Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění stanoven maximální vyměřovací základ. To znamená, že:

–   zaměstnavatelé odvádějí pojistné z každého (jakkoli vysokého) příjmu,

–   osoby samostatně výdělečně činné nemají určenu maximální výši zálohy a ani celková výše pojistného za rozhodné období kalendářního roku není omezena horní hranicí.

1. Osoby, které se nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance

Osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, pokud se jedná o:

- příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené podle § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP,

- žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku – bez ohledu na výši tohoto příjmu,

- člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů,

- osobu činnou na základě dohody o provedení práce při příjmu nižším než 11 500 Kč,

- situaci, kdy příjem nedosahuje 4 500 Kč u:

– osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti,

– člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je jím odměňován,

– dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

V těchto situacích zaměstnavatelé povinnosti ve zdravotním pojištění neplní na straně jedné, avšak pojištěnec si sám musí řešit své pojištění u zdravotní pojišťovny na straně druhé.

     Vyměřovací základ zaměstnance v kontextu zdaňovaných příjmů

Zúčtovaná plnění mají charakter příjmů poskytovaných v souvislosti se závislou činností. V aktuálně platných právních podmínkách je specifikováno ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) ZDP, obsahující problematiku příjmů ze závislé činnosti, kterými tak jsou plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, a funkčního požitku.

V návaznosti na úzkou spojitost stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění se zdaňováním příjmů zúčtovaných zaměstnanci vycházíme pro zdravotní pojištění především z následujících zásad:

–   vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti za rozhodné období kalendářního měsíce za podmínek stanovených zejména v § 3 odst. 1, 2, 3, 4 a 6 zákona č. 592/­1992 Sb.,

–   příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky, kterými jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) bodu 2 a § 6 odst. 10 ZDP například odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/­1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které:

–   nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP),

–   jsou od daně osvobozené (§ 4, § 4a a § 6 odst. 9 ZDP).

     Nové limity pro osvobození od daně od 1. 1. 2025

Zákonem č. 470/­2024 Sb. je zaměstnavatelům dána od 1. 1. 2025 možnost nepeněžní formy spoluúčasti na péči o zdraví zaměstnanců až do výše průměrné mzdy (46 557 Kč), zatímco ostatní nepeněžní benefity uvedené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou limitovány polovinou průměrné mzdy (23 278,50 Kč).

Od daně z příjmů a tedy od placení pojistného na zdravotní pojištění jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:

1.  pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,

2.  použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.

?  Příklad 1

S občanem Slovenska byla uzavřena pracovní smlouva na zkrácený pracovní úvazek – odměna za měsíc činí 16 000 Kč. Dále s ním byla uzavřena smlouva o poskytování benefitu v nepeněžní formě – úhrada přechodného ubytování. Je částka za ubytování nad 3 500 Kč (do 3 500 od daně z příjmu osvobozeno) zúčtovaným příjmem zaměstnance? A je tedy povinnost odvést pojistné nejen „za ubytování“ z částky nad 3 500 Kč a současně z příjmu 16 000 Kč?

Jak je výše uvedeno, je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/­1992 Sb. Podle ZDP podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti i nepeněžní příjmy, které zaměstnanci od zaměstnavatele plynou v souvislosti se závislou činností. Tímto příjmem je i zdaňovaná část hodnoty přechodného ubytování, tedy nad částku 3 500 Kč, hodnota do 3 500 Kč je jinak osvobozena od daně za podmínek daných ustanovením § 6 odst. 9 písm. i) ZDP.

Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se sčítají příjem na základě pracovní smlouvy a hodnota přechodného ubytování podléhající zdanění podle § 6 ZDP. Kdyby úhrn těchto příjmů nedosáhl 20 800 Kč, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

Poznámka

Povinnost úhrady doplatku do minima přechází na zaměstnavatele tehdy, když se jedná o některou z překážek v práci na jeho straně podle § 207 až 209 zákoníku práce.

V takových (a obdobných) případech doporučuji českému zaměstnavateli nechat si zahraničním zaměstnancem podepsat při jeho nástupu do zaměstnání čestné prohlášení, ve kterém uvede, že tato jeho činnost jako zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky je jeho jediným zaměstnáním ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/­2009]. Je vhodné, aby součástí tohoto čestného prohlášení byl i dovětek, že pokud dojde ke změně v příslušnosti k právním předpisům podle těchto nařízení (například když osoba začne pracovat v zemi bydliště, kde bude i pojištěna), oznámí českému zaměstnavateli novou skutečnost do osmi dnů ode dne této změny.

     Dohody bez odvodu pojistného

Zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní pojištění tehdy, pokud není u dohody o pracovní činnosti nebo u dohody o provedení práce dosaženo příjmu alespoň 4 500 Kč, resp. alespoň 11 500 Kč.

?  Příklad 2

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě dvou dohod o pracovní činnosti s příjmy 2 000 Kč a 2 400 Kč.

V tomto případě není důležité, jestli se v daném kalendářním měsíci jedná o dohody uzavřené takzvaně „za sebou“ nebo o dohody souběžně běžící, rozhodující je skutečnost, že ani v součtu příjmů není dosaženo částky 4 500 Kč, zakládající povinnost placení pojistného. Kdyby však úhrn příjmů činil alespoň 4 500 Kč a zaměstnanec by nepatřil mezi osoby vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb., pro které neplatí minimální vyměřovací základ, musel by být zaměstnavatelem proveden dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.

?  Příklad 3

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o provedení práce s příjmem nižším než 11 500 Kč. Tento příjem nezakládá účast na zdravotním pojištění a pojistné se z tohoto příjmu neodvádí. Zaměstnavatel tohoto zaměstnance rovněž nepřihlašoval u jeho zdravotní pojišťovny. Následně se tento zaměstnanec obrátil na zaměstnavatele ve věci vyúčtování, které mu poslala zdravotní pojišťovna s tím, že u něj jako fyzické osoby eviduje dlužné pojistné a penále.

Kdo měl pojistné platit, zaměstnavatel nebo zaměstnanec?

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění.

Jestliže zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovněprávní vztah, který nezakládá účast na zdravotním pojištění (např. zmiňovaná dohoda o provedení práce s příjmem nedosahujícím 11 500 Kč nebo dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 500 Kč), není tento zaměstnavatel povinen řešit pojistný vztah takového zaměstnance. Pokud tomuto zaměstnanci jako fyzické osobě nevznikne alespoň po část daného měsíce účast na zdravotním pojištění z titulu jiného zaměstnání ve smyslu § 5 písm. a) zákona č. 48/­1997 Sb. nebo není-li v tomto měsíci osobou samostatně výdělečně činnou, anebo není u zdravotní pojišťovny veden jako osoba, za kterou platí pojistné stát (např. poživatel některého z důchodů), musí se v zákonné osmidenní lhůtě sám zaregistrovat jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a platit v roce 2025 měsíčně pojistné ve výši 2 808 Kč. Na tuto skutečnost může zaměstnavatel zaměstnance případně upozornit.

n

     Členové družstev

Člen družstva, který nemá s družstvem uzavřen pracovněprávní vztah, představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou skupinu pojištěnců nebo také zaměstnanců. Pro tyto osoby jako zaměstnance platí zvláštní podmínky včetně důležitosti výše příjmu jim družstvem zúčtovaného za rozhodné období kalendářního měsíce.

Z pohledu zdravotního pojištění se tedy za zaměstnance nepovažuje člen družstva, jehož příjem nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci hodnoty tzv. započitatelného příjmu, což je pro rok 2025 částka 4 500 Kč.

Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci, není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu, se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici 4 500 Kč.

U členů družstva, kteří v družstvu zároveň pracují, a pracovněprávní vztah zakládá účast na zdravotním pojištění, se však postupuje podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/­1992 Sb., kdy se v tomto případě do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují i příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP, tedy i nižší než 4 500 Kč. Takže při příjmu člena družstva na základě pracovní smlouvy ve výši 26 000 Kč a z titulu odměny za výkon funkce 2 000 Kč by činil vyměřovací základ zaměstnance 28 000 Kč.

2. Příjmy nepodléhající odvodu pojistného jako výjimky dané zákonem

V tomto případě se jedná o zákonem stanovené výjimky, kdy se příjem (plnění) nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance, třebaže se zdaňuje podle § 6 ZDP. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 592/­1992 Sb. se jedná o tyto výjimky:

a)  náhrady škody podle zákoníku práce a práv­ních předpisů upravujících služební po­měry,

b)  odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměnu při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c)  věrnostní přídavek horníků (zákon č. 62/­1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků, ve znění zákona č. 189/­2006 Sb.)

d)  plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání

e)  jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Pro nezahrnutí plnění uvedeného pod písmenem e) do vyměřovacího základu zaměstnance musí být současně splněny dvě podmínky:

1.  musí se jednat o plnění jednorázové a

2.  mimořádně obtížné poměry zaměstnance vznikly jako bezprostřední následek některé z uvedených událostí.

Kdyby však bylo takové plnění poskytnuto opakovaně nebo pokud by byla z důvodu jedné sociální události postupně poskytnuta dvě různá plnění, nesplňovalo by druhé plnění podmínku jednorázovosti a podléhalo by povinnosti odvodu pojistného.

     Odstupné z pohledu zákoníku práce a zdravotního pojištění

Odstupné jako forma kompenzace za rozvázání pracovního poměru přísluší ze zákona zaměstnanci například v případech rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí z organizačních důvodů [§ 52 písm. a) až c) zákona č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů]. Odstupné má pomoci zaměstnanci překlenout období od skončení pracovního poměru do doby, než si bude moci zajistit další zdroj příjmů.

Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci odstupné v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru tehdy, kdy to zákon stanoví, a to bez pohledu na další okolnosti, jako je například nástup do dalšího zaměstnání, zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo když se osoba stane poživatelem některého z důchodů. Odstupné je právem zaměstnance, které je soudně vymahatelné stejně jako ostatní práva zaměstnance plynoucí z pracovního poměru. Nárok na další (vyšší) odstupné, než jaké je stanoveno zákonem, může být zaměstnanci přiznán v pracovní smlouvě nebo jiné dohodě, v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

     Příjem po skončení zaměstnání

U příjmu zúčtovaného bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání vycházejí zaměstnavatelé především z těchto zásad:

–   pojistné se odvádí. V této souvislosti registrujeme v podstatě jedinou výjimku – viz dále uvedený příklad č. 4,

–   vyměřovacím základem pro odvod pojistného je dosažená výše příjmu (odměny). V tomto případě se nejedná o příjem zaměstnance a minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/­1992 Sb., nýbrž o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání. Osoba již není zaměstnancem, takže v případě odměny nižší než minimální mzda není důvod k dopočtu. Kromě toho pojištěnec už má, resp. by měl mít řešené zdravotní pojištění jiným způsobem.

Na měsíc, do kterého je odměna zúčtována, se osoba jako zaměstnanec nepřihlašuje, protože fakticky není zaměstnancem zaměstnavatele, který příjem zúčtoval. To znamená, že na Přehled o platbě pojistného za tento měsíc se k příjmům ostatních zaměstnanců připočtou výše odměny jako vyměřovací základ a příslušné pojistné.

?  Příklad 4

Zaměstnanec ukončil zaměstnání k datu 31. 12. 2023. Firma měla v úmyslu vyplatit zaměstnanci odměnu 10 000 tak, aby ji měl k dispozici ještě před vánočními svátky 2024. Osoba nepobírá žádný důchod. Odvedlo by se z takto zúčtované odměny pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud osoba nepobírá důchod, pak se pojistné vždy odvede.  Jinak by se však postupovalo tehdy, kdyby byla osoba v měsíci poskytnutí odměny poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. V takovém případě by se pojistné neodvedlo tehdy, pokud by se jednalo o plnění, které bylo poskytnuto poživateli některého z těchto dvou druhů důchodů po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Jinými slovy, pokud by byla odměna zúčtována do listopadu a vyplacena v prosinci, nebyla by naplněna dikce osvobození od platby pojistného dle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/­1992 Sb. Avšak při zúčtování odměny do prosince 2024 a vyplacením v lednu 2025 by se pojistné na zdravotní pojištění již neplatilo, neboť tento příjem byl poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně poskytnut po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

n

3. Vybrané situace zdravotního pojištění

     Souběh zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti

?  Příklad 5

Zaměstnanec je současně OSVČ. V rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2025 od března, kdy podal Přehled o výši daňového základu za rok 2024, měsíční zálohy na pojistné 5 886 Kč, za leden a únor zaplatil minimální zálohy 3 143 Kč. Na měsíce srpen a září je zaměstnanci poskytnuto zaměstnavatelem neplacené volno.

Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí být (mimo zákonných výjimek) dodržen v jedné z těchto činností minimální vyměřovací základ, což je zajištěno:

–   v zaměstnání odvodem pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc) nebo

–   v rámci samostatné výdělečné činnosti placením alespoň minimálních záloh.

Při splnění jedné z těchto podmínek, tedy placením záloh na pojistné jako OSVČ alespoň v minimální povinné výši, se v zaměstnání pojistné z titulu poskytnutého neplaceného volna neplatí. Zaměstnanec formou čestného prohlášení dokládá zaměstnavateli, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

n

     Pro zaměstnance (a pro zaměstnavatele) neplatí minimální vyměřovací základ

?  Příklad 6

Zaměstnanému poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Poživatel invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity) patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, pro které jako „státní pojištěnce“ neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Jelikož je příjem zaměstnance fakticky nulový, žádný dopočet se neprovádí a nulový bude i vyměřovací základ. Stejně by se postupovalo i v případě jiné zaměstnané osoby, za kterou platí pojistné stát dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/­1997 Sb., například u poživatele vdoveckého důchodu, u studenta, ženy na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku apod.

n

     Výkon práce pro jiného zaměstnavatele

?  Příklad 7

Zaměstnanec se dohodl se svým zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna na období měsíců července a srpna. Na tuto dobu uzavřel pracovněprávní vztah s restauračním zařízením v rekreační oblasti, kde po celou dobu vypomáhal. Tuto skutečnost zaměstnanec oznámil svému zaměstnavateli a současně předložil doklad o tom, že jeho dočasný zaměstnavatel za něj v období měsíců července a srpna odváděl pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

Zaměstnavatel, který neplacené volno poskytnul, neodvede za měsíce červenec a srpen za tohoto zaměstnance žádné pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny doloží výše zmíněným dokladem od jeho dočasného zaměstnavatele. Tento dočasný zaměstnavatel bude v měsících červenci a srpnu plnit za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak řádně platit pojistné z dosaženého příjmu, a to i s ohledem na minimální vyměřovací základ, a plnit oznamovací povinnost, tedy přihlašovat a odhlašovat osobu jako zaměstnance na dobu trvání zaměstnání. V informačním systému zdravotní pojišťovny tak bude mít pojištěnec v měsících červenci a srpnu dva zaměstnavatele.

n

     Uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance

Zákonem č. 123/­2005 Sb., účinným od 30. 3. 2005, byla v § 3 zákona č. 592/­1992 Sb. vloženým odstavcem č. 7 v omezeném rozsahu obnovena možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance.

Při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat v roce 2025 následující:

– nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

– u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,

– právní úprava zdravotního pojištění nevylučuje možnost, aby byl tento nárok uplatněn současně i u více zaměstnavatelů.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Částka měsíčně odpočitatelná od dosaženého příjmu představuje od ledna 2025 hodnotu 15 749 Kč.

Ing. Antonín Daněk