Zdravotní pojištění – když zaměstnanec nastupuje do zaměstnání

Sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně při nástupu zaměstnance do zaměstnání také skutečnost, že je za tuto osobu plátcem pojistného stát? Jak je zapotřebí nahlížet na pojem poměrné části minimálního vyměřovacího základu? Jak se postupuje při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, když je u téhož zaměstnavatele sjednána pracovní smlouva a zároveň dohoda o pracovní činnosti?

Správný způsob přihlašování a odhlašování zaměstnanců

včetně nutnosti dodržet zákonnou osmidenní lhůtu pro plnění oznamovací povinnosti představuje jednu z nejdůležitějších činností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Není-li zaměstnavatel při plnění svých povinností důsledný, může mu zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 200 000 Kč. Neoznámením „státní kategorie“ přichází zdravotní pojišťovna nenávratně o měsíční platbu pojistného v částce 1 900 Kč. A pokud zaměstnavatel osobu jako zaměstnance nepřihlásí vůbec, může způsobit zbytečný problém i samotnému zaměstnanci, který tak nemusí mít ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah, což zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti snadno zjistí.

Ke splnění oznamovací povinnosti používají zaměstnavatelé formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele včetně Poučení k tomuto formuláři, ve kterém jsou blíže rozvedeny funkce jednotlivých písmenných kódů. Plnění oznamovací povinnosti již (od 1. 1. 2008) není vázáno na účast zaměstnance na nemocenském pojištění, ale zdravotní pojištění má svoji speciální právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Z obecného pohledu lze konstatovat, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Oznamování kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, představují více než polovinu populace České republiky. Z této skutečnosti lze vyvozovat, že právní úprava řešící ve zdravotním pojištění tuto skupinu pojištěnců se dotýká širokého okruhu obyvatel, proto je zapotřebí věnovat dané problematice těmito osobami (resp. jejich zaměstnavateli) patřičnou pozornost. Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností je totiž rozhodující, zda jsou tyto osoby zaměstnány či nikoliv. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Příslušné skutečnosti však musí zaměstnanec zaměstnavateli sdělit. V opačném případě se takové osoby musí o povinné náležitosti postarat samy, kdy sdělují zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě například přiznání nebo odejmutí důchodu, období pobírání rodičovského příspěvku, zahájení nebo ukončení studia apod. Doplňuji, že s účinností od 1. 4. 2012 je stát plátcem pojistného i za osoby (míněno muže) na rodičovské dovolené. A v případě jednoho dítěte mohou být na rodičovské dovolené současně oba rodiče, což návazně vyplývá z ustanovení § 196 zákoníku práce.

NÁSTUP DO ZAMĚSTNÁNÍ A „STÁTNÍ KATEGORIE“ - Přijímá-li zaměstnavatel zaměstnance s nárokem na zařazení do „státní kategorie“, oznamuje zdravotní pojišťovně nejen nástup zaměstnance do zaměstnání, ale i skutečnost, že za tohoto zaměstnance je současně plátcem pojistného i stát. Kupříkladu se jedná o nástup studenta během studia na brigádu v období prázdnin (kódy „P a „G“), nebo zaměstnávání poživatele důchodu (kódy „P“ a „D“), případně ženy na rodičovské dovolené nebo jako příjemce rodičovského příspěvku (kódy „P“ a „M“). K nástupu zaměstnance vedeného u úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání použije zaměstnavatel současně kódy „P“ a „I“. Jestliže zaměstnanec skončí zaměstnání a zároveň je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, použije zaměstnavatel k příslušnému datu kódy „O“ a „J“.

Pokud žena nastupuje na mateřskou dovolenou a zároveň končí pracovní poměr, použijí se současně kódy „M“ a „O“. V případě pokračování pracovního poměru oznámí zaměstnavatel pouze nástup na mateřskou dovolenou kódem „M“.

Je-li zaměstnanci přiznán důchod a současně rozváže pracovní poměr, použije zaměstnavatel k oznámení ukončení zaměstnání kód „O“ a na dalším řádku oznámí kódem „D“ začátek povinnosti státu platit pojistné.

PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAH A ODVOD POJISTNÉHO - Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

V roce 2023 tak zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:

-    u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč,

-    u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 4 000 Kč.

Naproti tomu u pracovní smlouvy se odvádí pojistné z každé částky zúčtovaného příjmu.

U všech pracovněprávních vztahů se přihlíží i k potřebě dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, pokud není zaměstnanec (a zaměstnavatel jako plátce pojistného) od této povinnosti osvobozen ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podívejme se formou příkladů na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v právních podmínkách roku 2023 při nástupu zaměstnance do zaměstnání v některých specifických situacích. Vycházíme z podmínky, že zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet u zaměstnance v příkladech č. 1 – 4 minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část.

Příklad 1

Se zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva od 1. 5. 2023. Zaměstnanec odpracoval celkem tři dny a od 4. 5. byl uznán práce neschopným. Pracovat opět začal dne 16. 6. Vyměřovací základ za měsíc květen, fakticky za tři odpracované dny, činil 2 920 Kč.

V kalendářních měsících květnu a červnu bude zaměstnavatel přihlížet k povinnosti zajistit odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. b) z. č. 592/1992 Sb.

Za měsíc květen musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za tři kalendářní dny výkonu práce (tj. za období mimo nemoci) ve výši 1 674,19 Kč [(3:31) × 17 300]. Protože dosažený příjem převyšuje tuto hodnotu, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc květen částka 2 920 Kč. Celkové pojistné činí 395 Kč. Srážka zaměstnanci je 132 Kč, zaměstnavatel hradí 263 Kč. Žádný dopočet se neprovádí.

Za měsíc červen musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum 8 650 Kč za celkem 15 kalendářních dnů trvání výkonu práce v tomto měsíci [(15:30) × 17 300], tj. mimo období nemoci.

Příklad 2

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu pracovní činnosti od 9. června, zaměstnanec začal vykonávat práci až v pondělí dne 12. 6. Současně však není zřejmé, zda zaměstnanec dosáhne za měsíc červen vyměřovacího základu alespoň 4 000 Kč, kdy již vznikají zaměstnavateli povinnosti jak při placení pojistného, tak při souvisejícím plnění oznamovací povinnosti.

V takovém případě má zaměstnavatel v podstatě dvě možnosti: První možností je přihlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni 12. 6., kdy zaměstnanec poprvé začal vykonávat sjednanou práci [viz § 8 odst. 2 písm. d) z. č. 48/1997 Sb.]. Pokud se ukáže, že částka hrubého příjmu nedosáhla za měsíc červen 4 000 Kč, provede zaměstnavatel zpětné odhlášení kódem „O“ taktéž k datu 12. 6. Použitím tohoto postupu nebude tato osoba evidována v měsíci červnu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 5 z. č. 48/1997 Sb. Z pohledu zdravotního pojištění musí mít svoji osobní situaci řešenu jednou z možností uvedených v příkladu č. 7.

Kdyby se však výší příjmu stala osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, musel by zaměstnavatel při odvodu pojistného přihlédnout k potřebě dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu 10 956,66 Kč [(19 : 30) × 17 300], tedy za celkem 19 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci.

Alternativně může být použit postup, kdy je zaměstnavatel „skálopevně“ přesvědčen o tom, že příjem zaměstnance nedosáhne v měsíci červnu rozhodné částky 4 000 Kč. V takovém případě zaměstnance ke dni 12. 6. u zdravotní pojišťovny nepřihlásí a přihlásí jej až k 1. dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude činit příjem (vyměřovací základ) alespoň 4 000 Kč. Pokud by přesto příjem za červen dosáhl alespoň 4 000 Kč, přihlásil by zaměstnavatel zaměstnance k datu 12. 6. neprodleně, taktéž případně s potřebou dodržet výše vypočtenou poměrnou část minimálního vyměřovacího základu.

Při plnění oznamovací povinnosti by měl zaměstnavatel v takových případech postupovat podle očekávané reality.

Příklad 3

Dohoda o pracovní činnosti je uzavřena do 30. 6. Od 1. 7. je uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti, zaměstnanec začne pracovat až v pondělí 3. 7.

Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule nenavazují, použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 30. 6. a návazně pak kód „P“ k datu 3. 7. Přihlášení k datu 3. 7. má ještě ten význam, že pokud se jedná o osobu, pro kterou platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, snižuje se toto minimum s ohledem na 29 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci na poměrnou část 16 183,87 Kč
[(29 : 31) × 17 300], která musí být při odvodu pojistného dodržena.

Kdyby však zaměstnanec skutečně začal pracovat již dne 1. 7., zaměstnavatel by žádné oznámení neprováděl, neboť kontinuita pracovněprávních vztahů by nebyla přerušena – podmínkou pro použití tohoto postupu je však příjem zaměstnance v červnu i v červenci alespoň 4 000 Kč (tato výše příjmu je důležitá i v případě, když zaměstnanec začne na základě nové dohody pracovat 3. 7.).

Příklad 4

Zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy s příjmem výrazně převyšujícím hodnotu minimální mzdy, následně je u téhož zaměstnavatele uzavřena dohoda o pracovní činnosti.

Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (specifikovaným v pracovní smlouvě, což může být třeba státní svátek nebo sobota či neděle – bez ohledu na den, kdy zaměstnanec skutečně začne pracovat) provede zaměstnavatel jeho přihlášení u zdravotní pojišťovny. Zahájení práce na základě dohody o pracovní činnosti již zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, neboť zaměstnanec je přihlášen z titulu pracovní smlouvy.

Bude-li příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti alespoň 4 000 Kč, připočte se v příslušném kalendářním měsíci pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance k příjmu z pracovního poměru. Nedosáhne-li však příjem z této dohody 4 000 Kč, bude vyměřovacím základem pro odvod pojistného pouze příjem z pracovního poměru, žádné odhlášení zaměstnance se v této situaci neprovádí.

Příklad 5

Osoba samostatně výdělečně činná, platící v roce 2023 minimální zálohy 2 722 Kč, začne od 1. 4. vykonávat funkci jako placený předseda výboru Společenství vlastníků (SV). Do této doby vykonávali členové výboru svoje funkce bezplatně.

SV se tímto ocitá ve zdravotním pojištění v pozici zaměstnavatele. Musí se u zdravotní pojišťovny, u které je předseda SV pojištěn, přihlásit jako plátce pojistného a k 1. 4. přihlašuje i předsedu jako zaměstnance.

Podotýkáme, že SV se zaměstnavatelem stává pouze tehdy, má-li placené členy výboru, což je tato situace. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali (tj. před datem 1. 4.), pak se SV problematikou zdravotního pojištění nezabývá.

Z hlediska výše příjmu není u odměn členů výborů SV vazba na „rozhodnou“ částku 4 000 Kč, tato má význam pouze u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb., například u dohod o pracovní činnosti. Pojistné se tedy odvádí i z příjmu nižšího než 4 000 Kč a je za příslušný kalendářní měsíc splatné nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny.

Co se týká placení pojistného za předsedu SV jako zaměstnance, nemusí SV dodržet minimální vyměřovací základ a pojistné odvede sazbou 13,5 % z odměny zaměstnance. Podkladem pro tento postup SV jako zaměstnavatele je čestné prohlášení zaměstnance (předsedy) o tom, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, čímž je naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 8 písm. d) z. č. 592/1992 Sb.

Příklad 6

Zaměstnancem českého zaměstnavatele se stal Slovák, tedy osoba ze státu Evropské unie, na kterou se v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti (zaměstnání v České republice) vztahují koordinační nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009. Tato osoba je současně zaměstnána na Slovensku a zaměstnavateli byl doručen slovenský tiskopis A1, potvrzující skutečnost, že osoba je účastna všech systémů sociálního zabezpečení Slovenské republiky.

Předmětem řešení je situace, kdy je osoba současně zaměstnána ve dvou státech podléhajících režimu výše uvedených koordinačních nařízení EU.

I když je osoba zaměstnána ve dvou státech postupujících podle pravidel EU, může být pojištěna pouze v jednom státě.

Zaměstnává-li český zaměstnavatel občana Slovenska s trvalým pobytem na území Slovenska a tento zaměstnanec předloží českému zaměstnavateli formulář A1, vystavený slovenskou stranou, podléhá slovenský zaměstnanec na základě této skutečnosti zdravotnímu pojištění (přesněji všem systémům sociálního zabezpečení) na Slovensku. Český zaměstnavatel tak postupuje podle právní úpravy platné v tamním systému zdravotního pojištění.

Pro styk se slovenskou zdravotní pojišťovnou bude český zaměstnavatel pracovat s formuláři používanými v systému slovenského veřejného zdravotního pojištění. Při doručení formuláře A1 musí český zaměstnavatel promptně učinit následující:

-    přihlásit se jako plátce pojistného do registru příslušné zdravotní pojišťovny a přihlásit zde zaměstnance,

-    provádět platby pojistného slovenské zdravotní pojišťovně podle právních předpisů platných ve slovenském zdravotním pojištění,

-    plnit zákonné povinnosti stanovené slovenskou právním úpravou.

Poznámka:

Kdyby se jednalo o zaměstnance ze zemí mimo působnost koordinačních nařízení Evropské unie, použije zaměstnavatel pro první přihlášení zaměstnance – cizince kód „C“. Při zaměstnávání těchto osob také platí, že na rozdíl od podmínek platných podle výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie:

-    nejsou s těmito zaměstnanými osobami pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci

-    ukončením zaměstnání končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že takové osobě nevznikají po skončení zaměstnání žádné další odvozené nároky (například při onemocnění v ochranné lhůtě nebo při pobírání české podpory v nezaměstnanosti apod.)

Příklad 7

V rámci jednoho kalendářního měsíce je u téhož zaměstnavatele sjednána dohoda o pracovní činnosti s příjmem 3 999 Kč a dohoda o provedení práce na částku 10 000 Kč.

Pro účel vzniku zaměstnání nelze takové příjmy sečíst, v legislativě zdravotního pojištění není pro použití tohoto postupu právní opora.

Jelikož žádný z příjmů nezakládá svojí výší účast na zdravotním pojištění, musí být v rámci daného měsíce takto zaměstnaná osoba evidována u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:

-    zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo

-    osoba samostatně výdělečně činná (s možností činnosti v režimu paušální daně) nebo

-    osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část tohoto měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita ani jedna z uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. Za osobu bez zdanitelných příjmů považuje takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti a ani za něj není plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů činí v roce 2023 částku 2 336 Kč.

Lze konstatovat, že při takovém zaměstnání (tedy dvě dohody, kdy ani jedna z nich nezakládá povinnost zaměstnavatele platit pojistné) žádný problém určitě nevznikne u pojištěnce, patřícího mezi osoby, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.

Ing. Antonín Daněk

§ 5 zákona č. 48/1997 Sb.

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou

1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen "započitatelný příjem"); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

6. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby,...