Zdravotní pojištění
– dohoda a pojistný vztah

Pokud příjem v zaměstnání na dohodu podléhá odvodu pojistného, má tímto osoba vyřešené své zdravotní pojištění. Může si zaměstnanec zaplatit pojistné prostřednictvím zaměstnavatele v situaci, kdy příjem zúčtovaný na dohodu účast na zdravotním pojištění nezakládá?

Účasti v českém systému veřejného zdravotního pojištění ze zákona povinně podléhají kupříkladu:

-     osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt a

-     osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky

Novelou č. 274/2021 Sb. je s účinností od 2. 8. 2021 pojištěncem podle zákona č. 48/1997 Sb. také například osoba, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana na území České republiky aj.

Samostatnou kapitolu pak představuje v návaznosti na výkon výdělečné činnosti posuzování osob ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska nebo ze Spojeného království ve smyslu příslušných koordinačních nařízení EU, případně postup podle podmínek daných dvoustrannými mezistátními smlouvami o sociálním zabezpečení.

Je pravdou, že zdravotní pojišťovny si důsledně hlídají, aby měl každý pojištěnec řádným, tedy zákonným, způsobem řešené své zdravotní pojištění, neboli pojistný vztah.

Osoba s trvalým pobytem na území České republiky musí mít právě z titulu trvalého pobytu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah zařazením do některé (tedy alespoň jedné) z těchto kategorií:

-     zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, zdaňovanými podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, případně s příjmy alespoň v částce 3 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce (viz dále)

-     osoba samostatně výdělečně činná,

-     osoba, za kterou platí pojistné stát,

-     osoba bez zdanitelných příjmů,

kdy je přípustná i kombinace některých kategorií.

V této souvislosti je třeba mít na paměti, že rozhodným obdobím, v rámci kterého musí mít tyto osoby své pojištění v pořádku, je kalendářní měsíc. Aby měl pojištěnec svůj pojistný vztah relevantně vyřešen, postačí, když bude u zdravotní pojišťovny evidován v některé z prvních tří výše uvedených kategorií (tedy zjednodušeně zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná, osoba, za kterou platí pojistné stát) alespoň po část kalendářního měsíce, v příslušném měsíci dokonce postačí i jen jeden den registrace v některé z těchto kategorií. Pokud pojištěnec nevyužije v kalendářním měsíci ani jednu z těchto tří možností, stává se osobou bez zdanitelných příjmů.

U dohody rozhoduje výhradně výše příjmu

V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod. V roce 2022 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem), pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:

-     u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč – dále jen DPP,

-     u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 500 Kč – dále jen DPČ.

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. Ve zdravotním pojištění se také neřeší tematika zaměstnání malého rozsahu. Pro povinnost zaměstnavatele plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění, tedy přihlásit osobu jako zaměstnance a odvádět pojistné podle zákona, rozhoduje pouze a jedině výše příjmu, zúčtovaná zaměstnanci zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce – bez ohledu na délku trvání dohody v tomto měsíci.

V případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit.

Příklad

Zaměstnanec pracuje na „celoroční“ DPP, tedy uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. V každém měsíci překročí částka zúčtovaného příjmu 10 000 Kč, výjimkou je pouze měsíc červen, kdy příjem z důvodu nemoci nepřevýšil 10 000 Kč. V takovém případě zaměstnavatel odhlásí osobu jako zaměstnance na měsíc červen použitím kódů „O“ k 31. 5. a „P“ k 1. 7. Kódy se použijí do osmi dnů po skončení měsíce června, resp. července, neboť teprve po skončení těchto měsíců je zaměstnavateli známo, že účast na zdravotním pojištění (z titulu výše příjmu) zanikla a posléze opětovně vznikla.

Když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešené své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním.

Komplikace u zaměstnance nevznikne, pokud alespoň po část měsíce června:

-     bude mít jiné zaměstnání s odvodem pojistného na zdravotní pojištění nebo

-     bude osobou samostatně výdělečně činnou (s placením příslušné zálohy) nebo

-     bude patřit mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát dle ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například bude poživatelem některého z důchodů.

Pokud by však bylo zaměstnání na DPP jediným zdrojem příjmů, stal by se pojištěnec na kalendářní měsíc červen osobou bez zdanitelných příjmů.

Obdobný postup by se uplatnil i u DPČ s ohledem na „rozhodnou částku“ 3 500 Kč.

K řešené situaci podotýkáme, že pokud je DPP nebo DPČ jediným zaměstnáním, příjem zaměstnance převýší u DPP částku 10 000 Kč nebo u DPČ dosáhne alespoň 3 500 Kč, avšak nebude činit při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc alespoň 16 200 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do tohoto minima, pokud není od této povinnosti zákonem osvobozen. Ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu a doplatku od minima, odvádí zaměstnavatel pojistné u osob nebo situací vyjmenovaných v § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Problémová situace z praxe

Aby se zaměstnanec nemusel u zdravotní pojišťovny přihlašovat jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit za měsíc červen pojistné 2 187 Kč, chtěl se domluvit se zaměstnavatelem v tom smyslu, že by mu příslušnou částku zaplatil a zaměstnavatel by ji odvedl v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za měsíc červen. Je takový postup možný?

Není. Když důsledně ctíme právní úpravu zdravotního pojištění, pak musíme konstatovat, že z titulu výše příjmu není osoba v měsíci červnu zaměstnancem ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 3. z. č. 48/1997 Sb. Z tohoto důvodu musí být jako zaměstnanec na měsíc červen odhlášena ve smyslu výše uvedeném s tím, že bude v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů s platbou pojistného 2 187 Kč.

Ještě přichází v úvahu tato varianta. Pokud by byl pojištěnec v měsíci červnu (třeba jen jeden den) příjemcem dávek nemocenského pojištění, doložil by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně dokladem z příslušné správy sociálního zabezpečení a nemusel by být v červnu osobou bez zdanitelných příjmů – za příjemce dávek nemocenského pojištění je plátcem pojistného stát.

Zaměstnanec se neodhlašuje

například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná DPČ nebo DPP, a příjem na dohodu poklesne pod příslušnou rozhodnou částku.

V tomto případě je důležité, že pojištěnec je jako zaměstnanec trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy, takže k odhlašování není za této situace důvod.

Ing. Jiří Hálek

§ 5 zákona č. 48/1997 Sb.

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a)  je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou

1.   osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2.   žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3.   osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen "započitatelný příjem"); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4.   člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5.   osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

6.   dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který...