Zdravotní pojištění – konkurenční doložka a jiné příjmy po skončení zaměstnání

Ve kterých kategoriích zdravotního pojištění může být pojištěnec registrován v měsících, ve kterých je mu vypláceno plnění z titulu konkurenční doložky? Přihlašuje zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na kalendářní měsíc, do kterého zúčtuje odměnu po skončení zaměstnání? Které odstupné nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

Zákoník práce

definuje v ustanovení § 310 podmínky, za kterých lze v rámci pracovněprávního vztahu sjednat konkurenční doložku. Tento institut slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele. Byla-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.

KONKURENÍ DOLOŽKA – POSTUP ZAMĚSTNAVATELE I ZAMĚSTNANCE

Při sjednání konkurenční doložky platí ve zdravotním pojištění pro zaměstnavatele a zaměstnance tyto podmínky:

-    plnění formou konkurenční doložky vždy podléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění, třebaže osoba již není zaměstnancem zaměstnavatele, což vyplývá z ustanovení § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

-    protože se jedná o bývalého zaměstnance, tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se do počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Osoba je ke dni skončení pracovního poměru jako zaměstnanec odhlášena, nicméně částky vyměřovacího základu a pojistného, zúčtované z titulu konkurenční doložky, na Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen „Přehled“) patří.

-    skončením zaměstnání nemá osoba v měsících, ve kterých je posléze vypláceno plnění ze sjednané konkurenční doložky řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny (třeba i jen jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ – v obou případech s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Není-li využita některá z těchto možností, stává se příjemce plnění z titulu konkurenční doložky na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit v roce 2024 měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy.

Odměna po skončení zaměstnání

Příklad 1

Zaměstnanec skončil v lednu 2024 zaměstnání a odešel do starobního důchodu. Do dubna 2024 mu zaměstnavatel zúčtoval odměnu 5 000 Kč.

Protože osoba již není v měsíci dubnu zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny ani započítávat za duben tuto osobu do počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu. Částky vyměřovacího základu (5 000 Kč) a pojistného (675 Kč) odvodu pojistného podléhají.

Kdyby například skončilo zaměstnání jediného zaměstnance k 31. 3. a do dubna by mu byla zúčtována odměna 10 000 Kč, uvedl by zaměstnavatel v Přehledu za duben:

-    úhrn vyměřovacích základů: 10 000 Kč,

-    výše pojistného: 1 350 Kč,

-    počet zaměstnanců: 0.

Postup po skončení dohody

Příjem poživatele důchodu na dohodu o pracovní činnosti je od ledna 2024 do dubna 2024 následující:

-    leden: 8 000 Kč,

-    únor: 7 000 Kč,

-    březen: 3 600 Kč (nemoc),

-    duben: 6 000 Kč,

-    květen 2 000 Kč (odměna po skončení dohody).

V souvislosti s odvodem pojistného a plněním oznamovací povinnosti postupuje zaměstnavatel takto:

1)  v měsících lednu, únoru a dubnu odvede za zaměstnance pojistné z dosaženého příjmu. Zaměstnanec bude přihlášen ke dni, ve kterém začal pracovat.

2)  jelikož příjem v březnu není alespoň 4 000 Kč, provede zaměstnavatel na tento měsíc odhlášení osoby jako zaměstnance. Použije kódy „O“ k 29. 2. a následně „P“ k 1. 4. Posléze oznámí ukončení zaměstnání kódem „O“ k 30. 4.

3)  z odměny 2 000 Kč, zúčtované do května, odvede zaměstnavatel pojistné 270 Kč, osobu jako zaměstnance na květen nepřihlašuje

Protože se jedná o zaměstnance, pro kterého neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 písm. e) z. č. 592/1992 Sb., je vyměřovacím základem dosažený příjem, tedy částka relevantně i nižší než minimální mzda.

Příjem bez odvodu pojistného

Příklad 2

Zaměstnání bylo ukončeno k datu 31. 12. 2022. V měsíci květnu 2023 byl této osobě přiznán starobní důchod. Bývalý zaměstnavatel měl v úmyslu vyplatit bývalému zaměstnanci odměnu 10 000 Kč tak, aby jim měl k dispozici na vánoční svátky 2023.

Odvodu pojistného na zdravotní pojištění nepodléhá dle § 3 odst. 2 písm. d) z. č. 592/1992 Sb. plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Zúčtované plnění se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance tehdy, pokud je poskytnuto poživateli pouze některého z těchto dvou druhů důchodů za podmínky, že bylo z časového hlediska poskytnuto po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. V této souvislosti také platí, že poživatelem důchodu musí být osoba v době, kdy jí bylo plnění poskytnuto, nikoli v době, kdy došlo ke skončení zaměstnání. Aby se z odměny vzhledem ke skončení zaměstnání neodvedlo pojistné, musí být tento příjem zúčtován nejdříve do měsíce prosince 2023 a vyplacen (poskytnut) v lednu 2024.

ODSTUPNÉ V SOUVISLOSTECH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - Příjmem souvisejícím se skončením zaměstnání je i odstupné. Odstupné, na které vznikl nárok při rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. a) – d) zákoníku práce, je odstupným nárokovým, nepodléhajícím odvodům pojistného na zdravotní (a také sociální) pojištění. Není přitom rozhodující, zda se jedná pouze o minimální nárokové odstupné nebo o odstupné zvýšené na základě vnitřního předpisu, kolektivní smlouvy nebo dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Odstupné je poskytováno podle § 67 zákoníku práce a toto plnění není od daně osvobozeno. Jelikož je však taxativně vyjmenováno mezi příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují [§ 3 odst. 2 písm. b) z. č. 592/1992 Sb.], pojistné se neodvádí, třebaže se toto plnění zdaňuje. Podotýkáme, že pojistné se z odstupného neplatí pouze tehdy, vznikne-li tento nárok za podmínek stanovených zákoníkem práce.

Kdyby však bylo zaměstnanci poskytnuto plnění jako „odstupné“ v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru podle § 52 písmeno e) zákoníku práce (zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost), nejednalo by se v tomto případě o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, a proto by se zahrnulo do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.

Vždy pozor na možnou změnu zdravotní pojišťovny

Jednou ze zásad platných při odvodu pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance je skutečnost, že pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v měsíci, do kterého je zúčtován příjem podléhající odvodu pojistného. V případě příjmů po skončení zaměstnání může dojít k situaci, kdy bývalý zaměstnanec změní zdravotní pojišťovnu a tato důležitá informace se k zaměstnavateli nemusí dostat. Z tohoto důvodu doporučujeme věnovat této eventualitě zvýšenou pozornost s cílem mít jistotu, že pojistné z příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání je odvedeno správné zdravotní pojišťovně.

Ing. Jiří Hálek