Zdravotní pojištění

DPČ v příkladech

Zaměstnávání na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) patří mezi poměrně frekventované způsoby řešení pracovněprávního vztahu. Které hlavní zásady platí ve zdravotním pojištění u DPČ? Jak postupuje zaměstnavatel, když sjedná tuto dohodu se zaměstnancem?

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu,

přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

V případě trvající DPČ a při poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz dále), je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit.

Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na DPČ (nebo také na dohodu o provedení práce) se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Ve zdravotním pojištění se sčítají příjmy z více DPČ(nebo také z více dohod o provedení práce) u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech dohod.

S ohledem na výši průměrné mzdy pro rok 2024 v hodnotě 43 967 Kč zůstala u DPČ, stejně jako v roce 2023, rozhodná částka příjmu ve výši 4 000 Kč. 

V následujících příkladech z praxe si v právních podmínkách roku 2024 předvedeme postup zaměstnavatele při řešení vybraných situací, kdy zaměstnanec pracuje na základě DPČ. U všech příkladů, s určitou výjimkou u příkladu č. 7, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného buď alespoň z minimálního vyměřovacího základu (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc) nebo alespoň z poměrné části minima, pokud nastane některá ze situací vyjmenovaných v § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.

Příklad 1

Zaměstnanec pracoval v roce 2023 na základě dohody o pracovní činnosti s pravidelným měsíčním hrubým příjmem 16 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se na něj vztahovala povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, prováděl zaměstnavatel dopočet do tehdy platného minima 17 300 Kč. Dohoda skončila k 31. 12. 2023 a byla od 1. 1. 2024 za stejných podmínek obnovena, zaměstnanec začal pracovat hned dne 1. 1. 2024. V měsících lednu až červnu 2024 příjem zaměstnance převýšil minimální vyměřovací základ. Příjem za červenec dosáhl 14 200 Kč a DPČ byla ukončena k datu 19. 7. 2024.

V průběhu roku 2023 prováděl zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč podle ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. s tím, že doplatek pojistného ve výši 176 Kč (13,5 % z rozdílové částky 1 300 Kč) platil prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Z obecného pohledu platí, že povinnost úhrady doplatku pojistného do minima přechází na zaměstnavatele tehdy, pokud se jedná o překážky v práci na jeho straně dle § 207 až 209 zákoníku práce.

Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule (bez přerušení) navázaly, neprováděl zaměstnavatel na přelomu let žádné oznámení.

Výší příjmu za měsíc červenec 14 200 Kč je zajištěn odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za dobu celkem 19 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci. Tato poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 11 583,87 Kč a vypočte se jako [(19:31) x 18 900].

Příklad 2

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s pevným příjmem 28 000 Kč a současně má u téhož zaměstnavatele uzavřenu DPČ, kdy příjem v některých měsících dosáhne částky 4 000 Kč a v jiných nikoli.

Příjmy z typově různých pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele automaticky nesčítáme.

Z titulu pracovní smlouvy je zaměstnanec trvale přihlášen u zdravotní pojišťovny a pokud příjem zaměstnance na DPČ nedosáhne částky 4 000 Kč, není důvod k odhlašování. Výše výdělku na DPČ má ten význam, že pokud příjem na DPČ činí alespoň 4 000 Kč, je vyměřovací základ za daný kalendářní měsíc tvořen součtem příjmů zúčtovaných jak podle pracovní smlouvy, tak na základě DPČ. Naopak, pokud příjem na DPČ poklesne pod 4 000 Kč, případně není vykázaný žádný příjem, činí vyměřovací základ zaměstnance za tento kalendářní měsíc částku 28 000 Kč.

Příklad 3

Příjem zaměstnance pracujícího na DPČ dosáhl v květnu 16 700 Kč. Jeho nemoc trvala od 13. 5. do 21. 5.

V takovém případě musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, aby odvedl pojistné ve vazbě na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. V návaznosti na počet kalendářních dnů výkonu práce v měsíci květnu (tedy mimo kalendářní dny nemoci), se vypočte poměrná část minimálního vyměřovacího základu následovně:

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 16 700 Kč odvede zaměstnavatel za zaměstnance pojistné v částce 2 255 Kč (16 700 x 0,135). Výší dosaženého příjmu je zajištěn odvod pojistného podle zákona, žádný dopočet se neprovádí. Dopočet by zaměstnavatel musel provést pouze tehdy, kdyby hrubý příjem zaměstnance za květen nedosáhl hodnoty 13 412,90 Kč.

Příklad 4

Osoba má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě DPČ s příjmy 1 800 Kč a 1 900 Kč.

Protože ani v úhrnu zúčtovaných příjmů není rozhodné částky 4 000 Kč dosaženo, neplní zaměstnavatel ve zdravotním pojištění u takto zaměstnané osoby žádné povinnosti. V této souvislosti však musí mít osoba řešen svůj pojistný vztah jiným způsobem, to znamená, že v daném měsíci musí být (alespoň po jeho část) registrována u zdravotní pojišťovny buď jako:

-   zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění nebo

-   osoba samostatně výdělečně činná anebo

-   osoba, za kterou platí pojistné stát.

Není-li využita ani jedna z těchto možností, stává se pojištěnec na příslušný kalendářní měsíc roku 2024 osobou bez zdanitelných příjmů s povinností úhrady pojistného v částce 2 552 Kč.

V takových případech nerozhoduje, zda jsou dohody sjednány souběžně (a běží třeba po celý rok) nebo jsou uzavřeny v jednom měsíci takzvaně „za sebou“.

Příklad 5

Zaměstnanec pracuje v roce 2024 u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na DPČ. U jednoho zaměstnavatele činí příjem 14 000 Kč, u druhého 11 000 Kč. U zaměstnavatele s nižším příjmem je dohoda ukončena k datu 31. 7. 2024.

Do července nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minima 18 900 Kč překročena. Aby mohl každý ze zaměstnavatelů odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si zaměstnavatelé tuto výši navzájem průběžně dokladovat a takový doklad se předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Ukončení jedné z dohod staví druhého zaměstnavatele před povinnost zabezpečit od srpna odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč, což představuje provedení dopočtu a doplatku pojistného podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.