravotní pojišťovnu o vrácení vzniklého přeplatku na pojistném. Přeplatek vrátí zdravotní pojišťovna na základě provedené kontroly (anebo i bez kontroly) v zákonné lhůtě za předpokladu, že vůči plátci neeviduje splatný závazek.

8. Uvedení chybného údaje v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele

Na tomto formuláři sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně měsíčně zejména tři důležité údaje: počet zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrn jejich vyměřovacích základů a výši pojistného, tvořenou součtem pojistného u jednotlivých zaměstnanců. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů, zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do počtu zaměstnanců na Přehledu pouze jedenkrát. Zdravotní pojišťovny mohou snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem na Přehledu, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového stavu.

Je realitou, že se z nejrůznějších důvodů průběžně objevují rozdíly v počtech zaměstnanců uváděných zaměstnavateli na předkládaných Přehledech o platbě pojistného a dle údajů o počtu zaměstnanců v evidenci příslušné zdravotní pojišťovny. Ačkoliv by teoreticky ani prakticky nemělo k takovým rozporům docházet, nelze odstranit vliv „lidského faktoru“, proto dochází k nesrovnalostem v důsledku zavinění jak zaměstnavatelů (mzdových účetních a personalistů), tak může dojít k chybě i na straně zdravotní pojišťovny.

Do počtu zaměstnanců se započítá osoba bez ohledu na to, zda zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.

Při souběžných příjmech u jednoho zaměstnavatele, zakládajících účast na zdravotním pojištění, se osoba jako zaměstnanec započítává do počtu zaměstnanců pouze jedenkrát.

V příslušném kalendářním měsíci se do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele například:

a) započítávají:

–  osoby pracující na základě pracovní smlouvy (jedná se o příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP) – bez ohledu na výši příjmu, případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ

–  osoby s příjmy charakteru funkčních požitků podle § 6 odst. 10 ZDP (například osoby s odměnami za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, ve spolcích a zájmových sdruženích apod.)

–  osoby pracující na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč

–  osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč (Poznámka k oběma dohodám: do konce roku 2014 se nesčítaly příjmy z více dohod u jednoho zaměstnavatele, od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele)

–  ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené nebo příjemci rodičovského příspěvku, u kterých trvá pracovní poměr

–  členové statutárního orgánu s příjmem, případně ti členové, kteří aktuálně příjem nevykazují, avšak jim bude v budoucnu příjem zúčtován (například i členové výborů Společenství vlastníků) anebo v situaci, kdy již příjem nevykazují, přičemž odhlášeni mohou být až dnem skončení výkonu funkce

–  funkcionáři (uvolnění i neuvolnění) s příjmy za výkon funkce

–  společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti, vykonávající pro společnost práci na základě pracovněprávního vztahu nebo i bez tohoto vztahu

–  osoby, kterým dodatečně vzniklo zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (například osobě pracující na dohodu o provedení práce s příjmem 10 000 Kč je po skončení dohody zúčtován příjem na základě této dohody – zaměstnání vzniká v posledním kalendářním měsíci trvání dohody)

–  osoby pracující v jednodenním zaměstnání na dohodu o provedení práce, pokud bylo výší příjmu dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání

–  osoby pracující v tzv. nekolidujícím zaměstnání (tj. s příjmem do poloviny minimální mzdy)

–  studenti jako brigádníci (během prázdnin nebo i v průběhu studia), pokud jsou z pohledu zdravotního pojištění zaměstnanci

–  zaměstnanci nemocní po celý kalendářní měsíc

–  zaměstnanci celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku bez příjmu po celý kalendářní měsíc (například nemoc, neplacené volno, ošetřování dítěte mladšího 10 let apod.)

–  zaměstnanci, kterým je po celý kalendářní měsíc vykázáno neplacené volno nebo neomluvená absence

–  zaměstnanci, kteří v daném měsíci zemřeli

–  cizinci, kteří jsou z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele účastni českého systému veřejného zdravotního pojištění

–  osoby bez pracovněprávního vztahu k družstvu, vykonávající práci či funkci v orgánu družstva a tímto družstvem i odměňované při příjmu alespoň 2 500 Kč

–  svědci u soudu

b) nezapočítávají:

–  osoby, jejichž příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 2 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč (v případě trvající dohody a poklesu příjmu pod některou z těchto rozhodných částek je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit), podmínky platné pro sčítání příjmů u dohod jsou uvedeny výše

–  členové družstva (včetně funkcionářů družstva), kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci při příjmu nižším než 2 500 Kč

–  členové statutárního orgánu, kteří nemají a ani nebudou mít příjem

–  osoby v měsíci, do kterého jim byl zúčtován příjem po skončení zaměstnání,

–  žáci nebo studenti s příjmy ze závislé činnosti pouze za práci z praktického výcviku

–  bývalý zaměstnanec, který onemocní v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru a je příjemcem dávek nemocenského pojištění

–  příjemci plnění u sjednané konkurenční doložky (tedy po skončení zaměstnání)

Do celkového počtu zaměstnanců se nezapočítávají osoby, které se nepovažují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (viz výše) anebo již nejsou zaměstnanci zaměstnavatele. Je-li zúčtován příjem bývalému zaměstnanci, pak platí, že v měsíci, do kterého je příjem zúčtován:

–  se tato osoba do počtu zaměstnanců na Přehledu nezahrne

–  odvede zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu (odměny) bez nutnosti dodržet minimální vyměřovací základ

–  se na Přehled připočítá částka vyměřovacího základu a částka pojistného. Kdyby například zaměstnavatel již neměl v příslušném měsíci žádné zaměstnance, a dodatečně zúčtovaná odměna by činila 10 000 Kč, byl by na Přehledu za tento měsíc:

- Úhrn vyměřovacích základů: 10 000 Kč

- Výše pojistného: 1 350 Kč

- Počet zaměstnanců: 0

8.1   Opravný Přehled

Jestliže zaměstnavatel zjistí v souvislosti s podáváním Přehledu za zaměstnance jakoukoli chybu, resp. novou skutečnost, v některém z uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, částka pojistného, počet zaměstnanců), podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází. Zdravotní pojišťovny totiž musejí disponovat validními údaji již z toho důvodu, že pro každou z nich je důležité vědět úhrn pojistného, na které mají ze zákona nárok proto, aby mohly být prostřednictvím výdajové stránky systému řádně placeny hrazené služby vykázané smluvními poskytovateli.

Na základě poznatků a zkušeností z praxe uvádím charakteristiku některých případů, vyžadujících potřebu podání opravného Přehledu. Zaměstnavatel podává opravný Přehled například v situaci, kdy:

–  nezahrnul některé plnění do vyměřovacího základu zaměstnance (např. zaměstnanci bylo v souladu s Vyhláškou o FKSP poskytnuto nepeněžní bezúplatné plnění podle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP v hodnotě 3 400 Kč – „nadlimitní“ částka 1 400 Kč podléhá zdanění i odvodu pojistného na zdravotní pojištění)

–  nesprávně odvedl pojistné ze skutečné výše příjmu a dodatečně provedl dopočet do minimálního vyměřovacího základu (příjem zaměstnance pracujícího na zkrácený pracovní úvazek činil stabilně 11 600 Kč, od ledna 2018 zaměstnavatel neprováděl dopočet do minimálního vyměřovacího základu)

–  po skončení některé z dohod, která výší příjmu nezaložila vznik zaměstnání, zúčtoval zaměstnanci odměnu a v součtu výše odměny a příjmu v posledním kalendářním měsíci trvání této dohody bylo dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání (na základě dohody o provedení práce s pravidelným příjmem 10 000 Kč, trvající od 2. 1. 2018 do 30. 4. 2018, byla do července zúčtována odměna 2 000 Kč – v měsíci dubnu vznikne zaměstnání, pojistné z vyměřovacího základu 12 000 Kč se odvede za červenec)

–  zapomněl započítat do celkového počtu zaměstnanců osobu, ačkoliv byla jako zaměstnanec v zákonné osmidenní lhůtě přihlášena a pojistné bylo řádně odvedeno

–  v případě trvající dohody o pracovní činnosti poklesl příjem pod rozhodnou částku (dohoda o pracovní činnosti byla sjednána od 5. 1. 2018 do 31. 12. 2018 s příjmem 4 000 Kč, v měsíci dubnu příjem poklesl na 2 200 Kč, v ostatních měsících příjem vždy činil alespoň 2 500 Kč – zaměstnavatel měl použít kód „O“ k datu 31. 3. a kód „P“ k datu 1. 5.)

–  z důvodu opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovně zaměstnancem odváděl po určitou dobu pojistné nesprávné zdravotní pojišťovně (opravné Přehledy je zapotřebí podat oběma zdravotním pojišťovnám za všechny měsíce, ve kterých ke změně dochází)

–  neplatně rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr a tudíž musí osobu jako zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlásit atd.

9. Nepodání kopie záznamu o pracovním úrazu

Pracovním úrazem rozumíme poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, jestliže k nim došlo nezávisle na jeho vůli neočekávaným krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem je také úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem naopak není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a ze zaměstnání.

Ve smyslu ustanovení § 45 odst. 4 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou zaměstnavatelé obecně povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.

10. Vznik přeplatku při placení pojistného za zaměstnance

Jestliže zaměstnavatelé platí pojistné na zdravotní pojištění včas a ve správné výši, postupují v souladu se zákonem, a tudíž nevznikají žádné problémy. Pokud však zaměstnavatel tuto zákonnou podmínku nedodržuje, eviduje u něj zdravotní pojišťovna dluh na pojistném včetně penále. Opačnou situaci pak představuje varianta, kdy plátce z nejrůznějších důvodů zaplatí zdravotní pojišťovně na pojistném více, než jak je stanoveno zákonem. Ani tento postup samozřejmě nemůže být v souladu se zákonem.

Kdy vzniká přeplatek a jaké jsou možnosti jeho řešení se zdravotní pojišťovnou?

Přeplatek pojistného u zaměstnavatele způsobuje odvod vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby nebo také placení pojistného jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn, a to především z důvodu nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že má u příslušné zdravotní pojišťovny přeplatek, má v podstatě dvojí volbu. Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší, než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání opravných Přehledů eventuálně vysvětlivek kontrolnímu orgánu.

Další variantou je i možnost podání žádosti o vrácení přeplatku příslušné zdravotní pojišťovně s uvedením důvodů jeho vzniku a přesným vyčíslením jeho výše. Zdravotní pojišťovna takto vykázaný přeplatek vrátí buď bez kontroly (pokud jsou jeho vznik i výše z pohledu zdravotní pojišťovny zcela zřejmé a tato současně nemá objektivně důvod nárok zaměstnavatele zpochybňovat) nebo provede v dané záležitosti řádnou kontrolu příslušných dokladů – výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd. Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude vymáhat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena v rámci promlčecí doby později, penále by ještě vzrostlo.

Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce ode dne jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku k jeho úhradě, tuto skutečnost však musí zdravotní pojišťovna plátci oznámit.

Může dojít i k přeplatku na penále. Příčinou vzniku tohoto přeplatku bývá nejčastěji skutečnost, kdy zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu dni dlužné pojistné a penále, které plátce ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně není vyměřeno žádné penále. Vhodným řešením je (po vzájemné dohodě mezi plátcem a zdravotní pojišťovnou) převedení přeplaceného penále na úhradu pojistného, resp. jeho části.

11. Zaměstnávání v pracovněprávním vztahu nezakládajícím účast na zdravotním pojištění

Z titulu takových pracovněprávních vztahů nevznikají zaměstnavateli žádné povinnosti vůči zdravotní pojišťovně, pojistné se neodvádí, oznamovací povinnost se neplní. Zaměstnavatel může případně tohoto pojištěnce upozornit, aby měl v daném měsíci (alespoň jeden den) řešen svůj pojistný vztah některou z těchto tří variant: jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění [§ 5 písm. a) zákona č. 48/­1997 Sb.] nebo osoba samostatně výdělečně činná anebo osoba, za kterou platí pojistné stát. V opačném případě se pojištěnec stává v příslušném měsíci ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů, což si musí vyřešit sám.

Musí zaměstnavatel průběžně přihlašovat a odhlašovat osobu jako zaměstnance, když je jeho příjem někdy vyšší a někdy nižší než částka rozhodná pro vznik zaměstnání?

Příjem zaměstnance, sjednaný na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je zpravidla buď pevný (tj. v určité výši) nebo se může měnit s ohledem na kvalitu a množství práce odvedené podle požadavku zaměstnavatele. Proto může při trvající dohodě o pracovní činnosti dojít například k situaci, kdy je za některý kalendářní měsíc zúčtován zaměstnanci příjem nižší než 2 500 Kč. V takové situaci přestává být tato osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel musí zaměstnance na příslušný měsíc odhlásit. Zaměstnavateli je výše zúčtovaného hrubého příjmu známa až po skončení příslušného měsíce, tedy na počátku měsíce následujícího. Za těchto okolností plní zaměstnavatel oznamovací povinnost do osmi dnů po skončení takového měsíce.

Naopak, je-li zaměstnanec zaměstnán na základě „klasické“ pracovní smlouvy, odvádí zaměstnavatel pojistné z jakékoliv výše příjmu, tedy i z příjmu nižšího než 2 500 Kč.

 

12. Čestná prohlášení

V rámci celého spektra řešené problematiky nemůže právní úprava zdravotního pojištění postihnout každou jednotlivost či specifickou situaci, proto si praxe musí v některých situacích vystačit s formou čestného prohlášení, vystaveného zaměstnancem. Čestné prohlášení zpravidla představuje pro zaměstnance a zaměstnavatele určitou úlevu či zvýhodnění z finančního hlediska, povětšinou v tom smyslu, že nemusí být u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Další pravdou je však také skutečnost, že pokud se podmínky deklarované v čestném prohlášení změní, pak má tato změna v podstatě vždy přímý dopad do placení pojistného zaměstnavatelem. Z tohoto důvodu doporučuji, aby v textu každého čestného prohlášení byla věta či zmínka o tom, že pokud dojde ke změně, oznámí zaměstnanec novou skutečnost zaměstnavateli do osmi dnů.

Na základě dlouholetých kontaktů s praxí doporučuji nechat si s ohledem na placení pojistného vystavit čestné prohlášení například v těchto situacích:

–  když v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání přijímáte zaměstnance současně evidovaného na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání. Jelikož příjem takto zaměstnané osoby může činit nanejvýš polovinu minimální mzdy, musí vás zaměstnanec informovat, pokud by byl z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen.

–  když osoba splňuje (začne splňovat) podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

–  když zaměstnanec s příjmem nižším než minimální mzda zároveň podniká (začne podnikat) a platí si alespoň minimální zálohy jako OSVČ

V těchto (případně jiných) situacích nemusí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je skutečně dosažený příjem, tedy v roce 2018 i částka příjmu nižší než 12 200 Kč. U těchto zaměstnaných osob se neberou v úvahu například rozsah pracovního úvazku, případná nemoc, neplacené volno, neomluvená absence apod.

Čestné prohlášení doporučuji i v případě, kdy máte v úmyslu zaměstnat osobu ze státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ze Švýcarska, tedy s postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/­2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/­2004. Jestliže vám tato osoba formou čestného prohlášení potvrdí, že zaměstnání u vás jako českého zaměstnavatele bude jejím jediným zaměstnáním podle zmíněných koordinačních pravidel EU, pak na základě principu jednoho pojištění bude dotyčná osoba podléhat všem systémům sociálního zabezpečení (a tedy i zdravotního pojištění) v České republice.

 

13. Pokuty

Zdravotní pojišťovna může zaměstnavateli jako hromadnému plátci pojistného uložit pokutu zejména za:

a) nepodání Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele – pokuta až 50 000 Kč

Jedná se o pravidelnou měsíční povinnost zaměstnavatele, který předává za každý kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce každé zdravotní pojišťovně, jejichž pojištěnce zaměstnává, formulář Přehled o platbě pojistného.

b) nesplnění oznamovací povinnosti – pokuta až 200 000 Kč

Zaměstnavatel musí nejpozději ve lhůtě do 8 dnů provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (zahájení práce) a ukončení zaměstnání ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/­1997 Sb., přičemž specificky se postupuje u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Další povinností zaměstnavatele je oznámit změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil.

border-right:none;padding:0cm 0cm 4.0pt 0cm;margin-left:4.25pt;margin-right: 4.25pt'>

Povinností zaměstnavatele je rovněž informovat zdravotní pojišťovnu o skutečnostech rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení studia, nástup ženy na mateřskou dovolenou nebo osoby na rodičovskou dovolenou apod.) za předpokladu, že zaměstnanec svému zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil. Tuto oznamovací povinnost má zaměstnavatel i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

V této souvislosti je nutno podotknout, že o oznamovaných skutečnostech si zaměstnavatel musí vést patřičnou evidenci a dokumentaci.

Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty, takže její maximální výše může činit 400 000 Kč (viz ustanovení § 44 zák. č. 48/­1997 Sb.).

c) další zákonné povinnosti – pokuta až 50 000 Kč

Dle ustanovení § 25 odst. 1 a 2 zák. č. 592/­1992 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni při plnění své oznamovací povinnosti rovněž sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Zaměstnavatelem může být samozřejmě i fyzická osoba. V tomto případě sděluje tato zdravotní pojišťovně rovněž své jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. V této souvislosti je nutno připomenout, že zaměstnavatelé jsou povinni oznámit do 8 dnů změnu shora uvedených údajů (např. změnu bankovního účtu, změnu sídla firmy) zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné. Dále jsou zaměstnavatelé povinni nahlásit zdravotní pojišťovně v téže lhůtě ukončení své činnosti, zrušení organizace, nebo její vstup do likvidace.

d) porušení povinností zaměstnavatelů zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech – pokuta až 100 000 Kč

Dle § 45 odst. 4 zákona č. 48/­1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.

e) porušení povinností zaměstnavatele v souvislosti s prováděnou kontrolou – pokuta až 50 000 Kč

V souladu s ustanovením § 22 zákona č. 592/­1992 Sb. jsou kontrolní pracovníci zdravotní pojišťovny oprávněni provádět u jednotlivých zaměstnavatelů kontroly placení pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé jsou pak povinni předložit na vyžádání potřebné účetní a jiné doklady, jež jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Jedná se především o přehledné rekapitulace výplatních listin, mzdové listy jednotlivých pracovníků a výpisy z běžného účtu, vztahující se k platbám pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je současně povinen podat k těmto písemnostem ústní či písemné vysvětlení, pokud mají kontrolní pracovníci pochybnosti o správnosti, úplnosti a pravdivosti těchto dokladů. Plátce pojistného rovněž nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

Pro úplnost je třeba doplnit, že uloženou pokutou není v žádném případě dotčen nárok zdravotní pojišťovny na případný zjištěný nedoplatek pojistného včetně penále.

13.1 Lhůty pro uložení pokuty

V případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 zákona č. 48/­1997 Sb. lze pokutu uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.

Při porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 větě druhé (například nepodání Přehledu zaměstnavatelem či OSVČ nebo porušení povinností v souvislosti s prováděnou kontrolou) lze pokutu uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna o nesplnění nebo porušení povinností dozvěděla, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

13.2 Podání odvolání

Pokud plátce poruší zákonnou povinnost a zdravotní pojišťovna následně uplatní sankční postih ve formě pokuty, může plátce podat odvolání do platebního výměru, a to ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení k odvolací instanci – Rozhodčímu orgánu. Odvolání se podává prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala. Proti uložené pokutě bude plátce nejspíše namítat, že:

–  pokuta neměla být uložena, neboť zaměstnavatel či osoba samostatně výdělečně činná si řádně plnili své povinnosti, případně se jedná o porušení povinností svým charakterem ojedinělé či neúmyslné apod.

–  uložená pokuta je vzhledem ke konkrétnímu porušení povinnosti zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné nepřiměřeně vysoká.

Rozhodnutí Rozhodčího orgánu jako odvolací instance je konečné a není proti němu přípustný opravný prostředek.

14. Penále

Penále nevzniká ve zdravotním pojištění tehdy, pokud plátce pojistného, tedy zaměstnavatel, osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba bez zdanitelných příjmy platí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) včas a ve správné výši. Vždy je zapotřebí dbát na to, aby byly jednotlivé úhrady poukazovány na příslušný účet zdravotní pojišťovny a pod správným variabilním symbolem. V takovém případě pak plátce nemusí mít obavy, pokud se zdravotní pojišťovna ohlásí na kontrolu, nebo když zašle vyúčtování pohledávek a plateb.

14.1 Sazba penále

Penále naopak vznikne, pokud není úhrada provedena podle zákona, tedy pojistné je zaplaceno po dni splatnosti nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, anebo není úhrada provedena vůbec. Aktuálně činí sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení a její výše se nemění ani v případě sjednání splátkového kalendáře na úhradu dlužného pojistného. Každá platba penále se (stejně jako platba pojistného) zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru.

14.2 Struktura pohledávek zdravotní pojišťovny

Pokud plátce z hlediska placení pojistného poruší zákon, bude u něj zdravotní pojišťovna evidovat tyto pohledávky:

a) pouze penále

Jedná se o situaci, kdy plátce v uplynulém období dlužil na pojistném, toto dlužné pojistné v plné výši uhradil a nadále mu již další dluhy na pojistném nevznikají.

b) dlužné pojistné a penále

Pokud plátce neprovádí platby pojistného podle zákona, je součástí této pohledávky zdravotní pojišťovny i příslušenství, neboli penále, které narůstá úměrně se zvyšující se dlužnou částkou pojistného. Penále běží i tehdy, když je sjednán splátkový kalendář, třebaže jsou jednotlivé splátky placeny dle dohodnutého harmonogramu – na výši penále má (vždy) vliv postupně se snižující částka dluhu na pojistném.

c) neuplatňované dlužné pojistné a penále

Za účelem „ekonomicky efektivního“ postupu při správě pohledávek stanovil zákonodárce hranice, do kterých zdravotní pojišťovny své pohledávky neuplatňují. Nelze vymáhat nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 50 Kč. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna také nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

d) jiné pohledávky

Těmito jsou pokuty za porušení zákonných povinností a přirážka k pojistnému dle § 45 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podotýkám, že z vyčísleného penále již žádné další penále nenabíhá.

14.3 Postup zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojišťovna může vyměřit penále buď zaměstnavateli nebo občanovi, který je osobou samostatně výdělečně činnou nebo osobou bez zdanitelných příjmů – tedy ve zdravotním pojištění samoplátcem. Zjistí-li zdravotní pojišťovna u plátce dluh na pojistném, vyzve zpravidla nejprve dlužníka k dobrovolné úhradě tohoto jeho dluhu, a to například zasláním vyúčtování buď v papírové podobě nebo elektronicky na e-mailovou adresu nebo do datové schránky, formou sms zprávy, telefonickým oslovením apod. Je samozřejmě zájmem zdravotních pojišťoven, aby tyto svoje pohledávky získaly – pokud možno – bez použití vyměřovacích a vymáhacích procedur. Koneckonců, takový přístup zdravotní pojišťovny nepochybně ocení i mnozí její dlužníci.

Pokud plátce svůj závazek vůči zdravotní pojišťovně ve stanovené lhůtě dobrovolně nevyrovná, nastupují mechanismy, jejichž cílem je přimět plátce k úhradě evidovaného dluhu. Zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr nebo využije institutu výkazu nedoplatků.

14.4 Platební výměr

Pro plátce je ve vystaveném platebním výměru důležité Poučení o odvolání, ve kterém správní orgán (zdravotní pojišťovna) uvádí:

–  zda lze proti rozhodnutí podat odvolání

–  v jaké lhůtě je možné odvolání podat

–  od kterého dne se počítá běh této lhůty

–  který správní orgán o odvolání rozhoduje

–  u kterého správního orgánu se odvolání podává.

Nemá-li odvolání odkladný účinek (v případě platebního výměru na dlužné pojistné), uvádí se v Poučení o odvolání i tato skutečnost. Dnem právní moci je den následující po marném uplynutí lhůty pro podání odvolání.

Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k odvolací instanci – Rozhodčímu orgánu, prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala. O odvolání plátce vždy rozhoduje Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny. Pokud plátce podá odvolání do platebního výměru, kterým mu byla stanovena povinnost zaplatit vyměřené penále, vlastně namítá, že:

a) penále mu nemělo být vyměřeno vůbec

b) penále mu bylo vyměřeno v nesprávné výši

Rozhodčí orgán důkladně přezkoumá odvolání plátce pojistného a rozhodne některou z těchto variant:

a) odvolání plátce jako nedůvodné zamítne

b) odvolání plátce pojistného zcela nebo zčásti vyhoví

c) platební výměr zruší a vrátí věc příslušné zdravotní pojišťovně k novému projednání

14.5 Výkaz nedoplatků

Výkaz nedoplatků by měly zdravotní pojišťovny používat tehdy, je-li penále nesporné. Za nesporné lze považovat takové penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že jej plátce nezpochybní co do důvodu a výše. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.

Proti výkazu nedoplatků může plátce pojistného podat do 8 dnů od jeho doručení písemné námitky, pokud nesouhlasí s existencí dluhu na penále nebo s jeho výší, přičemž důvod podání je povinen v námitkách uvést. Zdravotní pojišťovna, která výkaz nedoplatků vydala, provádí rovněž řízení o námitkách plátce pojistného.

Na základě námitek zdravotní pojišťovna vydá do 30 dnů ode dne jejich doručení rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatku stanovena správně, nebo jej zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách plátce do 30 dnů od jejich doručení, pozbývá výkaz nedoplatků platnosti. Zjistí-li zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti nové skutečnosti, může výkaz nedoplatků zrušit z vlastního podnětu. O prominutí vyměřeného penále lze požádat do osmi dnů od doručení výkazu nedoplatků.

14.6 Odstranění tvrdosti ve zdravotním pojištění

Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 20 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 20 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

V žádosti by měl plátce vždy uvést argumenty, které v dané záležitosti hovoří v jeho prospěch, resp. popsat a okomentovat okolnosti, které vznik penále zapříčinily. Každá podaná žádost je zdravotní pojišťovnou (zpravidla k tomuto účelu ustanovenou komisí) individuálně posuzována a po zvážení všech skutečností je penále buď prominuto v plné výši, prominuto částečně anebo není prominuto vůbec.

14.7 Podpora de minimis

K podané žádosti zaměstnavatel jako podnik ve smyslu evropského práva přikládá Prohlášení, ve kterém mj. uvádí, zda a v jaké výši mu byla v období uplynulých tří let poskytnuta tzv. podpora de minimis podle směrnic Evropské unie. Prominutím (části) vyměřeného penále je totiž subjektu, který je tímto podnikem – v podstatě zaměstnavatel nebo OSVČ – poskytnuta podpora, jejíž výše je omezena.

14.8 Skutečnosti důležité pro rozhodování zdravotní pojišťovny

O prominutí vyměřeného penále je zapotřebí požádat do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru a do 8 dnů ode dne doručení výkazu nedoplatků. Jestliže žadatel tyto lhůty zmešká, nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti ani částečně vyhovět z důvodu opožděného podání.

Primární okolností, kterou zdravotní pojišťovna při projednávání žádosti zkoumá, je úhrada aktuálního dlužného pojistného v plné výši, neboli ke dni vydání rozhodnutí nesmí být u žadatele evidováno žádné dlužné pojistné. Rovněž je brána v úvahu platební morálka, to znamená, jak plátce v uplynulém období platil pojistné. Přihlíží se i k tomu, zda se jedná o první nebo již několikátou žádost o prominutí penále včetně toho, zda a případně v jakých částkách bylo již dříve penále prominuto. Každopádně je vždy komplexně posuzována podaná žádost a okolnosti bezprostředně související.

14.9 Kdy penále nelze prominout

Podle ustanovení § 53a odst. 3 zákona č. 48/­1997 Sb. nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout v těchto případech:

–  nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,

–  na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,

–  plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodne-li o odstranění tvrdosti ať již Rozhodčí orgán nebo sama zdravotní pojišťovna, je toto rozhodnutí konečné.

14.10 Lhůta pro podání žádosti

Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále, pokut a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné), a to na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále.

V praxi to znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.

Závěr

V době mnohostranně propojených informačních systémů a fungujících kontrolních mechanismů je velmi malá pravděpodobnost, že se na chybu nepřijde. Nespoléhejte na benevolenci a tolerantní přístup zdravotní pojišťovny, a pokud zjistíte problém, neváhejte s jeho řešením. Zdravotní pojišťovna, třeba v souvislosti s podáním žádosti o prominutí penále, spíše ocení dodatečně provedenou změnu či úhradu pojistného než dlouhodobé vyhýbání se vzniklému problému a případné výmluvy. A velkého „pomocníka“ mají zdravotní pojišťovny i ve velmi dlouhé desetileté promlčecí době, během které lze zákonné nároky uplatňovat.

 

K problematice Zdravotní pojištění – chyby zaměstnavatele a související předpisy jsme uveřejnili:

- Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) – Zákony II/2018 část A

- Zákoník práce (zák. č. 262/2006 Sb.), zákon o nemocenském pojištění (zák. č. 187/2006 Sb.), zákon o zaměstnanosti (zák. č. 435/2004 Sb.), zákon o veřejném zdravotním pojištění (zák. č. 48/1997 Sb.), zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (zák. č. 592/1992 Sb.) – Zákony III/2018

- Zákoník práce s komentářem – Poradce 8–9/2018

- Příručka mzdové účetní, Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2018, Vzory smluv, dohod a písemností podle zákoníku práce – odborné tematické publikace

- Zákoník práce s komentářem – Poradce 8–9/2018

- Zdravotní pojištění – když zaměstnavatel neplatí za zaměstnance pojistné – DaÚ 2/2018

- Mzdová účetní a její problémy – DÚVaP 1/2018

- Zdravotní pojištění od 1. ledna 2018, Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance – PaM 1/2018

Publikace lze objednat Po–Pá od 9.00 do 15.00 na č. tel.: 558 731 125–127, 732 705 627
nebo e-mail: abo@i-poradce.cz, www.i-poradce.cz

 

§ 6 zákona o daních z příjmů

- citace na straně 116

Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b) příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje…